Vyberte stránku

Systém norem v oboru beton v posledních letech prochází poměrně turbulentním vývojem, což ztěžuje orientaci v těchto předpisech a může působit obtíže jejich uživatelům. Cílem tohoto článku je poskytnout užitečné shrnutí novinek a aktualizací v oblasti norem pro beton. Článek je založen na systému norem v oboru beton, definovaném v normě ČSN EN 206+A2.

ČSN EN 206+A2: Základní norma pro beton

ČSN EN 206+A2 Beton, je současná platná norma na výrobu a posuzování vlastností betonu. Tato norma byla vydána v červenci 2021 a začala platit 1.8. 2021. Norma prakticky reflektuje předchozí verzi ČSN EN 206+A1 z roku 2017 a byla vydána v prosinci 2021 jako revize předchozího znění z ledna 2016. Tato norma je českou verzí evropské normy EN 206-1:2000. Evropská norma EN 206-1:2000 má status české technické normy. Tato ČSN je doslovným překladem anglické verze evropské normy EN 206-1.

Do systému těchto norem patří dle schématu v základní výrobkové normě EN 206+A2 kromě této normy dále normy, které se na základní normu odvolávají (normy návrhové a prováděcí), normy v základní normě citované (normy materiálové, zkušební postupy) a normy navazující. V letech 2019 a 2021 byly vydány nové či revidované normy jak v oblasti návrhu, materiálu či zkušebnictví oboru betonového stavitelství.

Pro specifické typy betonu a jejich použití mohou být specifikovány doplňující požadavky a rovněž i rozličné zkušební postupy. V jiných evropských normách mohou být uvedeny doplňující nebo odlišné požadavky pro speciální aplikace, například:

  • beton používaný pro betonové vozovky a jiné dopravní plochy (např. betonové vozovky podle EN 13877 - 1);
  • speciální technologie.

Pro specifické typy betonu a aplikace mohou být specifikovány doplňkové požadavky nebo odlišné zkušební postupy, jako např.:

Čtěte také: Smaltované žlaby a potrubí: Od historie po současné normy

  • beton pro masivní konstrukce (např. přehrady);
  • beton ze suché betonové směsi;
  • beton s Dmax = 4 mm a menší (malta);
  • samozhutnitelný beton (SCC) obsahující pórovité (lehké) nebo těžké kamenivo, nebo vlákna;
  • beton s otevřenou strukturou.

Klíčové změny v ČSN EN 206+A2

Kromě edičních úprav došlo k doplnění definice ultra-vysokohodnotného betonu a doplnění tabulky jeho pevnostních tříd. Dále byla doplněna informativní příloha N2 Hodnocení trvalé udržitelnosti betonu včetně koeficientu trvalé udržitelnosti a jeho definice. Charakteristická pevnost ultra-vysokohodnotného betonu v tlaku je válcová pevnost na tělese výšky 200 mm a průměru 100 mm, tlačené plochy upravené broušením. Kontrolní zkoušky mohou být provedeny na krychlích o hraně 100 mm. Indikátor trvalé udržitelnosti je definován jako nástroj umožňující hodnocení, porovnávání a výběr z variant složení betonu pro výrobu z hlediska udržitelnosti.

V současnosti stále roste snaha o používání recyklovaných plniv (kameniva) a směsných cementů s menší „uhlíkovou stopou“. Tyto postupy pak mohou přispět k porovnání životnosti betonu s dosud majoritně používanými materiály (přírodní kamenivo, CEM I) a betony nové koncepce. Tím je možné lépe hodnotit a nastavit cestu k „udržitelnému betonu“.

Obsah ČSN EN 206+A2

Následující tabulka představuje klíčové kapitoly a sekce normy ČSN EN 206+A2:

Kapitola/Sekce Popis
1 Předmět normy Definice rozsahu použití normy.
2 Normativní odkazy Seznam norem, na které se ČSN EN 206+A2 odkazuje.
3 Definice, značky a zkratky Terminologie a značení používané v normě.
4 Klasifikace Klasifikace betonu dle stupňů vlivu prostředí, konzistence a pevnostních tříd.
5 Požadavky na beton a metody jejich ověřování Požadavky na složky betonu, složení, čerstvý a ztvrdlý beton.
6 Specifikace betonu Způsoby specifikace typového, předepsaného a normalizovaného betonu.
7 Dodávání čerstvého betonu Informace pro odběratele a výrobce betonu, dodací listy.
8 Kontrola shody a kritéria shody Kontrola shody pevnosti v tlaku a jiných vlastností.
9 Řízení výroby Systémy řízení výroby, záznamy, zkoušení a složení betonu.

Další významné normy a jejich aktualizace

  1. EN 1990:2002 (Eurokód 0: Zásady navrhování konstrukcí)

    Norma byla vydána jako česká verze EN 1990:2002 včetně změn a oprav. Nahradila ČSN EN 1990 z května 2015. K této normě, vydané v listopadu 2019 byl vydán v listopadu 2020 Národní dodatek ČSN EN 1992-1-1 NA ed.A, a to v jazyce anglickém.

    Čtěte také: Míchání betonu krok za krokem

  2. EN 1992-1-1 (Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí - Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby)

    Norma byla převzata v jazyce anglickém v roce 2018 a v srpnu 2019 vyšel její český překlad. Ve finální fázi je příprava revize EN 1992-1-1 Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí - Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby. Nově implementovaná pravidla navrhování konstrukcí s ohledem na udržitelnost se jistě následně budou promítat zejména do výrobkových norem.

  3. ČSN EN 197-1 (Cement - Část 1: Složení, specifikace a kritéria shody cementů pro všeobecné použití)

    Nová norma byla vydána v září 2021 jako česká verze normy evropské. Norma není harmonizována a doplňuje sortiment typů cementu dosud uváděný v ČSN EN 197-1. Vzhledem k datu svého vydání ještě není citována v základní betonářské normě ČSN EN 206+A2 jako standard uvádějící automaticky povolené vstupní materiály pro výrobu betonu.

ČSN EN 1992‑4: Navrhování kotvení do betonu

Nová norma ČSN EN 1992‑4 „Navrhování kotvení do betonu“, vydaná v roce 2018, představuje nezbytný krok k harmonizaci návrhu kotevních prvků pro použití v betonu. Zatímco se předběžná norma CEN/TS 1992‑4 skládá z 5 částí s přibližně 170 stranami, ČSN EN 1992‑4 je se 127 stranami (v anglické verzi) kratší, ale technicky mnohem komplexnější. Hlavní principy návrhu kotvy zůstávají zachovány.

Čtěte také: Beton pro základy

Typy kotevních prvků

Norma ČSN EN 1992-4 se zabývá několika typy kotevních prvků:

  • Zabetonované prvky: kotvy s hlavou (s nebo bez kotevní desky) a upevňovací lišty.
  • Dodatečně osazované mechanické kotvy.
  • Dodatečně osazované lepené kotvy a lepené rozpěrné kotvy.

Kvalifikace a schválení kotevních prvků

Základním požadavkem na kotevní prvek pro použití normy ČSN EN 1992‑4 je Evropské technické posouzení ETA daného kotevního prvku, dokladující splnění požadavků Evropského hodnotícího dokumentu EAD. Ověření požadavků se realizuje zkouškami, které se provádějí mimo jiné v betonech s nízkou i vysokou pevností, v betonech s trhlinami a bez trhlin, a to v závislosti na zamýšleném rozsahu použití. Únosnost kotevních prvků může být významně ovlivněna trhlinami v betonu. Proto musí být kotevní prvky obecně kvalifikovány a schváleny pro beton s trhlinami a/nebo pro beton bez trhlin. Informace o těchto vlastnostech konkrétního kotevního prvku jsou obsaženy v příslušném ETA. Je na projektantovi - konstruktérovi, aby rozhodl, do jakého prostředí z hlediska přítomnosti trhlin, je kotevní prvek navržen.

Nové aspekty v návrhu kotvení

Nově je při návrhu brán u lepených kotev ohled i na dlouhodobé zatížení, které může vyvolat pokles soudržnosti u lepené kotvy. Proto při posouzení na „kombinaci vytažení a vytržení betonového kuželu“ ČSN EN 1992‑4 zavádí dodatečný koeficient ψsus (není součástí ETAG). Ten snižuje soudržnost lepené kotvy, a tím i její únosnost. Nově je do výpočtu kapacity tahového betonového kuželu vložen součinitel ψM,N.

Když se upevnění sestává z dvojice kotev a je vystaveno ohybovému momentu, vznikne dvojice sil, tvořená tahovou silou v kotvě a tlakovou silou pod částí kotevní desky. Pokud tahová síla v kotvě přesáhne kapacitu betonového kuželu, dojde k jeho vytržení. V této situaci však může být zatížení na úrovni porušení betonového kuželu ovlivněno sousedním tlakovým blokem pod kotevní deskou.

V případě kotvení do betonu bez trhlin se nově rozšiřují možnosti neuvažovat u podlité kotevní desky s ohybem dříku kotev od smykového zatížení. Je zde ovšem několik omezujících podmínek. Nově se posoudí odděleně selhání související čistě s ocelí a selhání související čistě s betonem, přičemž menší hodnota z obou interakčních křivek poskytuje návrhovou hodnotu.

Tuto evropskou normu je třeba používat současně s normami výrobků pro jednotlivé složky betonu a se zkušebními normami pro zkoušení vlastností betonu. Protože dosud nebyly, ve své konečné verzi, vydány všechny EN, na které se EN 206-1 odkazuje, bylo dohodnuto (CEN/TC 104), že národní normy, týkající se předmětu této normy, a které jsou s ní v rozporu, budou zrušeny až po vydání všech norem, na které se EN 206-1 odkazuje. Proto v období od vydání ČSN EN 206-1, nejpozději však do prosince 2003 budou souběžně platit i národní normy. V období souběžné platnosti budou národní normy (ČSN), týkající se předmětu této normy i citovaných norem, prověřeny a revidovány tak, aby byly, po ukončení souběžné platnosti evropských a národních norem, v souladu s EN. Ustanovení, týkající se provádění betonových konstrukcí, byla převedena do ENV 13670-1 nebo jiných souvisících norem.

tags: #evropska #norma #betonu

Oblíbené příspěvky: