Zateplení fasády je uceleným souborem činností, které na sebe navazují a společně tvoří zateplovací systém. V ideálním případě se obytný prostor izoluje vnější izolací, která ho nejlépe ochrání před tepelnými ztrátami. Ne vždy je však zateplení venkovní fasády možné, například pokud je fasáda památkově chráněna nebo pokud stojí sousední budovy příliš těsně u sebe. V takových případech přichází na řadu vnitřní zateplení.
Vnitřní zateplení: Rizika a řešení
Vnitřní zateplení stěn se běžně nedoporučuje, protože původní zdivo zůstane v zimě prochladlé, což může způsobit kondenzaci vodní páry v konstrukci. Tento problém lze obejít kapilárně aktivním materiálem, který kondenzát odvede - „napije“ do sebe. Systém Styrexon pro vnitřní zateplení nabízí skvělou prodyšnost (difuzní vlastnosti) max. μ = 10, které jsou umožněny vzduchovým prostorem mezi kuličkami potravinářského polystyrenu obalenými cementem, čímž vzniká cementová skořepina. Vzduch se při topení neakumuluje hodiny do zdiva, ale „odrazí“ se zpět a díky tomu nemusíte dlouho topit. Díky vysoké paropropustnosti, umožněné makropórovitostí tepelně-izolační desky, můžete zateplit i vlhké zdivo až do vysokého stupně zavlhčení, do 8%. STYRCON® deska je kapilárně aktivní. Cementová struktura rozpije vodu vzniklou rosením v obvodové stěně a odvede ji do větších prostorů mezi granule polystyrenu, kde se voda odpaří. Nedochází ke vzlínání vlhkosti (kapilár) a netvoří se ani plísně! Systém Styrexon lze použít na vnitřní zateplení vlhkého zdiva a slouží jako odvlhčovací systém. STYRCON deska je lehká, pevná a zároveň odolná. Díky cementu je nehořlavá a odolává i plísním. Vnitřní zateplení vlhkého zdiva nebylo nikdy jednodušší.
Mám v podkroví štíty jen z cihel cca 15cm. Zateplení zevnitř přinese jen problémy, klidně i ohrozí statiku domu. Je dobré to dělat zevnitř? Jako co si budeme povídat, zatepluje se hlavně z venku, ale je to na vás. Namontovat svislé latě 4×4 cm (5×4-střešní) na opěrky z pozink. To vše pak překrýt sádrokartonem, případně možno i dřevotřískou. Mám realizováno v RD již 30 let na zdi cihelné 30 cm a bez problémů. A není nutno lešení ve výškách, při zateplování z venku. S parozábranou, nejsou žádné problémy.
Příprava podkladu pro zateplení
Správně připravené podkladové zdivo pro lepení fasádního polystyrenu musí být čisté, suché a zbavené všech nečistot a mastnoty. Důležitá je soudržnost podkladu. Podklad musí být dostatečně rovný. Každá nerovnost bude omezením při dalších pracích na zateplení. Takto připravený podklad je nutné penetrovat hloubkovým penetračním nátěrem. Penetrační nátěr sjednotí savost zdiva a zajistí lepší přilnavost lepícího tmelu. S přípravou podkladu souvisí i odstranění všech prvků, které na nové fasádě nebudou, nebo brání v zateplovacích pracích. V případě zdiva starého několik let, je nutné zkontrolovat povrch, a pokud je to nutné, stěny odmastit či omýt, aby se izolant lepil skutečně na nosný materiál a ne na prach, který se zde usadil.
Povolené odchylky rovinnosti
- Pokud se na fasádu aplikuje minerální izolace nebo polystyrenové desky lepené částečně (po obvodě na rámeček a tři terče do středu), je požadavek na maximální nerovnost **dva centimetry na jeden m2**.
- Při celoplošném lepení izolantu jsou požadavky ještě přísnější, maximální nerovnost může být **jeden centimetr na m2**.
Když je zeď křivá, musí se před zateplením provést vyrovnání stěny a teprve následně aplikovat tepelnou izolaci.
Čtěte také: Cihlová drť: praktické využití
Založení zateplovacího systému
Nejběžnější založení zateplovacího systému je s použitím hliníkové zakládací LOS lišty. Tloušťka lišty je daná tloušťkou polystyrenu. Lišta se na zdivo montuje s pomocí natloukacích hmoždinek. Založení musí být perfektně vodorovné a v perfektní rovině vůči podkladovému zdivu. K vyrovnání nerovností zdiva slouží vymezovací podložky. Díky hliníkovému profilu vytvoříte rovnou a pevnou spodní hranu zateplovacího systému s estetickým vzhledem a okapovou funkcí, důležitou pro správný odvod vody z fasády.
Použití lišt a profilů je důležité pro:
- stabilní a funkční založení zateplovacího systému,
- zpevnění všech rohů a koutů fasády,
- správné napojení fasády na otvorové prvky a další části domu,
- správný odvod vody z povrchu fasády,
- dilataci větších ploch fasády,
- eliminaci prasklin v kritických místech fasády.
Lepení a kotvení polystyrenu
Lepení polystyrenu vždy začíná od zakládací lišty směrem nahoru. Vždy se začíná od nároží stěny, kde je nutné dodržet dostatečný přesah (min. jako je použitá tloušťka izolace) pro správné provázání s další stranou domu. Takto zabráníte proudění vzduchu mezi izolantem a zdivem. Dalším důvodem je dodržení rozmístění tmelu pro následné kotvení talířovou hmoždinkou. Talířová hmoždinka musí při kotvení procházet právě skrze lepící tmel. Fasádní tmel vždy volte dle zvoleného polystyrenu.
Optimální tepelnou izolaci domu zajistí polystyren Isover EPS GreyWall Plus. Poznáte ho podle tmavě šedé barvy, kterou způsobuje grafitová příměs. Díky grafitu má tento produkt vyšší tepelněizolační schopnosti, protože grafit odráží a absorbuje tepelné záření, což výrazně snižuje tepelné ztráty oproti běžným bílým polystyrenům. Hned po úklidu stěny můžete začít s naměřením velikosti první EPS desky. Rozmíchejte v nádobě lepicí směs s vodou v poměru podle návodu od výrobce. A pokračujte nanesením lepidla na EPS desku. Postupně nalepte izolaci na stěnu. Vždy při tom vodováhou zkontrolujte rovinnost nalepených desek. V případě zateplení fasády polystyrenem volíme nejčastěji typ EPS 70 F nebo EPS 100 F desky formátu 1000 x 500 mm a tloušťce v souladu s projektem.
Další možností je lepení izolantu na montážní pěnu. Lepení pěnou šetří čas a je méně náročné. Zde jsou ale opravdu vysoké nároky na rovný podklad.
Čtěte také: Průvodce konstrukcí a stavbou cihlové zdi
Kotvení desek
Lepidlo dostatečně vytvrdlo a teď je čas na kotvení EPS desek. Fasádní desky se po nalepení kotví fasádní talířovou hmoždinkou. Izolační deska se vždy kotví v rozích po obvodu desky a v ploše v místech, kde byl aplikován lepící tmel (buchty). Nejdříve skrz izolační vrstvu provrtejte do stěny otvor pro hmoždinky. Nejprve se do polystyrenu vyfrézuje otvor 2 cm v místě, kde bude talířová hmoždinka. Talířovou hmoždinku následně nasadíme do předvrtaného otvoru a AKU šroubovákem dotáhneme. Na pevně zakotvenou hmoždinku nasadíme fasádní EPS zátku. Počet hmoždinek na 1 m2 fasády se liší dle použitého izolantu, zdiva a hmoždinky. Vždy je dobré toto konzultovat s dodavatelem zateplovacího systému. Nejčastěji se kotví 6 ks talířových hmoždinek na 1 m2. Hmoždinky se osazují do T styků a doprostřed plochy desky. Jsou to místa, kam jsme před nalepením desky na stěnu nanesli lepicí tmel.
Vyrovnání povrchu po nalepení
Po nalepení izolačních desek a jejich zakotvení je nutné celou plochu fasády sjednotit a srovnat. Fasádní desky mají už z výroby určité procento tolerance v rovinnosti. Proto dochází po nalepení desek ke vzniku malých spár a škvír. Spáry do dvou 2 mm je nutné vypěnit izolační PU pěnou, která je na to určená. Vytvrzenou přebytečnou pěnu zařízneme zalamovacím nožem a můžeme přistoupit k celoplošnému přebroušení fasády. Účelem broušení je dosáhnout předepsané rovinnosti fasády, protože ostatními úkony se takto dosažená rovinnost už jen kopíruje. Broušení se provádí tzv. "6". Pokud pro vyplňování mezer v místech dořezů používáte PUR pěnu, je před natahováním omítky nebo lepením izolantu nutné vyškrábnout pěnu do hloubky přibližně 3 centimetrů do stěny a do vzniklé mezery nanést tepelně izolační maltu. Tímto postupem sjednotíte podklad pro omítku i případný zateplovací systém.
Výztužná vrstva (stěrka)
Výztužná vrstva, lidově nazývaná také "STĚRKA", je jednou z nejdůležitějších částí souvrství kontaktního zateplovacího systému. Armovací vrstvu tvoří stěrkový tmel (většinou stejný jako pro lepení izolantu) a armovací tkanina “Perlinka”. Stěrkovou hmotu aplikujeme na rovný přebroušený izolant. Lepicí hmota se nanáší nerezovým hladítkem s velikostí zubů 10 x 10 mm. Stěrkovou hmotu nanášíme nerezovým hladítkem v tloušťce asi 3 mm. Abychom dosáhli stejnoměrně silné vrstvy, můžeme vrstvu stěrkové hmoty přehladit zubovou stěrkou se zubem 6 nebo 8 mm. Do takto naneseného tmelu vložíme ve směru shora dolů armovací tkaninu. Vzájemný přesah pásů musí být nejméně 100 mm (na tkanině barevně znázorněno). Pruh výztužné sítě nejdříve zapravíme do stěrkové hmoty uprostřed, odshora dolů a potom vlevo a vpravo šikmými tahy „do stromečku“. Konečnou úpravu povrchu tmelové vrstvy provedeme nerezovým hladítkem nebo širokou fasádní špachtlí. Krytí výztužné síťoviny v ploše je min. 1 mm.
Finální pastovitá omítka
Po správně vytvořené stěrce přichází na řadu nanesení finální pastovité omítky. Každý výrobce má ke svým pastovitým omítkám předepsané penetrační nátěry. Tyto nátěry jsou probarvené do stejného nebo podobného odstínu jako následná finální omítka. Penetrace zvýší přilnavost omítky k podkladu a probarvení do podobného odstínu eliminuje prosvítání podkladu při nedokonalém nanesení finální omítky. Fasádních omítek je celá řada a výběr je dobré vždy konzultovat s dodavatelem zateplení. Pro správné a vzhledově pěkné nanesení omítky je zapotřebí zajistit odpovídající počet pracovníků. Omítka se musí natahovat v jedné ploše stěny na jeden zátah. Natahuje se shora směrem dolů. Pracovní záběr pro jednoho pracovníka je 2-3m2. Omítka se při natahování musí napojovat v čerstvém mokrém stavu. Finální úprava se provádí plastovým hladítkem podle vybrané struktury omítky.
Zateplení staré stavby a hydroizolace
Problém může nastat při zateplování staré stavby, kde není provedena dodatečná hydroizolace. Než se pustíte do zateplení domu, který už má pár desítek let za sebou, určitě doporučujeme provést dodatečnou hydroizolaci. Méně častým způsobem, který je vhodný spíše u silnějšího zdiva nebo u zdiva pod úrovní terénu, je injektáž krémem. Zcela jiný způsob zajištění stavby proti vzlínající vlhkosti je pomocí vzduchové větrané mezery. Ta se může vytvořit například pomocí systému plastových iglú. Při správně provedené dodatečné hydroizolaci proti vzlínající vlhkosti je možné starší dům zateplit polystyrenem. V případě, kdy hydroizolace není v pořádku a dům polystyrenem zateplíte, vzniká riziko vlhnutí stěn. Další důvod vlhnutí zdiva po aplikaci polystyrenu je nedostatečně větraný interiér. Často se v jedné etapě dům kompletněji revitalizuje. To znamená, že se zateplí stěny polystyrenem a také se vymění stará dřevěná okna za ta plastová. Dům tak přestane být větrán netěsnými okny, která se vyměnila při jedné rekonstrukci. Dům ani před zateplením nedýchal způsobem, že by se nemuselo větrat. Vlhkost, která vzniká v interiéru při vypařování vody z lidí (například při dýchání) nebo při vaření, není odváděna a usazuje se na stěnách.
Čtěte také: Jak postavit cihlovou zeď v zahradě?
Cihly s integrovanou izolací
Dodatečnému vnějšímu zateplování fasády novostavby se můžete vyhnout použitím pálených cihelných tvárnic s izolací. Existují například broušené cihelné bloky Heluz Family a Family 2in1. Dutiny těchto cihel jsou plněny polystyrenem, což umožňuje až 40 % navýšení jejich tepelně izolačních vlastností. Bloky s izolací Heluz Family 2in1 šířky 380, 440 a 500 mm splňují i bez dodatečného zateplení doporučené hodnoty pro pasivní domy. K přednostem cihly Heluz Family 2in1 patří i paropropustnost, zamezující nežádoucí hromadění zkondenzované vodní páry. Polystyren je v dutinách upevněn, takže i při vyřezávání otvorů pro elektroinstalace či při úpravách velikosti bloku zůstává uvnitř cihel. Jako pojivo se pro zdění těmito cihlami používá celoplošná tenkovrstvá malta nebo pěna. K cihelným blokům výrobce nabízí i doplňkové cihly krajové a krajové půlky.
V řadě Porotherm T Profi od firmy Wienerberger si můžete vybírat z cihel plněných minerální vlnou. Zdivo z těchto cihel v sobě spojuje výhody pálené cihly, mezi které patří zejména pevnost, únosnost či ochrana proti hluku a požáru a přednosti osvědčené minerální izolace. Výsledkem je ekologicky nezávadné, snadno recyklovatelné zdivo s velmi dobrými tepelně izolačními parametry. Izolant je skrytý uvnitř cihel, takže není náchylný na poškození.
Výhody a nevýhody jednovrstvého zdiva
Jednovrstvé zdivo by nám mělo splnit všechny funkce, které od stavebního materiálu očekáváme. Výhodou je především to, že u tepelně izolačních parametrů máme jistotu, že nedojde k nalepení izolantu se vzduchovými bublinami. Při realizaci jednovrstvého zdiva je však nutné pečlivě hlídat realizaci. Každá prasklina nebo špatné drážkování může mít fatální důsledky. Stavební firmy nejsou na jednovrstvé zdivo dostatečně školené a pracují s ním jako s jakýmkoliv jiným materiálem. Nedbalost však může mít v tomto případě negativní dopady.
| Parametr | Jednovrstvé zdivo | Klasická cihla s izolantem |
|---|---|---|
| Tepelný odpor | Maximální (bez tepelných mostů) | Lze postupně navyšovat |
| Akumulace tepla | Dobrá | Závisí na typu cihly |
| Paropropustnost | Vysoká (hydrofobní izolace) | Závisí na volbě izolantu (difuzně otevřená/uzavřená) |
| Riziko kondenzace | Eliminováno (izolace uvnitř cihel) | Hrozí při vnější izolaci a špatné hydroizolaci |
| Prostorová úspora | Velká (integrovaná izolace) | Závisí na tloušťce izolace |
| Náročnost realizace | Vyžaduje preciznost a zkušenosti | Standardní postup, možnost postupné optimalizace |
Zdění „dokonalou“ cihlou je velmi snadné, protože nevyžaduje ani vnitřní ani vnější omítku. Je snadné a pohodlné. Takové cihly a tvárnice pro obvodové zdivo jsou vyrobeny ze stejného materiálu jako standardní pálené cihly, ale mají promyšlený systém dutin, které vyplňuje vložený izolant. Efekt tohoto technologického postupu spočívá v tom, že se v jedné technologii dosáhne kombinace stavebního materiálu se zabudovanou tepelnou a zvukovou izolací. Největší benefit spočívá v úspoře vnitřního i vnějšího prostoru. Výrobci tohoto jednovrstvého zdiva slibují trvanlivost, prodyšnost a rozměrovou přesnost, která by měla usnadnit rychlou výstavbu bez tepelných mostů. Cihla by neměla mít žádnou slabinu, protože garantuje tři základní parametry: maximální tepelný odpor, dobrou akumulaci tepla a vysokou paropropustnost. Izolační směs uvnitř cihel by měla být hydrofobní, čili nesmáčivá, ale zároveň paropropustná, takže vlhkost se dostane pouze do cihlového střepu, dál ne. Z něj se už jen odpařuje. To je podle zastánců této technologie největší přednost oproti vnějšímu zateplovacímu systému, kde hrozí srážení stavební vlhkosti ve zdivu a vzniku plísní. U jednovrstvého zdiva by se nic podobného stát nemělo.
Zdících systémů je celá řada a není naším zájmem jeden z nich vyvyšovat nebo ponižovat. Důležité je si uvědomit jejich výhody a nevýhody. Není dobré, když má stavebník už vyprojektovaný dům, ale pak jde na veletrh a vybírá si zateplovací systémy podle toho, jak ho zaujmou. Záleží na mnoha aspektech a především spolupráci s projektantem. Jednovrstvé zdivo má nesporné výhody, ale pokud někomu primárně záleží na dosažení maximální optimalizace, je snadnější cestou klasická cihla a izolant, protože tam je možné tloušťku postupně navyšovat, aniž by se to výrazně projevilo v rozpočtu.
tags: #cihlova #zed #s #vnitrni #izolacvi #polystyren