Břidlice se historicky používá už tisíce let. Nejčastěji jako stavební kámen při stavbě zdí, budov, jako krytina střech nebo také jako obklad a dlažba. Toto typické použití asi nikoho nepřekvapí.
Věděli jste ale, že se na břidlici psalo ve školách, že dodnes pomáhá brousit ruční nástroje, nebo že hrála důležitou roli při rozvoji elektrotechniky? Díky svým unikátním vlastnostem a snadné dělitelnosti je břidlice stále velmi oblíbeným materiálem. Pojďme se podívat na to, jak vzniká, jaké má vlastnosti a jak ji správně zpracovat.
Jak břidlice vzniká a z čeho se skládá?
Břidlice je sedimentární hornina a vzniká kombinací usazenin jílových minerálů, organických látek a minerálních zrn a nejčastěji je složená z jílu a siltu (prach).
Geologický proces usazování probíhá v hlubokých vrstvách zemské kůry, kde zároveň dochází k tlakovému stlačení a tepelnému zpracování usazenin tak dlouho, až se vytvoří samotné vrstvy břidlice.
Občas se jako břidlice nesprávně označují i jiné horniny, které mají pouze tzv. typickou břidličnou dělitelnost, tzn. laicky řečeno: štípou se a lámou podobně jako břidlice, ale břidlice to není.
Čtěte také: Vše, co potřebujete vědět o černé břidlici na fasády
Jakou má břidlice barvu?
Břidlice u nás je obvykle tmavě modré nebo spíše tmavě šedé až černé barvy a na čelní straně najdete často i odstíny žluté až cihlové barvy. I když může mít břidlice i jiné odstíny, bývají téměř vždy tmavých odstínů, způsobených vyšším obsahem organických látek. Jde převážně o uhlíkaté sloučeniny, které vznikly postupně při rozkladu zbytků organismů. Z pohledu chemického složení, převládají-li v pigmentu oxidy dvojmocného železa, je barva břidlice šedá až černá, ale se vzrůstajícím podílem trojmocného železa se výsledná barva horniny mění na zelenou, pak fialovou až do červena. Případně dochází pak i k prolínání těchto barev.
Kde a jak se břidlice těží?
Různé druhy břidlice najdete prakticky po celém světě. Některé z nejvýznamnějších nalezišť je možné vidět v zemích, jako je Brazílie, Čína, Španělsko, Itálie a USA. U nás se břidlice těží hlavně v Nízkém Jeseníku, na jižní Moravě a velké ložisko je také v oblasti mezi Prahou a Plzní, v oblasti tzv. Českého krasu.
K těžbě břidlice se využívá speciálních strojů a technik, pomocí kterých oddělují/rozštěpují jednotlivé vrstvy břidlice od sebe a vytváří z nich samostatné desky. Břidlice se takto nejčastěji dělí podélně, resp. horizontálně, čímž vznikají desky o různých rozměrech, které jsou následně opracovány do požadovaného tvaru, tloušťky a někdy i včetně povrchové úpravy.
Vlastnosti a použití břidlice
Přírodní břidlice je ušlechtilý materiál a má výborné vlastnosti především pro stavební účely. Břidlice se velmi dobře štípe v horizontálním směru a je to vysoce voděodolný a také ohnivzdorný materiál, který téměř nepřijímá vodu. Zřejmě hlavně pro její snadnou dělitelnost a unikátní fyzikální vlastnosti byla břidlice vždy populární jako stavební materiál. Kromě dobré opracovatelnosti, což zahrnuje jak snadné štípaní nebo řezání, tak třeba vytváření děr pro následné umístění hřebíků, má kvalitní břidlice taktéž výbornou mechanickou pevnost a pružnost.
Z břidlice se tak stavěly nejen zídky, ale dokonce celé zdi domů nebo hradů. Používala se jako podlahová krytina nebo po úpravě do tvaru střešních tašek/šindelů také jako střešní krytina. Při zvolení správné pokládky vydržela až 150 let.
Čtěte také: Trvanlivé exteriéry s břidlicí
Relativně v nedávné historii sloužila břidlice také k výrobě tabulek, na které se psalo ve školách. A protože břidlice výborně izoluje, našla využití dokonce i jako součást elektrických rozvaděčů. Pro svou jemnou strukturu, ale zároveň i velkou tvrdost ji dodnes používají k finálnímu broušení nástrojů truhláři, řezbáři a tesaři. Zkrátka najde uplatnění u všech řemesel, která pracují s kovovými, ručně broušenými nástroji.
Dnes už je přírodní břidlice považovaná spíš za luxusnější stavební materiál a stále se používá v mnoha oblastech - nejčastěji jako obkladový kámen pro fasády a interiéry, jako dlažba, šlapáky, solitéry v zahradě nebo může sloužit třeba i jako nábytek z kamene. Naši zákazníci si břidlice oblíbili hlavně pro její trvanlivost, odolnost vůči povětrnostním vlivům a její atraktivní tmavý povrch.
Právě její neutrální, tmavě šedá až černá barva, z ní dělá ideální doplňkový kámen k ostatním druhům kamene a v zahradě se dá velmi dobře kombinovat například s Lulečským kamenem.
Jak správně pracovat s břidlicí
Při práci s břidlicí je důležité mít na paměti její křehkost, ale zároveň i houževnatost. Ať už štípete, řežete nebo pokládáte, správná technika a nástroje jsou klíčové.
Nástroje pro řezání a štípání břidlice
Při řezání břidlicových obkladů a desek je zásadní správný nástroj. Na řezání přírodního kamene totiž nestačí řezačka na dlaždice, jakou lze použít na řezání porcelánových nebo keramických obkladů. Pro práci s tímto mimořádně odolným a robustním materiálem jsou zapotřebí jiné nástroje.
Čtěte také: Klíčové vlastnosti hydroizolačních fólií
- Řezací stůl pro mokré řezání s diamantovým pilovým kotoučem: Diamant je díky své bezkonkurenční tvrdosti vhodný pro řezání břidlicových obkladů do správného tvaru. Voda v zásobníku váže kamenný prach, čímž snižuje množství vířeného prachu a nečistot. Díky tomu je řezání břidlicových obkladů mnohem příjemnější a umožňuje provádět přesnější a rovnější řezy.
- Úhlová bruska (Flex) s diamantovým kotoučem: Manipulace s úhlovou bruskou je o něco snazší, ale vyžaduje větší zručnost při řezání břidlice do přesných řezů. Lze ji použít i k řezání úhlových řezů a zakřivených hran břidlice, ačkoliv tyto řezy nejsou tak přesné jako u mokrého řezacího stolu.
- Nůžky na břidlici nebo kleště na břidlici: Tyto nástroje jsou vhodné pro menší úpravy a formování.
V každém případě, protože se kámen přirozeně snadno štípe, je třeba použít co nejjemnější diamantový kotouč, aby se břidlicové dlaždice na okrajích netřepily. Tvrdý drahý kámen je také ideální pro vrtání břidlicových desek.
Stavba suché zídky z břidlice
Volně stojící nebo opěrná suchá zídka z břidlice vyžaduje precizní přístup, ale výsledek stojí za to.
KROK 1: Výběr kamene
Dejte přednost druhům, které přirozeně tvoří pravoúhlé tvary. Práce s nimi bude snazší a výsledná zeď stabilnější. Také je dobré zvolit kámen, který se dodává v různých velikostech a tvarech, k plnění určitých funkcí totiž potřebujete kusy specifických rozměrů. Pro výpočet potřebného množství kamene vynásobte délku a výšku zídky její tloušťkou.
KROK 2: Provedení výkopu
Kamenná zídka vyžaduje pevné a dobře odvodněné základy. Provedete výkop do hloubky 20-30 cm, jeho dno udusáte a posypete drenážní vrstvou drceného štěrku. Nejprve si vyznačte obrysy zídky. Pokud má být rovná, zaražte do země kolíky a natáhněte mezi ně provazy, průběh vlnité zdi můžete vyznačit hadicemi nebo provazy a pak křivky vysypat vápnem nebo vystříkat barvou ve spreji.
KROK 3: Vlastní stavba
Když se podíváte na hotovou kamennou zídku, zpravidla uvidíte, že kameny jsou kladené do horizontálních vrstev neboli řad. Při pohledu zblízka si navíc všimnete, že svislé (styčné) a někdy ani vodorovné (ložné) spáry neprobíhají bez přerušení. Pravidelné převazování spár má zásadní vliv na pevnosti zdi. Tak jako kámen snáze rozlomíte, když v něm nejprve dlátem uděláte rýhu, kamenná zídka se spíše zbortí, když v ní ponecháte dlouhé průběžné spáry.
Také je důležité uložit každý kámen stabilně a vodorovně, jakékoliv viklání se s rostoucí výškou stavby zhoršuje. Zvláště u větších kamenů polohu pečlivě kontrolujte vodováhou a okraje kamenů podkládejte menšími kusy a úštěpy, aby bloky ležely pevně a rovně. Chcete-li kámen zkrátit, vysekejte v něm rýhu dlátem nebo sekáčem, položte ho přes okraj trámu, aby odlamovaná část visela ve vzduchu a poklepávejte do ní malým kladívkem. Obecně ale používejte kameny tak, jak jsou. Ušetříte si čas a zídka bude vypadat přirozeněji.
Při kladení první řady se vyvarujte typické začátečnické chyby a nesnažte se použít hned dole ty největší kameny. Budou se hodit, až bude třeba upevnit vyšší řady zdi. Do spodní řady vybírejte velké ploché kameny, které vytvoří pevný základ pro celou zídku. Protože první řada mnohdy leží částečně pod úrovní terénu, můžete do ní dát nejméně vzhledné kusy. Další řady začínejte od rohů zídky a postupujte doprostřed, aby konstrukce byla stabilnější. Do rohů vybírejte kameny, které mají dvě dobré ploché strany.
Při kladení řad dodržujte tyto zásady:
- Dva přes jeden, jeden přes dva: Nikdy neklaďte přímo nad sebe stejně velké kameny. Sesunuly by se vám jako příliš vysoký štos knih. Styčné spáry převazujte podobně jako při zdění cihlami, klaďte jeden kámen nad dva spodní a dva nad jeden. Vaše zídka tak bude nejen pevnější, ale i hezčí na pohled.
- Stanovte správný sklon: Každá nová řada zídky musí trochu ustupovat, buď směrem ke svahu, pokud má sloužit jako opěrná, nebo směrem ke středu, je-li volně stojící. Míru ustoupení vyjadřuje sklon zdi. Při stavbě opěrné zídky je dobré odsadit každou řadu cca o 1,5 cm oproti řadě předcházející, v případě oboustranné zdi by měl odklon od vertikály dosahovat kolem 15 stupňů.
- Používejte vazebné kameny: Vazák neboli vazebný kámen sahá příčně přes celou tloušťku zdi a podélně přes dva nebo více kamenů. U opěrných zídek se používají dlouhé vazáky, které přesahují ze zídky až do zpevňovaného svahu. Vazáky jsou pro pevnost zídky nezbytné a fungují jako jakási kotva pro okolní kameny. Obvykle se doporučuje používat je v rozestupech 120 až 180 cm nebo tak často, jak je praktické.
- Začleňte stojáky: Stojáky fungují podobně jako vazáky, ale vertikálně. Tyto kameny jsou postavené nastojato, aby překrývaly ložné spáry a tím zpevňovaly zídku, kromě toho ji opticky zpestřují a odlehčují. Stojákem převazujte dvě nebo tři řady opět zhruba každé 2 metry nebo tak často, jak je potřeba.
- Odkládejte si kameny na korunu: V průběhu stavby si dávejte stranou velké ploché kameny sahající přes celou zídku. Budou se hodit do vrchní řady, která zpevňuje kameny z nižších řad a dodává zídce upravený vzhled.
- Nestavte příliš vysoko: Suché kamenné zídky by neměly přesahovat výšku 100-120 cm. Jednak je manévrování s kameny nad tuto výšku obtížné a především, vyšší stavby bývají nestabilní. Přiměřeně vysoká zídka v zahradní scenérii i opticky lépe působí.
- Často a z odstupu kontrolujte: Nelitujte času na pravidelnou vizuální kontrolu rostoucí zídky. Sledujte vyváženost vzhledu a rozmanitost kamenů, rovnost linií, převázání spár vazáky a stojáky i celkový dojem.
KROK 4: Vyplnění
Pokud stavíte opěrnou zídku, vysypejte prostor za ní téměř až po vrch štěrkem, který odvede vlhkost a zajistí stabilitu. Když je zídka hotová, přihrňte na štěrkovou výplň vrstvu zeminy a substrátu a případně vysaďte rostliny.
Pokládka břidlicové dlažby
Pokládka břidlicové dlažby není vyloženě složitá, ale vyžaduje pečlivost, přesnost a trochu fyzické práce. Zvládne ji zkušený kutil i menší stavební firma.
KROK 1: Umístění a velikost
Při hledání vhodného místa pro terasu či chodník zvažte intenzitu jejich využití, hlavní trasy pohybu i rozměry plánovaného prvku. Po ujasnění funkce, kterou má vaše dlážděná plocha plnit, si vyznačte její velikost a tvar v terénu natažením šňůry mezi kolíky, barvou ve spreji nebo třeba moukou. Pokud má být terasa čtvercová nebo obdélníková, ověřte její pravoúhlost změřením všech stran a diagonál.
KROK 2: Výkop pro vytvoření potřebného spádu
Po vyznačení obrysu odkopejte zeminu na tloušťku použitých kamenů a přidejte 5 až 10 cm na podkladovou vrstvu písku. Pokud tedy dláždíte deskami o síle 4 až 5 cm, bude váš výkop zhruba 10 až 12 cm hluboký. Protáhněte výkop o 5 až 10 cm za vyznačený obvod terasy nebo chodníku, abyste získali manévrovací prostor. Odhrňte svrchní vrstvu půdy.
V stavbě terasy má zásadní význam správné spádování, kterým korigujete odtok srážkové vody. Stojí-li terasa blízko u domu, vyspádujte ji směrem do zahrady, pryč od základů domu. Terasu stojící na volném prostranství je možné vyspáduvat od středu na všechny strany. Spád chodníku může sledovat přirozený sklon terénu, pokud tím ovšem nesměřuje vodu k základům domu či jiné budovy. Pro terasy se doporučuje spád kolem 1 cm svahu na 1 m délky. V místech s vydatnými srážkami a nebezpečím zatopení je nutné udělat výkop hlubší, dno vysypat asi 10cm vrstvou drceného štěrku a teprve na něj nasypat písek.
KROK 3: Pískové lože
Po odkopání svrchní vrstvy půdy prolijte vodou a udusejte podklad, aby se zpevnil, a položte v celé ploše geotextílii proti prorůstání plevele. Již v této fázi je možné položit také obrubník, který drží písek a posléze i kameny. Když jsou základy pro budoucí terasu či chodník vykopané, zhutněné a vyložené geotextílií, vysypte lože 5 až 8cm vrstvou tříděného písku (při zvýšených nárocích na odvodnění položte nejprve štěrk a pak písek). Uhlaďte hráběmi a následně obnovte spád tažením dlouhé stěrky.
KROK 4: Pokládka kamenů
Kameny začněte pokládat od rohu. Pokud jste zvolili pravidelné desky, budou k sobě těsně přiléhat podle vámi zvoleného schématu. Jsou-li hrany nepravidelné, čeká vás originální abstraktní puzzle a trpělivé hledání tvarů, které do sebe zapadají. Tvar kamenů můžete upravit, když v požadovaném místě nejprve dlátem nebo sekáčem vysekáte rýhu a pak přebytečnou část kamene položíte přes okraj a poklepáváním kladívka opatrně odlomíte. V každém případě udržujte stejnoměrnou šířku spáry. Formálnějšího vzhledu dosáhnete těsnými spárami, dlažba s širšími mezerami bude působit více přirozeně.
Každý kámen položte na místo a mírným posunováním usaďte do písku. Zkontrolujte vodováhou správné uložení včetně výšky kamene a potřebného spádu. Sedí-li kámen příliš vysoko nebo se kýve, vyjměte ho a seškrábněte vrstvu písku. Je-li naopak příliš nízko, dosypte pod něj písek a kamenné.
KROK 5: Konečná úprava
Když je dlažba hotová, nasypte na ni hromadu písku a smetákem ho rozmeťte do spár mezi kameny. Pokropte vodou, aby si písek sednul a celý proces opakujte. Po obvodu dlažby dosypte zeminu a substrát.
Údržba břidlicové dlažby
Břidlice je přírodní materiál s vysokou životností, ale stejně jako každý jiný povrch venku vyžaduje základní údržbu, aby si zachovala svůj vzhled i funkčnost. Pravidelně kontrolujte spáry - hlavně po zimě.
Černou břidlici není nutné impregnovat, stačí pravidelné opláchnutí vodou a měkkým kartáčem pro odstranění usazenin. Pro zajištění dlouhodobého lesku doporučujeme jednou ročně aplikovat speciální čisticí přípravek určený pro přírodní kámen.
Dlažbu nikdy nenechávejte dlouhodobě zakrytou neprodyšnými materiály (plachta, gumový koberec).
Dostupné frakce břidlice
Břidlice je k dispozici v mnoha různých velikostech, tvarech a variantách, které můžete kombinovat s jinými druhy kamene. Nabídka zahrnuje:
| Druh břidlice | Velikost/Váha | Typ použití |
|---|---|---|
| Břidlice - Černá štěpka | 16/32 mm | Dekorace, sypané plochy |
| Břidlice - Černá štěpka | 32/63 mm | Dekorace, sypané plochy |
| Břidlice - Černá štěpka | 63/200 mm | Dekorace, sypané plochy, drenáže |
| Břidlice - Solitér | 0,3/1,3 t | Dominantní prvek v zahradě |
| Břidlice - Zídkový kámen plochý | 20/70 mm | Suché zídky, obklady |
| Břidlice - Obklad | 100/250 mm | Fasády, interiérové stěny |
| Břidlice - Dlažba | 150/450 mm | Pochůzí plochy, terasy |
| Břidlice - Šlapáky | 250/450 mm | Zahradní cestičky |
| Břidlice - Šlapáky | 450/850 mm | Zahradní cestičky |
| Břidlice - Šlapáky | 850/1300 mm | Zahradní cestičky |
tags: #jak #správně #štípat #břidlici