Došková střecha je originálním dílem, které dodá domu nenapodobitelný charakter. Došky se sice stávají módním prvkem, ale mají hluboké historické kořeny a navíc takové vlastnosti, že je můžeme bez obav použít při stavbě nového i při rekonstrukci starého domku. Trend zaměřený na používání obnovitelných surovin a zdrojů energie a s tím spjatý příklon ke starým řemeslným postupům se odráží i ve výstavbě.
Historie a rozšíření doškových střech
Došková krytina náleží mezi nejstarší střešní krytiny, přičemž se vyznačuje velmi malou hmotností. V minulosti byly slaměné došky nejobvyklejší střešní krytinou našeho venkova, snad s výjimkou šindelem krytých horských domů. Došková krytina byla kladena na valbové i sedlové střechy staveb nejrůznější funkce, domů i hospodářských staveb. Došková krytina je obecný pojem pro výrobek ze slámy nebo rákosu používaný k zastřešení staveb. Byla základní krytinou v rovinných a podhorských krajích Čech, Moravy i Slezska. V současnosti se dochovala ojediněle, především na kulturních památkách a v muzeích v přírodě.
Stavby s doškovou střechou se vyskytují po celé Evropě. Velké zastoupení mají došky v severně položených evropských státech jako je Dánsko, Norsko a Polsko. Tvarově trošku odlišné konstrukce doškových střech pak nalezneme také v Holandsku či Anglii. Dochované doškové střechy lze najít i na stavbách v Maďarsku či Slovensku. Rákosové střechy nacházíme v Anglii, západní Francii, v Nizozemí, severním Německu, Lužici i v Dánsku; jihovýchodně od nás pak na Balkáně a v povodí Dunaje. Zatímco v naší zemi je slaměný došek již velmi vzácný, v řadě zemí západní a severní Evropy jej dosud na venkově nalezneme běžně.
Materiál a výroba došků
Došky jsou vlastně trsy ze slámy či rákosu svázané do určitého tvaru, které mají délku 1-1,5 metru. Tento trs se svazuje tenkým drátem. V minulosti se používal provázek nebo stébla slámy. Způsobů a postupů jak stébla svazovat do došků je vícero, v každé zemi se postupuje trochu odlišně. Pro výrobu došků je nutné použít žitnou slámu, která vyniká tenkými stébly. U nás jsou tradiční došky ze slámy, v rybníkářských oblastech z rákosu. Žito na došky se seká zhruba týden před dozráním, když mají stébla ještě lehce nazelenalý nádech.
Výroba došků byla a je výlučně ruční prací. Materiál projde mnoha rukama, než se dostane z pole až na střechu: zasejeme, pokosíme, navážeme obilí do snopků, vymlátíme, vyčešeme, uvážeme povřísla, svážeme panenky došků dohromady, a nakonec zastřihneme. A to všechno ručně, bez mechanizace, kombajnů, mlátiček, které by stébla jen polámaly. Největší tajemství úspěchu je ve způsobu vázání snopu. Uzel je pevný, a přitom jednoduchý a rychlý. Polovinu svázaného snopu pootočíme vůči druhé o celý kruh, čímž svazky snopu (došky) pevně stáhneme. Pro upevnění ke střešní lati z došku odebereme a stočíme povříslo, jímž došek připevníme k lati.
Čtěte také: Plechová střecha Satjam: Co byste měli vědět
Došky se zpravidla tvoří z dvojice slaměných snopků, převázaných krouceným slaměným provazcem - povříslem, přehozené a otočením utažené přes lať na střeše. Novou střešní krytinu si samozřejmě i dnes můžeme vyrobit ze slámy nebo rákosu, který je o něco kvalitnější a podléhá pomaleji hnilobě.
Pokládka doškové střechy
Došky se přivazují k latím nebo tyčím střešní konstrukce povřísly, houžvemi, vrbovým proutím nebo drátem. K latím nebo tyčovině se přivazovaly buď povřísly, nebo vrbovými pruty. K laťování se krytina přivazovala i vrbovým proutím nebo měkkým vypáleným poměděným nebo pozinkovaným drátem. Způsob pokládky se liší podle jednotlivých regionů. V Čechách bývalo obvyklé, že došková střecha kryla jako „deka“ jen rovinné střední plochy střechy, zatímco hřeben, okraje, nároží a úžlabí bývala vyskládána z dřevěných šindelů, případně byly okraje podloženy jen prknem.
Na došky používáme i rákos. Zde se pokládka provádí ručně, rovnoměrným „přišíváním“ a „nabíjením“ rozpuštěných rákosových svazků k dřevěné střešní konstrukci. Krytí se provádělo dvěma způsoby. Došky se přehýbaly přes latě buď tlustším koncem stébla, čímž vzniká krytí zvané hladké, nebo tenčím koncem stébla, tak zvané krytí stupňovité. Celá tloušťka krytu bývá 200-300 mm.
U hladké doškové střechy se váže klasy dolů (za „břitvoví“), pouze na okraji střešních ploch se došek stejně jako u stupňovité střechy připevňoval zastřiženými konci dolů. Došky, které se vážou klasem dolů a vytvářejí hladkou střechu, se na našem území vyskytují častěji. Došky, které se vážou zastřiženými konci dolů a dávají střeše stupňovitý tvar, tvoří zpravidla spodní řadu a nároží střech. Váží se na hřebenu a nárožích střechy, tvoří poslední řadu došků nad okapem. Spodní, zastřižená část došku se nazývá též „zástřešníky“.
Detaily a specifika pokládky
Určité problémy tato krytina přináší na hřebeni, okrajích a u pronikajících komínů. Hřebeny se zpevňovaly a zatěžovaly hliněnou mazaninou nebo přímo drny, okraje a prostupy se mohly vykrývat pruhy šindele. U hřebenu se kladla buď dvojitá řada došků, nebo jedna řada kalenců či dvě řady šindelů. Proti větru se zabezpečovaly došky u okapu a hřebenu bidly, přivázanými ke krokvím buď vrbovými pruty, nebo smrkovými houžvemi. Hřeben střechy je řešen přidáním další vrstvy došků, aby byla překryta jeho průběžná spára.
Čtěte také: OSB desky na plochou střechu: Tloušťka
Na doškových střechách nepoužíváme klempířské výrobky, protože síla a celkový charakter krytiny takový postup neumožňují. Tvar došků vyskládaných do tvaru střechy tak musí zabezpečit odvod vody ze střechy „odkapáváním“ do prostoru kolem stavby. Současně musí být splněno, aby tato srážková voda nestékala po obkladu obvodových stěn domu.
Na jižní a jihovýchodní Moravě se nárožní hrana valbových střech zesilovala, nebo kladla dvojitě, takže získala typický stupňovitý vzhled; šindelový či prkenný lem zde budeme hledat marně. Náročným detailem jsou prostupy komínů doškovou krytinou. Obvykle se řeší tak, že komín je v horní části rozšířen, nebo opatřen cihlovou římsičkou, která svým přesahem styk doškové krytiny se zdivem komína kryje. Ukončení střechy u štítu bývá zpravidla řešeno deskou, ke které se jednotlivé došky dorazí.
Sklon střechy a laťování
Základním předpokladem pro volbu této krytiny je mít střechu ve sklonu 45° a větší. Sklon střešní musí být minimálně 45', ve větrných oblastech minimálně 50° (čím je střecha strmější, tím je životnost krytiny delší). Větší sklon zabraňuje větru, aby se dostal se pod stébla, naopak je přitlačuje. Strmější střecha úspěšně odolává i přívalovému dešti nebo sněhové vánici. Došková střecha je lehká krytina, která umí dlouhodobě (nejméně 30 let) odolávat nepříznivým vlivům počasí.
Podle délky došků je upraveno laťování na 300 až 400 mm. Vzdálenost krokví bývala 1,5-2,0 m. Při rozteči krokví asi 1 m a vzdálenosti latí od 250 do 400 mm se používají latě 40x60 mm. U větších roztečí krokví mají latě průřez 50 x70 mm. Střešní latě se upevňují hřebíky. Jejich délka musí odpovídat 2,5 násobku tloušťky latí. Svazovací kolíky se používají lískové nebo vrbové o průměru 25 mm, případně tenké jedlové kmínky zbavené větví.
Vlastnosti doškové střechy
Střecha pokrytá došky je krásná, teplá, bezpečná a trvanlivá. Došková krytina je velmi lehká, dobře izoluje. Došky podle odborníků odolávají spolehlivě povětrnostním vlivům už při tloušťce kolem 30 cm. Termoizolační vlastnosti doškové krytiny silné 35 cm pak odpovídají tepelnému odporu patnácti centimetrové desky pěnového polystyrenu. K dosažení potřebné tloušťky střechy položíme na 1 m2 plochy 12 až 14 snopů.
Čtěte také: Vše o valbových střechách
Materiál má schopnost regulovat vlhkost a teplotu a ovlivňuje ve vnitřních prostorách i odérové mikroklima: v místnostech pod střechou je lehce cítit příjemná vůně slámy. Vzhledem k tomu, že jde o přírodní materiál, nepoužíváme nutně běžnou skladbu střešního pláště, jako izolace, parotěsné a paropropustné fólie. Nicméně je vhodné doplnění konstrukce současnými tepelnými izolacemi a pojistnými hydroizolacemi. Poměrně značným problémem je zajištění neprůvzdušnosti doškové střechy. Souvrství vybavíme alespoň vrstvou difuzní fólie.
Životnost a odolnost
Došková střecha je lehká krytina, která umí dlouhodobě (nejméně 30 let) odolávat nepříznivým vlivům počasí. Řemeslníci, kteří pracovali na opravách historických, sto a více let starých doškových střech, zjistili, že uhnila pouze dvoucentimetrová horní vrstva. Což jí sice ubíralo na vzhledu, ne však na krycích vlastnostech. Pro srovnání, rákos mluví pro mnohem větší trvanlivost než sláma. Mezi další nevýhodu náleží snadné podléhání hnilobě vlivem dešťových srážek nebo tajícího sněhu, jemuž je bráněno především kvalitním provedením a dostatečným sklonem střešních rovin.
Hořlavost a bezpečnost
Určitý problém je, že došky jsou hořlavé. Podle odborníků se ale bát nemusíme: ohnivzdornost slaměné nebo rákosové střechy posílíme nejlépe chemickou cestou, napuštěním retardantem hoření. Vhodnou prevencí je i instalace lapačů jisker na komín - ty jsou běžně na trhu v solidním výběru tvarů i průměrů. Její hořlavost se zmírní nebo docela omezí buď impregnací, nebo namočením došků do řídké hlíny, což zase zvyšuje váhu krytiny. Takové došky se nazývaly „kalence". Mohou se klást dvojitě na sebe polským způsobem, nebo trojitě s pomazáním každé vrstvy řídkou hlínou. Došky určené pro hřeben střechy se namáčely v hlíně.
Namočení došků do jílu se provádí na půl minuty, poté se vytáhnou a nechají uschnout. Namočí se znovu podruhé a zase vysuší. Takovou střechu nerozčechrá tak snadno vítr a zejména ona tak snadno nechytne.
Cena a údržba doškových střech
Než se však pro ni ovšem rozhodneme, musíme se smířit s poměrně vysokou cenou. A počítat musíme i s tím, že tato krytina není bez použití chemie a moderní technologie bezúdržbová. Došková krytina je velice levná (při svépomocné výrobě a zdroji slámy), lehká, avšak snadno zápalná. Díky náročné výrobě slámových či rákosových došků je cena za tuto přírodní střešní krytinu poměrně vysoká.
| Typ doškové krytiny | Orientační cena za m² (bez pokládky) |
|---|---|
| Slámové došky | cca 1600 Kč/m² |
| Rákosové došky | cca 1300 Kč/m² |
K ceně za samotné došky je samozřejmě potřeba připočítat náklady na jejich pokládku. Jelikož zhotovení střechy vyžaduje odbornou znalost problematiky doškových střech, tak i cena za samotnou pokládku je vyšší než u běžných střešních krytin. Specializovaných firem je u nás v republice málo, proto někteří stavebníci vyhledávají dodavatele také v zahraničí, hlavně na Slovensku a v Maďarsku.
Dříve si majitel takové střechy po skončení sezony zemědělských prací připravoval ze slámy náhradní došky, s nimiž střechu průběžně vyspravoval. Přes zimu se mlátila úroda obilí a sláma svazovala do snopů - ručně, bez pomoci samovazů. Dnes se došky zpravidla kupují hotové, připravené k položení. To platí i pro „hřebenáče“, které si však můžeme připravit rozseknutím delších polen, nejspíš ale koupíme keramické. Slaměné a rákosové došky bývají zpravidla součástí dodávky střechy od specializované firmy, která se zaměřuje na pokládku těchto střešních krytin. V posledních letech se však materiál na došky dováží také ze zahraničí (Slovensko, Rakousko, Maďarsko či Nizozemsko).
tags: #doskova #strecha #bidla #informace