Při pořizování majetku se musíme vypořádat s celou řadou otázek - např. co je majetkem a zda je majetek vůbec náš. V neposlední řadě musíme majetek začít správně odpisovat a pokračovat v tom po celou dobu odpisování. Počáteční chyba se s námi totiž může táhnout mnoho desítek let. Pokud by byl některý z těchto bodů nesprávně stanoven, vzniklá chyba se v účetnictví odráží po celou dobu užívání dlouhodobého hmotného majetku.
Vymezení dlouhodobého majetku
Dlouhodobým hmotným majetkem se stávají pořizované věci uvedené do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání (způsobilost k provozu). Znamená to, že dílo je úplně dokončeno, splňuje všechny potřebné technické funkce a je právně způsobilé provozu.
Mezi pozemky zahrnujeme všechny pozemky bez ohledu na výši ocenění (pokud nejsou zbožím). Součástí (z účetního hlediska) nejsou stavby, které jsou součástí pozemku, které jsou odepisovány a vykazují se zvlášť jako příslušný druh majetku (stavby, pěstitelské celky trvalých porostů, jiný dlouhodobý hmotný majetek).
Okamžik zařazení majetku do užívání
Okamžik zařazení majetku do užívání je dalším důležitým okamžikem, který je při pořizování majetku třeba stanovit. Popisuje jej Interpretace Národní účetní rady. V praxi může nastat situace, kdy majetek je již zcela dokončen, je funkční, ale nebylo vydáno Osvědčení o způsobilosti. Jestliže uvedení majetku do používání je podmíněno „vydáním osvědčení k jeho způsobilosti k provozu“, účetní jednotka zařadí majetek do používání až k datu, ke kterému nabylo účinnosti toto osvědčení, i když by byl majetek „schopen fungovat“ již před tímto datem. Tuto otázku řeší např. Interpretace Národní účetní rady.
V praxi dochází k situacím, kdy je dlouhodobý majetek z technického i ekonomického hlediska připraven k užívání, ale majitel nemá v ruce všechny potřebné dokumenty a osvědčení od veřejných institucí. Mnohdy bude osvědčení o způsobilosti vydáno až následně. Zvláštní kapitolou je majetek ve zkušebním provozu. Obvykle je považován za dokončený a zkušebním provozem je prověřena jeho plná funkčnost.
Čtěte také: Betonová dlažba na zahradě
Někdy dochází také k situacím, že je nemovitost vedena v tzv. režimu předčasného užívání. Byť jde o situace, které je nutné posuzovat individuálně, nedá se na 100 % doporučit uvedení takové stavby do užívání.
Náklady související s pořízením majetku
Vynaložené náklady se stávají součástí ocenění dlouhodobého majetku rozhodným okamžikem, kterým je chvíle, kdy účetní jednotka začíná realizovat pořízení nového majetku. Náklady vynaložené do rozhodného okamžiku jsou posuzovány jako náklady provozní a jsou účtovány přímo do výkazu zisku a ztráty. Účetní jednotka musí disponovat dostatkem důkazních prostředků, aby obhájila, že tyto provozní náklady byly skutečně vynaloženy před rozhodnutím o pořízení dlouhodobého majetku. Veškeré náklady, které se vztahují (časově a věcně) k okamžiku před tímto okamžikem rozhodnutí, jsou náklady provozními (případně časově rozlišenými) - nejsou tedy součástí pořizovacích nákladů majetku (pořizovací ceny). Tuto otázku řeší např. Interpretace Národní účetní rady.
Všechny ostatní náklady, které účetní jednotka vynaloží po rozhodném okamžiku, se stávají součástí ocenění dlouhodobého majetku a v důsledku toho jsou všechny účtovány na účet pořízení majetku (účtová skupina 04 - Pořízení dlouhodobého majetku). Okamžik zahájení účtování nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého majetku není v legislativě definován, proto musí účetní jednotka při jeho stanovení dbát obecných účetních pravidel a respektovat věrný a poctivý obraz účetnictví. Tuto otázku popisuje Interpretace Národní účetní rady.
Pořizovací cenu nám můžou ovlivnit i dotace na pořízení majetku anebo jejich vracení. Ke snížení ceny může přistoupit i dodavatel, a to dokonce až v dalších obdobích (předem neočekávaně). Oprávky a odpisy by se však zpětně měnit spíše neměly, přepočítání výše odpisů by mělo proběhnout u odpisů budoucích v návaznosti na novou zůstatkovou cenu. Tuto otázku řeší např. Interpretace Národní účetní rady.
Evidence majetku na majetkových účtech
Co se týče evidence majetku na majetkových účtech, řídíme se platnou účetní osnovou a účtovým rozvrhem dané účetní jednotky.
Čtěte také: Pokládka dlažby na schody v exteriéru
Na základě protokolu o zařazení majetku do používání převedete v programu POHODA majetek do účtových skupin 01, 02 nebo 03. V agendě Majetek na záložce Majetkové operace zkontrolujete, jestli cena pořízení a zařazení odpovídá skutečnosti.
Dlouhodobý majetek můžete pořídit různými způsoby:
- Vložíte jej jako vklad na začátku podnikání. Potom o pořízení majetku účtujete v agendě Počáteční stavy účtů.
- Nákup dlouhodobého majetku na fakturu nebo za hotové. V tomto případě zaznamenáte fakturu do agendy Přijaté faktury s předkontací 04*/321. Při nákupu dlouhodobého majetku za hotové budete o jeho pořízení účtovat v agendě Pokladna. V takovém případě použijete předkontaci 04*/211.
- Nový majetek zanesete do agendy Majetek. Tady už ovšem na záložce Majetkové operace nenastavujete předkontaci pro pořízení majetku stejně jako u vkladu do podnikání, protože o nákupu, resp. vkladu už bylo účtováno v jiných agendách.
- Můžete jej pořídit ve vlastní režii - tzv. aktivací (předkontace 04*/587, 588).
- Nebo jej získat darem (předkontace 04*/413).
- Dlouhodobý majetek můžete získat i jako dodatečný vklad od společníka (01*, 02*, 03*, 06*/411 - obvykle účtováno dvěma zápisy na 353/411 a 02*/353).
- Případně jako inventarizační přebytek (01*, 02*/07*, 08* u odpisovaného majetku, resp. 03*, 06*/413 u majetku neodpisovaného).
Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek evidujeme zvlášť - po dobu jeho pořizování do okamžiku uvedení do stavu způsobilého k užívání.
Finanční limity pro zařazení majetku
Jak je to ale s finančním limitem pro zařazení majetku? V souvislosti se změnou limitu je vhodné také zmínit, že je v zájmu účetních jednotek přepracovat své vnitřní účetní směrnice upravující finanční limit ocenění dlouhodobého majetku.
Účetní jednotka Alík, s. r. o. pořídila (a současně uvedla do užívání) v polovině roku 2020 ojetý automobil za 50 000 Kč a eviduje jej v účetnictví jako dlouhodobý majetek na analytickém účtu 022.10 - Automobily. Znamená to, že výše uvedené movité věci s oceněním nižším než 80 000 Kč pořízené v období od 1. 1. 2021 již není možné daňové odpisovat.
Čtěte také: Inspirace pro dlažbu kolem domu
Odpisování majetku
Opotřebení majetku se do účetnictví promítá prostřednictvím odpisů řadu účetních období. Účetní odpisy zobrazují, jakým způsobem se majetek opotřebovává. Toto opotřebení můžeme stanovit na základě času - např. auto opotřebujeme za deset let nebo na základě výkonů - stroj opotřebujeme podle množství vyrobených výrobků atd. Posledně zmiňované daňové odpisy jsou ve skutečnosti většinou to první, co každého podnikatele zajímá. Častou chybou je to, že je majetek zařazen v účetním programu, jsou nastaveny (nesprávně) účetní a daňové odpisy stejné a více se tím nikdo již roky nezabývá. Abychom využili (daňové) odpisy třeba i po mnoha letech, nic nám nebrání (pokud je nevyčerpáme zbytečně v letech daňových ztrát).
Mimořádné odpisy
Chcete-li v programu POHODA využít mimořádných odpisů u majetku zařazeného v uvedeném období, nastavte v agendě Majetek u způsobu odpisu HM rovnoměrný novou odpisovou skupinu Sk.1 - mimořádná, resp. Sk.
Daňová evidence a odpisy
Podnikatelé, kteří jsou fyzickou osobou a o své činnosti oprávněně vedou daňovou evidenci, postupují při odpisování dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku jiným způsobem než podnikatelé, kteří jsou účetní jednotkou.
Základem právní úpravy daňové evidence jsou ustanovení § 7b zákona České národní rady o daních z příjmů. Pro obsahové vymezení složek majetku se používají ustanovení § 6 až 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Do daňové evidence se tak transponují některá přesně vymezená ustanovení předpisů upravujících účetnictví.
Odpisování hmotného majetku u podnikatelů, kteří o svém podnikání vedou DE, upravují ustanovení § 26 až § 32 zákona o daních z příjmů. Ustanovení § 28 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“), o odpisování, se u podnikatelů, kteří vedou daňovou evidenci, neuplatňují. Odpisy jsou výdajem, který není spojen s úbytkem peněz a snižují základ daně z příjmů.
Dosažení plodonosného stáří pěstitelského celku trvalých porostů není upraveno žádným obecně platným právním předpisem. Určení plodonosného stáří upraví podnikatel, s ohledem na platné agrotechnické lhůty, vlastním vnitřním předpisem o vedení daňové evidence (ustanovení pokynu GFŘ č. D-6 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona o daních z příjmů).
Majetek plně odepsaný, ale stále používaný
Dlouhodobý hmotný majetek, který je nadále používán, a to přesto, že je účetně, popř. daňově odepsán, se zásadně nevyřazuje z příslušných účtů hlavní knihy a z analytických účtů. Vyplývá to z řady účetních zásad a předpisů, např. ze zákona o účetnictví, který v § 6 (povinnost zachycovat skutečnosti), § 7 odst. 2 (povinnost věrného zobrazování, tj. účetnictví odpovídající skutečnému stavu atd.). Základním rysem účetnictví tedy je to, že musí zachycovat reálný stav majetku a jeho zdrojů, nákladů a výnosů, což v daném případě je skutečnost, že uvedený dlouhodobý hmotný majetek se stále používá a není důvod pro jeho vyřazení z majetku. To se explicitně používá i pro provádění finančních analýz hospodaření, kdy je třeba operovat s reálnými hodnotami majetku, oprávek atd. z rozvahy a výsledovky k danému okamžiku. Předčasným vyřazením by byl zkreslen pohled na stav majetku firmy.
Majetek je nutno vykazovat s nulovou zůstatkovou, resp. pořizovací hodnotou a stoprocentními oprávkami a musí být tedy v rozvaze vykazován v tomto finančním stavu. Vyřadit lze majetek pouze tehdy, je-li vyřazen v důsledku likvidace, prodeje, v důsledku škod, krádeží atd. I v tomto případě účetní předpisy nedovolují, aby účetní jednotka vyřadila dlouhodobý hmotný majetek, neboť v účetních předpisech se nerozlišuje mezi vlastněným majetkem využívaným a nevyužívaným. Rozlišuje je jen majetek, který není ještě způsobilý k užívání (sleduje se na účtu 042), a majetkem, který je k užívání způsobilý (zařazuje se na účty účtové skupiny 02). Přitom platí, že současné účetní předpisy nerozlišují majetek v „rezervě“, tj. majetek vlastněný, ale nepoužívaný. Proto se i tento majetek do vyřazení ponechává v účetnictví na příslušných účtech. Způsob vyřazení z pohledu účtování o něm je popsán zejména v Českém účetním standardu.
Specifické případy zařazení majetku
Zámková dlažba, parkoviště a podobné plochy
Tyto se nepovažují za technická zhodnocení pozemku, ale vždy jde o samostatné stavby, tj. odpisované v odpisové skupině 2 nebo 3. Pokud byla v souvislosti s budováním provozovny vysazována zeleň ve formě okrasných stromů, keřů apod., je třeba posoudit způsob realizace. Pokud výsadba ozdobných květin, dřevin a keřů na pozemku byla součástí projektu v souvislosti s pořízením stavebního díla, uplatní se v základu daně až ve formě odpisů a je součást vstupní ceny tohoto díla. V případech, kdy se provede výsadba těchto dřevin, keřů atd. dodatečně, a nebyla součástí projektu, jde bez ohledu na cenu sadby o výdaj provozního charakteru zahrnovaný do nákladů podle účetních předpisů, který je uznatelný i daňově, ať již by šlo o pozemek vlastní nebo najatý. Nejde o pěstitelské celky, vymezené v § 26 odst.
Příklad: Kolaudačním rozhodnutím byla provozovna, která byla dostavěna v loňském roce, zahrnuta do obchodního majetku. Kolem provozovny má firma část pozemku, skládajícího se z nádvoří a příjezdové cesty. Otázkou je, zda toto nádvoří ze zámkové dlažby, se zahrnuje do hodnoty provozovny, nebo zda se účtuje zvlášť jako hmotný majetek nutný odepisovat. Taktéž to platí o plotu, který je vystavěný kolem celé provozovny, zda navyšuje cenu provozovny nebo se také účtuje zvlášť jako hmotný majetek nutný odepisovat, nebo jsou to všechno režijní výdaje firmy?
Oplocení (ploty) a brány
Oplocení (ploty) jsou stavbou odpisovanou v odpisové skupině 4 nebo 5, a to často v závislosti na materiálu, ze kterého je zhotoven. Pokud dojde k zabudování brány, která nemá povahu plotu, tj. jde o zcela originální předmět, v němž je přímo zabudované zařízení na automatické otvírání, jde o samostatný předmět. V případě, že však byla brána budována jako součást plotu a svým charakterem jde o jednotný předmět, je dodatečně zabudované elektrické zařízení technickým zhodnocením plotu, v daném případě nedosahujícím 40 tisíc Kč.
Dále součástí plotu je brána, na kterou nyní zakoupila firma elektrický pohon v hodnotě 12 500 bez DPH. Pokud nebyly při výstavbě provozovny (pokud byla prováděna dodavatelsky) ve faktuře od dodavatele rozlišeny jednotlivé složky majetku, je třeba provést odborný odhad a podle procentního poměru jednotlivé předměty zařadit.
Obaly
Současné účetní předpisy neoperují s termínem obaly, který by byl samostatný hmotný majetek, jak tomu bylo např. v roce 1983, kdy existoval účet v účelové skupině dlouhodobé předměty (účt. třída zásoby). Nyní rozeznáváme pouze obaly nevratné a obaly vratné (resp. finanční). Nevratné obaly, které nejsou zpravidla vyčísleny finančně, odběratel nevrací a jsou součástí ceny zboží či výrobku. Naopak vratné obaly mají charakter zboží a také tak se o nich účtuje, a to na účtu 132 na samostatných analytických účtech.
Příklad: Jak postupovat v případě obalů - sudů. Celková hodnota nakoupených obalů může být 200 000 Kč bez DPH. Jak se obaly evidují, jak se o nich účtuje a jaké jsou daňové dopady? V dotazu není uvedena funkce obalů, není zřejmě, zda a za jakým účelem byly obaly pořízeny. Šlo snad o obaly strojů, budou vráceny dodavateli po vybalení? Nebo šlo o nevratné obaly.
tags: #dlazba #zarazeni #do #majetku #pravidla