Rakovina plic patří mezi nejčastější nádorová onemocnění a celosvětově zůstává hlavní příčinou úmrtí na rakovinu, a to u mužů i žen. V České republice jí tak patří smutné prvenství mezi všemi nádory vůbec. Každoročně na ni v Česku zemře 5 400 lidí. Bohužel, ve velkém množství případů je diagnostikována v pozdním stádiu, které je spojeno s horší prognózou a vede k horším výsledkům léčby. Zhruba 85 % z těch, co přijdou k lékaři, již nebojují o plné vyléčení, ale o prodloužení života. Je proto nesmírně důležité znát příznaky a rizikové faktory, které k tomuto onemocnění vedou.
Typy rakoviny plic
Rakovina plic není jednotné onemocnění, ale zahrnuje několik typů, které se liší svou biologií, chováním a přístupem k léčbě. Rozlišujeme především dva hlavní typy:
Nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC)
- Adenokarcinom: Vzniká v žlázových buňkách umístěných na okrajích plic.
- Spinocelulární karcinom (dlaždicobuněčný): Tento typ vzniká z plochých buněk vystýlajících dýchací cesty, známých jako dlaždicové buňky.
- Velkobuněčný karcinom: Vzniká z nediferencovaných buněk a slouží jako souhrnná kategorie pro nádory, které nezapadají do jiných vzorců.
Malobuněčný karcinom plic (SCLC)
Tento typ představuje 80 až 85 procent všech případů rakoviny plic. Zahrnuje několik podtypů:
Tvoří přibližně 15 procent případů rakoviny plic a je považován za agresivnější formu onemocnění. Vzniká převážně ve středních dýchacích cestách a rychle se šíří do vzdálených částí těla. V roce 2024 identifikovali vědci z Memorial Sloan Kettering Cancer Center vzácnou novou podtypovou formu SCLC, která postihuje především mladší osoby, jež nikdy nekouřily, nebo kouřily jen velmi málo. Na rozdíl od běžného SCLC vykazuje tato varianta jedinečný vzorec poškození DNA nazývaný chromotrypsie - situaci, kdy se část genetického materiálu v buňce náhle roztříští a znovu chaoticky poskládá.
Příčiny vzniku rakoviny plic
Stejně jako u ostatních druhů rakoviny je i u rakoviny plic příčinou rychlé dělení abnormálních buněk, které mohou vytvářet nádory nebo se šířit krevním oběhem či lymfatickými uzlinami. Na vzniku rakoviny plic se mohou podílet různé faktory. Některé z těchto faktorů můžeme ovlivnit svým životním stylem, jiné nikoli. Doba mezi kontaktem s karcinogenní látkou a vznikem rakoviny plic může být až 40 let.
Čtěte také: Cihlová drť: praktické využití
Zdaleka nejvýznamnější roli při vzniku rakoviny plic však hrají karcinogenní látky, které se nacházejí například v cigaretovém kouři a v některých chemických látkách.
Kouření
Kouření cigaret je nejvýznamnější příčinou rakoviny plic - zodpovídá za více než 70 procent případů a až 80 procent úmrtí na toto onemocnění. Přibližně 85 % případů rakoviny plic je spojeno s kouřením cigaret. Ohroženi jsou zejména lidé, kteří začali kouřit v mladém věku a kouřili mnoho cigaret po dlouhou dobu. Na této skutečnosti nic nemění ani kouření tzv. lehkých cigaret. Všechna tabáková výrobky představují riziko - včetně dýmek, doutníků, bylinných cigaret, vodních dýmek (shish), žvýkacího tabáku a dokonce i cigaret s nízkým obsahem dehtu. Riziko vzniku rakoviny se zvyšuje nejen u člověka, který kouří, ale také u lidí, kteří kouří pasivně. Ti vdechují velké množství karcinogenních látek nejen s tzv. hlavním proudem kouře, ale i s vedlejším proudem kouře. Jedna studie ukázala, že pokud člověk přestane kouřit, může se jeho riziko vzniku rakoviny plic po přibližně 15 letech snížit téměř na úroveň celoživotního nekuřáka.
Další rizikové faktory
- Radon: Expozice radonu představuje druhou nejčastější příčinu rakoviny plic a zároveň nejvýznamnější environmentální příčinu jakéhokoli typu rakoviny. Jde o bezbarvý, bez chuti a bez zápachu radioaktivní plyn, který proniká do budov z půdy při přirozeném rozpadu uranu ve skalách a horninách.
- Azbest: Vdechování těchto přirozeně se vyskytujících vláken může vést k jejich usazení v plicích.
- Znečištění ovzduší: Znečištění ovzduší, zejména jemnými částicemi PM2.5, může zvýšit riziko vzniku rakoviny plic.
- Pracovní expozice karcinogenům: Některá povolání zahrnují práci s karcinogenními látkami, jako jsou azbest, křemičitý prach, arzen či benzen. Ohroženi jsou například lidé, kteří pracují ve stavebnictví nebo v textilním průmyslu.
- Chronická plicní onemocnění: Chronická plicní onemocnění, například chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), zvyšují riziko rakoviny plic.
- Infekce plic: Opakované infekce plic, jako je zápal plic, mohou zvýšit riziko rakoviny plic.
- Rodinná anamnéza: Máte-li v rodině případy rakoviny plic (u rodičů, sourozenců nebo dětí), zvyšuje se i vaše riziko. Vědci identifikovali konkrétní genetické změny.
- Věk: Riziko rakoviny plic se zvyšuje s věkem, přičemž většina případů je diagnostikována u osob starších 60 let. Onemocnění je vzácné před 40. rokem.
- Doplňky beta-karotenu: Beta-karoten je červeno-oranžové barvivo a antioxidant přirozeně se vyskytující v rostlinách. U kuřáků může jeho užívání zvyšovat riziko rakoviny plic.
- Ionizující záření a viry.
Příznaky rakoviny plic
Rakovina plic často zůstává dlouho nepovšimnuta, proto se může „nenápadně“ šířit a růst. V počátečních stádiích se rakovina plic často neprojevuje žádnými zřetelnými příznaky. Mnohé časné příznaky rakoviny plic lze snadno přehlédnout nebo zaměnit za příznaky jiných onemocnění. Více než polovina případů rakoviny plic je odhalena až v okamžiku, kdy se nádorové buňky již rozšířily do dalších orgánů. Jedním z důvodů je, že mnoho pacientů pociťuje příznaky až ve chvíli, kdy je zhoubný nádor již v pokročilém stadiu. Příznaky rakoviny plic jsou nejprve způsobeny primárním nádorem, později metastázami.
Příznaky dělíme do 3 skupin: plicní příznaky, mimoplicní příznaky a paraneoplastické příznaky.
Plicní příznaky
Tyto příznaky jsou nejčastěji spojeny s přímým ovlivněním funkce plic, tedy dýcháním. Je důležité potíže s dýcháním a kašlem nepodceňovat.
Čtěte také: Průvodce konstrukcí a stavbou cihlové zdi
- Kašel: Trvalý kašel, který se zhoršuje nebo neustupuje po několika týdnech, může být známkou rakoviny plic. Nově vzniklý dlouhotrvající kašel nebo změna charakteru chronického kuřáckého kašle z produktivního na dráždivý. Úporný kašel, který navzdory léčbě neustupuje (toto je často první příznak); někdy se zhoršuje i „kuřácký kašel“, který existuje již delší dobu.
- Dušnost: Obecně dýchací potíže. Jak nádor roste, šíří se a postupně zabírá stále větší prostor plic a dýchacích cest. Na tyto procesy v těle pak člověk reaguje kašlem, dušností nebo sípáním.
- Vykašlávání krve (hemoptýza): Příměs krve ve vykašlaném hlenu (tzv. sputu) nebo nitek krve ve sputu.
- Bolest na hrudi: Bolest na hrudi, zvláště při dýchání nebo kašli, může být známkou rakoviny plic. Pokud nádorová masa prorůstá do pleury (tenké membrány pokrývající plíce), může způsobovat bolest na hrudi.
- Záněty plic: Časté záněty plic, které neustupují při léčbě antibiotiky nebo se opakovaně obnovují na stejném místě.
- Chrapot nebo změny hlasu: Hlasivky mohou být postiženy nádorem, což způsobuje chrapot nebo změny hlasu. Potíže s polykáním nebo bolest při polykání může u pacienta s rakovinou plic vznikat růstem nádoru v průdušnici nebo jícnu. Rovněž mohou zvětšené lymfatické uzliny v mezihrudí tlačit na jícen nebo průdušnici.
- Otoky na krku a obličeji (Syndrom horní duté žíly): Nádor v plicích může způsobit zvýšený tlak v krčních žilách, což vede k otokům na krku a obličeji. Otok obličeje nebo krku může u pacienta s rakovinou plic nastat tím, že nádor v plicích stlačuje nebo blokuje horní dutou žílu. To vede k nahromadění krve v hlavě a krku.
- Bolest v boku a bolest zad: Někteří pacienti s rakovinou plic mohou pociťovat bolest v bocích nebo bolesti zad. Při pokročilém nádoru, který se šíří do pohrudnice, svalstva, žeber nebo kůže, se dostavuje bolest neurčitého charakteru, často bývá vázána na nádech.
- Kruté bolesti horní končetiny: Vyskytují se při zasažení nervových vláken nádorem.
Mimoplicní příznaky
Mimoplicní příznaky jsou vždy projevem rozsáhlého onemocnění a šíření nádoru do jiných orgánů, především do centrálního nervového systému, kostí, kostní dřeně a jater.
- Zhubnutí a únava: Rostoucí nádor může spotřebovávat v organismu mnoho kalorií a bílkovin. Rovněž může rakovina vyvolávat chronický zánět v těle, což pak vede ke ztrátě svalové hmoty a chuti k jídlu.
- Horečka.
- Anémie: Přítomnost nádoru může také vést k anémii - nedostatku červených krvinek, které přenášejí kyslík do celého těla.
- Zhoršená funkce končetin: Rakovina plic může způsobit oslabení nebo ochrnutí končetin, zejména pokud se nádor rozšířil do páteře nebo míchy.
- Žlutá kůže a oči (ikterus): Zežloutnutí kůže a bělma očí může být způsobeno nádorem, který blokuje žlučové cesty nebo postihuje játra.
- Paličkovité prsty: Někdy se u rakoviny plic objevuje zvláštní příznak: paličkovité prsty (projevují se zduřením konečků prstů). Přesný mechanismum vzniku tohoto příznaku není zcela objasněn. Předpokládá se, že zahrnuje zvýšený průtok krve do plic a produkci hormonů a růstových faktorů.
Paraneoplastické syndromy
Malobuněčný karcinom plic častěji než NSCLC vyvolává tzv. paraneoplastické syndromy - skupinu příznaků, které vznikají v důsledku imunitních nebo hormonálních změn spuštěných nádorem. Bývají velmi časté a mohou být i prvním projevem onemocnění.
- Cushingův syndrom: Vzniká, když nádorové buňky produkují hormon, který stimuluje nadměrnou tvorbu kortizolu.
- Lambertův-Eatonův syndrom: Předpokládá se, že vzniká v důsledku protilátek vyvolaných nádorem, které narušují přenos signálů mezi nervy a svaly.
Je důležité zdůraznit, že výše uvedené příznaky mohou být způsobeny také jinými, méně závažnými onemocněními. Pokud má člověk nějaké dlouhodobé příznaky, měl by si je vždy nechat objasnit u lékaře. Čím dříve je rakovina plic odhalena, tím větší je šance na vyléčení.
Diagnostika rakoviny plic
Diagnostika obvykle začíná konzultací s praktickým lékařem, který posoudí vaše příznaky, rizikové faktory a celkový zdravotní stav a provede fyzikální vyšetření. Prokázat přítomnost nádoru přitom není nijak složité, zpravidla se ukáže již při rentgenovém vyšetření plic. Podrobnější zobrazení i menších nádorů umožňuje výpočetní tomografie (CT).
Pro určení typu plicního nádoru používají lékaři nejčastěji bronchoskopii spojenou s odběrem vzorku plicní tkáně (biopsií) a laboratorním vyšetřením. Tato diagnostika se ale stává stále náročnější a spolehlivě umí nádor určit jen v některých pneumologických centrech. V zahraničí i u nás zkoumají lékaři další diagnostické metody, jako například rozpoznání nádoru z dechu či z krve. Velice slibně se jeví tzv. tekutá biopsie, tedy vyšetření volné cirkulující nádorové DNA z krve, která umožňuje sledovat molekulární profil nádorů, i to, jak se postupem času vyvíjí.
Čtěte také: Jak postavit cihlovou zeď v zahradě?
Screening rakoviny plic
V současnosti existuje ve Spojených státech pouze jedno doporučené vyšetření pro screening rakoviny plic - nízkodávková počítačová tomografie (LDCT). Screening rakoviny plic má 3 stupně. Nejprve praktický lékař vyhledá osoby s vyšším rizikem rakoviny plic ve věku 55-75 let, kteří vykouří 20 a více cigaret denně (tzv. „balíčkorok“ označuje počet vykouřených cigaret, tedy že rizikoví pacienti kouřili po dobu 20 let denně 20 cigaret). Pneumolog následně může pacienta odeslat na bezbolestné vyšetření nízkodávkovým CT. Díky screeningu mohou lékaři objevit nemoci, kterými trpíš, ještě v bezpříznakovém stádiu. To může znamenat nejen dřívější nasazení léčby, ale v konečném důsledku také záchranu života. V USA již nyní provádějí plošný skrínink pomocí vyšetření CT u rizikové populace těžkých kuřáků. V evropských zemích se ještě vyčkává na výsledky dalších studií.
Léčba rakoviny plic
Léčba se odvíjí od typu a stádia rakoviny, celkového zdravotního stavu pacienta a jeho osobních preferencí. Moderní přístup k léčbě rakoviny plic často kombinuje více metod s cílem dosáhnout co nejlepších výsledků.
Chirurgický zákrok
Chirurgický zákrok závisí především na velikosti a umístění nádoru a jeho šíření v plicích. U pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC) omezeným na jednu plíci a při dobrém celkovém zdravotním stavu se obvykle doporučuje odstranění nádorových buněk operací. Protože malobuněčný karcinom plic (SCLC) často postihuje obě plíce, samotná operace se u něj obvykle nedoporučuje. Bohužel, nádorů, které je možné radikálně operovat a odstranit z těla, je pouze mezi 10-15 %.
Chemoterapie
Chemoterapie využívá protinádorové léky, které zastavují růst rakovinných buněk - buď jejich zničením, nebo zpomalením jejich dělení. Chemoterapie se obvykle podává v cyklech - několik dní léčby střídá několik týdnů pauzy, během které lék působí a tělo má čas se zotavit.
Radioterapie
Radioterapie využívá vysokoenergetické paprsky ke zničení nádorových buněk. Někdy se kombinuje s chemoterapií jako hlavní forma léčby. Rozlišujeme několik typů:
- Externí radioterapie (EBRT): Ozáření nádorového ložiska paprsky zvenčí. Samotný zákrok je bezbolestný a trvá jen několik minut.
- Vnitřní radioterapie (brachyterapie): Spočívá v umístění radioaktivního materiálu přímo do průdušky během bronchoskopie.
- Stereotaktická tělesná radioterapie (SBRT): Vysoce přesná metoda, která umožňuje podat vysoké dávky záření přímo do nádoru s minimálním zásahem okolní tkáně.
Cílená léčba
Výběr cílené léčby závisí na výsledcích genetických testů a přítomnosti tzv. „léčitelné“ mutace. U vybraných nemocných umí moderní biologicky cílená léčba či imunoterapie prodloužit život pacienta až o roky. O tom se dříve ani nezdálo.
Imunoterapie
Imunoterapie je forma biologické léčby, která podporuje přirozený imunitní systém pacienta v boji proti rakovině. Jednou z běžných metod je léčba pomocí inhibitorů imunitních kontrolních bodů, určená pro některé pacienty s pokročilým NSCLC.
Specializované zákroky
Kromě standardních forem léčby mohou být u některých pacientů doporučeny specializované zákroky - zejména pokud se nádor nachází na specifickém místě, onemocnění je pokročilé, nebo není možné provést chirurgický zákrok.
- Radiofrekvenční ablace: Může být vhodná pro pacienty s malými nádory v blízkosti okraje plic. Využívá silné radiové vlny k zahřátí nádoru. Lékař zavede tenké jehlovité zařízení skrz kůži a pomocí CT snímků jej přesně nasměruje do nádoru.
- Endobronchiální terapie: Odstraňuje překážky v dýchacích cestách (v průduškách nebo průdušinkách), které způsobuje nádor. Tato léčba může zmírnit příznaky způsobené nádorem, který blokuje dýchací cesty - například dušnost, kašel, vykašlávání krve nebo opakované infekce hrudníku.
- Kryoterapie (kryochirurgie nebo kryoablace): Ničí nádorové buňky jejich zmrazením. Během zákroku lékař zavede bronchoskop - dlouhou, tenkou, tuhou nebo ohebnou trubici - přes hrdlo do dýchacích cest. Skrz bronchoskop je následně zavedena zmrazovací sonda, která cílí přímo na nádor a zmrazí jej. Po rozmrazení lze postup opakovat dle potřeby.
Doplňkové a paliativní terapie
Doplňkové terapie nenahrazují standardní léčbu rakoviny plic, mohou však podpořit celkovou péči tím, že zmírní vedlejší účinky, sníží intenzitu příznaků a zlepší celkovou kvalitu života. Výzkumy ukazují, že stimulace konkrétních akupunkturních bodů může významně ovlivnit imunitní systém u pacientů s rakovinou plic. Meditace a techniky založené na všímavosti jsou obecně považovány za bezpečné a účinné doplňkové přístupy, mohou snižovat úzkost, depresi, únavu a stres. Paliativní (podpůrná) péče se zaměřuje na zvládání příznaků rakoviny plic a vedlejších účinků léčby.
Prevence a životní styl
Životní styl ovlivňuje nejen riziko vzniku rakoviny plic, ale také to, jak se člověk dokáže s nemocí vypořádat během léčby i po jejím skončení. Prevence a včasná diagnostika jsou klíčové faktory pro úspěšnou léčbu rakoviny plic. Proto je důležité pravidelně sledovat své zdraví, provádět preventivní vyšetření a být si vědom rizikových faktorů.
- Přestaňte kouřit: Odvykání kouření je jedním z nejúčinnějších kroků ke snížení rizika rakoviny plic.
- Jezte zdravě a zařaďte křížatou zeleninu: Systematický přehled a metaanalýza prospektivních studií ukázaly, že s rostoucí konzumací ovoce a zeleniny - až do množství 400 gramů denně - klesá riziko vzniku rakoviny plic. Křížatá zelenina, například brokolice nebo zelí, obsahuje izothiokyanáty a další látky s antioxidačními, protizánětlivými a ochrannými účinky.
- Podpořte příjem vitamínů a antioxidantů: Antioxidanty jako vitamíny A, C a E, stejně jako selen a zinek, mohou chránit buňky před oxidačním stresem - zejména v průběhu léčby rakoviny.
- Pohyb: Pohyb - včetně aerobního a silového tréninku i volnočasové fyzické aktivity - přináší prokazatelné výhody jak v prevenci, tak při léčbě rakoviny plic i dalších typů nádorů. Nadějné výsledky přinášejí i cvičení propojující tělo a mysl, jako jsou tai chi a qigong.
Komplikace pokročilé rakoviny plic
Pokročilá rakovina plic může vést k celé řadě komplikací, z nichž některé vyžadují okamžitou lékařskou péči.
- Kachexie: Častý problém u pokročilé rakoviny plic, projevující se výrazným úbytkem hmotnosti a svalové hmoty.
- Neutropenie: Pokles počtu neutrofilů - typu bílých krvinek - způsobený často chemoterapií. Rakovina plic může oslabovat imunitní systém.
| Příznak | Možné vysvětlení |
|---|---|
| Trvalý kašel | Nádor dráždí dýchací cesty nebo způsobuje zánět. |
| Dušnost | Nádor blokuje dýchací cesty nebo zmenšuje funkční plochu plic. |
| Vykašlávání krve | Nádor poškozuje krevní cévy v dýchacích cestách. |
| Bolest na hrudi | Nádor prorůstá do pleury, žeber nebo jiných okolních struktur. |
| Změny hlasu (chrapot) | Nádor postihuje hlasivky nebo nervy v krku. |
| Úbytek hmotnosti a únava | Nádor spotřebovává živiny, vyvolává chronický zánět. |
| Paličkovité prsty | Zvýšený průtok krve do plic a produkce hormonů/růstových faktorů. |
| Otoky krku/obličeje | Nádor stlačuje horní dutou žílu. |
| Potíže s polykáním | Nádor nebo zvětšené lymfatické uzliny tlačí na jícen/průdušnici. |
| Bolest horní končetiny | Nádor zasahuje nervová vlákna. |
tags: #cihlová #barva #na #plicích #příznaky #příčiny