Keramická dlažba má své přední místo ve stavitelství, a to už po dlouhou dobu. Má svou tradici a je stále oblíbeným materiálem nejen pro svou praktičnost, ale také pro snadnou pokládku a možnost estetického ztvárnění. Zařizujete interiér či exteriér? Určitě přemýšlíte o tom, jakou dlažbu vybrat. Která se bude nejvíce hodit? Druhů dlažeb je celá řada.
Cihlová dlažba Cotto
Cotto dlažba je původem italská cihlová dlažba vyrábějící se zvláštními technologiemi, tzv. tažením za vlhka, ne lisováním, je používána již řadu let. Cihlová dlažba je velmi oblíbená především kvůli své jedinečnosti, nepůsobí nudným dojmem. Jelikož je cotto dlažba vyráběna z přírodních produktů, je možné, že se od sebe mohou lišit odstíny, není se čeho obávat, u tohoto druhu dlažby je to zcela běžné.
Cihlová dlažba má své historické kořeny ve fénické kultuře, ale oficiální zprávy o ní mluví až po roce 1400, kdy se začala používat v Itálii v městských centrech a pak v období renesance, na podlahách velkých paláců. Tato nádherná dlažba je určená pro širokou škálu možností využití: od bydlení (koupelny kuchyně), schodiště, zahradní terasy, chodníky, do restaurací, vinoték a barů, nákupních center a muzeí. Pro nové i staré budovy a do zahrad. Krásné, jedinečné, hodnotné a trvalé.
Výroba dlažby Cotto
Dlažby cotto se vyrábí buď strojně nebo ručně. Ručně vyráběná dlažba má své kouzlo a vysokou prestiž. Dodnes se vyrábí v plném souladu s tradicí, i když s nejžádanějšími designy a detaily. Kouzlo tradiční ruční práce a potřeby reagovat na jednoduchost instalace, se spojily v tento nádherný produkt, který si uchovává své vlastnosti pevnosti, krásy a trvanlivosti.
Široká škála tvarů a velikostí umožňuje použít tuto dlažbu v mnoha tvarech a doplňcích, jako jsou sokly nebo schodové prvky. Nejnovější položky na trhu jsou ze série Belle Arti, které patří do skupiny ručně vyráběných a vynikají velmi vydařeným vzhledem, s několika barevnými odstíny. Všechny druhy mají, přestože jsou ručně vyráběné, velmi hladký povrch, což umožňuje jejich použití v místech, kde by se normální dlažby nedaly použít.
Čtěte také: Cihlová drť: praktické využití
Vlastnosti keramických dlažeb
Při výběru dlažby je nutné se zaměřit na některé důležité vlastnosti. Mezi ně patří především charakter místnosti, ve které má dlažba být, barva střepu, nasákavost a mrazuvzdornost, protiskluznost, tvrdost, tonalita a v neposlední řadě také rozměrové přesnost.
Keramické materiály lze rozdělit do několika skupin podle technologie výroby. Každá z těchto skupin má rozdílné technické parametry. Podle typu střepu se dělí na slinuté, na klasické s červeným nebo bílým střepem, na hutné a cihlové tažené.
Typy keramických dlažeb
- Pórovinové obkladačky: Jsou určeny výhradně pro obklady stěn v interiérech, mají vysokou nasákavost a nízkou odolnost proti otěru.
- Hutné dlažby: Jsou keramické glazované materiály s nasákavostí do 3 %. V interiérech je jejich použití zcela bezproblémové.
- Režné dlaždice: Mají neglazovaný materiál s nasákavostí okolo 0,5 %.
- Slinuté neglazované dlažby (gres porcellanato): Vykazují nízkou nasákavost a vysokou pevnost střepu.
- Slinuté glazované dlažby (gres porcellanato smaltato): Spojují výborné vlastnosti slinutých materiálů s designovou pestrostí materiálů glazovaných.
- Cihlová tažená dlažba (cotto): Má jedinečný vzhled, ale vyšší nasákavost a menší tvrdost.
Vlastnosti cihlové tažené dlažby (Cotto)
- Nasákavost: 3 - 16 % (nejčastěji 5 - 9 %)
- Tvrdost povrchu: 5 - 6 stupně dle stupnice MOHS
- Ohybová pevnost: Nízká
Je tedy zřejmé, že klasicky tažená cihlová dlažba nebude mít v extrémně zatíženém prostoru dlouhého trvání. Výjimky však existují, pokud moderní technologie dokáže napodobit klasickou výrobu. Pak se můžeme s kvalitou materiálu dostat téměř ke slinutým materiálům.
Pokládka cihlové dlažby
Další fáze naší stavby byla pokládka dlažby. Než jsme začali dlažbu pokládat, bylo potřeba místnost pořádně zamést, vysát vysavačem a případně očistit/zabrousit ta místa, kde se podlaha dotýká stěn. Po pokládce betonové podlahy se místy objevily drobné nerovnosti, které by nám mohly při pokládce dělat neplechu.
Muselo se čekat do druhého dne, než penetrace uschla a pak už se mohlo rozmíchat lepidlo a začalo se pokládat. Na podlahu jsme se rozhodli použít flexibilní lepidlo, které lepší vlastnosti než obyčejné. Na nanášení lepidla se používala zednická lžíce a k natažení zubové hladítko s 5mm zuby. Vybrali jsme si dlažbu o rozměru 60*30cm a rozhodli jsme se pro cca 2mm spáry.
Čtěte také: Průvodce konstrukcí a stavbou cihlové zdi
Důležité rady při pokládce
- Rozmíchejte si vždy tolik lepidla, abyste ho zvládli zpracovat.
- Pokud pracujete s flexibilním lepidlem, vždy si vše důkladně očistěte.
- Na pracovní ploše nesmí zůstat zbytky lepidla od zubatého hladítka-vždy lžící stáhnout.
- Upatlaná dlažba se musí okamžitě očistit suchým hadrem.
- Nářadí důkladně umýt.
Při pokládce cihlové dlažby je třeba dbát velký důraz na technologicky správné a kvalitní hutnění podkladních vrstev, případně po jejich částech o tloušťce max. 15cm. Poslední kladecí vrstvu z kvalitního kameniva zrnitosti 4-8 mm vytvoříme o síle 3-5 cm. Tuto poslední vrstvu urovnáme za pomoci vodících lišt a strhovací latě do hloubky 5 cm pod požadovanou rovinu budoucí cihlové dlažby.
Postup pokládky venkovní cihlové dlažby
- Začneme zaměřením a vytyčením plochy, kterou chceme dláždit.
- Při vyměřování musíme počítat se spády na správný odtok vody, které musí být minimálně 1,5-2% a promítají se i do podkladních vrstev.
- Odstraníme zeminu do potřebné hloubky (25 cm pro chodníky, 50 cm pro pojezdové plochy).
- Vzniklou podkladní plochu je potřeba řádně zhutnit, zemina nesmí být zmrzlá ani podmáčená.
- V místech, kde je špatný odtok vody z podkladní vrstvy, musí být zajištěna drenáž.
- Na podklad začneme nanášet podkladní vrstvy dle schématu.
Okraje všech cihlových dlážděných ploch musí být nutně opatřeny pevnými zábranami. U pojezdové cihlové dlažby musí být okraje schopny odolat přejetí vozidlem. Okrajové zábrany mohou již existovat ve formě zdí, základů nebo betonových krajů. Tam, kde zábranu nemáme, ji lze je vytvořit pomocí cihlové dlažby.
Spárování a impregnace
Podstatné je nespárovat maltami podporujícími výkvěty, lépe je spolehnout se na výrobcem doporučované spárovací hmoty. Před spárováním je třeba povrch dlaždic ochránit kvůli potřísnění maltou (vápnem či cementem). Pro následnou impregnaci povrchů starých i nových dlaždic, která by je měla ochránit před zašpiněním, se užívají různé prostředky nejen tradiční.
Čtěte také: Jak postavit cihlovou zeď v zahradě?
tags: #cihlova #dlazba #cotto #vlastnosti #a #pokladka