Bazilika je specifický typ budovy, který vychází z antických římských tržnic a soudních síní. Z historického a stavebního hlediska se bazilika vyznačuje tím, že musí mít alespoň tři lodě. Hlavní (střední) loď je vyšší než boční lodě a má vlastní okna, která vedou nad střechy těch bočních.
Stavební proces a materiály
Při stavbě velkých architektonických děl, jako jsou baziliky, hraje klíčovou roli efektivita a volba materiálů. Příkladem je stavba podzemního kolosu, kde se uplatnila modulární architektura. Cisternu tvořila rovná, obdélníková hala se střídavými řadami sloupů a klenutými stropy. Tato úspornost, zahrnující znovu-použití sloupů, výrazně urychlila celý stavební proces. Odpadla zdlouhavá těžba a nároky na opracování kamene, což urychlilo práci. V hrubé podobě tak byla podzemní stavba hotová za pouhá tři léta, a s doladěním a úpravami pak v plném provozu za pět let.
Rekonstrukce Baziliky Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově
Bazilika Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově má velký duchovní význam, slouží jako poutní místo a získala čestný titul: Basilica minor, přímo od papeže Pia XI. Příběh této baziliky se započal 13. ledna 1866, kdy se Magdaleně Kade údajně zjevila Panna Maria. Zpráva o tomto zázraku se rychle rozšířila a k domku Magdaleny Kade začaly proudit davy poutníků. Kvůli rostoucímu počtu poutníků bylo třeba zřídit na místě zjevení důstojnější místo k modlitbě a tak započala výstavba kaple. Kaple brzy přestala stačit náporu poutníků, bylo rozhodnuto o stavbě monumentálního kostela. Samotný kostel se stavěl 12 let, od 1873-1885 v novorománském stylu podle návrhu architekta Franze Hutzlera z Vídně.
Od roku 1926 neproběhla na objektu prakticky žádná údržba, a proto postupem času začal objekt chátrat. Díky česko-německé sbírce a spolufinancování z Česko-německého fondu budoucnosti obnovy započala v roce 2025 rekonstrukce střešního pláště včetně výměny původní střešní krytiny na věži. Střešní plášť této baziliky, zejména na věžích, byl již v nevyhovujícím stavu, proto bylo přistoupeno k postupné rekonstrukci.
Použité materiály a techniky při rekonstrukci
Tím, že objekt není památkově chráněn, byla volba střešní krytiny plně v kompetenci hlavního klempíře, pana Karla Kynla. Na základě jeho pozitivních zkušeností s materiály PREFA se rozhodl pro střešní panel FX.12, u kterého oceňoval především tyto vlastnosti:
Čtěte také: Šeřík: tipy pro pěstování živého plotu
- tvárnost;
- rychlost pokládky;
- montáž střešních panelů FX.12 bez nutnosti příponek;
- po obvodu vodní drážky má falc;
- je vhodný na sklony střešních ploch včetně vysokých věží.
Kromě FX.12 byla při rekonstrukci použita také drážková krytina PREFALZ zejména na různá lemování a klempířské či ozdobné detaily.
Vzhledem k mohutnosti baziliky a celkové výšce věže, která je vysoká cca 60 m, byly veškeré práce na objektu extrémně náročné i s ohledem na povětrnostní podmínky, které zde panovaly. Velkou výzvou byla manipulace (demontáž a opětovné umístění) kříže včetně základové konstrukce o hmotnosti cca 250 kg a makovice o váze cca 40 kg na věž. Na místě musel být přistaven vysokozdvižný jeřáb s hydraulickým ramenem, zatímco ostatní materiál byl dopravován stavebním výtahem, a potom byl následně ručně donesen na příslušné místo na lešení kolem věže. I když bylo samonosné lešení kotveno pod věž, tak zbytek lešení na věži se v poryvech větru kýval ze strany na stranu.
Nově byl ve věži baziliky zabudován speciální výlez na střechu, který z pohledu ze země, je téměř neviditelný, protože přirozeně splývá s opláštěním věže. Tyto dekorativní prvky lze vidět pod ozdobnou římsou. I když nejsou některé detaily ze země na věži vidět, i přesto si s nimi dal pan Ondřej Hrdlička práci je mistrovsky zhotovit. Ať už se jedná o ozdobné hrdlové vázy (klempířské vázy) nebo o klempířskou ozdobnou krytku s profilovaným okrajem a vytlačeným (prolisovaným) dekorem uprostřed, který zvyšuje tuhost plechu a zároveň plní estetickou roli. Pro úspěch realizace byla klíčová precizní příprava.
Každá makovice ukrývá poselství své doby, jistý odkaz budoucím generacím. Makovice na věžích jsou dvě, bohužel v první makovici se po demontáži a otevření nenašlo nic. Kromě makovice byl na vrchol věže dopraven také mohutný kříž, který byl umístěn na makovici. Fotogalerie zachycuje dopravu a instalaci těchto umělecky zrestaurovaných sakrálních symbolů do výšky cca 60 m. Pohled z ptačí perspektivy na věže baziliky díky pohledu z dronu, můžeme vidět viditelný rozdíl před a po rekonstrukci.
Role řemeslníků a specialistů
Na rekonstrukci se podíleli:
Čtěte také: Postup hydroizolace pomocí vodního skla
- Karel Kynl a Ondřej Hrdlička - klempířské a tesařské práce;
- Pavel Komárek - akademický sochař (sejmutí a zrestaurování makovice);
- Jitka Musilová - zlatnické práce;
- Vladimír Buřt - stavební dozor;
- Jozef Kujan - farář (rumburská diecéze) - posvěcení baziliky a požehnání sakrálních symbolů;
- PREFA - střešní krytina FX.12.
Baziliky maior a jejich význam
Status baziliky maior zavedl papež Bonifác VIII. roku 1300 a jeho vznik úzce souvisel se zavedením tradice tzv. Svatých roků. Ustálila se tak pětice římských patriarchálních bazilik, z nichž čtyři jsou zároveň tzv. Baziliky maior, neboli hlavní baziliky jsou čtyři nejvýše postavené římskokatolické církevní budovy. Všechny jsou zároveň papežskými bazilikami a jsou součástí římské diecéze.
Římské baziliky maior se vyznačují tzv. Svatou branou, která se otvírá pouze během Svatých roků, a dále mají zvláštní privilegia a papežský oltář, u kterého může slavit eucharistii pouze papež nebo několik dalších kněží. V roce 2006 se papež Benedikt XVI. vzdal titulu patriarcha Západu a pět římských tzv. patriarchálních bazilik přejmenoval z "patriarchálních" na "papežské".
Vzdělávání v oblasti restaurování a řemesel
V dílnách "Fabbrica di San Pietro" se opět vzdělávají mladí kameníci, mramoráři, štukatéři, dekoratéři a tesaři. V pondělí 16. ledna odpoledne bude slavnostně otevřena Škola umění a řemesel "stavební huti", ve spolupráci s nadací Fratelli tutti. Dvanáct studentů a osm studentek z Itálie, Peru, Německa a Běloruska se bude učit "praktickým znalostem" a lásce k pokladům baziliky od nejlepších řemeslníků v huti. Účast ve škole poskytne příležitost k vytvoření vzdělávacího společenství, které se utváří v duchu bratrství a s cílem integrálního lidského růstu, jako alternativy k osamělosti vědění a rostoucímu profesnímu individualismu.
I dnes, jak zdůrazňuje kardinál Mauro Gambetti, předseda Fabbrica di San Pietro a nadace Fratelli tutti, se Fabbrica rozhoduje vrátit k podpoře předávání těchto "praktických znalostí", spojených s know-how, s podobným didaktickým návrhem a cíli. Proto je škola bezplatná a znalosti budou předávat nejlepší řemeslníci Vatikánské baziliky, kteří jsou pověřeni údržbou a restaurováním této pokladnice víry, umění a architektury. Teoretická výuka bude probíhat v učebnách speciálně zřízených v prostorách Kanovnického paláce, zatímco dílenské aktivity budou probíhat v dílnách huti Fabbrica di San Pietro, kde budou mít začínající řemeslníci možnost cvičit se a pracovat v úzkém kontaktu s mistry řemesel ze Svatého Petra. Cílem vzdělávacích kurzů bude odborný a lidský růst mladých řemeslníků a rozvoj manuální zručnosti, historicko-umělecké poznání, znalost používaných materiálů a získání technických a technologických dovedností. Výuka zahrnuje cykly přednášek, seminářů, exkurzí a studijních pobytů na různých místech Itálie. Díky této formě aktivního učení a generačního předávání znalostí se studenti budou moci ponořit do života Vatikánské baziliky, poznat její spiritualitu, místa, lidi a organizaci. Kurzy budou trvat 6 měsíců s povinnou docházkou. Po celou dobu trvání školy budou studenti ubytováni v rezidenci "Villa Aurelia" otců dehoniánů, která se nachází v blízkosti baziliky.
Je zajímavé, že polovinu žádostí podaly dívky. Od 16. století se na staveništi svatého Petra ženské pracovnice na tomto druhu práce rozhodně nevyskytovaly jen epizodicky. Mezi "sanpietrine" minulosti, příkladnými svou houževnatostí, podnikavostí, podnikatelským duchem a odvahou, najdeme zednické mistrové, povoznice, pucolánky, truhlářky, řezbářky dřeva a kamene, které se těšily značné ekonomické rovnosti a ohleduplnosti ve srovnání se svými mužskými kolegy.
Čtěte také: Druhy ovocných stromů pro živý plot
Chronologický přehled vývoje baziliky ve Filipově
Pro lepší přehlednost uvádíme chronologický přehled od zázraku přes výstavbu kaple až k bazilice:
- 1866 - (13. ledna) zjevení a uzdravení Magdaleny Kade;
- 1870 - položení základního kamene;
- 1873 - (13. ledna) na místě původního Magdalenina domu (čp. 63) byla vysvěcena Kaple Uzdravení nemocných (v den 7. výročí zjevení);
- 1873-1885 - výstavba monumentálního kostela v novorománském stylu podle návrhu architekta Franze Hutzlera z Vídně;
- 1885 - vysvěcení kostela a svěření poutního místa do péče řádu redemptoristů;
- 1926 - udělení titulu Basilica minor poutnímu kostelu papežem Piem XI. při příležitosti 60. výročí zjevení;
- 2025 - zahájení rekonstrukce střešního pláště, včetně výměny původní střešní krytiny na věži, díky česko-německé sbírce a spolufinancování z Česko-německého fondu budoucnosti obnovy.
| Rok | Událost | Význam |
|---|---|---|
| 1866 | Zjevení a uzdravení | Počátek poutního místa. |
| 1870 | Položení základního kamene | Začátek výstavby. |
| 1873 | Vysvěcení Kaple Uzdravení nemocných | První sakrální stavba na místě zjevení. |
| 1873-1885 | Výstavba monumentálního kostela | Transformace kaple v rozsáhlý kostel. |
| 1885 | Vysvěcení kostela | Zahájení plného provozu poutního místa. |
| 1926 | Udělení titulu Basilica minor | Zvýšení významu poutního místa papežem Piem XI. |
| 2025 | Zahájení rekonstrukce střešního pláště | Modernizace a údržba budovy. |
tags: #stavební #materiály #bazilik