Dlažba a obklady se v současnosti těší velké oblibě pro své dekorativní vlastnosti, dlouhou životnost a snadnou údržbu. Jsou oblíbeným architektonickým prvkem jak v interiéru (kuchyňské nebo koupelnové stěny, podlahy), tak v exteriéru, například na balkonech, terasách nebo zahradních chodnících a příjezdových cestách. Dlažba dokáže opticky změnit prostor a se správně zvoleným materiálem se vám to podaří hravě.
Volba materiálu a plánování
Před zahájením zemních prací a terénních úprav je nezbytné pečlivě zvážit všechny okolnosti. Je důležité si ujasnit, pro jaký účel bude chodník sloužit. Bude po něm pouze chůze, nebo bude pojížděn osobním automobilem či dokonce těžší technikou? Podle zatížení se vybírá požadovaná tloušťka dlažby a nosnost, kterou sdělí výrobce. Důležitá je také šířka chodníku. Pro běžný chodník by měla být šířka 80-120 cm, aby po něm bylo možné jet kočárkem nebo invalidním vozíkem. Příjezdová cesta pro osobní auto by měla mít šířku 250-300 cm, což usnadňuje najíždění a vystupování za jakéhokoli počasí. Je vhodné nechat si svou vizi zpracovat odborníky, konkrétně zahradními architekty, kteří zohlední všechny aspekty a zajistí plynulý odvod srážkových vod a údržbu zeleně (kosení).
Typy dlažeb a jejich vlastnosti
Výběr materiálu je otázkou vkusu, ale je nutné zohlednit i funkční požadavky. Mezi další důležité aspekty při výběru dlažby patří povrch a mrazuvzdornost. Zejména hladké povrchy se mohou za mokra, na ledu nebo zasněžené rychle stát kluzkými. Dnešní zámková dlažba je ve většině případů vyráběna technikou vibrolisování, díky které se z ní dostane veškerá voda a spáry se dokonale uzavřou. Právě díky tomuto výrobnímu postupu je zámková dlažba mrazuvzdorná a velice odolná.
- Zámková dlažba: V současnosti ovládla zpevňované povrchy u běžných staveb betonové zámkové dlažby. Je prostorově téměř libovolně tvarovaná a z mnoha tvarových variací se dají kombinovat do bezpočtu vzorů. Zámková dlažba se hodí pro parkovací plochy, zahradní cesty, vjezdy ke garáži i pro části trávníku, kde chcete umístit letní posezení. Je vyrobená z lisovaného betonu a dostupná v různých odstínech.
- Kamenná dlažba: Přírodní kámen představuje bezesporu jednu z nejelegantnějších podlahových krytin. Je oblíbený pro svůj atraktivní přírodní vzhled a dlouhověkost. Každý kámen je neopakovatelný originál, má mnoho struktur, tvarů a barev. Pokládat můžeme kamennou dlažbu, která má přesné rozměry a leštěný povrch, ovšem i nepravidelné tvary desek s přirozeně hrubým a štípaným povrchem. Tradičním kamenem je žula, ale použít lze i mramor, křemenec, čedič, rulu nebo břidlici.
- Cihlová dlažba: Cihlová dlažba nepodléhá času. Její životnost je závislá na důsledné pokládce a vrstvení podkladu.
- Zatravňovací dlažba: Je ideální pro zpevnění příjezdových cest a míst pro stání automobilů, protože nepokrývá plochu zcela a jejími otvory prorůstá trávník. Navíc má výborné odvodňovací vlastnosti a umožňuje citlivě propojit venkovní vozovku se zahradou. Nehodí se však pro chodníky, protože se po ní špatně chodí.
- Mlatové cesty: Mlatový povrch cest a pěšin má přírodní vzhled, chodí se po něm pohodlně, dobře propouští vodu, je cenově dostupný a velmi příjemný pro chůzi naboso. Jsou tvořené dvěma či třemi vrstvami z přírodního a nebo umělého kameniva a hlinitopísčité půdy. Mlatové cesty jsou primárně určené pro pěší, ovšem pomocí speciálních přídavných materiálů lze dosáhnout nosnosti až 7,5 tuny pro cyklisty, obslužnou techniku a automobily.
- Dřevěné dlaždice a kůra: Dřevěné dlaždice mají zásuvný systém, snadno se ukládají a nevyžadují speciální péči. Chodník z drcené kůry je hotový bez velké námahy, nejlepší je borová drcená kůra. Tyto materiály jsou vhodné pro malé chodníky v málo využívaných částech zahrady, ale nejsou určené pro každodenní používání nebo velké zatížení.
Vzor pokládky a barva
Před koupí dlažebních kostek si promyslete vzor. I různé kameny nebo dokonce mozaikové kameny dodají vašim dlažbám jedinečný design. S obrubníky z přírodního kamene můžete na dlážděných chodnících vytvořit pěkný kontrast k samotné dlažbě. Oblíbené je mísení dvoubarevných tvarovek, je však možné skládat i nejrůznější geometrické vzory a optické pásy, které rozdělují nebo ohraničují záhony v zahradě. Barvu je ideální sladit s barvou fasády domu.
Příprava terénu a podkladu
Životnost a estetičnost jakéhokoli povrchu cest a pěšin na pozemku je závislá na správné přípravě podkladu a v případě dlažeb jejich správném položení. Podkladová konstrukce s ohraničením a podložím cesty zabezpečí, že cesta bude pevná a odolná vůči povětrnostním vlivům. Hloubka podkladu v zahradě závisí na klimatických podmínkách; čím je ve vašem regionu chladněji, tím hlouběji musíte položit podklad pro zahradní chodník.
Čtěte také: Chodník z betonu svépomocí
Kroky přípravy podloží
- Plánování průběhu chodníku a odstranění trávy: Nejprve si vyznačte trasu, kudy budete chodník vést. Vyznačte ji pomocí kolíků a provázku pro rovné úseky, nebo zahradní hadice pro zakřivení. Poté odstraňte veškerou trávu, plevel a kořeny rostlin.
- Vykopání plochy: Výkop by měl být cca o 5 cm hlubší než výška použitého materiálu. Hloubka výkopu závisí na budoucím zatížení. Pro pěšinku v zahradě postačí výkop o hloubce 30 až 35 cm. U příjezdové cesty musíme počítat s hloubkou mezi 80 až 100 cm. Ve výkopu je nutné zhutnit dno kvalitním válcováním, aby se podloží dostatečně zpevnilo.
- Vytvoření nosné vrstvy: Na zhutněnou pláň se položí vrstva hrubé štěrkodrtě frakce 0-63 mm o tloušťce cca 100 mm, která se zhutní vibrační deskou. Pro pochozí chodník vám bude stačit 15 cm podkladní vrstvy. Z toho bude 10 cm frakce 0-63 a 5 cm frakce 8-16. Každá vrstva zvlášť se musí důkladně zhutnit.
- Osazení obrubníků: Obrubníky se pokládají do betonového lože cca do 1/3 jejich výšky, tedy do připraveného zavlhlého betonu. Následně je nutné je pomocí vodováhy a provázku srovnat. Spáry mezi jednotlivými obrubníky ponechejte 3-5 mm.
- Vytvoření vyrovnávací vrstvy: Na zhutněný podklad navrstvěte jemnou drť (ložní vrstvu) vyznačující se zrnitostí 2-5 mm nebo 4-8 mm v tloušťce 30-40 mm. Tato vrstva se již nehutní, pouze se urovná do požadované roviny pomocí srovnávací latě a vodováhy. Po navrstvení jemné drtě opatrně stáhněte vodící lišty a do vzniklých dutin doplňte drť.
Tip: Na tuhle vrstvu už nesmíte vstupovat, už jde o hotovou plochu určenou k položení dlažby.
Pokládka dlažby
Jakmile je podkladní vrstva připravená a pečlivě urovnaná, začneme klást vybranou venkovní dlažbu. Začínáme vždy směrem proti spádu chodníku, od nejnižšího místa k nejvyššímu. Pro dlažbu pěších cest vám budou stačit dlaždice o tloušťce 60 mm, v případě dlažby pro automobilový provoz volte tloušťku 80 mm. Při pokládání poklepejte gumovou palicí od nejnižšího místa dlaždice směrem k nejvyššímu. Během pokládky je vhodné kontrolovat rovinu kladené dlažby pomocí hliníkové latě či hoblované dřevěné desky. Spáry mezi dlaždicemi by měly být 3-5 milimetrů.
Řezání dlažby
Při práci s dlaždicemi, ať už betonovými, tak kamennými, se určitě nevyhneme řezání. Když potřebujete upravit tvar dlažby u okraje nebo třeba kolem kanalizačního poklopu, pořiďte si diamantovou pilku a proveďte přesný řez. Přesné dořezy se však zásadně dělají až nakonec, nejdříve se tedy pokládají celé prvky.
Spárování a zhutnění
Po položení všech dlaždic zbývá úplný závěr: Vyspárovat je. Je to velice důležitý poslední krok pokládky, který zabezpečí její dlouhodobou funkčnost. Nachystejte si k tomu dostatek křemičitého písku o zrnitosti 0-4 mm. Zasypte jím pečlivě a dostatečně mezery mezi dlaždicemi. Proč musíte používat právě křemičitý písek? Vápenný a hlinitý písek představuje velké riziko, že dlažbou proroste tráva a mech, nebo se na ní vytvoří vápenný výkvět. Po vyspárování je nutné plochu dlažby zhutnit vibrační deskou opatřenou plastovým návlekem, aby nedošlo k poškození dlažby. Úprava musí proběhnout jak v příčném, tak v podélném směru. Následuje další zasypání pískem.
Odvodnění
Tvarování ploch a chodníků musí probíhat ruku v ruce s koncepcí odvodnění celé stavby. Chodník se logicky spáduje směrem od domu, aby k domu netekla voda. Minimální spád v podélném směru je 0,5 %. Pro dlážděné plochy do šířky 6 m stačí spád jednosměrný. Pokud není možné odvádět vodu jinak, je třeba zřídit trativod. Trativod se vyhloubí alespoň 600 mm do propustné vrstvy půdy a zasype hrubým kamenivem, nahoře krytým filtrační geotextilií.
Čtěte také: Tipy a triky pro betonovou formu na chodník
Údržba a možné problémy
Přírodní kámen a betonová dlažba nevyžadují žádnou zvláštní údržbu, ta spočívá v občasném opláchnutí vodou. V žádném případě se nesmí používat agresivní čistící prostředky. Také je nutné se vyvarovat kontaktu s mastnými nebo chemickými látkami - oleji, ředidly, rozpouštědly, barvami, pohonnými hmotami a jinými.
Nejčastější problémy a jejich řešení:
- Vápenné výkvěty: Vznikají při vysoké vlhkosti a špatně zvoleném písku ve spárách. Lze jim zabránit použitím křemičitého písku a správným provedením spárování v suchém počasí.
- Zbarvení: Způsobují je usazeniny minerálů, listí, chemické sloučeniny nebo ropné produkty. Některé skvrny jsou velmi obtížně odstranitelné.
- Mech a řasy: Tvorba mechu a řas na povrchu dlaždic je způsobena vlhkostí a nedostatkem slunečního svitu. Důsledným odvodněním a správnou volbou materiálů lze růstu zabránit.
Pro dlouhou životnost a estetický vzhled je důležité dbát na preciznost při všech krocích pokládky.
| Typ plochy | Tloušťka dlažby | Hloubka výkopu | Podkladní vrstva (štěrkodrť 0-63 mm) | Vyrovnávací vrstva (štěrk 2-5 mm nebo 4-8 mm) |
|---|---|---|---|---|
| Pěší chodník | 60 mm | 24-29 cm | 10-15 cm | 3-4 cm |
| Příjezdová cesta (osobní auto) | 80 mm | 32-37 cm | 32-37 cm | 3-4 cm |
Čtěte také: Tipy a triky pro práci s betonovými formami na chodník
tags: #chodnik #dlazba #pojizdny #rez #informace