Norma ČSN 73 0873, vydaná 1. června 2003, stanovuje zásady pro zásobování požární vodou pro nově projektované stavební objekty, otevřená technologická zařízení a volné sklady, a také pro změny staveb v rozsahu vymezeném ČSN 73 0834. Tato norma je klíčovým dokumentem pro zajištění požární bezpečnosti staveb v České republice.
ČSN 73 0873 platí i pro zásobování požární vodou při navrhování skrápěcích zařízení a vodních clon (viz přílohu A) a stanoví zásady pro zpracování analýzy zdolávání požáru (viz přílohu B). Pro uvedení do provozu a revize stávajících zařízení pro zásobování požární vodou platí příloha C. Příklady schematických zobrazení zařízení pro zásobování požární vodou uvádí příloha D.
Při posuzování objektů nebo jejich částí, pro které platí samostatné technické normy nebo jiné předpisy obsahující požadavky na zásobování požární vodou, platí tato norma v rozsahu, ve kterém se příslušné technické normy nebo předpisy na ni odvolávají. Zásobování požární vodou stabilních hasicích zařízení se řeší podle předpisů platných pro tato zařízení.
Obsah normy
Norma ČSN 73 0873 obsahuje následující kapitoly:
- Předmluva
- Normativní odkazy (např. ČSN 73 6660: 1984 Vnitřní vodovody se změnou 1: 1994, ČSN 75 5401, ČSN 75 5411 pro navrhování vodovodních potrubí a přípojek, ČSN 73 6639 pro navrhování odběrních míst u přirozených a umělých vodních zdrojů požární vody, a ČSN 73 7505 pro vodovodní potrubí v nesdružených trasách městských vedení)
- Termíny a definice (např. Odběrní místo, Požární výtokový stojan, Plnicí místo, Požární potrubí)
- Základní ustanovení
- Vnější odběrní místa
- Vnitřní odběrní místa
- Čerpací stanice
- Příjezdy, přístupy, označování
- Zkoušení a předání do provozu
- Provozní kontroly
Novinkou je informativní příloha se zásadami pro navrhování skrápěcích zařízení a vodních clon, která byla rozšířena. Rozšiřuje se také příloha s příklady schematického zobrazení zařízení pro zásobování požární vodou. Norma také řeší problematiku hašení v objektech nebo prostorách s látkami toxickými a nebezpečnými pro životní prostředí.
Čtěte také: Parametry požární odolnosti
Zásobování požární vodou v objektech
Zásobování požární vodou se musí v objektu řešit vždy, existuje-li v požárních úsecích stavebních objektů požární riziko. Zdroje požární vody zahrnují nadzemní a podzemní hydranty, požární výtokové stojany a plnicí místa, vodní toky, přirozené a umělé nádrže (např. studny, bazény, rezervoáry, nádrže s vhodnou technologií).
Norma podrobně uvádí varianty, kdy je možné upustit od zařízení pro zásobování požární vodou u vnějších i vnitřních odběrních míst. Bez posouzení řešení a účelu objektu lze od zařízení upustit v případě vybavení objektu samočinným hasicím zařízením, které působí po celé ploše uvažovaného požárního úseku a nejvyšší dobou uvedení do činnosti 5 minut, kde je nepřípustné hašení a ochlazování vodou a kde je zajištěno potřebné množství vody jiným způsobem doplněné o nezbytné technické vybavení.
Zařízení pro zásobování požární vodou se může navrhovat společně se zařízeními pitné nebo užitkové vody, popř. jako samostatný soubor objektů a zařízení. Dosavadní zařízení pro zásobování požární vodou je možné zrušit pouze tehdy, pokud je jiným způsobem zajištěno zásobování požární vodou (po dohodě s územně příslušným hasičským záchranným sborem kraje).
Vnější odběrná místa
Přednostně se navrhují nadzemní hydranty. Výtokové stojany a plnicí místa se navrhují zejména v uzavřených areálech výrobních a nevýrobních objektů. Nadzemní (podzemní) hydranty, požární výtokové stojany a plnicí místa se doporučuje osazovat na okruhovou vodovodní síť. Nadzemní (podzemní) hydranty se osazují na vodovodní potrubí, jehož nejmenší jmenovitou světlost DN, doporučený odběr pro výpočet potrubní sítě a nejmenší odběr z hydrantu po připojení mobilní techniky stanoví tabulka 2 normy.
Příklad pro rodinný dům nebo nevýrobní objekt uvádí min. dimenzi potrubí DN 80, odběr Q=4 l.s-1 pro doporučenou rychlost v=0,8 m.s-1, odběr Q=7,5 l.s-1 pro doporučenou rychlost v=1,5 m.s-1 a obsah nádrže požární vody 14 m3. Jmenovitá světlost potrubí DN, které napájí vnější odběrní místa, nesmí být menší než jmenovitá světlost těchto zařízení. Požadavky se vyhodnotí pro jednotlivé požární úseky objektů. Rozhodující je případ s nejvyššími nároky na zásobování požární vodou.
Čtěte také: Vše o požární odolnosti OSB desek
Minimální dimenze vnějšího vodovodu pro posuzovaný požární úsek je DN 100. Maximální požadovaná vzdálenost hydrantů od objektu je 150 m, maximální vzájemná vzdálenost hydrantů je 300 m. Odběr vody z vnějších hydrantů je Q = 6 l/s při v = 0,8 m/s.
Vnitřní odběrná místa a hadicové systémy
Kromě v normě vyjmenovaných případů musí být v objektech osazeny hadicové systémy, napojené na vnitřní vodovod. Hadicové systémy musí být (až na v normě vyjmenované výjimky) trvale pod tlakem s okamžitě dostupnou plynulou dodávkou vody. Střed zařízení hadicového systému má být ve výšce 1,1 - 1,3 m nad podlahou a umístěn se snadným přístupem. Pro výtoky vnitřních hadicových systémů se nemusí zabezpečit odpad vody.
Na koncových větvích připojovacích potrubí se doporučuje instalovat uzávěr a potrubí umožňující proplachování. V požárních úsecích (objektech) s lineární rychlostí šíření požáru v1≥1,2 m.min-1; bez dalších průkazů může být pro vybrané provozy použito hodnot v1 podle tabulky B.1 v příloze B. V ostatních požadovaných případech stačí instalovat hadicové systémy o jmenovité světlosti hadice alespoň 19 mm.
Hadicové systémy musí být v objektech rozmístěny tak, aby v každém místě požárního úseku, ve kterém se předpokládá hašení, bylo možné zasáhnout alespoň jedním proudem vody. Pro návrh rozvodné vodovodní sítě se počítá se současným použitím nejvýše dvou hadicových systémů na jednom stoupacím potrubí. Při více stoupacích potrubích v objektu se uvažuje se současným zásobováním vodou nejvýše tří vnitřních odběrních míst.
Nejbližší místo požárního úseku od vnitřního odběrního místa musí být nejvýše 40 m pro hadicový systém s tvarově stálou hadicí a 30 m pro hadicový systém se zploštělou hadicí. Vzdálenost se měří v ose skutečné trasy hadice. Přitom se počítá s účinným dostřikem kompaktního proudu 10 m u obou typů hadicových systémů. Vnitřní rozvod vody se dimenzuje tak, aby i na nejnepříznivěji položeném přítokovém ventilu nebo kohoutu hadicového systému (jakéhokoliv typu) byl zajištěn přetlak (hydrodynamický) alespoň 0,2 MPa a současně průtok vody z uzavíratelné proudnice alespoň Q=0,3 l.s-1.
Čtěte také: OSB desky a požární bezpečnost
Pokud hadicové systémy v objektech s dobou od ohlášení do zahájení hašení delší než 30 minut nejsou napájeny z veřejného vodovodu, musí mít zajištěnu využitelnou zásobu vody pro první zásah minimálně 1 minutu. Rozvodná potrubí k dodávce vody do hadicových systémů mohou být provedena i z hořlavých hmot a pokud jsou trvale zavodněna, mohou volně (bez další ochrany) procházet také prostory s požárním rizikem.
Z nehořlavých hmot však musí být provedeny potrubní rozvody v objektech s pravděpodobnou dobou od ohlášení do začátku hašení větší než 15 minut nebo když kromě zásobování vnitřních odběrních míst slouží současně i pro zásobování požární vodou skrápěcích systémů, případně vodních clon, při větší výšce objektu než 45 metrů a v požárních úsecích, kde je a.p0,5>7,5 (nevýrobní objekty) nebo p0,5>7,5 (výrobní a skladové objekty). Zavodněné hadicové systémy musí být chráněny před mrazem.
V požárních úsecích, které nejsou chráněny proti zamrznutí, se mohou hadicové systémy osadit na nezavodněná potrubí (uzávěr přívodu vody do nezavodněného potrubí však musí být vždy umístěn v prostoru chráněném proti zamrznutí, musí být snadno přístupný a v nejnižším místě rozvodného potrubí nezavodněné části musí mít vypouštěcí zařízení). Jmenovitá světlost potrubí DN, které napájí vnitřní odběrní místa, nesmí být menší než jmenovitá světlost těchto zařízení. Zúžením průřezu v místě osazení vodoměrného zařízení, popř. omezovače průtoku, filtru či jiné armatury nesmí dojít na vnitřních odběrných místech k nepřípustnému poklesu tlaku.
Případné obtoky vodoměrných zařízení nebo instalační armatury plnící analogickou funkci musí být uvedeny do provozu automaticky, bezprostředně při otevření proudnice hadicového systému nebo dálkovým ovládáním od každého vnitřního odběrného místa. V budovách s výškou nad 30 m se kromě vnitřních odběrných míst počítá s dalšími požadavky.
Požárně bezpečnostní řešení - příklad
Při projektování nástavby rodinného domu (RD) se berou v úvahu požadavky ČSN 73 0873. Původní objekt školy byl třípodlažní, ale v nedávné rekonstrukci došlo k přístavbě jednoho nadzemního podlaží (NP), čímž se stal čtyřpodlažním. Kapacita objektu školy činí 330 osob.
Objektem prochází schodiště, které bude navrženo jako CHÚC A přirozeně větrané. Přístavba počítá s jednopodlažní přístavbou, kde bude vytvořena i nová možnost přístupu do školy. Nově vznikající přístavby budou staticky nezávislé na původních stavbách. Celková zastavěná plocha činí 405 m2. Svislé nosné konstrukce obou objektů jsou provedeny z děrovaných keramických tvárnic o tloušťce min. 200 mm. Obvodové konstrukce jsou provedeny ze stejného zdiva o tloušťce 250 mm.
Stávající konstrukce, jež tvoří požární stěny nové přístavby základní školy, jsou provedeny z plných cihel o tl. 300 mm. Pro velký rozpon je nosný strop tvořen ocelovým průvlakem HEB 340. Požární uzávěr, jež odděluje prostor přístavby a mateřskou školku, bude opatřen odolností EI 30 DP3.
Konstrukce světlíku nad kmenovými třídami v přístavbě tvoří dřevěné trámy rozměrech 140x260 mm resp. 140x220. Požární odolnost těchto konstrukcí je vyhovující R 45, resp. R 30.
Povrchové úpravy a prostupy
V požárně bezpečnostním řešení je třeba zajistit takové povrchové úpravy, kde je nejvyšší dovolený index šíření plamene 100 mm.min-1 u stěn a 75 mm.min-1, a také musí být zajištěna třída reakce na oheň B. Prostupy rozvodů a instalací (např. VZT, ÚT apod.) mají být navrženy tak, aby co nejméně prostupovaly požárně dělícími konstrukcemi.
Konstrukce, ve kterých se vyskytují tyto prostupy, musí být dotaženy až k vnějším povrchům prostupujících zařízení, a to ve stejné skladbě a se stejnou požární odolností, jakou má požárně dělící konstrukce. Pokud je v požárně dělící konstrukci v době výstavby vynechán montážní otvor, musí být tento otvor vyplněn výrobky třídy reakce na oheň A1 nebo A2 až k potrubí tak, aby byla zajištěna celistvost konstrukce a její požární odolnost až k vnějšímu povrchu potrubí.
Pokud norma ČSN 73 0873 požaduje požární utěsnění prostupujících rozvodů a instalací, musí být bez ohledu na použitý materiál prostupujících zařízení a jejich rozměry zajištěno utěsnění podle 7.5.8 ČSN EN 13501-2. U dále uvedených prostupů požárně dělícími konstrukcemi se kromě úpravy dle odstavce výše zabraňuje šíření požáru hmotou (výrobkem) potrubí a vnitřním prostorem potrubí, nebo jiného prostupujícího zařízení.
Potrubí, která mají menší světlé průřezové než které je nutno těsnit pomocí manžet a tmelů, nebo mají třídu reakce na oheň A1, A2, se nemusí klasifikovat podle 7.5.8 ČSN EN 13501-2, avšak musí být upraveny podle odstavce 1 a 2 tohoto bodu (tj. dozděny a dobetonovány až po vnější povrch potrubí). V potrubí se počítají jen látky (izolace), které mohou hořet. Veškeré prvky vyhoví pro I.SPB resp. III.
Možnosti požárního zásahu a únikové cesty
Možnosti bezprostředního provedení eventuálního požárního zásahu jak uvnitř, tak i vně objektu nejsou zvláštním způsobem omezeny, v tomto směru není nutno přijímat zvláštní opatření. Přístavba je od původního objektu zcela oddělená a to stavebně a vytváří i nové možnosti úniku z objektu.
Spojující chodba mezi jednotlivými PÚ v nové přístavbě vytváří nechráněnou únikovou cestu, která je navržena podle normy ČSN 73 0818 tab. 1 pol. 2.2.1. Počet unikajících na jednu kmenovou třídu je tedy, při ploše 53,18 resp. 52,85 m2, roven 35 osobám.
Z tříd je možné unikat přímo na volné prostranství dveřmi o šíři 900 mm, je však rovněž možné unikat i do prostoru chodby, tedy NÚC. V prostorách nové přístavby budou budovány šatny, které by měly sloužit celé škole pro odložení osobních věcí. Celkový počet uživatelů činí 420 osob. Plné naplnění těchto prostor navíc nikdy v reálné situaci nenastane. Prostory šaten jsou rozděleny do samostatných PÚ, tak aby šatny netvořily samostatný PÚ posuzovaný dle ČSN 73 0831.
Z každého místa posuzovaných požárních úseků, jež spojuje jeden prostor chodby, je možné unikat dvěma směry, což vyhovuje dle normy ČSN 73 0802. Pro dvě únikové cesty je mezní délka NÚC lmax=46,5 m. Dle normy ČSN 73 0818 tab.1 pol. 2.1.1 je půdorysná plocha na osobu v prostorech mateřské školy 2,0 m2, tedy 80 m2 (40 osob).
Dle čl. 9.1.1 je nutné z PÚ zajistit vždy dva směry úniku. Počet osob, jež unikají přes sousední PÚ (původní stavbou školy) je 12 osob. Tyto lidé se mísí s původním osazenstvem objektu u výstupu ze schodišťového ramene z 2.NP původního objektu mateřské školy. Po tomto rameni uniká dle původního PBX 51 osob. Dveřmi o šíři 2x1,5 úp tedy prochází na volné prostranství celkem 63 osob. Požární uzávěry (jakož i dveře bez požární odolnosti) vyskytující se na únikových cestách budou mít ve směru úniku zajištěn trvale volný průchod.
Odstupové vzdálenosti
Odstupové vzdálenosti nezasahují přes hranice pozemku investora akce, nezasahují do okolní zástavby a ani neohrožují unikající osoby tepelným tokem.
Hasicí přístroje a vzduchotechnika
V objektech se posuzuje počet, druh a způsob rozmístění hasicích přístrojů. Pro plochu 417,3 m2 je dle vzorce z ČSN 73 0802 nr = 0,15 (S . a)1/2 = 0,15 (417,3 . 0,9)1/2 = 3 ks PHP PG6 21A.
VZT rozvody budou opatřeny požárními klapkami, kromě případů, kdy průřez prostupujícího potrubí má plochu nejvýše 40 000 mm2 a jednotlivé prostupy nemají ve svém souhrnu plochu větší než 1/100 plochy požárně dělící konstrukce, kterou vzduchotechnická potrubí prostupují, vzájemná vzdálenost prostupů musí být nejméně 500 mm.
Dle čl. 4.3.2 musí být otvory pro výfuk vzduchu umístěny min. 1,5 m od východu z únikových cest na volné prostranství, nasávacích otvorů VZT zařízení. Dle čl. 4.3.3 musí být otvory pro sání vzduchu umístěny vodorovně alespoň 1,5 a svisle alespoň 3 m od požárně otevřených ploch.
Evakuační rozhlas a nouzové osvětlení
V objektech základní a mateřské školy bude vzhledem ke kapacitě a požadavkům vyhl. č. 23/2008 Sb. navržen domácí rozhlas, který bude ovládán z ředitelny a případně ze sborovny. Z těchto prostor bude evakuace osob organizována. Rozhlas bude umožňovat vyhlášení jak sekčního, tak i všeobecného poplachu v objektu.
Domácí rozhlas bude funkční po dobu min. 30 minut a bude napojen na záložní zdroj elektrické energie (UPS). Nouzové osvětlení ve schodišťovém prostoru bude vybaveno autonomním zdrojem EE, čímž se zajistí funkčnost při požáru.
Tabulka: Příklad dimenzování vnějšího vodovodu
| Objekt | Min. dimenze potrubí (DN) | Odběr Q (l/s) při v=0,8 m/s | Odběr Q (l/s) při v=1,5 m/s | Obsah nádrže požární vody (m³) |
|---|---|---|---|---|
| Rodinný dům/Nevýrobní objekt | 80 | 4 | 7,5 | 14 |
| Posuzovaný PÚ (min.) | 100 | 6 | - | - |
tags: #csn #73 #0873 #pozarni #bezpecnost #staveb