Postavili jste dům a chystáte se na okolní terénní úpravy a budování pěšin a přístupových cest? Na výběr máte z mnoha materiálů, betonové zámkové dlažby včetně té zatravňovací, přírodního kamene, pískovce, cihel, ale i dřevěných kulatin, kůry a dalších. Nemáte-li o podobě cest na svém pozemku zcela jasno, raději se obraťte na zahradního architekta. Stejně tak si nechte projekt realizovat odbornou firmu, pokud se necítíte na dostatečně precizní práci obzvláště při pokládání jakéhokoli dlažby, ať už na vysypávku, nebo do betonového lože.
Plánování a příprava terénu
Na konečné terénní úpravy, které provádíme až poté, kdy je stavba domu dokončena, bychom měli myslet už při přípravě terénu ke stavbě. Vědět bychom měli, kde budou jímky, žumpa, studna a případný bazén či jezírko a samozřejmě také, kde budou cesty a pěšiny. Strženou ornici jsme přitom uložili a pozemku nechali jen takové množství hlušiny, o které víme, že bude využita. Před zahájením zemních prací a s nimi spojených terénních úprav musíme zvážit všechny okolnosti. Potřebuje náš pozemek drenáž? Kudy povedou cesty a pěšiny, kde co bude růst, kde chceme záhony a kde bude dlažba například pro vjezd do garáže? Kde bude stát brána a branka, ke kterým cesty povedou a podobně.
Určitě je dobré nechat svou vizi zpracovat odborníkům, konkrétně zahradním architektům. Nemáme-li však příliš složité a barvité představy a pokud je náš pozemek třeba příliš malý, vystačíme si s plánováním i sami. Přístupové cesty k domu a vjezd do garáže patří na první místo. Při úpravě terénu můžeme vsadit na jedno ze tří řešení. Buďto sejmeme část podorniční vrstvy, nebo terén jen zarovnáme (přeskupíme hmotu pomocí těžké techniky), případně použijeme odloženou podorniční vrstvu, která nám zbyla po základech domu. Teprve když máme terén zarovnaný, následuje poslední fáze, vybudování pěšin. Při budování cest a pěšin můžeme, ale také nemusíme použít dlažbu, ať už z jakéhokoli materiálu. Rozhodneme-li se pro dlažbu, čeká nás její pokládka.
Odvodnění terénu
Je velmi důležité, aby se dešťová voda vsakovala právě na vašem pozemku. Svádíme ji do takzvaných vsakovacích jímek, jejichž běžná hloubka je 2,5 metru a průměr 2 metry. Na dno jímek se ukládá 20 centimetrů tlustá vrstva štěrku, na kterou vyskládáme betonové skruže. Ty se zaklopí a do hloubky 50 centimetrů pod povrch terénu opět obsypou štěrkem. Tvarování ploch a chodníků musí probíhat ruku v ruce s koncepcí odvodnění celé stavby. Otevřené žlaby jsou sestavovány tak, že vytvářejí projektovaný spád dna. Odtokový prvek může být kovový litý, lisovaný nebo je vyroben z recyklovaného plastu. V současnosti je vyráběno převážně z recyklátu. Příslušenství slouží k sestavení žlabu a napojení na odpadní potrubí. Štěrbinové betonové odvodňovací dílce jsou delší a hmotnější. Délka dílců může být až 4 m u prvků určených do obloukových částí žlabů. Jsou zpravidla vysoké 150 až 300 mm. Průtokový otvor žlabu se čistí protažením dřevěné kulatiny.
Trativod
Pokud není možné odvádět vodu jinak, je třeba zřídit trativod. Je důležité zvolit takové místo, které neovlivňuje charakter povrchu a geologické poměry. Doporučuje se situování dál od objektů (minimálně 3 m) a vyhloubit alespoň 600 mm do propustné vrstvy půdy. Trativod by měl mít rozměry 1 x 1 x 1 m. Další možností zřízení trativodu je vytvořit trubkovou drenáž. Pozor je třeba dávat na vysokou hladinu spodní vody. Drenáž se vysype hrubým kamenivem, nahoře kryté filtrační geotextilií.
Čtěte také: Tipy pro pokládku zámkové dlažby
Příprava podloží a podkladových vrstev
Než začnete s realizací cesty, musíte si její trasu řádně vyznačit. Z cesty ale musíme nejprve odstranit všechny rostliny, plevel a zeminu (s ohledem na výšku dlažby). Životnost a estetičnost jakéhokoli povrchu cest a pěšin na našem pozemku je závislá na správné přípravě podkladu a v případě dlažeb jejich správném položení. Nejprve tedy musíme připravit podloží a podkladové vrstvy. Po provedení výkopu musíme zhutnit a zpevnit jeho dno. Hloubka výkopu závisí na budoucím zatížení. Pro pěšinku v zahradě postačí výkop o hloubce 30 až 35 cm. U příjezdové cesty musíme počítat s hloubkou mezi 80 až 100 cm. Záleží však na materiálu, který uložíme na povrch cesty. Pokud ji budeme pouze vysypávat pískovcem či drtí z borové kůry, bude hloubka výkopu odlišná. Jelikož se kvalitní cesty skládají ze dvou základních vrstev, na které až se pokládá dlažba, je i zde dobré využít služeb těžké techniky.
V druhé fázi je třeba vytvořit pevný podklad. Pro příjezdové komunikace pokládáme nejprve hrubší drť, kterou zhutníme a poté jemnější. Pro pěší komunikace ukládáme pouze jednu podkladovou vrstvu. V poslední fázi do výkopu vysypeme poslední vrstvu nejjemnější drtě. Jelikož na tuto vrstvu se již přímo pokládá dlažba, nebo jiný materiál, je důležité, aby povrch byl naprosto rovný a hloubka rovnoměrná v celé ploše. Na urovnání tohoto povrchu se používají latě, které slouží jako vodící pásy pro srovnání vrstvy. Šířka chodníku na soukromém pozemku by měla být alespoň 60 centimetrů. Vhodné je i položení štěrkového lože kolem domu. Na štěrkové lože můžeme položit takzvaný okapový chodník, který bude z materiálu odpovídajícího plánovaným a budovaným cestám.
Druhy dlažeb a jejich pokládka
Zámková dlažba
V současnosti ovládly zpevňované povrchy u běžných staveb betonové zámkové dlažby. Ty se hodí pro libovolně tvarovanou plochu. Z velkého množství tvarových variací se dají kombinovat do bezpočtu vzorů. Kromě dlažby se vyrábí také doplňkové tvárnice, odvodňovací žlaby a krajníky. Životnost zámkové dlažby závisí na správně provedeném podloží s ohledem na geologické poměry a její budoucí zatížení.
Postup při zřizování plochy ze zámkové dlažby:
- Úprava pláně: Vyrovnání a zhutnění.
- Zřízování podkladních vrstev: Ze štěrkového materiálu frakce 0/63 mm až do frakce 8/16 mm, včetně kvalitního zhutnění po jednotlivých vrstvách.
- Osazení obrubníků: Suchá betonová směs obvykle z betonu třídy C12/15.
- Pokládka ložné vrstvy: Její tloušťka se pohybuje mezi 30 - 40 mm (po zhutnění). Používá se k ní kamenivo frakce 2/5 mm nebo 4/8 mm. Stabilizace ložné vrstvy cementem se používá jen u obzvlášť zatěžovaných ploch.
- Pokládka zámkové dlažby: Postupujeme od nejnižšího místa k nejvyššímu a tvarovky bereme nejlépe ze tří palet najednou, abychom docílili barevně kompaktního povrchu. Zámková dlažba se vždy pokládá z nejnižšího místa plochy směrem k nejvyššímu. Jednotlivé segmenty se pokládají těsně k sobě a vydlážděné úseky se každé dva až tři metry kontrolují pomocí šňůry nebo latě. Mezera (2 až 3 mm) mezi jednotlivými segmenty se přitom při následném pěchování vytvoří sama.
- Zasypání spár: Máme-li již zámkovou dlažbu položenou, zasypeme její spáry zásadně suchým křemičitým pískem a pomocí koštěte povrch zameteme tak, aby písek do spár dobře zapadl. Nedoporučuje se používat písek s vápenitými nebo hlinitými příměsmi, které by mohly zapříčinit prorůstání trávy nebo mechu a tvorbu vápenatých květů na povrchu dlažby.
- Zhutnění: Na závěr celou plochu zhutníme v příčném i podélném směru vibrační deskou.
Zámkovou dlažbu nesmíme pokládat do betonového lože. Tím ztrácíme její hlavní výhodu - opakovatelnou rozebíratelnost. Zároveň by dlažba ze svého povrchu neodváděla vodu. Zámkovou dlažbu je též vhodné pokládat za příhodného počasí (za sucha, tepla a nevětrna), jednotlivé vrstvy se pak nelepí a snadno při finálním zásypu pracujeme s křemičitým pískem. Bezvětří je zase zárukou minimálního náletu semen do podloží. Zámkovou dlažbu můžeme podle potřeby snadno upravit na požadovaný rozměr. K jednotlivým tvarům dlaždic se navíc většinou vyrábějí půlené segmenty. Pokud to však potřebujeme, upravíme segmenty pomocí úhlové brusky s řezacím kotoučem na beton. Není-li prostor pro dláždění ohraničen pevnými okraji, doporučuje se osadit obrubníky pouze na jedné straně. Vyhneme se tak zbytečnému řezání či broušení.
Strojní pokládka zámkové dlažby
Příprava podloží se pro ruční nebo strojní pokládku neliší a je naprosto stejná. Liší se pouze způsob pokládky. Strojní pokládka se vyplatí zpravidla při realizaci ploch větších než 1 000 m². Stroj pro pokládku dlažby určený můžeme přirovnat k osobnímu automobilu, jehož výška nepřesahuje dva metry. To ho předurčuje jak pro práci venku, tak například ve výrobních halách či zastřešených garážích. Stroj může pokládat dlažbu pouze na rovných plochách. Neobejdeme se však bez ruční práce na okrajích či v náročnějších záhybech. Strojní pokládka nemá téměř žádná omezení, až na to, že stroj se nedostane všude, kde bychom ho potřebovali.
Čtěte také: Chodník z betonu svépomocí
Výběr zámkové dlažby
Výběr zámkové dlažby nesmí vycházet pouze z designu, ale především z vlastností, které po ní požadujeme. Důležitá je odolnost a nosnost konkrétní dlažby, která vynikne především na větších a namáhaných plochách. Nosnost dlažby nezajišťuje pouze její tloušťka, ale také tvar jednotlivých částí, které při lepším zapadnutí do sebe zajistí větší odolnost zpevněné plochy. Tloušťka dlažebních dílů je daná požadavkem na odolnost vůči zatížení. Betonová dlažba o výšce 80 mm je určena pro plochy s vyšší zátěží, jako jsou např. komunikace s pojezdem automobilů, parkoviště nebo zastávkové zálivy. Betonová dlažba Parketa 80 mm je tvarově jednoduché a vysoce odolné řešení pro pochozí i pojezdové plochy. Díky své pevnosti je ideální volbou pro zpevnění ploch, které jsou pravidelně vystaveny pojezdu automobilů. Pro méně zatížené plochy, například chodníky a terasy, je dostupná také varianta betonové dlažby 60 mm.
Další důležitou vlastností je mrazuvzdornost. Dnešní zámková dlažba je ve většině případů vyráběna technikou vibrolisování, díky které se z ní dostane veškerá voda a spáry se dokonale uzavřou. Právě díky tomuto výrobnímu postupu je zámková dlažba mrazuvzdorná a velice odolná. Při výběru bychom neměli zapomenout ani na povrch dlažby. Budeme-li ji denně využívat k chození, měli bychom myslet na protiskluzový povrch. Ten zajistí bezpečnou chůzi i v zimních měsících. Dlažbu s hladkých povrchem pak využijeme tam, kde nám jde především o její vzhled. Současná nabídka zámkové dlažby je barevně velmi rozmanitá. Moderní barvy jsou chemicky nezávadné, založené na oxidech železa, které vytvoří základní přírodní odstíny (černou, hnědou, červenou, žlutou). I ostatní barvy vycházejí z oxidů železa a jejich mísení. Tyto barvy jsou časově stálé a neblednou. Oblíbené je mísení dvoubarevných tvarovek, je však možné skládat i nejrůznější geometrické vzory a optické pásy, které rozdělují nebo ohraničují záhony v zahradě. Je však třeba vybírat střídmě a vkusně a brát ohled i na dům, jeho fasádu či obložení a řešení plotu.
Zatravňovací dlažba
Zatravňovací dlažba je ideální pro zpevnění příjezdových cest a míst pro stání automobilů, protože nepokrývá plochu zcela a jejími otvory prorůstá trávník. Navíc má výborné odvodňovací vlastnosti. Nehodí se však pro chodníky, protože se po ní špatně chodí - obzvlášť velkým oříškem může být pro ženy v lodičkách na podpatcích a lidi používající hůl. Vegetační dlažba (zatravňovací) umožňuje citlivě propojit venkovní vozovku se zahradou či příjezdem do garáže. Lze ji ale použít i ke zpevnění mírného svahu. Její předností je jednoduchá manipulace, snadný odvod vody a zejména výsledný přírodní vzhled zpevněné zatravněné plochy, kde až 40% tvoří zeleň. Při správné pokládce i zatravnění může zatravňovací dlažba zarůst tak, že bude betonová mříž dokonce téměř nepostřehnutelná. Zároveň je cena takového materiálu nižší, než třeba přírodního kamene.
Postup pokládky zatravňovací dlažby:
- Nejprve vyznačíme plochu, kam budeme zatravňovací panely umisťovat.
- Pak odebereme zeminu. Její množství závisí na požadované nosnosti a na propustnosti podloží (například před garáž s osobním automobilem je nutné zeminu odebrat do hloubky dvaceti až třiceti centimetrů při standardním podloží, v případě jílovitého podloží až čtyřiceti centimetrů). Celou plochu musíme následně upravit do roviny a důkladně zhutnit.
- Na připravený podklad navezeme nosnou vrstvu štěrkopísku (deset až dvacet centimetrů), kterou vyrovnáme a zhutníme. Mezi štěrkové podloží a vyrovnávací vrstvu můžeme použít hustou síťovinu z mikrovláken, která podloží zpevní a zároveň zabrání prorůstání plevele do trávníku.
- Poslední vyrovnávací vrstvou bude čtyřcentimetrová směs štěrkopísku a kompostu, kterou musíme zarovnat pomocí prkna.
- Poté pokládáme zatravňovací panely, u panelů se zámkem je důležité držet se orientační značky, která určuje správný směr kladení. Panely se doporučuje pokládat kolmo ke směru jízdy.
Kamenná dlažba
Různorodost kamenných materiálů je velkou výzvou i pro jejich mnohostranné využití na cestách a pěšinách našich pozemků, ale třeba i terasách. Kámen je oblíbený pro svůj atraktivní přírodní vzhled a dlouhověkost. Každý kámen je neopakovatelný originál, má mnoho struktur, tvarů a barev. Pokládat můžeme kamennou dlažbu, která má přesné rozměry a leštěný povrch, ovšem i nepravidelné tvary desek s přirozeně hrubým a štípaným povrchem a nakonec i nerovnoměrné kamenné dlažební kostky. Pokládka i údržba kamene jsou snadné a jednoduché. Tradičním kamenem je žula, která je velmi odolná, snadno se udržuje a má dlouhou životnost. Pokládat ale můžeme i neleštěný mramor, křemenec (je extrémně tvrdý a velmi odolný proti mechanickému poškození) a další materiály. V nabídce je mnoho hornin, odstínů a formátů. Nejprodávanějšími štípanými horninami jsou dnes porfyr, andezit, pískovec a vápenec. Kromě již zmíněné žuly, mramoru a křemence pak můžeme použít i čediče, ruly a břidlice. Nejvíc prodávané jsou nepravidelné tvary, ze kterých se skládají mozaiky. V poslední době se však zvyšuje zájem i o pravidelné tvary kamenné dlažby a obkladů, obrubníky, kostky, parapety a schody.
Pokládka venkovní kamenné dlažby
Venkovní kamennou dlažbu můžeme pokládat do volného terénu nebo na stávající betonový podklad, kdy je nutné, aby stávající beton nevykazoval žádné větší poruchy. Na takový podklad stačí nanést cca 2cm malty, před položením kamene však musíme každý kus očistit od prachu a jiných nečistot. Kameny pokládáme a pomocí gumové palice je usazujeme do stejné roviny. Pokud kámen pokládáme bez stávajícího betonového podkladu, musíme nejprve v potřebné ploše odkopat zeminu až do takzvané nezámrzné hloubky. Vykopanou plochu zavezeme štěrkem a zhutníme. Tloušťka následné vrstvy betonu závisí na uvažovaném zatížení plochy. Veškeré pojezdové plochy by pak měly mít podkladní beton o tloušťce 15 až 20 centimetrů a vyztužení kari sítí je pro ně nezbytné. Nanesený beton či maltu nakonec srovnáme na požadovanou tloušťku latí. Vždy ale materiál pokládáme jen na tak velkou plochu, kolik ještě v době zpracovatelnosti směsi stihneme položit. Po zatvrdnutí položené dlažby nakonec můžeme začít spárovat. Použít můžeme například suchou spárovací hmotu, nebo spárovací hmotu pro spárovaní za mokra.
Čtěte také: Tipy a triky pro betonovou formu na chodník
Cihlová dlažba
Cihlová dlažba nepodléhá času, stejně jako u ostatních povrchů cest na našich pozemcích je však důležitá její důsledná pokládka. Základ musí být pokládán vrstvovitě. Jednotlivé vrstvy musí být co nejvíce rovné a co možná nejsilněji zhutněné. Udržet přitom musíme pokud možno suché lože. Využít můžeme i odvodňovací základy.
Dřevo a kůra jako alternativy
Chodník kolem domu můžeme směle vytvořit z dřevěné kulatiny, smrkové či borové. Vybíráme ale jen malý průměr kulatiny (10 až 20 centimetrů). Odkopejte 10 cm zeminy a vysypeme pískem. Na obě strany cesty upevníme lištu a vrstvu písku zhutníme. Poté zatloukáme jednotlivé díly nařezané z kulatiny, která je na jednom konci vždy zašpičatělá. Pokládka takového povrchu je velmi pracná a fyzicky namáhavá, efekt však stojí za to. Zato chodník z drcené kůry je hotový bez velké námahy. Nejlepší je borová drcená kůra, kterou uložíme na základ. Základ si připravíme tak, že odkryjeme 20 cm zeminy. U nepropustné půdy však musíme vytvořit drenážní vrstvu (5 cm silnou vrstvu štěrku). Stěny výkopu zpevníme a následně zasypeme kůrou. Nevýhodou je nezbytné zpevňování takové cestičky. Cestičku však můžeme vytvořit i pouhou vysypávkou zhutnělého štěrku, případně další vrstvou říčních oblázků. Materiálů pro běžné pochozí cestičky je vždy víc a nakonec oceníme i pouhou vysekanou trasu uprostřed divoce rostoucího porostu. Stejně můžeme jen s velkými mezerami položit přímo do terénu kameny, větší formáty kamenné dlažby a podobně. Určitě se pak dnes už nedoporučuje chodníky a cesty na svém pozemku betonovat či asfaltovat. Beton nám bude stále pracovat a po letech bude povrch nevzhledný a popraskaný.
Údržba a problémy dlažby
Běžná údržba zatravňovací dlažby je velmi snadná. Občas celou plochu zalijeme (obzvláště za výrazného sucha) a podle potřeby posečeme zahradní sekačkou. Při dodržení technologického postupu pokládky vydrží zpevněná plocha bez poškození desítky let. Dlažba z přírodního kamene nevyžaduje žádnou zvláštní údržbu. Ta spočívá v občasném opláchnutí vodou. V žádném případě se nesmí používat agresivní čistící prostředky. Také je nutné se vyvarovat kontaktu s mastnými nebo chemickými látkami - oleji, ředidly, rozpouštědly, barvami, pohonnými hmotami a jinými.
Zámková dlažba má tu výhodu, že ji můžeme kdykoli sejmout a položit znova. Je prostě možné, že budeme na svém pozemku v budoucnu potřebovat kopat. Nečistoty a znečištění dlaždic jsou rozmanité a jsou nevyhnutelným důsledkem stavební činnosti. Například při rozbalování papírových pytlů může dojít ke změně barevného odstínu dlaždic. Největší nebezpečí představují nálepky malty, tmelu anebo betonu. Odstín šedé dlažby může změnit oxidace, s čímž je nutno počítat již při provádění ložné vrstvy. Tvorba mechu a řas na povrchu dlaždic je ovlivněna vlhkostí a dostatkem živin pro růst. Předcházet tomu lze výběrem správných rostlin (od podkladu po výplně spár) a dokonalým odvodněním. Dlouhodobě účinné je chemické ošetření.
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Druh výrobku | Dlažební kostka |
| Provedení | Zámková dlažba s dvojitou vazbou |
| Oblast využití | Exteriér |
| Vhodné pro | Terasa, Zahrada |
| Materiál | Beton (standardní) |
| Základní barva | Šedá (přírodní) |
| Vlastnosti | Mrazuvzdorné, Odolný vůči povětrnostním vlivům |
| Tloušťka | 8 cm |
| Země původu | Česká republika |
| Provedení hran | Zkosená hrana |
| Hmotnost kg/m² | 170 kg/m² |
| Povrch/Povrchová úprava | Impregnované (Protect System IN) |
| Zatížení | Pojezd automobilů a nákladních vozů |
tags: #chodnik #dlazba #80 #mm #rez #informace