Majitelé starších rodinných domů často přemýšlejí nad tím, jaký izolant vybrat pro zateplení fasády, stropů a podlah. Zateplování budov, a speciálně rodinných domů, se těší velké oblibě už nějakou dobu. Donutily narůstající ceny energií k plánování zateplení i vás? Kromě snížení nákladů tak získáte i další benefity: lepší akustickou izolaci a eliminaci navlhání stěn, tedy i snížení rizika vzniku plísní a dalších zdraví škodlivých faktorů. Zateplení je tedy jednoznačným přínosem.
Proč zateplovat cihlový dům?
Zateplením obvodového pláště totiž majitelé výrazně sníží náklady na energii, zejména na vytápění. Navíc získají i ochranu před letním přehříváním a zimním promrzáním, což nejen přispívá k větší stabilitě celé stavby, ale také zvyšuje tepelný komfort pro její obyvatele.
Lidé si často myslí, že tlusté zdi se nemusí zateplovat, ale opak je pravdou, vysvětluje projektant a stavební inženýr Radek Prokop: „Cihly jsou staré sto let a jsou o tloušťce 45 cm. Jedná se sice o dostatečně silnou konstrukci, ale ne z hlediska tepelné izolace.“
Většina cihlových domů před rokem 1989 je postavena tradiční technologií plných pálených cihel typické tloušťky 45 cm (tzv. pětiletka). Tepelné parametry těchto stěn tedy odpovídají například 2,5 cm dnešního polystyrenu či minerální vaty. Pro pouhé splnění dnešní tepelně technické normy byste s použitím těchto cihel museli postavit zdi o tloušťce 250 cm. „To, že by cihelná zeď tloušťky 50 cm běžně používaná u většiny cihlových bytových domů dostatečně izolovala, je ve světle těchto faktů zažitý mýtus - tedy nepravda,“ vysvětluje Ing. Vojtěch Lexa, energetický auditor. V praxi platí úměra - čím starší bytový nebo rodinný dům, tím jsou náklady na energie zpravidla větší. Výsledky projektu porovnání energetické efektivity reálných domů dokázaly, že zateplení rodinného domu snížilo náklady na vytápění o 45 %.
Jak začít se zateplením a co zateplit?
Majitelé starších rodinných domů často přemýšlejí nad tím, jaký izolant vybrat pro zateplení fasády, stropů a podlah. Zateplovat toho totiž lze podle potřeby více - obvodové zdi, střechu, oblast soklu či podlahy. S tím vám poradí odborník. Nejčastěji se řeší vnější obvodové stěny. Jejich izolací můžeme ochránit konstrukci domu před mrazem i nadměrným letním teplem.
Čtěte také: Betonová podlaha a izolace
1. Sežeňte si informace
Začněte u svých nejbližších. Třeba mají vaši příbuzní nebo známí se zateplením zkušenosti, dobrý tip na odborníka, třeba znají někoho, kdo zná někoho… . Pokud takovou osobu neseženete, alespoň základní informace by vám měla poskytnout každá stavební firma. „Jako další krok doporučujeme vyhledat služeb projektanta. Je třeba posoudit, co se na váš dům hodí. Klidně pro prvotní představu hledejte i na internetu, doporučujeme stránky výrobců zateplovacích systémů. Tam jsou k nalezení informace, včetně návodů a kontakt na obchodní zástupce, kteří jsou schopni poradit,“ říká Karolína Bočková, produktová manažerka společnosti Austrotherm CZ.
2. Změřte si, kudy vám uniká teplo
Zda a v jaké míře ve vašem domě uniká teplo lze na začátku orientačně zjistit termokamerou. Tu vám zapůjčí například v půjčovnách nářadí nebo půjčovnách velkých stavebních řetězců.
3. Vyberte, co je potřeba na domě zateplit
Nejčastěji se řeší vnější obvodové stěny. Jejich izolací můžeme ochránit konstrukci domu před mrazem i nadměrným letním teplem.
Výběr materiálů a jejich tloušťka
Při návrhu tloušťky dodatečného zateplení je potřeba vyjít z posouzení stávající stěny a normových požadavků. Je důležité aplikovat dostatečnou tloušťku tepelné izolace a to buď paropropustný zateplovací systém s izolantem (např. Fasádní vata, difuzně otevřený polystyren, PUR desku NEWTHERM) nebo dostatečnou tloušťku neparopropustného izolantu (např. EPS70F polystyren, grafitový polystyren, fenolická PIR pěna, New Therm), tak aby jste přesunuli kondenzační zónu ze zdiva do izolantu. Jednoduše řečeno, starý dům postavený z plných cihel, škvárobetonu, CDm cihelných bloků nebo kamene je důležité dodatečně správně zateplit.
4. Jak tlustou izolaci budu potřebovat?
V minulém roce byla například průměrná tloušťka tepelné izolace fasád zhruba 16 centimetrů. „Tepelná izolace je pouze část skladby konstrukce, která musí být posuzována z hlediska tepelně izolačních vlastností jako celek. Například pro novou zelenou úsporám Light je požadovaná minimální tloušťka izolace 20 centimetrů EPS 70F,“ říká Tomáš Novotný z technického oddělení Austrotherm CZ. Tloušťka tepelné izolace se podle něj stále navyšuje jako reakce na rostoucí ceny energií a snahu domácností co nejvíce šetřit.
Čtěte také: Svépomocné zateplení cihlového domu
5. Polystyren vs. minerální vata a chytrá pěna
Ať už zateplujete sami, nebo s firmou, budete potřebovat dostatečné množství zateplovacího materiálu. Nejčastěji se používá pěnový polystyren EPS F (fasádní), který nabízí výhodnou cenu a vynikající tepelnou izolaci. Na rozdíl od jiných materiálů nevyžaduje manipulace s ním žádné speciální ochranné pracovní pomůcky jako respirátor, rukavice apod. Polystyren je navíc zdravotně nezávadný materiál s dlouhou životností a je stoprocentně recyklovatelný.
Dalším oblíbeným typem izolace je minerální vata. Minerální vata byla pro zateplení zvolena zejména kvůli její dokonalé prodyšnosti, tedy schopnosti propouštět vodní páry. Minerální vata má difuzní odpor roven hodnotě jedna, což je stejná hodnota, jako má vzduch. Tím se stává ideálním materiálem pro zateplení starých domů. Pro zateplení suterénu byla rovněž zvolena minerální izolace, a to hlavně kvůli své nehořlavosti. Stropní izolanty totiž nesmí při požáru hořet, stékat nebo kapat. Zároveň se s ní velmi dobře pracuje. Další výhodou minerální vaty je její schopnost tlumit hluk z ulice, což ocení obzvláště obyvatelé půdních vestaveb. Je ideálním partnerem cihly jako stavebního materiálu, který podporuje a doplňuje její vlastnosti. Má výborné tepelně-izolační vlastnosti, je paropropustná (má velmi nízký difúzní odpor a zachovává prodyšnost stěn, čímž snižuje riziko zadržování vlhkosti v konstrukci) a tvarově i objemově stálá. Nenapadají ji plísně, houby ani bakterie. Snadno pohlcuje zvuk, a tím přispívá k akustické pohodě v interiérech. Také zvyšuje požární bezpečnost stavby, protože je nehořlavá. Jde o plně recyklovatelný přírodní materiál.
Chytrá pěna je stříkaná polyuretanová pěna s mnoha praktickými vlastnostmi, mezi které patří zejména snadná aplikace, vynikající tepelně izolační schopnosti, vysoká odolnost a ekologická nezávadnost. Chytrá pěna se aplikuje pomocí tzv. provětrávané fasády. Chytrá pěna se aplikuje vždy do připravené pomocné konstrukce (fasádního roštu).
Druhy zateplení
Existuje řada možností, jak zateplit fasádu. Nejčastěji se používá kontaktní zateplení, které je jednodušší na realizaci a také méně nákladné jak časově, tak finančně než například provětrávaná fasáda.
Provětrávané fasády mají oproti jiným metodám své výhody. Umožňují suchou montáž, takže nejsou tak závislé na počasí a ročním období. Navíc vodní pára ze stěn může volně odcházet, což zajišťuje lepší prodyšnost budovy. Obvodové stěny lze izolovat i z vnitřní strany. Tento princip se uplatňuje převážně u historických staveb, kde není možné izolovat zvenčí například proto, že je historická fasáda památkově chráněna.
Čtěte také: Jak zateplit střechu konopnou rohoží
Případová studie zateplení domu z první republiky
Před rekonstrukcí byl dům prakticky neobyvatelný, zejména kvůli jeho neschopnosti udržet teplo. Při současných cenách energií by roční náklady na jeho vytopení přesáhly neuvěřitelných 200 tisíc korun. Manželé se proto obrátili na stavebního projektanta, který jim navrhl kompletní projekt rekonstrukce a zateplení domu. Navíc pomohl i s potřebnou dokumentací pro získání dotace na navržená energetická opatření.
Navrhovaná energetická opatření zahrnovala zateplení fasády, instalaci tepelného čerpadla a výměnu oken, s cílem snížit energetickou spotřebu až o 90 procent. Prvním krokem byl výběr izolantu na zateplení fasády a stanovení jeho ideální tloušťky. Minerální vata byla pro zateplení zvolena zejména kvůli její dokonalé prodyšnosti, tedy schopnosti propouštět vodní páry.
Pro zateplení suterénu byla rovněž zvolena lamelová minerální izolace, která je vkládána mezi stávající železné nosníky, má tloušťku 12 cm. Pro zateplení šikmých střech a podlahy půdy byla rovněž zvolena minerální izolace. Hlavním důvodem byla již zmiňovaná nehořlavost v kombinaci se snadnou aplikací. Ať už je vata vyrobena z kamene nebo skla, lze ji snadno zpracovat a aplikovat na podlahu půdy nebo mezi krokve a vůbec do všech složitých konstrukcí střech.
„Zatepleno máme mezikrokevní a podkrokevní izolací. Jelikož stávající krokve nebyly dostatečně tlusté, byl přidán i podkrokevní systém, abychom dosáhli tloušťky izolace 34 cm,“ vysvětluje projektant Radek Prokop.
Část domu tvoří neobydlené podkroví, kde byla namísto střechy zateplena podlaha půdy. Tato volba byla motivována jednodušší instalací a menší spotřebou izolantu, protože plocha podlahy je výrazně menší než šikmé střechy. Jako izolant byla opět zvolena minerální vata, která byla volně položena na podlahu a zakryta prodyšnými pochozími deskami. Tak se podařilo podstatně snížit spotřebu materiálu a ušetřit na odborné řemeslné práci.
Finanční aspekty zateplení
Zateplení domu se finančně i zdravotně vyplatí v podstatě pokaždé. U starších vlhkých domů je pak úspora nezpochybnitelná, často se jedná o více než padesátiprocentní úspora energií.
Kolik ušetřím na energiích, když zateplím celý dům?
Cech zateplování budov vyčíslil příklady úspor při zateplení rodinného domu za běžných klimatických a uživatelských podmínek. V závislosti na období, ve kterém byl dům postaven, a typických materiálech používaných v těchto obdobích se dá snížit spotřeba tepla na vytápění o 15 až 46 % podle typu budovy.
| Typ budovy (dle doby výstavby) | Snížení spotřeby tepla na vytápění |
|---|---|
| Starší domy (před rokem 1989) | až 46 % |
| Novější domy | od 15 % |
Dotace a návratnost investice
Prostřednictvím dotačního programu Nová zelená úsporám light můžete žádat o dotaci, která pokryje velkou část investice do zateplení. Dotace se vztahuje i na zateplování pomocí Chytré pěny. Z finančního hlediska se tato investice rozhodně vyplatila, a to i v případě, že by dotace nebyly k dispozici. Životnost použitých materiálů navíc přesahuje 50 let. „Doba návratnosti pro tato energetická opatření byla při započtení dotace osm let. Bez dotace by to bylo dvanáct až třináct let,“ vypočítává projektant Radek Prokop.
Když se zaměříme pouze na obnovu budovy a výměnu zdroje za tepelné čerpadlo, náklady dosáhly 2,5 milionu korun. Dotace pokryla přibližně třetinu této částky, což znamená zhruba milion korun.
V roce 2020 končí evropské dotace a s nimi i program IROP, který má nyní nadstandardně výhodné podmínky a týká se všech bytových domů mimo Prahu. Byla by rozhodně škoda, tuto šanci nevyužít. Pro bytové domy v Praze běží program Nová zelená úsporám.
Důležité aspekty při zateplování a čeho se vyvarovat
Samotnému zateplení, v případě rekonstrukce, musí předcházet důkladné zhodnocení stavu stavby - statiky, vlhkosti stěn, stavu povrchových úprav apod. „Důležitý je výběr vhodného zateplovacího systému a jeho odborná realizace. V případě špatně zvolené izolační skladby, a hlavně neodborné instalace, nemusí zateplení splňovat svůj účel a v konečném důsledku nepřinese předpokládanou finanční úsporu, ale jen další náklady,“ říká Martin Henčel, odborník ze společnosti ROCKWOOL.
Renovace staršího domu a s tím spojená energetická opatření lze zvládnout i s přípravou během zhruba půl roku. Délka se odvíjí od potřebných stavebních prací. Protože se jedná o komplexní projekt, je potřeba se obrátit na odborníka. Projektant navrhne jeho ideální podobu, pomůže zajistit dokumentaci pro získání dotace a zároveň dohlédne na zdárný průběh realizace.
Chyby při zateplování:
- Podklad pro izolaci: Pozor na podklad, na který se lepí tepelná izolace. Je nesmírně důležité, aby byl čistý a soudržný. Je třeba odstranit všechny části, které odpadávají, jsou odfouknuté apod.
- Nedostatečná tloušťka izolace: Důležitá je také tloušťka polystyrenu. Menší tloušťkou se nic neušetří, protože tloušťka izolantu představuje pouze zanedbatelnou část nákladů na zateplení. Pokud zvolíme nedostatečnou tloušťku či zcela pomineme zateplit některé části obálky budovy např. oblast soklu, pak se vystavujeme riziku vzniku plísní.
- Nevyplněné spáry: Častou chybou také bývá nevyplnění případných spár mezi deskami polystyrenu přířezy z izolantu nebo vhodnou pěnou. Pokud se toto neudělá, pak v případě aplikace základní vrstvy dojde k zatlačení lepidla do spáry, a to se v budoucnu projeví vykreslováním desek na fasádě při změně vlhkosti. Podobně je to i s příliš zatlučenými talířovými hmoždinkami.
Zateplení svépomocí - ano nebo ne?
Chcete se do zateplení domu pustit svépomocí a ušetřit tak alespoň částku za specializovanou firmu? Tento postup nedoporučujeme. Jde o práci, která je náročná jak na čas, tak i na precizní provedení. Finální úspora se vám pak hlavně nemusí vyplatit - pokud uděláte chybu, zateplení nebude plně funkční.
6. Jak dlouho trvá zateplit dům a kolik to stojí?
Zateplení domu nepředstavuje dlouhodobý proces. Je možné ho kvalitně zvládnout již v řádu několika málo týdnů.
7. Jak vybrat fasádní omítku?
Fasádní omítka je finální vrchní vrstvou, která určuje celkový dojem domu. Její struktura, barevné provedení i tvarové akcenty ozdobných prvků ve formě šambrán či říms završují celou práci.
Alternativy k zateplení
Moderní cihlové materiály s dostatečně dobrými tepelněizolačními parametry zateplovat rozhodně nemusíte. Pro ty, kteří si přejí, aby jejich dům byl postaven výhradně z cihly bez tepelněizolační výplně, má společnost Wienerberger řešení v podobě cihel Porotherm EKO+ Profi, které své jedinečné tepelněizolační vlastnosti dosahují mimořádně vysokým počtem dutin.
O potřebě zateplování se dnes nejčastěji hovoří v souvislosti s panelovými domy. Zeptáte-li se vlastníků cihlových bytových domů, zda by i jejich dům nepotřeboval zateplit, většinou to odmítnou s vysvětlením, že cihlové domy přece nepotřebují zateplit. Tento model se dokonce vžil jako jakési obecné pravidlo. „Běžně se setkáváme s cihlovými bytovými domy, které vykazují tepelné ztráty srovnatelné, v některých případech dokonce ještě vyšší, než panelové domy. Zatímco zhruba 70% panelových domů již své energetické náklady díky zateplení a výměně oken snížilo, u cihlových bytových domů si troufám říci, že jsme ani ne na polovině. Z pohledu tepelných ztrát, tedy cihlové domy tvoří neprávem opomíjenou část s výrazným potenciálem úspor energií. „Není žádný důvod, proč by i u těchto cihlových budov nebylo reálné dosáhnout vhodnými opatřeními až 50% energetické úspory, tedy stejně jako u panelových domů. Každý dům samozřejmě vyžaduje individuální posouzení. Takový posudek už dnes není problém jednoduše získat.“
tags: #cim #zateplit #cihlovy #dum