S ohledem na progresivní vývoj v rámci cihelných konstrukcí je nutné zajímat se o nové technologie a zvětšovat si povědomí o užití Eurokódu 6, aby konstrukce z moderních zdicích prvků a malt byly správně technicky i ekonomicky navrhovány. Zdivo z broušených pálených cihel je v dnešní době ve střední Evropě hojně rozšířené. Používá se zejména pro zdění obytných budov jako jsou rodinné domy, řadové domy, bytové domy (obvykle do 4. NP) či pro vyzdívky monolitických konstrukcí.
Historie a vývoj broušených cihel a pojiv
Přechod k broušeným cihlám byl motivován zvýšením tepelného odporu zdiva, zřejmě jako důsledek energetických krizí ve druhé polovině 20. století. Nejprve se začaly cihly vylehčovat dutinami a vyrábět cihly tzv. velkoformátové. Současně se začal potlačovat objem obyčejné malty, tvořící významný vodič tepla, protože obyčejná malta pro zdění má několikanásobně (4× až 10×) větší tepelnou vodivost než samotné velkoformátové cihly. Dalším typem vylepšení tepelně izolačních vlastností zdiva byl příchod lehkých malt. Dále bylo upuštěno od maltování svislé styčné spáry.
Na začátku 80. let byla v Německu vyvinuta technologie pro výrobu tzv. broušených cihel. Broušené cihly jsou takové cihly, které mají zbroušené vodorovné ložné plochy pro maltu vyznačující se velmi malými odchylkami od jmenovitých rozměrů výšky, rovinnosti a rovnoběžnosti rovin ložných ploch oproti nebroušeným cihlám. Pro kvalitní broušené cihly v kategorii tolerancí rozměrů T2+ je tolerance rozměru výšky cihel max. ± 1,0 mm. Výrobci dokonce deklarují i výrazně menší tolerance rozměru výšky. To umožnilo zavedení tenkovrstvých malt na bázi cementu, které se nanášejí pomocí maltovacích válců. Kromě výrazného zvětšení tepelného odporu zdiva bylo dosaženo i výrazného snížení pracnosti zdění, které lze řadit k další velké motivaci pro vývoj inovativních stavebních výrobků a technologií.
V roce 2006 bylo v Rakousku zahájeno testování nového systému zdění pomocí PU pěny, které bylo zakončeno vydáním osvědčení rakouskou certifikační autoritou v roce 2009. Tento systém zdění se na poli malých obytných budov stal velmi oblíbeným a rozšířeným. Tento počin otevřel dveře k vývoji dalších typů „necementových“ malt.
Typy pojiv pro broušené cihly
Vývoj cihel a technologií zdění je stále pokračující proces motivovaný zejména zlepšováním užitných vlastností a snižováním pracnosti zdění. Možnost broušení cihel znamenala zavedení nových typů tenkovrstvých malt. V dnešní době se vedle běžných cementových malt (obyčejných i tenkovrstvých) výrazněji prosadily necementové malty na polymerové bázi. Z pohledu navrhování zdiva je potřeba věnovat zvýšenou pozornost správné volbě konkrétní sestavy zdicích prvků a malty. Pro statický návrh a posuzování zdiva lze i pro tyto typy malt používat metodiku uvedenou v Eurokódu 6 s tím, že je potřebné respektovat doplňující předpisy konkrétního výrobce, který uvádí důležité podmínky pro správný návrh a provádění zděných konstrukcí. To je důležité proto, aby byla zajištěna jejich bezpečnost a trvanlivost převyšující předpokládanou životnost stavby.
Čtěte také: Komplexní průvodce asfaltovým pojivem
Moderní technologie zdění: Porotherm Profi a Dryfix
Broušené cihly s ložnou plochou upravenou na milimetrovou přesnost umožňují moderní technologie zdění, které šetří materiál i váš čas. Ať už zvolíte klasické tenkovrstvé lepidlo (Profi) nebo revoluční zdicí pěnu (Dryfix), výsledkem bude precizní, suché a tepelně-izolační zdivo s minimem tepelných mostů.
Porotherm Profi (lepidlo)
- Cihly se spojují speciální maltou pro tenké spáry (lepidlem).
- Nanáší se nanášecím válcem, což zaručuje, že spára je silná pouze 1 mm.
Porotherm Dryfix (pěna)
- Nejrychlejší metoda zdění současnosti.
- Speciální zdicí pěna v dózách se nanáší aplikační pistolí.
- PUR - pěna POROTHERM DRYFIX je ve vlhku tvrdnoucí, jednosložková polyuretanová pěna, která se smí používat výlučně ke slepování broušených cihel.
- Na stěnu se nanášejí dva pásy pěny o průměru cca 3 cm, ve vzdálenosti 5 cm od okrajů cihel.
- Při tloušťce stěny 80 nebo 115 mm se nanáší pouze jeden pás pěny uprostřed stěny.
- Jde o velmi pevné slepení, které zaručuje vysokou pevnost.
- Potřebné množství PUR - pěny se dodává automaticky v poměru k množství cihel a v ceně cihel je také zahrnuto.
Důležité upozornění: U obou systémů je naprosto klíčové dokonalé založení první řady cihel na zakládací maltu Porotherm Profi AM. I drobná nerovnost v základu se u broušených cihel v dalších řadách násobí.
Výhody a specifikace systému POROTHERM DRYFIX
- Čisté staveniště, velmi jednoduchá logistika, rychlé a jednoduché zdění - to jsou hlavní výhody certifikovaného POROTHERM DRYFIX SYSTÉMU.
- Tyto klady zaručují hospodárné práce v jakémkoli ročním období (i v zimě až do teploty -5 oC).
- Dochází oproti běžnému zdění k úspoře pracovní doby až o 35%. Tím se významně zkracuje doba výstavby.
- Zároveň je i manipulace s broušenými cihlami a pistolí na PUR - pěnu velmi rychlá a snadná.
- Pomocí POROTHERM DRYFIX SYSTÉMU vznikne přesné, vizuálně pěkné zdivo bez maltových spár, které je optimálním podkladem pro omítku.
- Systém se používá k vytváření nosného i nenosného zdiva POROTHERM a je možné ho použít na všechny tloušťky stěn POROTHERM.
- Platí přitom, že stavebně - technické oblasti používání tohoto systému musí na základě doplňujících technických podkladů zkontrolovat stavbyvedoucí.
- Certifikovaný systém POROTHERM DRYFIX tedy umožňuje zdění z broušených cihel POROTHERM CB v kteroukoli roční dobu, pokud příliš nemrzne.
- Tento postup zároveň přináší nižší náklady na vybavení pracovními pomůckami, jednoduchou logistiku, rychlé a jednoduché zdění bez výrazného zašpinění pracovní plochy.
- Zkraťte dobu hrubé stavby na minimum se systémy Porotherm Profi a Dryfix.
Aplikační metody pojiv
Motivací pro vývoj nové malty pro broušené cihly bylo snížení pracnosti zdiva, snížení přesunu stavebních hmot při dosažení srovnatelných užitných vlastností zdiva s cementovou tenkovrstvou maltou. Důležitou podmínkou bylo dosažení vysoké míry spolehlivosti malty s ohledem na snadný způsob nanášení malty pomocí multiprenového válečku. To je novinka, neboť dosud se na stavbách u zdění na tenkovrstvé cementové malty zakazovalo zdění pomocí různých malířských válečků apod., a bylo povolené jen nanášení malty pomocí specializovaných nanášecích válců, případně podle typu malty ještě namáčením cihel do čerstvé malty nebo nanesení malty pomocí zubového hladítka na cihly vyplněné expandovaným polystyrénem. Použití jiných způsobů nanášení tenkovrstvých malt, než jaké doporučují výrobci, vede k hrubému porušení technologické kázně, neboť může dojít k tomu, že ložná plocha cihel bude maltou v podstatě pouze obarvena resp. na ní může být nanesena velmi slabá vrstva malty.
Statika a požární bezpečnost zdiva s moderními pojivy
Důsledkem poměrně rychlého vývoje je dosahování rozdílných užitných parametrů zdiva, které jsou podmíněné typem zdicích prvků (cihly) a druhem malty. Jedním z důležitých bodů je, že ve stavební praxi je volbě malty pro broušené cihly nutno věnovat značnou pozornost, a to jak z pohledu pevnosti zdiva, tak i z pohledu požární odolnosti. I pro moderní bezcementové malty je možné pro statický návrh a posouzení používat stejné zásady a aplikační pravidla podle ustanovení Eurokódu 6. Tzn. je přípustné zděné konstrukce navrhovat podle normy ČSN EN 1996-1, části 1-1: Pravidla pro vyztužené a nevyztužené zděné konstrukce nebo části 3: Zjednodušené metody výpočtu nevyztužených zděných konstrukcí, neboť metodika uvedená v těchto normách platí pro navrhování konstrukcí jak obvyklého (tj. zdivo s cementovými maltami) tak i inovačního charakteru (tj. zdivo s bezcementovými maltami), jak je definováno již v samotném statusu a rozsahu použití Eurokódu 6. Je samozřejmé, že nelze např. přebírat vzorce pro stanovení charakteristické hodnoty pevnosti zdiva v tlaku nebo přebírat pevnost zdiva v tahu za ohybu z tabulek uvedených v normě, ale všechny materiálové charakteristiky musí v tom případě výrobce deklarovat na základě svých provedených zkoušek. Pro každý typ pevnostní zkoušky je vydaná zkušební norma ČSN EN, kde jsou předepsaná pravidla, jak velký má být zkušební vzorek, jak musí proběhnout zkouška, jak se mají výsledky vyhodnocovat apod. a tím je vlastně prokázáno, že i zdivo vyzděné na moderní (bezcementové malty) se chová řádně a obvykle podle běžných zvyklostí. Tyto pevnostní charakteristiky a další mechanicko-fyzikální vlastnosti by měl každý výrobce deklarovat v technických podkladech k příslušnému výrobku, resp. systému.
I navrhování zděných konstrukcí za požáru viz Eurokód 6 část 1-2: Obecná pravidla - Navrhování konstrukcí na účinky požáru společně s národní normou ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb - Společná ustanovení je možné provádět na základě provedených zkoušek a expertíz. Pro určení požární odolnosti zdiva z pálených zdicích prvků vyzděných na běžné malty uváděné na trh podle ČSN EN 998-2, tzn. na cementové či vápenocementové bázi tedy obyčejné, lehké, tepelněizolační a tenkovrstvé malty lze využít normu ČSN EN 1996-1-2. Společnost HELUZ kontinuálně provádí v rámci vývoje požární zkoušky pro nosné stěny, nenosné stěny a pilíře. Jedná se o série zkoušek zahrnující široké výrobkové portfolio broušených cihel. Pro projektanty jsou výsledky uvedeny v Požárně klasifikačních osvědčených vydaných akreditovaným certifikačním orgánem PAVÚS a.s.
Čtěte také: Kompletní průvodce revitalizací kamenných koberců
Certifikace a ověřování vlastností
Vývoj nové malty určené pro broušené cihly trval více než 3 roky. Samotný vývoj byl rozdělen na vývoj samotné hmoty, na ověřování vlastností zdiva a na certifikační proces. Pokud se zaměříme na ověřování vlastností zdiva, tak k základním zkouškám patřilo ověřování mechanických vlastností zdiva. Na základě série zkoušek zástupců zdicích prvků 2. a 3. skupiny pálených cihel bylo ověřeno, že pevnost zdiva v tlaku odpovídá návrhovým předpokladům podle ČSN EN 1996-1-1. Dále byly ověřovány pevnosti zdiva ve smyku a v tahu za ohybu. V rámci certifikačního procesu autorizovanou osobou (TZÚS s.p.) byly ověřovány další vlastnosti malty na základě podobnosti k normě ČSN EN 998-2. Certifikační proces lze vnímat jako potvrzení spolehlivosti nové zdicí technologie pro stavbu zděných konstrukcí.
Jednou z důležitých podmínek pro užití nové malty je i zvýšený požadavek na kvalitu cihel, kdy je nutné dodržet výrobní toleranci výšky cihel na úrovni Tm 0,4 mm. To znamená, že výrobce musel zlepšit kvalitu broušení cihel o 20 % - z původní tolerance 0,5 mm. V rámci uvádění výrobku na trh je pravidelně dohledována kvalita výroby také na straně výrobce malty. Protože tato technologie zdění je poměrně nová, neustále probíhají další zkoušky nad rámec certifikačního procesu, aby bylo možné zpřesňovat údaje o vlastnostech zdiva pro různé vyráběné typy cihel v rámci jedné skupiny zdicích prvků.
Tabulka: Porovnání systémů zdění pro broušené cihly
| Systém zdění | Typ pojiva | Způsob nanášení | Tloušťka spáry | Výhody |
|---|---|---|---|---|
| Porotherm Profi | Speciální malta pro tenké spáry (lepidlo) | Nanášecí válec | 1 mm | Precizní, suché, tepelně-izolační zdivo s minimem tepelných mostů |
| Porotherm Dryfix | Speciální zdicí pěna v dózách | Aplikační pistolí | Není uvedeno (velmi tenká vrstva) | Nejrychlejší metoda, úspora prac. doby až 35%, použití i v zimě (do -5°C) |
Čtěte také: využití epoxidových pryskyřic
tags: #pojivo #pro #broušené #cihly #informace