Vyberte stránku

Radon je přirozený radioaktivní plyn, který vzniká rozpadem uranu v podloží. Česká republika patří k zemím s jeho nejvyšší koncentrací na světě. Dlouhodobé vystavení zvýšené koncentraci radonu představuje významné zdravotní riziko, neboť je hned po kouření druhou nejvýznamnější příčinou vzniku rakoviny plic. Nebezpečné nejsou ani tak samotné izotopy radonu, ale produkty jeho přeměny, zejména krátkodobé, které emitují částice alfa a mohou poškozovat DNA.

Radon se dostává do domu nejčastěji ze země (podloží domu) pod budovou, kde může být vysoká koncentrace radonu. Ve vytápěné budově vzniká u podlah sklepa a přízemí mírný podtlak, je radon jakoby nasáván z podloží prasklinami a netěsnostmi. Stačí nevhodná izolace základů, popraskaná podlaha nebo špatně utěsněné prostupy inženýrských sítí. Rozdíl teplot mezi podložím a interiérem způsobí komínový efekt a podtlak nasaje škodlivý radon do domu.

Legislativní požadavky a normy

Proto podle Zákona o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření musí každý stavebník, který staví dům s obytnými či pobytovými místnostmi, zajistit stanovení radonového indexu pozemku. O tom, zda je nutné a jaký způsob ochrany konkrétního stavby proti radonu rozhoduje jednak charakter tohoto objektu a jednak radonové riziko podloží. Proti radonu musí být chráněny stavby, jejichž součástí jsou tzv. pobytové prostory a jsou postavené na podloží se středním nebo vysokým radonovým rizikem. Nově tak například musí být chráněny všechny stavby, přestože jsou na pozemku s nízkým radonovým indexem. Správnou izolaci proti radonu definuje norma ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží. Revidované znění ČSN 73 0601 platné od 1. 10. 2019 ukládá povinnost použití protiradonové izolace, konkrétně takové, jejíž radonový odpor je větší než předepsaný minimální radonový odpor.

Měření a stanovení radonového indexu je dle stavebního zákona povinné. Na základě naměřených hodnot projektant a stavební dozor v součinnosti se stavebníkem stanoví, jak se proti radonu chránit. Měření radonu je vhodné i u starších staveb, kde lze nedostatky napravit dodatečnými opatřeními. Svoji zásadní roli při úvahách o izolaci proti radonu hraje i použití podlahového topení v kontaktní konstrukci, které zvyšuje rozdíl teplot mezi podkladem a podlahou a přispívá ke komínovému efektu.

Zdroje radonu a cesty průniku do budovy

Radon se do budovy dostává několika cestami:

Čtěte také: Průvodce kročejovou izolací

  • Z podloží: Rizikové jsou zejména starší domy se špatnou izolací základů. Rozdíl teplot v objektu a pod ním způsobuje komínový efekt, díky kterému je radon nasáván do objektů špatně izolovanou podlahou, dutinami stěn nebo neutěsněnými rozvody inženýrských sítí.
  • Ze stavebních materiálů: Stavební materiály nerostného původu vždy obsahují určité množství radioaktivních látek. U materiálů vyráběných pro vlastní potřebu (nebo používaných v minulosti) se nemusí dodržovat limity stanovené vyhláškou. Jedná se zejména o materiály s vyšším obsahem uranu a rádia (např. škvárové tvárnice, výrobky z popílků).
  • Z vody: Podzemní voda taktéž radon obsahuje, protože do ní přechází z hornin. Voda ve veřejném vodovodu je bezpečná díky zařízením na její úpravu. Průměrný obsah radonu v ČR v pitné vodě pro veřejné zásobování je 14 Bq/l, u vody z domovních studní 49 Bq.

Protiradonové bariéry a materiály

Protiradonová izolace se často provádí zároveň s hydroizolací, což je výhodné, protože izolace proti radonu zároveň slouží jako hydroizolace domu. Pro izolaci proti radonu se používají různé materiály:

  • Asfaltové pásy: Izolace proti radonu provádíme jak z asfaltových pasů s hliníkovou fólií, tak systémem z nevyztužené fólie z měkčeného PVC (PVC-P) od výrobců Alkorplan a Sika. Pro nízký radonový index postačí běžná a správně provedená izolace proti vodě, ideální jsou asfaltové pásy charBIT G200 S40 nebo charBIT AL S35 (charBIT AL S40) v kombinaci s charBIT G200 S40. Pro střední index se doporučují pevné asfaltové pásy, optimálně charBIT ELAST G S40 HQ nebo charBIT G200 S40 ve dvou celistvých vrstvách u spodních staveb pod úrovní terénu. Vysoký radonový index vyžaduje asfaltové pásy s hliníkovou vložkou charBIT ELAST AL V S40 v kombinaci s pásy charBIT ELAST G S40, charBIT ELAST G S40 HQ pro zajištění patřičné pevnosti. U všech uvažovaných materiálů je třeba důsledně dbát na těsnost spojů (správně provedenému svařování asfaltových pásů), prostupů, náchylnost k poškození a dostatečnou životnost materiálu.
  • Syntetické a polymerní fólie: Všechny požadavky stanovené v normě ČSN 73 0601 výborně splňují fólie řady PENEFOL®.

Klíčové je dokonalé přelepení spojů a napojení na svislé konstrukce. I drobná netěsnost může radon pustit do interiéru. Tloušťku izolační vrstvy určuje projektant výpočtem dle ČSN 730601. Pro výpočet dosaženého radonového odporu materiálu musí mít použitý materiál určený součinitel difuze radonu. Izolace pak musí dosáhnout vždy odporu vyššího než vypočítaného.

Radonové mosty a jejich eliminace

Radonový most je transportní cesta radonu spárou mezi perimetrovou tepelnou izolací a obvodovým základem, kterou radon proniká z podloží až do dutin ve zdivu. Ze zdiva pak proniká až do interiéru zejména instalačními prostupy, elektrickými zásuvkami, vypínači atd. Výskyt radonových mostů závisí na vzájemné poloze základu, obvodové stěny, tepelné izolace a protiradonové izolace v soklové partii domu. Obecně platí, že zmíněnou spáru je třeba přerušit, například celoplošným nalepením desek perimetrové tepelné izolace ke stěně/základu v úrovni hydroizolace, nebo zaizolováním povrchu zdiva, k němuž přiléhá perimetrová izolace asfaltovou stěrkou. Izolační povlak musí probíhat bez přerušení i pod nosnými konstrukcemi, tj. pod sloupy i stěnami.

Odvětrání podloží jako doplněk izolace

Pouze v případech, kdy je na pozemku naměřený velmi vysoký radonový index, je nutné zajistit odvětrávání pod izolací proti radonu. Odvětrání radonu nenahrazuje radonovou izolaci. Správné řešení vždy kombinuje plynotěsnou fólii a odvětrání podloží. Principem systému je vytvořit rovnoměrné podtlakové pole pod celou základovou deskou, snížit koncentraci radonu v půdním vzduchu a omezit jeho transport do interiéru.

Konstrukční skladba s odvětráním

Typická skladba spodní stavby s odvětráním zahrnuje:

Čtěte také: IPA asfaltová izolace: Co potřebujete vědět

  1. Zhutněné podloží
  2. Štěrková vrstva (obvykle frakce 16-32 mm, tloušťka cca 150-300 mm)
  3. Perforované radonové potrubí uložené ve štěrku
  4. Radonová / hydroizolační fólie
  5. Základová deska

Štěrková vrstva zde hraje klíčovou roli - umožňuje proudění vzduchu pod deskou.

Schéma rozložení perforovaného potrubí

Správné rozložení perforovaného potrubí (v ČR se typicky používá průměr DN 100) pod základovou deskou je klíčové pro vytvoření rovnoměrného podtlakového pole. Nestačí umístit jednu větev a „odsát plyn z jednoho místa“. Cílem je zajistit, aby vzduch mohl proudit pod celou plochou základové konstrukce.

Základní pravidla rozložení jsou následující:

  1. Síťové (rastrové) uspořádání: Perforované potrubí se ukládá do štěrkové vrstvy v pravidelných rozestupech. Větve jsou napojeny na centrální sběrnou trubku. Každá větev je ukončena drenážní zátkou anebo mřížkou.
    • U nízkého radonového indexu postačí rozestupy cca 4 m.
    • U vysokého radonového indexu se rozestupy zmenšují na 1-2 m.
    Čím vyšší radonový index, tím hustší síť.
  2. Napojení na centrální potrubí: Všechny perforované větve musí mít mírný sklon směrem k obvodovým zdem a napojují se na jednu centrální sběrnou trubku. Centrální trubka má stejný průměr jako jednotlivé větve (typicky DN 100), je rovněž perforovaná v ploše pod deskou a následně přechází do plného potrubí (například KG trubky) při svislém i horizontálním vývodu.
  3. Umístění vývodu - horizontální nebo vertikální: Odvětrání radonu může být vyvedeno přes obvodovou konstrukci například do zahrady (horizontální) nebo nad úroveň střechy (vertikální), čímž se využívá komínového efektu (zejména u pasivního systému). V obou případech se pro vývod standardně používá plné KG potrubí. Vývod radonového systému nesmí být napojen na drenážní systém ani na kanalizaci.
  4. Zásady správného návrhu: Jednotný mírný sklon všech větví (cca 0,5-1 %) směrem k obvodovým zdem objektu. Potrubí musí být uloženo ve štěrku, nikoliv přímo v zemině. Síť musí pokrýt celou plochu základové desky.

Doporučujeme použít nopovou fólii LITHOPLAST® INSTAL 20/0,8, která vytvoří vzduchovou mezeru, kterou radon odvedete mimo dům. Otevřená vzduchová mezera vytvoří možnost příčného provětrání radonu pomocí rozdílného tlaku vzduchu. Nopová fólie LITHOPLAST® INSTAL proti radonu nemůže být umístěná pod hladinou spodní vody nebo v místech, kde se hromadí dešťová voda. S přesahem 1 řady nopů do spoje vkládáme oboustranně lepicí butylkaučukovou pásku o šířce 15 mm. S fólií plynule přecházíme na svislou stěnu tak, abychom nepřerušili větrací mezeru. LITHOPLAST® INSTAL přikládáme k základům. Izolaci kryje volně položená geotextilie IZOLTECH H 300 s přesahem 50 mm.

Hustota rozvodu podle radonového indexu

Radonový index Rozestupy mezi větvemi Počet větví Doporučený systém
Nízký cca 4 metry 1-2 větve Pasivní odvětrání
Vysoký cca 1-2 metry Hustá rastrová síť Aktivní odvětrání (ventilátor)

Spád potrubí

Drenážní potrubí pro odvod radonu odvádí plyn, nikoliv vodu. Přesto se může v potrubí tvořit kondenzát (rozdíl teplot, zimní provoz, proudění vlhkého vzduchu). Perforované větve by měly mít malý, ale jednotný sklon (cca 0,5-1 %) směrem k obvodové části konstrukce, aby případný kondenzát nezůstával stát v potrubí. Centrální sběrná větev by měla mít také mírný, jednoznačný sklon ke kraji objektu.

Čtěte také: Radon a asfaltová izolace

Volba potrubí

  • Standardní řešení: Perforované potrubí Korudrain SN4 je vhodné pro běžné rodinné domy, standardní hloubku založení a běžné zatížení zásypem.
  • Vysokozátěžové řešení: V případě větší hloubky založení nebo vyššího konstrukčního zatížení je vhodné použít vysokozátěžové potrubí - StormPipe SN8. Potrubí musí zůstat tvarově stabilní, protože deformace by mohla omezit proudění vzduchu a snížit účinnost systému.

Napojení systému

Perforované větve se napojují pomocí odboček na centrální potrubí. Centrální potrubí je perforované v ploše pod deskou a následně přechází do plné trubky (doporučujeme KG potrubí), která je vyvedena nad střechu nebo do zahrady. Potrubí pro odvětrání radonu nesmí být napojeno na drenážní systém odvodu vody ani na kanalizaci. Pro spolehlivé napojení skrze hydroizolaci/izolaci proti radonu využijete prostupy spodní stavbou DN110, DN125 a DN160.

Pasivní vs. aktivní odvětrání

  • Pasivní systém: Funguje na principu komínového efektu, typicky u vertikálního odvodu nad střechu. Nevyužívá ventilátor. Výhodou je bezúdržbové řešení, bez spotřeby elektrické energie a dlouhodobá stabilita. Nevýhodou je závislost na klimatických podmínkách.
  • Aktivní systém: Součástí je ventilátor. Lze použít pro horizontální i vertikální odvětrání. Výhodou je vyšší účinnost, nezávislost na počasí a vhodnost pro vyšší radonový index.

Zateplení soklu a jeho význam

V posledních dvaceti letech je nově u soklu vyžadována také dostatečná úroveň tepelné izolace, která má v detailu řadu funkcí, zejména podstatné snížení tepelných ztrát. Překonaný detail zateplení soklu s použitím hliníkové soklové lišty vedl k vysokým tepelným ztrátám a kondenzaci. Současná nabídka izolantů Isover pro sokl a spodní stavbu obsahuje standardní materiály používané po celé Evropě, jako jsou perimetrické izolace (Isover EPS SOKL, Isover EPS SOKL 3000, Isover EPS Perimetr) a desky extrudovaného polystyrenu XPS. Všechny uvedené izolanty se vyznačují velmi nízkou nasákavostí a mrazuvzdorností. Izolační desky Isover EPS SOKL a Isover EPS SOKL 3000 se vyrábějí v tloušťkách 20-200 mm, což umožňuje splnění požadavků i pro energeticky úsporné stavby.

Kontrola a údržba před zimou

Podzim a přicházející zima jsou zkouškou kvality každé stavby. Voda i radon pronikají z podloží nenápadně, ale jejich dopady bývají závažné. Vlhké zdivo ztrácí tepelnou účinnost, vytváří plísně a urychluje degradaci konstrukce. Zimní období tento problém násobí - zmrzlá vlhkost dokáže poškodit i novostavbu. Ještě před mrazy proto stojí za to zkontrolovat, zda jsou hydroizolace a protiradonové vrstvy v pořádku a správně provedené.

Kontrola hydroizolace a prostupů

Základní ochranou proti zemní vlhkosti je vodorovná hydroizolace pod úrovní podlahy. Pokud je poškozená nebo přerušená, voda se snadno dostává do zdiva a podlah. Před zimou je proto vhodné zkontrolovat všechny prostupy, napojení fólií a místa kolem základů. Spáry kolem potrubí by měly být utěsněné pružným tmelem nebo manžetami, které zabrání prostupu vlhkosti i radonu.

Svislé izolace a drenážní ochrana

Stěny suterénu musí být chráněny proti vlhkosti i mrazu. Svislé izolace zabraňují vzlínání vody a zároveň chrání tepelné izolace soklu. Tam, kde je vyšší hladina spodní vody, je nutné zřídit drenáž. Ta odvede přebytečnou vodu mimo stavbu a zabraňuje hromadění vlhkosti u základů. Důležité je také chránit izolaci před poškozením zásypem - používají se ochranné desky nebo nopové fólie.

Opravy a údržba

Před příchodem mrazů má smysl zkontrolovat všechny části, kde se izolace napojuje na nadzemní konstrukce. Chyby se nejčastěji objevují u soklů, prahů dveří nebo v místech napojení terasy. Pokud se objeví trhliny, je nutné je opravit dřív, než do nich zateče voda a zmrzne.

tags: #radonová #izolace #soklu #komplexní #informace

Oblíbené příspěvky: