Pultové střechy představují v moderní architektuře stále oblíbenější konstrukční řešení, nabízející zajímavou kombinaci výhod, atraktivní vzhled a vhodnost pro plechové střešní krytiny. Jejich základním znakem je jediná šikmá rovina střešního pláště, jejíž hlavní funkcí je efektivní odvádění dešťové vody. Ačkoli se mohou na první pohled zdát jako kompromis mezi plochou a sedlovou střechou, jejich vlastnosti jsou jedinečné. Před více než 15 lety byly pultové střechy na rodinných domech spíše výjimkou, ale trendy se mění a tyto střechy jsou stále žádanější. K silným stránkám pultových střech tak bezesporu patří snadná výstavba a rychlost, s jakou lze tento typ střechy realizovat. Pultové střechy jsou vhodné nejen pro rodinné domy, ale také pro kůlny, garáže nebo chaty. Samozřejmě je vždy nutné dobře promyslet, jakým směrem bude střecha orientována, a tomu přizpůsobit celou konstrukci.
Konstrukční řešení pultových střech
Pultové střechy jsou navrženy tak, aby poskytovaly vynikající statickou stabilitu a estetickou přitažlivost, čímž se stávají oblíbenou volbou pro různé architektonické návrhy. Díky schopnosti rovnoměrně rozvádět zatížení a kompatibilitě s širokou škálou střešních materiálů jsou pultové střechy ideální jak pro bytové, tak pro komerční aplikace. Zvyšují trvanlivost konstrukce, snižují riziko netěsností a nabízejí vynikající tepelně izolační vlastnosti. Pultová střecha může být konstruována různými způsoby v závislosti na konkrétní stavbě. V praxi se u pultových střech nejčastěji využívá možnost kladení na dřevěné trámy obdélníkového průřezu. Před stavbou je důležité dobře promyslet sklon střechy a orientaci. Ploché krovové střechy s vaznicemi nabízejí vynikající rozložení zatížení, trvanlivost a estetickou pružnost. Ve srovnání se tradičními střešními systémy poskytují pultové střechy s průvlaky lepší statickou podporu a jsou často energeticky účinnější. Naše pultové střechy s krokvemi jsou vyráběny z vysoce kvalitní oceli, čímž je zajištěna dlouhodobá životnost a odolnost vůči vlivům prostředí.
Opláštění a nosná konstrukce
Opláštění nosné části střešního prostoru zajišťuje estetickou, dělicí, instalační a tepelnětechnickou funkci. Skladba pultové střechy z exteriéru může zahrnovat fatrafol, geotextilii, EPS100 o tloušťce 5 cm, dřevěné bednění, dřevěné latě tl. 2,5 cm a krovy. Problémem může být absence kontralatí s difuzní fólií pod dřevěným bedněním, což vede k nedostatku odvětraného prostoru. Jedním z řešení je dát izolaci mezi krovy v tloušťce krovů (např. 20 cm), upevnit drátem, případně cele uzavřít parozábranou a v spodní vodorovné části vytvořit rošt z CD profilů, případně nad tento rošt ještě cca 10 cm izolace a odspodu parozábrana a SDK. Tím vznikne dvouplášťová střecha bez odvětrání. Druhou variantou je v spodní vodorovné části střešního pláště dát dvojitý rošt z CD profilů, nad tento izolaci v tloušťce 20 cm a odspodu parozábrana a SDK. Ideální by byla druhá varianta s odvětráním střechy pomocí nasávacích a odvětrávacích otvorů, avšak to může být problematické kvůli vzhledu fasády a obavám o funkčnost odvětrání.
V případě ocelových konstrukcí pro zastřešení plochých střech panelových domů a jiných konstrukčních systémů s plochou střechou, systém LindabRoof dovoluje vytvoření lehkého vzdušného krovu s malým spádem s minimálním přitížením střechy. LindabRoof využívá na nosnou konstrukci, zastřešení, odvodnění i střešní doplňky jednotný materiál, a to tenkostěnnou pozinkovanou ocel. Používané tloušťky pro nosné profily jsou obvykle mezi 1 a 2 mm. Aby nedocházelo k přitěžování původních střešních panelů, má konstrukce v principu dvě varianty:
- Vaznicový systém: Pro objekty s příčnými nosnými stěnami (např. panelové domy G57, T06 a T08B), kde jsou hlavním nosným prvkem Z vaznice rovnoběžné s podélnou osou domu, na něž je již kotvena střešní krytina. Kotvení vaznic je prováděno vždy nad nosnou svislou zdí.
- Krokvový systém: Určen pro objekty s nosnými obvodovými stěnami a podélnou jednou nebo dvěma středními (např. starší zděné objekty nebo ŽB skeletové objekty s průvlaky střešních panelů). Hlavním nosným prvkem jsou Z krokve ve sklonu střechy a střešní latě, které podepírají vlastní střešní krytinu. Kotvení krokví je prováděno vždy nad nosnou svislou zdí.
Kotvení vaznic nebo krokví je prováděno vždy nad nosnou svislou zdí, tedy nikoliv ve volné ploše střešních panelů. Ke kotvení slouží stojka z C profilu, nasunutá a sešroubovaná s vlastní patkou z U profilu, která je pak dvojicí kotev do betonu kotvena přímo do panelu. Je tedy nutno se dostat celým střešním souvrstvím až na úroveň stropního panelu. Otvor se po montáži ihned zaslepí a zaizoluje, aby bylo minimalizováno riziko zatečení, než bude střecha zakryta střešní krytinou. Vaznicový systém je vždy dimenzován pro konkrétní objekt, tedy zejména s přihlédnutím na klimatické zatížení sněhem a větrem, ale i na tvarové poměry objektu. Jednotlivé vaznice se pak nad stojkami do sebe zasunují o předem stanovený přesah, čímž lze docílit vyšší tuhosti a tím použití menších Z profilů. To samozřejmě vede k optimalizaci celého systému a snížení celkové ceny zastřešení. Speciální konstrukce z C profilů se vytváří na atice. Její výška je mezi 30 a 50 cm a slouží jednak k vyrovnání vesměs nerovné atiky a také k celkovému přizvednutí střechy. To pak umožní nově vzniklé vnější odvodnění zaústit pomocí odpadového potrubí do původních střešních vpustí a vyhnout se tak nutnosti rekonstrukce kanalizačního řádu kolem domu. Z vnější strany je pak konstrukce opláštěna stěnovým trapézovým plechem, případně deskami Cetris nebo jiným vhodným obkladovým materiálem. Přechod mezi opláštěním konstrukce a stávající betonovou konstrukcí je vytvořen okapnicí, kterou lze překrýt i případné stěnové zateplení objektu.
Čtěte také: Instalace kruhové jímky
Krytiny pro pultové střechy
Pultové střechy mají značně menší sklon než střechy sedlové, typicky v rozmezí kolem 7-35°. Vzhledem k menším sklonům střech je vyloučena klasická střešní krytina ze střešních tašek nebo šindelů. Při rozhodování pro pultovou střechu je nedílnou součástí procesu výběr správné střešní krytiny. Ta by měla záviset nejen na vašem vkusu a očekáváních, ale také na sklonu střechy. Velmi častou volbou pro pultové střechy je plechová krytina, která je vhodná pro pultové střechy se sklonem 12 stupňů a více, trapézový plech od 8 stupňů a falcovaná krytina dokonce od 3 stupňů.
Požární odolnost lehkých střech
Nároky na požární bezpečnost staveb stále stoupají. Lehké požárně odolné střechy na trapézovém plechu, které jsou základním řešením moderních halových objektů, se dnes téměř standardně navrhují s požární odolností. Požární odolnost lehkých střech na TR plechu se v ČR začala zkoušet od roku 2002. Zajímavostí je, že první dvě zkoušky byly zcela nezávisle na sobě připraveny jak s minerální tepelnou izolací, tak ve verzi s kombinovanou izolací EPS+MW. V roce 2002 se také podařilo obě uvedené varianty úspěšně odzkoušet na tehdy vynikající výsledek REI 15. V následných letech byla provedena celá řada požárních zkoušek uvedených střech a nejvyspělejší společnosti, jako je Saint-Gobain Isover, mají k dispozici klasifikované skladby s požární odolností od REI 15 do REI 90 DP1 - DP3 dle konkrétní skladby.
Při vlastní zkoušce se sleduje celá řada parametrů, tj. skladby, zatížení, detaily ukotvení, rychlost a velikost průhybu, teploty na neohřívaném povrchu apod. Vlastní skladbu, rozpon, zkoušený TR plech, jeho tloušťku, způsob jeho přikotvení, skladbu tepelné izolace a druh hydroizolace atd. si volí zadavatel samostatně. Zatížení TR plechu při zkoušce je tak limitní hodnotou, na kterou je v případě úspěšné zkoušky také vázána požární klasifikace. Zadavatel se snaží zatížit střešní konstrukci u požární zkoušky tak akorát, aby dobré statické parametry využití trapézového plechu měl i v navazující požární klasifikaci, ale na druhou stranu hodně zatížená konstrukce nebude za požáru dlouho fungovat. Tak se provádějí další a další zkoušky, s různým zatížením, s různými variantami tepelných izolací atd., aby se výsledky a rozsah požární klasifikace mohly postupně vylepšovat. Lehká požárně odolná střecha musí zajistit dostatečný čas k evakuaci osob.
Dokladování požární odolnosti
Informace ohledně požární odolnosti plochých střech předávané projektantům, investorům i státnímu dozoru mají velmi rozdílnou kvalitu. Poměrně častým případem je sdělení firmy v prospektu „Máme v sortimentu požárně klasifikovanou střechu na RE 30.“ V tom samém prospektu se již ale nedočteme, co vše je třeba splnit, aby podmínky požární klasifikace byly naplněny. Zejména jsou často zatajovány statické omezující podmínky, které jsou v požární klasifikaci uvedeny a bez jejichž splnění střešní plášť žádnou požární odolnost nemá. Tím jsou projektanti, investoři i státní dozor velmi často uváděni v omyl. Dokládání požární odolnosti střech ke kolaudaci také není zcela jednoduchou záležitostí. Na tyto konstrukce je obvykle provedeno několik požárních zkoušek, expertiz a požárních klasifikací a tyto není možno v kopii přikládat ke každé střeše. Například společnost Isover pro každou jednotlivou střechu vystavuje tzv. Ujištění o požární odolnosti. V tomto Ujištění je potvrzeno použití materiálů schválených v systému a je také základní součástí dokumentace ke kolaudaci. Předmětné Ujištění o požární odolnosti je prioritně určeno pro doložení požární odolnosti v procesu kolaudace stavby. Vystavuje se ale také tzv. pracovní verze s vodotiskem a bez podpisů pro účely komunikace mezi projektantem, investorem a realizační firmou popř. zástupcem státního dozoru.
Důležité body týkající se dokladování požární odolnosti:
Čtěte také: Sádrokartonové prostupy
- Na trhu se v oblasti lehkých požárně odolných střech vyskytuje několik firem, které zatajují důležité informace pro jejich navrhování a kontrolu.
- Doložení požární odolnosti ploché střechy například formou Ujištění o požární odolnosti je možné. Toto Ujištění o požární odolnosti musí obsahovat všechny důležité informace tj. zejména veškeré statické i jiné omezující podmínky dané příslušnou požární klasifikací.
- Veškeré dokladování požární odolnosti je kontrolovatelné i zpětně.
- Odborně způsobilé osoby v procesu návrhu a realizace mají za povinnost podezřelé střechy přiměřeně ověřit. Jednoduchým řešením je např. porovnání s platnou požární klasifikací.
- Úmyslné zatajování informací v oblasti požární odolnosti plochých střech halových staveb může být v krajním případě považováno za nedbalostní obecné ohrožení.
Skladby střech a materiály
Skládané střechy u montovaných hal lze dělit na mnoho typů podle skladby jednotlivých vrstev od nosné konstrukce (což může být betonová plocha či nosný trapézový plech) až po různé skladby tepelných izolací. Kombinovaný izolant pro lehké střešní pláště u montovaných hal je kombinací izolace EPS (expandovaný polystyren) a MW (minerální vata) s požární odolností REI 15 DP1 až REI 30 DP1 s horní deskou EPS 100 s pevností v tlaku 100 kPa.
Fóliové systémy
V systému, který používá naše společnost, aplikujeme fóliové systémy na bázi měkčeného PVC, např. SIKAPLAN, DEKPLAN, ALKORPLAN aj. Životnost těchto systémů je dle lokality od 15 do 25 let či více. Fólie se mechanicky kotví přes skladbu do trapézového plechu, spoje fólie se pak nataví pomocí svářecích automatů nebo ručních pistolí u detailů, jako jsou vpusti či atiky. Při požadavku na hodnocení druhu konstrukční části DP1 používáme fólii vhodnou do požárně nebezpečného prostoru s klasifikací B ROOF (t3). Barva fólie je zpravidla šedá, za příplatek lze doplnit i jiné barvy. Nejčastější tloušťka námi používaných fólií je 1,5 mm, u exponovaných částí, kde se pohybují osoby, lze natavit silnější pochozí fólie. U fólie o tloušťce 1,5 mm je plošná hmotnost uváděna 1,85 kg/m2. Jako separační fólie používáme skelný Flies 120 g.
Tepelné izolace
Tepelná izolace z EPS je hlavní složkou, která tvoří tepelnou hodnotu skladby střechy. Vyrábí se v rozměru 2500 x 1000 mm o různých tloušťkách i pevnostech. Expandovaný polystyren (EPS) se vyrábí vypěňováním pevných perlí, které zvětší svůj objem 20x až 50x.
- EPS 70 (70 kPa) - jako podkladní vrstvu ji lze použít pouze v nenosné spodní vrstvě skladby střechy, skladba se označuje jako 15M-i či 30M-i (15 nebo 30 je požární odolnost, -i znamená použití skladby EPS 70 a EPS 100).
- EPS 100 (100 kPa) - použití u standardních stabilizovaných střech, tedy vhodné pro běžné střechy. Skladba se standardně označuje 15M či 30M.
- EPS 150 (150 kPa) a 200 (200 kPa) - použití pro namáhané střechy s vysokým namáháním v tlaku, tj. střešní terasy, vegetační střechy apod.
Tloušťka EPS určuje konečný tepelný součinitel tepla (U) na střeše haly.
Tepelná izolace z MW (minerální vlna) určuje konečnou požární odolnost skladby střechy, a to 15 až 30 minut. Pevnost minerálních desek je 70 kPa a u Isoveru se značí ISOVER S či S-i. Izolační desky se vždy pokládají ve 2 vrstvách se vzájemným posunem spár v obou směrech minimálně 200 mm. To je důležité k dobrému roznesení bodového zatížení tlakem.
Čtěte také: odolné materiály pro topeniště
Spádové klíny se používají u rovných střech s minimálním spádem k usměrnění dešťové vody u světlíků nebo vpustí, které mohou být i vyhřívané. U skladby COMBI ROOF používáme polystyrenové spádové klíny. Nejčastěji se používají jednostranné spádové klíny se spádem po 0,5 %, tedy 1 %, 1,5 %, 2 % atd. Dle potřeby lze vyrobit klíny až do 15 %.
Tabulka: Orientační hodnoty součinitele prostupu tepla (U) pro vybrané tloušťky izolace EPS*
| Tloušťka EPS (mm) | U (W/m²K) pro skladbu 15M / 15Mi |
|---|---|
| 100 | 0,38 |
| 150 | 0,25 |
| 200 | 0,19 |
| 250 | 0,15 |
*Skladba je uvažována u 15M a 15Mi. Přesné hodnoty se mohou lišit v závislosti na konkrétní skladbě a dalších použitých materiálech.
Parozábrana
Parozábrana zabraňuje pronikání vlhkosti do skladby střešního pláště a zabraňuje degradaci tepelných i fyzikálních vlastností dané skladby.
- PE parozábrana: Nejčastěji o tloušťce 0,2 mm, klade se volně na trapézový plech a používá se nejběžněji u nenáročných objektů, kde v hale nevzniká dodatečné vlhko, jako jsou sklady či jiné suché výrobní haly.
- Lepená parozábrana (např. Vedagard): Za studena se pokládá přímo na trapézový plech. Výhodou je vysoká parotěsnost, dodatečně izoluje střechu, než dojde k finálnímu dokončení skladby skládané střechy, je odolná proti prošlápnutí a vzduchotěsná díky přelepeným spojům (8 cm). Na lakované plechy se nemusí provádět předchozí penetrace, v případě pozinkovaného plechu se musí plech napenetrovat.
Trapézový plech
Trapézový plech je konečnou složkou této skladby, tvoří nosný prvek systému skládaných střech. Samonosné trapézové plechy se používají nejčastěji, protože se nemusí používat pomocné konstrukce - tzv. vaznice. Plech je namontován na ocelovou nebo betonovou konstrukci po jednotlivých rámech-vaznicích zpravidla po modulu 5 - 7 m. Dle rozponu, sněhového zatížení a technologií pak dodavatel trapézových plechů nadimenzuje typ a tloušťku plechu. Navrhují se jednopólové či dvoupólové (tj. přes 2 moduly). Nenosné trapézové plechy musí být doplněny sekundární konstrukcí, nejčastěji vaznicemi METSEC.
Praktické aspekty pultových střech
Odvodnění
Pro odvodnění se používá systém LindabRainline. Řada špatně provedených detailů kolem vyvedení vzduchotechniky, výtahových šachet nebo zakončení u atik a podobně. Jedním z řešení, kterým lze tyto problémy definitivně odstranit, je vytvořit nad plochou střechou střechu šikmou, lehkou, s malým spádem, která původní střešní konstrukci nepřitíží a odvede vodu do žlabů a pomocí svodů do kanalizace.
Solární panely na pultové střeše
Pultové střechy se často využívají pro instalaci solárních panelů. Střecha o rozměrech 3,1 m (ve spádu, jižní strana) × 5,5 m může pojmout různé konfigurace panelů. S panelovými rozměry 2,382 × 1,134 m lze umístit buď 4, 5, nebo 6 panelů.
- Možnost 1 - 4 panely: Volné místo kolem panelů, možnost panely naklonit, aby si nestínily. Žádné přesahy přes okraj střechy.
- Možnost 2 - 5 panelů: Panely jsou těsně za sebou, ale z obou stran (východní a západní) je volný přístup. Přizvednutí panelů maximálně v rámci kombivrutu, popř. větší přizvednutí s tím, že v zimě bude spodní třetina zastíněna. I při větším přizvednutí (např. 19°) je celkový roční výnos o dost větší než se 4 panely. Žádné přesahy přes okraj.
- Možnost 3 - 6 panelů: Dva pravé panely mohou být buď naplocho, nebo lehce přizvednuté k jihu, nebo téměř svisle opřené o dům. Opřené o dům budou mít menší celkový zisk než naplocho. V obou případech bude zachován prostor kolem panelů. Čtyři panely ve sloupci umožní větší naklonění. Dopoledne a v zimě by ale stínily těm napravo, což vyžaduje případné úpravy.
Panely budou ležet na dvou AL jeklech 40×40×3mm, které povedou ve směru spádu (stejně jako krokve, rozteč 75cm). Jekly budou kotveny kombivruty (jeden u okraje, jeden nahoře), někde uprostřed podloženy. Panely budou k jeklům uchyceny na obou koncích kratší strany (1,134m). Severní jekly by mohly být vyzvednuty v rámci délky kombivrutu. Pro 6 panelů s rozměrem x2382mm a 650Wp na panel se na střechu vejde nejvíce Wp ze všech možností. V případě bifaciálních panelů by bylo nutné zvážit konstrukci trojúhelníků pro optimální využití.
Kaluže neodteklé vody ze špatně vyspádované střechy, zpuchřelá a popraskaná krytina s boulemi, vodou nasáklá celá skladba střešního pláště, která tímto nemůže plnit svou tepelně technickou funkci ani funkci nepropustné střešní krytiny. Jedním z řešení, kterým lze tyto problémy definitivně odstranit, je vytvořit nad plochou střechou střechu šikmou, lehkou, s malým spádem, která původní střešní konstrukci nepřitíží a odvede vodu do žlabů a pomocí svodů do kanalizace. Po odvětrání původního střešního souvrství lze střechu doteplit volně kladenou tepelnou izolací. Kompletní zastřešení pak svou malou hmotností do 10 kg/m2 nijak nepřitěžuje původní střešní plášť a díky použitým materiálům je nehořlavé.
tags: #pul #kruhove #strechy #skladu