Moderní typy střešní krytiny mají znovu konkurenci v tradičních, mnohdy již „odepsaných“ materiálech. Doškové střechy většina z nás viděla ve skanzenech, na chráněných stavbách nebo v televizních pohádkách. S příchodem počítání ekologické stopy bydlení se však tento typ střešní krytiny opět vrací.
Došková krytina je obecný pojem pro výrobek ze slámy nebo rákosu používaný k zastřešení staveb. Došky jsou vlastně trsy ze slámy či rákosu svázané do určitého tvaru, které mají délku 1-1,5 metru. Tento trs se svazuje tenkým drátem. V minulosti se používal provázek nebo stébla slámy. Pro výrobu došků je nutné použít žitnou slámu, která vyniká tenkými stébly. S ohledem na životnost a dlouhodobou odolnost vůči vodě je na střechu lepší zvolit rákosové došky.
V Česku tato technologie téměř vymizela na konci šedesátých let minulého století s posledními doškaři. Na rozdíl od řady evropských zemí, kde se s pomocí došků kryjí stavby nepřetržitě od středověku po současnost. V českých zemích mají větší tradici došky ze slámy, v současnosti ale velmi úspěšně pronikají v řadě realizací na tuzemský trh došky rákosové.
Stavby s doškovou střechou se vyskytují po celé Evropě. Také v Čechách a na Moravě jsou historické stavby, které mají doškové střechy, protože v minulosti tyto střešní krytiny byly hodně oblíbené díky dostupnosti slámy či rákosu. Velké zastoupení mají došky v severně položených evropských státech jako je Dánsko, Norsko a Polsko. Tvarově trošku odlišné konstrukce doškových střech pak nalezneme také v Holandsku či Anglii. Dochované doškové střechy lze najít i na stavbách v Maďarsku či Slovensku.
Obnova starého řemesla a kvality
Nyní se ale zdá, že se koná zmrtvýchvstání aplikace došků na střechy individuálních staveb. Počet firem a řemeslníků, kteří jsou schopni tento typ krytiny v dostatečné kvalitě provést, roste se zájmem investorů i projektantů. Došková krytina v konkurenci modernějších materiálů totiž obstojí a navíc dává domu nenapodobitelný charakter.
Čtěte také: Historie a současnost doškových střech
Je lehká, ale dokáže přitom dlouhodobě - stejně jako „konkurenční“ typy krytiny - odolávat nepříznivým vlivům počasí. Délka životnosti rákosové střechy se běžně uvádí minimálně třicet let, stavební firmy poskytují záruku na 15 až 25 let. Řemeslníci, kteří pracovali na opravách historických doškových střech, ale potvrdili, že rekonstruovali např. i stoletou rákosovou střechu, u které byla uhnilá pouze dvoucentimetrová horní vrstva. Záruční doba na materiál je deset let, životnost střechy dosahuje 25 i více let.
Tepelně-izolační vlastnosti a součinitel prostupu tepla
Tepelná izolace - díky materiálu ze slámy či rákosu máme střechu 2v1, kdy střešní krytina současně plní funkci tepelné izolace. Rákos, díky dutým, na jednotlivé malé úseky rozděleným stéblům, je sám o sobě dobrým izolačním materiálem. Také tepelně-izolační vlastnosti došků vyhovují stanoveným normám.
Součinitel prostupu tepla je míra, která vyjadřuje, jak dobře konstrukce (například okna, dveře, stěny, střechy) propouští teplo. Označuje se písmenem U a udává se v jednotkách W/(m²·K), což znamená watt na metr čtvereční teplotního rozdílu v kelvinech. Čím nižší je U-hodnota, tím lepší je tepelná izolace. Výpočet U-hodnoty se provádí na základě materiálů a konstrukce konkrétního stavebního prvku. Vypočítává se jako inverze součtu tepelných odporů jednotlivých vrstev konstrukce a případných přechodových tepelných odporů.
Maximální hodnoty U definuje česká norma ČSN 73 0540-2. Dozvíte se v ní vše potřebné - například součinitel prostupu tepla pasivní dům nebo maximální přípustné hodnoty pro okna v obvodové zdi. Pokud žádáte o dotace, pak si dejte pozor na požadavky na součinitel prostupu tepla materiálů u rekonstruovaných konstrukcí u novostavby pasivního domu. K žádosti o dotaci budete potřebovat průkaz energetické náročnosti budovy.
Při tloušťce doškové krytiny 350 milimetrů tepelně-izolační vlastnosti odpovídají tepelnému odporu asi patnácticentimetrové desky klasického polystyrenu. Vzhledem k tomu, že jde o přírodní materiál, je výhodou této střešní krytiny i to, že není nutné používat běžnou skladbu střešního pláště, do které patří izolace, parotěsné a paropropustné fólie apod. Doškovou krytinu ale samozřejmě lze kombinovat s dalšími tepelně-izolačními materiály i klasickou hydroizolací a pod doškovou střechou není problém zřídit obytný podkrovní prostor.
Čtěte také: Jak se proměnily doškové střechy historických stodol
Výpočet prostupu tepla
Výpočet Prostup tepla vícevrstvou neprůsvitnou konstrukcí umožňuje určit tepelný odpor a součinitel prostupu tepla konstrukce dle platných norem a výsledek porovnat s požadavky aktuální ČSN 73 0540-2:2011 Tepelná ochrana budov - Část 2. Výpočet je naprogramován v souladu s ČSN 73 0540-4 Tepelná ochrana budov - Část 4: Výpočtové metody a ČSN EN ISO 6946 Stavební prvky a stavební konstrukce. Do výpočtu lze zadávat konstrukce s tepelnou izolací proměnné tloušťky, konstrukce se systematickými tepelnými mosty, střechy s opačným pořadím vrstev.
Správný sklon je podmínkou
Podmínkou toho, aby došková krytina dobře plnila svůj účel, je správný sklon celé střechy. Základním předpokladem pro volbu této krytiny je mít střechu ve sklonu 45° a větší. Ten by měl být minimálně 45 º, i když někteří technici uvádějí „povinný“ sklon o něco menší (37 º). Sklon doškové střechy do značné míry určuje její životnost. Každopádně neuděláme chybu, když sklon doškové střechy určíme raději větší než menší. Čím je střecha strmější, tím ale slabší může být vrstva krytiny.
V místech, kde je vysoká větrnost by se mělo počítat se sklonem doškové střechy minimálně 50 º a pokud má střecha tento větší sklon, nemůže se vítr dostat pod stébla, ale naopak je přitlačuje. Taková střecha úspěšně odolává i přívalovému dešti nebo sněhové vánici.
Každá střecha je originál
Každá došková střecha je ve své podstatě originálem. Její zhotovení je technologicky dosti náročné. Pokládka rákosu se provádí ručně, rovnoměrným „přišíváním“ a „nabíjením“ rozpuštěných rákosových svazků k dřevěné střešní konstrukci. Původně se krytina se přivazovala vrbovým proutím nebo měkkým vypáleným, poměděným nebo pozinkovaným drátem k laťování. Konečná tloušťka krytiny se pohybuje mezi 30 až 40 cm, což zaručuje jak dokonalou izolaci proti vodě a slunečním paprskům, tak i izolaci tepelnou. K dosažení potřebné tloušťky střechy je nutno na 1 m2 plochy položit 12 až 14 rákosových snopů. Mnohaletými zkušenostmi bylo ověřeno, že při této tloušťce může rákosová krytina úspěšně odolávat působení všech atmosférických vlivů. Je však třeba počítat s tím, že nejvíce namáhané části střechy, kterými jsou především hřebeny, je nutno zhruba po deseti letech prohlédnout a eventuálně doplnit.
Samotné došky se pokládají na střešní laťování nebo bednění. Díky náročné výrobě slámových či rákosových došků je cena za tuto přírodní střešní krytinu poměrně vysoká. Cena doškové střechy odpovídá skutečnosti, že jde o vysoce odbornou ruční práci - pohybuje se kolem 1 400 Kč za metr čtvereční. U slámových došků se cena pohybuje kolem 1600 Kč/m2. U rákosových došků je cena o něco málo nižší, a to okolo 1300 Kč/m2. K ceně za samotné došky je samozřejmě potřeba připočítat náklady na jejich pokládku. Jelikož zhotovení střechy vyžaduje odbornou znalost problematiky doškových střech, tak i cena za samotnou pokládku je vyšší než u běžných střešních krytin. Specializovaných firem je u nás v republice málo, proto někteří stavebníci vyhledávají dodavatele také v zahraničí, hlavně na Slovensku a v Maďarsku. V posledních letech se však materiál na došky dováží také ze zahraničí (Slovensko, Rakousko, Maďarsko či Nizozemsko).
Čtěte také: Plechová střecha Satjam: Co byste měli vědět
Porovnání cen doškových střech s klasickou krytinou
| Typ krytiny | Cena za m² (přibližně) |
|---|---|
| Rákosové došky | 1300 Kč |
| Slámové došky | 1600 Kč |
| Klasická pálená taška | 300-800 Kč |
Bez strachu z ohně
Mezi nejčastější dotazy případných investorů patří otázka na ohnivzdornost rákosové střechy. Při řešení tohoto problému se preferují především preventivní opatření. V prvé řadě jde (tam, kde to místní podmínky vyžadují) o instalaci lapačů jisker, které jsou na trhu běžně dostupné pro různé průměry komínů. Dalším z opatřením, které se aplikuje, je napuštění krytiny retardantem hoření. Mezi vedlejší výhody této metody patří i to, že jednotlivá stébla přípravek konzervuje a ta tím získávají větší odolnost proti povětrnostním vlivům (střecha tak rychle nezešedne). Např. vyškovská firma Hliněný dům, s.r.o., konkrétně používá výrobek holandské firmy a ve svých materiálech uvádí, že tato opatření, která jsou i uvedena v požárních zprávách, hasičům postačují k vydání potřebných povolení.
Detaily provedení doškové střechy
Na doškových střechách si můžete v naší fotogalerii povšimnout, že u jejich okapů nejsou žádné střešní žlaby ani svody. Tvar došků vyskládaných do tvaru střechy tak musí zabezpečit odvod vody ze střechy „odkapáváním“ do prostoru kolem stavby. Současně musí být splněno, aby tato srážková voda nestékala po obkladu obvodových stěn domu. Zajímavě jsou také řešeny veškeré prostupy přes doškovou střechu. Například prostup komína musí být vhodně oplechován. Hřeben střechy je řešen přidáním další vrstvy došků, aby byla překryta jeho průběžná spára. Ukončení střechy u štítu bývá zpravidla řešeno deskou, ke které se jednotlivé došky dorazí.
Návrat k přírodě a udržitelnému rozvoji
Podle zkušeností realizačních firem mají o doškové střechy zájem zejména lidé, kteří se zajímají o trvale udržitelný rozvoj a mají vztah k životnímu prostředí. Přírodní materiály jsou pro ně nejen příjemnou součástí zdravého bydlení, ale svou roli hraje minimální ekologická zátěž, kterou tento materiál s sebou nese jak při své výrobě, tak při případné likvidaci poté, co doslouží. Lidé, kteří si tento druh krytiny zvolí, se rozhodně nevracejí zpátky na stromy. Naopak, jako příklad uvádím Holandsko, kde podle našich informací, každá třetí nově budovaná střecha je právě rákosová.
tags: #doskova #strecha #tepelny #prostup #informace