Správná izolace podlahy je klíčová pro ochranu interiéru domu před vlhkostí, minimalizaci tepelných ztrát a zajištění komfortu. Je důležité ji nepodcenit, zejména při rekonstrukcích.
Základní kroky při budování nové podlahy
Budujete-li novou podlahu od základů, začíná se výkopem hlíny, zbavené zbytků původních podlah. Prvním krokem je podkladová vrstva betonu. Někteří řemeslníci doporučují zpevnit beton kari sítí, nebo využít k armování betonu staré trubky či jiný železný odpad. Mnoha chalupářům se osvědčilo zalít do podkladové betonové vrstvy drenážní hadice, které vyvedou ven připravenými otvory u základů. Podlaha tak bude lépe dýchat a odvětrávat vlhkost.
Drenáž
Máte-li v chalupě problém se zvýšenou vlhkostí, zvolte více vrstev drenáže pod podkladový beton. Výkop je nutné udělat do větší hloubky a zasypat hrubou kamennou drtí. Na tu se kladou drenážní hadice s odvětráním do komína nebo ven, mimo dům. Poté následuje štěrkový zásyp a až na něj armovaná podkladová vrstva betonu.
Zateplení staré betonové podlahy
Chystáte-li se izolovat a zateplit starou betonovou podlahu, může se to podařit, pokud máte k dispozici dostatečnou rezervu z hlediska její výšky. Ale i snížená vrstva izolace je samozřejmě lepší než žádná. Poškození a nerovnosti starého betonu nejsnáze vyrovnáte samonivelační betonovou stěrkou.
Hydroizolace
Na betonovou vrstvu se kladou bitumenové pásy, které je třeba spojit svařením. Svařování asfaltových pásů je důležité pro zvýšení jejich hydroizolačního účinku. Chcete-li účinek hydroizolace ještě znásobit, použijte na beton speciální izolační nátěr. Variantou k pásům z bitumenové lepenky je použití polyetylenové hydroizolační fólie, která po svaření s vodorovnou izolací zdiva vytvoří takzvanou izolační vanu.
Čtěte také: Svépomocné zateplení cihlového domu
Tepelná izolace
Pak přichází na řadu pokládka tepelně izolačních desek. Tloušťku izolace volíme podle toho, zda zateplujeme podlahu v podsklepeném nebo nepodsklepeném domě.
Nad terénem by měla být izolační vrstva silná minimálně pět centimetrů. Nad nevytápěnými prostory je třeba tloušťku izolační vrstvy zvýšit ještě alespoň o jeden až tři centimetry. V případě, že je rozdíl teploty mezi vytápěnými a nevytápěnými prostory vyšší než dvacet stupňů Celsia, vyplatí se použít deset centimetrů a nad venkovním prostorem až čtrnáct centimetrů silnou izolaci.
Správná tloušťka desek
Výrobce tepelně izolačních materiálů Rockwool doporučuje volit jednotlivé typy výrobků podle toho, zda je izolace zároveň nosným prvkem podlahy, nebo ne. Izolace může tvořit pouze výplňovou a izolační funkci (například mezi nosnými trámy, na kterých je roznášecí vrstva). V případě, že izolace tvoří nosnou zátěžovou vrstvu, jsou na ni pochopitelně kladeny podstatně vyšší požadavky. Zde je třeba zvážit únosnost, tepelné i akustické vlastnosti. Desky Knauf Insulation z kamenné vlny jsou vhodné především jako izolace plovoucích podlah.
Výběr izolačních desek s parametry, odpovídajícími typu podlahy je vhodné nechat na odborném prodejci, jejich tloušťku pak zvolte s ohledem na umístění podlahy a zmíněné teplotní rozdíly mezi vytápěnými a nevytápěnými prostory, pokud není podlaha přímo na terénu.
Izolační desky položte na podkladový beton s hydroizolací. Na ně se pak klade další hydroizolační vrstva, která zabraňuje pronikání vlhkosti. Nejčastěji se používá polyetylenová fólie nebo lepenka. Pak následuje pět centimerů silná vrstva betonu s armovací sítí. Po vyzrání betonu se položí nášlapná vrstva (palubky, podlahové lamely, parkety, linoleum).
Čtěte také: Důležitost fólie pod beton
V případě, že se chystáte položit podlahu z palubek nebo prken, je možné pokládat izolační pásy mezi nosné podlahové trámky. Zajímavou variantou je například systém sádrovláknitých desek Ridigur od Rigipsu. Na betonový potěr se v tomto případě položí hydroizolace, na ni vrstva podlahového polystyrenu a na něj pak desky Ridigur. Na ty je pak možné pokládat palubky, dlažbu, plovoucí podlahu nebo linoleum, ale i parkety, korky či rovnou koberce.
Výběr izolace podle typu podlahy
Nejprve si musíme ujasnit jakou podlahu budeme dělat, protože každý izolační materiál je určený k jinému druhu podlahy. Podlahu dělíme na lehkou a těžkou, lehká podlaha bývá také označována jako plovoucí, mezi její výhodu patří její nízká váha a také to, že dochází k menšímu zatížení konstrukce pod ní a používá se u novostaveb, při rekonstrukci na dřevěných nebo betonových stropech. Těžká podlaha bývá většinou z betonu, používá se většinou v přízemí budov domů či jiných objektů. Musíme taky rozlišit, kde podlahu budeme dělat a podle tohle zvolit správný druh.
| Místnost | Doporučený polystyren |
|---|---|
| Ložnice, obývací pokoj | EPS 100 S |
| Dílna, garáž, pod těžší lednici, pod vanu nebo pod kamna | EPS 150 S |
Izolační materiály
Pro izolace větších tlouštěk s malým dotvarováním a bez akustických požadavků, jako jsou například izolace na terénu, se používají nejčastěji pěnové izolanty, zejména pěnový polystyren.
- EPS desky (pěnový polystyren): Hodí se pro podlahy se standardní mírou zatížení (do 500 kg/m2). Pro splnění legislativních požadavků musí mít tloušťku minimálně 10 cm, dle doporučení pak 14 cm.
- XPS desky (extrudovaný polystyren): Používají se například do garáží či dílen, případně lokálně do míst s nadměrnou zátěží. Jsou odolné vůči vodě i zemině, a tak se aplikují i do podlah na terénu.
- Minerální vata: Je zdravotně nezávadná, nehořlavá a paropropustná. Vzhledem k malé únosnosti se však hodí jen do lehkých podlah.
- Polyuretanové desky (PIR): Jejich použití má význam u zateplení podlah nad nevytápěnými prostory, u kterých je izolace stropu technicky náročnější.
- Pěnové sklo: Vhodnou náhradou pro staré násypy, které se objevují pod dřevěnými či betonovými podlahami.
- Foukaná izolace: Technologie foukané izolace umožňuje nanesení izolačního materiálu i do nepřístupných míst. Na rozdíl od izolování deskovým materiálem nedochází k vytváření spár a mezer, a tak je riziko vzniku tepelných mostů a úniků tepla minimální.
Dodatečné zateplení podlahy ve starším domě
Při dodatečném zateplování podlahy starého rodinného domu ale můžete narazit na řadu problémů. Umístěním izolačního materiálu na stávající podklad totiž podlahu výrazně zvýšíte. Snížíte tak světlou výšku místnosti a budete muset řešit i nadzvednutí dveřních zárubní či dalších konstrukcí. Pro efektivní zateplení podlahy starého nepodsklepeného domu se při rozsáhlejší rekonstrukci přistupuje k odstranění původních podlah. Následně se provede sanace včetně zhotovení hydroizolační vrstvy, montáž tepelné izolace a pokládka podlahové krytiny (např. plovoucí podlahy).
Stávající podlahu lze zateplit i dodatečně bez odstranění původní skladby. Izolační materiál můžete umístit na původní podlahu, dojde však k výraznému zvednutí a snížení světlé výšky. Pokud je dům podsklepený, nebo se pod prostorem nachází jiný nevytápěný prostor (např. garáž), je zasahování do původní podlahy problematičtější. Do podlahy se izolační materiál často nevejde, protože by došlo k výraznému zvýšení podlahy. Proto se často takové konstrukce zateplují ze strany nevytápěné místnosti.
Čtěte také: Betonová nádrž: utěsnění
tags: #jak #zateplit #betonovou #podlahu #nejlépe