Veřejně prospěšné stavby a opatření představují základní pojmy územního plánování, které jsou definovány stavebním zákonem. Tyto pojmy mají zásadní dopad na rozvoj území a zároveň ovlivňují vlastnická práva dotčených nemovitostí. Podrobně se s nimi seznámíme v následujících částech.
Definice veřejně prospěšné stavby a opatření
Dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. l) stavebního zákona je veřejně prospěšnou stavbou stavba pro veřejnou infrastrukturu, určená k rozvoji nebo k ochraně území obce, kraje nebo státu. Tato stavba musí být vymezena ve vydané územně plánovací dokumentaci. Veřejnou infrastrukturou se podle písm. k) téhož zákona rozumí dopravní a technická infrastruktura, občanské vybavení a veřejná prostranství zřizovaná ve veřejném zájmu.
Veřejně prospěšné opatření (VPO) je na rozdíl od veřejně prospěšné stavby opatřením nestavební povahy. Slouží ke snižování ohrožení území a k rozvoji přírodního, kulturního a archeologického dědictví. VPO je vymezeno v rámci územně plánovací dokumentace (ÚPD) hierarchicky, což znamená, že z ÚPD vyšší vrstvy se může VPO dostat až do samotného územního plánu, který jej má vymezit v rámci katastrální mapy (KM) a zanést do ÚPD. Příkladem takových opatření jsou biokoridory územního systému ekologické stability.
Vymezení a dopady veřejně prospěšných staveb a opatření
Vymezením veřejně prospěšné stavby nebo opatření může být vlastník dotčené nemovitosti nejen limitován ve využití pozemku, které je ve většině případů pro jiný účel vyloučeno, ale také v tom, že současně může být pro tyto záměry územně plánovací dokumentací vymezeno předkupní právo, nebo může dojít k odnětí nebo omezení vlastnických práv.
Veřejně prospěšné stavby jsou závazným regulativem územního plánu a lze je měnit pouze formou změny územního plánu. Jsou vymezeny ve výkresu č. 25 - Veřejně prospěšné stavby a jejich kódy se sestávají z pořadového čísla ve skupině, označení skupiny a čísla městské části.
Čtěte také: Práce projektanta ve Znojmě
V obecné rovině platí, že pro liniové stavby (dopravní a technická infrastruktura) a pro některá opatření nestavební povahy, jako jsou např. biokoridory územního systému ekologické stability, je vymezován koridor. Koridor je definován v § 2 odst. 1 písm. i) stavebního zákona jako plocha vymezená pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury nebo opatření nestavební povahy. Ve smyslu prováděcí vyhlášky č. 501/2006 Sb. je zvláštním druhem plochy. Plochy dopravní a technické infrastruktury se samostatně vymezují, pokud takovéto záměry nemohou být začleněny do ploch jiného způsobu využití.
Specifika vymezení koridoru
Na rozdíl od většiny ostatních ploch, které popisem jejich funkčního využití upravují přípustné využití vyjmenovanými záměry každého pozemku, který se v nich nachází, označuje koridor území, na kterém má být umístěn jeden konkrétně definovaný záměr, včetně staveb s ním souvisejících a jím vyvolaných. V některých dokumentacích jsou koridory vymezovány s tzv. překryvnou funkcí.
Pro technickou infrastrukturu je navíc podmínka pro vymezení příslušného koridoru ta, že jiné využití těchto pozemků není možné. Pokud by totiž bylo možné, vedení technické infrastruktury se vymezí pouze trasou. Plocha dopravní infrastruktury se vedle prokázání nemožnosti začlenění pozemků do jiných ploch vymezuje i v případě, kdy je jejich vymezení nezbytné k zajištění dopravní přístupnosti určité plochy.
Podkladem pro vymezení koridoru pro veřejně prospěšné stavby dopravní nebo technické infrastruktury v územním plánu je zpravidla územní studie nebo oborová dokumentace ve stupni vyhledávací nebo technické studie či studie proveditelnosti.
Koridor vymezený v územním plánu pro umístění stavby dopravní či technické infrastruktury slouží k umístění stavby hlavní a staveb vedlejších, které lze již v úrovni územního plánu předpokládat. Příkladem u staveb dopravní infrastruktury jsou mimoúrovňové křižovatky, přeložky silnic apod. Koridor pro VPS dopravní či technické infrastruktury však nemůže být v územním plánu vymezen tak, aby zahrnoval všechny vedlejší stavby, jako jsou např. přeložky inženýrských sítí vyvolaných stavbou hlavní.
Čtěte také: Zjistěte více o pasportizaci staveb
Kompletní výčet všech stavebních objektů souboru staveb, tzn. hlavní stavba a vedlejší stavby, je znám až na základě zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí. V této dokumentaci je také stanoven výčet pozemků nebo jejich částí potřebných pro umístění hlavní stavby a staveb vedlejších, tzv. záborový elaborát. Nezbytný rozsah stavby dopravní infrastruktury včetně vedlejších staveb se posuzuje v územním řízení a stanovuje vydaným územním rozhodnutím.
Vyvlastnění a souhlas vlastníka
K pozemku určenému územním plánem pro veřejně prospěšnou stavbu dopravní a technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění její výstavby a řádného užívání pro stanovený účel, lze práva odejmout nebo omezit. Řízení o vyvlastnění práv k pozemkům a stavbám, příslušnost k jeho vedení a podmínky vyvlastnění upravuje zákon o vyvlastnění č. 184/2006 Sb.
Pro naplnění podmínky možnosti vyvlastnění podle § 170 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, je nutno respektovat přesně tu plochu, která byla územně plánovací dokumentací pro veřejně prospěšnou stavbu vymezena. Výjimku představují plochy nezbytné k zajištění výstavby veřejně prospěšné stavby řádného užívání pro stanovený účel [§ 170 odst. 1 písm. a) uvedeného zákona], případně vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě (§ 170 odst. 2 téhož zákona).
Hodlá-li správní orgán z takové nezbytnosti při svém rozhodnutí vycházet, musí provést ve svém rozhodnutí jasnou, srozumitelnou a přezkoumatelnou úvahu, která ho k závěru o nezbytnosti vedla. V ostatních případech je souhlas vlastníka s umístěním veřejně prospěšné stavby na jeho pozemku podle § 184a odst. 1 a 3 citovaného zákona nutný.
Podle § 184a odst. 3 stavebního zákona se souhlas nedokládá, je-li pro získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě pro požadovaný stavební záměr nebo opatření stanoven účel vyvlastnění zákonem.
Čtěte také: Vzdělávání v dopravním stavitelství
Judikatura a metodická sdělení
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), odbor územního plánování, vydalo v březnu 2019 aktualizaci metodického sdělení k problematice veřejně prospěšných staveb (VPS) zejména dopravní infrastruktury, konkrétně k jejich umisťování v koridorech vymezených územním plánem (ÚP) a mimo ně. Cílem je vyjasnit, jaké části souboru staveb lze považovat za součást veřejně prospěšné stavby.
Záměr stavby dopravní nebo technické infrastruktury, která je v územním plánu zařazena mezi VPS a je uvedena a popsána v textu výrokové části vydaného územního plánu, je nutno chápat jako funkční objektový celek, resp. soubor staveb, který je tvořen stavbou hlavní a k ní náležejícími vedlejšími stavbami. Vedlejší stavby nebo jejich části, jež přesáhnou přes hranice koridoru (obalové plochy), nepřestávají být součástí VPS a není důvod, aby byly vyčleněny ze souboru staveb, který dohromady tvoří určitý funkční celek. Jako tento celek je třeba stavbu dopravní nebo technické infrastruktury posuzovat, neboť jako celek byla zařazena v územním plánu do VPS (bez nutnosti vyjmenovat všechny její dílčí objekty).
Skutečnost, že některé vedlejší stavby vymezené územním rozhodnutím jsou umisťovány mimo koridor vymezený v územním plánu pro příslušnou dopravní nebo technickou infrastrukturu automaticky neznamená, že se jedná o nesoulad s ÚP. V nezastavěném území lze pro umístění vedlejších staveb, které jsou součástí objektové skladby souboru staveb dopravní nebo technické infrastruktury, ale nevejdou se do vymezeného koridoru, uplatnit postup podle § 18 odst. 5 stavebního zákona. Podle tohoto ustanovení platí, že v nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pouze pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, přípojky a účelové komunikace.
V případech, kdy by část územního plánu znemožňovala realizaci záměru obsaženého v politice územního rozvoje nebo v zásadách územního rozvoje, uplatní se postup podle § 54 odst. 5 stavebního zákona, podle kterého: část územního plánu, která v území znemožňuje realizaci záměru obsaženého v politice územního rozvoje nebo zásadách územního rozvoje, se při rozhodování nepoužije. Důvody pro jeho využití musí být objektivní a nemožnost prokazatelná s odkazem např. na geologické podmínky v území.
Příklad z praxe: Rozsudek Krajského soudu v Ostravě
Krajský soud v Ostravě ve svém rozsudku ze dne 5. 3. 2024, čj. 25 A 119/2022-79, řešil případ umístění veřejně prospěšné stavby „DK 167 přestavba tělesa ulice 28. října s tramvajovou tratí“, která vybočovala z koridoru vymezeného Územním plánem Ostravy na pozemky žalobkyně. Žalobkyně namítala absenci svého souhlasu s umisťovaným záměrem.
Soud dospěl k závěru, že pro naplnění podmínky možnosti vyvlastnění podle § 170 odst. 1 stavebního zákona je nutno respektovat přesně tu plochu, která byla územně plánovací dokumentací pro veřejně prospěšnou stavbu vymezena. Výjimku představují plochy nezbytné k zajištění výstavby veřejně prospěšné stavby a řádného užívání pro stanovený účel, případně vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě. Zde ovšem musí být naplněn znak nezbytnosti.
Pokud se tedy umisťovaná stavba ocitla mimo koridor vymezený pro ni územním plánem, nelze absenci souhlasu vlastníka pozemku s umístěním stavby na tomto pozemku odbýt odkazem na územní plán, pokud není prokázána nezbytnost.
Důsledky pro investory a obyvatele
Vzhledem k hierarchickému vymezení VPO a možnému dotčení pozemků se developeři i obyvatelé jednotlivých obcí často snaží napadat vymezení VPO a její dotčení na jejich zájmové pozemky. ÚPD vymezuje pouze VPO, nekonkretizuje dané řešení v rámci dalšího řešení problému. VPO se s ohledem na vývoj KM mohou lépe vymezovat (přesnější a aktuálnější KM) a následně na dotčené pozemky lépe zakreslovat. V případě VPO se v budoucnosti počítá spíše s právními úpravami jako v případě novely z roku 2013.
V rámci projektové a investiční přípravy stavby je naprosto nezbytné, aby investor stavby již při zahájení zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí vždy předem ověřil, zda a jak je v územních plánech dotčených obcí řešeno vymezení VPS, resp. VPO.
| Ozn. plochy koridoru dle výkresu: V3 | Popis veřejně prospěšné stavby | Stavbou dotčené katastrální území |
|---|---|---|
| DK 167 | Přestavba tělesa ulice 28. října s tramvajovou tratí | Ostrava-Hulváky |
tags: #co #jsou #verejne #prospesne #stavby #a