Vyberte stránku

Betonové bloky jsou stavební materiál, který se vyznačuje dlouhou životností a vysokou odolností. Díky použití prvotřídních materiálů jsou betonové bloky mimořádně odolné vůči vnějším vlivům, jako je vlhkost, teplota nebo mechanické namáhání. Jsou velmi oblíbené pro jejich vysokou odolnost, univerzálnost a snadnou montáž na principu stavebnice.

Vlastnosti a výroba betonových bloků

Betonový blok je vyroben z betonu pevnostní třídy C 30/37 XC4 a skládá se ze sypkých materiálů, jako jsou kamenivo, cement a voda. Výroba betonových bloků podléhá podnikové normě a tyto bloky jsou vyráběny z prostého betonu pevnostní třídy C 30/37 XC4. Tento betonový blok má četné výhody, jako jsou odolnost, rychlost výstavby a nenáročná údržba.

Betonový blok se vyrábí v různých rozměrech a tvarech, které umožňují široké možnosti aplikace ve stavebnictví. Jedním ze zajímavých aspektů betonových bloků je, že mohou být navrhovány tak, aby do sebe přesně zapadaly díky zámkovému systému. Betonové bloky jsou osazeny čepovým systémem. Tento zámkový systém zajistí vynikající pevnost a rychlou montáž konstrukce. Betonbloky TBG jsou stavební prvky z prostého betonu ve tvaru kvádru se zámkem, které do sebe zapadají jako kostky stavebnice. Zámek je tvořen kónickými výstupky na horní ploše a stejným vybráním na spodní ploše bloku. Společnost TBG METROSTAV nabízí dva typy systémů a širokou škálu rozměrových variant.

Sortiment vyráběných betonových bloků

Druh Délka (mm) Šířka (mm) Výška (mm) Délkový modul (mm)
400x400x1600 1600 400 400 400, 800, 1200
600x600x1800 1800 600 600 300, 600, 900, 1200, 1500
800x800x1600 1600 800 800 400, 800, 1200

Všechny hrany bloků jsou zkosené 2x2cm. Délkový rozměr bloků lze vyrábět i ve zkráceném modulu.

Montáž betonových bloků

Montáž betonových bloků je založena na systému zámků, které do sebe přesně zapadají. Tato konstrukční metoda umožňuje snadné skládání bloků bez použití cementu či fixačních materiálů. Prefabrikované betonové bloky nabízejí rychlost a snadnost použití, protože nevyžadují dodatečné pojiva ani fixační materiály.

Čtěte také: Vlastnosti a použití cementového potěru

Při instalaci betonových bloků je důležitá pečlivá příprava podkladu. Pro udržení stability celé konstrukce je třeba zajistit zpevněné, rovné a pevné podloží. Betonové bloky se ukládají na předem připravenou betonovou nebo asfaltovou plochu, případně na zhutněný štěrkový polštář. Bloky není možné ukládat na měkký a nestabilní terén, hrozí pak boční posun při zatížení nebo překlopení celé stěny z bloků. Na takto připravený podklad položíme první řadu bloků a důkladně vyrovnáme. V případě požadavku provedeme izolaci a drenáž na rubové straně stěny. Před položením další vrstvy je nutno očistit a zamést již položenou vrstvu.

Bloky se ukládají na sucho bez použití malty nebo lepidla. Skládáme je na sebe na vazbu tak, aby vždy horní blok překrýval dva spodní bloky minimálně o 1 řadu zámků (svislé spáry se nesmí překrývat), přičemž zámky jednotlivých vrstev do sebe musejí zapadat. Takto pokračujeme až do požadované výšky stěny.

  • Z bloků šíře 400 mm lze stavět stěny o výšce 1,2m bez dodatečného zapření. Vyšší stěny musí posoudit statik.
  • Z bloků šíře 600 mm lze stavět stěny o výšce 1,8m bez dodatečného zapření. Vyšší stěny musí posoudit statik.

Manipulace a skladování

Pro manipulaci jsou bloky opatřeny kotvou s kulovou hlavou. Vlastní manipulace se provádí pomocí certifikovaných manipulačních prostředků (vazáky, svěrné kleště, manipulační úchyty) s použitím zdvihacího zařízení s odpovídající nosností. Manipulovat dílci jiným způsobem je nepřípustné. Terén pro skládku bloků musí být rovný, odvodněný, zpevněný, přiměřeně velký, umožňující bezpečné skladování a nakládání bloků. Bloky se skladují na sebe max. ve 3 vrstvách a to v závislosti na terénu. Mezi jednotlivými skládkami a řadami bloků musí být zachován bezpečný průchod o šířce nejméně 750 mm. Na uskladněné bloky je zakázáno vystupovat, vylézat apod.

Bloky je možno přepravovat běžnými dopravními prostředky. Způsob dopravy je nutné konzultovat s výrobcem. Bloky musí být na vozidle zabezpečeny proti podélnému a příčnému posunu. Před upevněním je nutno překontrolovat, zda není blok nebezpečně poškozen. Při montáži a manipulaci s betonovými bloky je třeba dbát na bezpečnostní opatření. Pracovníci by měli používat vhodné ochranné pomůcky, jako jsou rukavice, helmy, obuv a další.

Použití betonových bloků

V průmyslu nacházejí betonové bloky široké uplatnění. Díky svým vlastnostem a možnosti rychlé montáže a demontáže jsou vhodné pro výstavbu různých průmyslových objektů, jako jsou sklady, dílny nebo halové konstrukce. Betonový blok lze také účinně využít při výstavbě opěrných stěn a oplocení. Díky jeho odolnosti vůči povětrnostním vlivům a mechanickému poškození jsou ideálním řešením pro tyto účely. Montáž betonových bloků při stavbě opěrných stěn je rychlá a jednoduchá, což zkracuje dobu výstavby a snižuje stavební náklady.

Čtěte také: Vše, co potřebujete vědět o cementovém potěru a betonu

Betonové bloky jsou vyráběny pro výstavbu dočasných i trvalých opěrných stěn, dělících stěn, boxů pro skladování neagresivního sypkého materiálu (např.: kamenivo, recyklát, železný šrot, obilí, biologický odpad atd). Jedná se o bloky ve tvaru kvádrů nebo krychlí předem daných rozměrů, které se na sebe skládají na suchou vazbu. Bloky nejsou určeny ke skladování agresivních látek, jako třeba sůl, průmyslová hnojiva nebo siláž. Povrch betonu není určen ke styku s agresivními látkami. Umožňují rychlou a efektivní výstavbu na principu stavebnice, což znamená, že jednotlivé bloky lze jednoduše skládat do sebe díky systému zámků. Velkou výhodou je také opakovaná možnost použití. Jsou vhodné například na stavbu kójí, silážních žlabů, opěrných, protipožárních či protipovodňových stěn nebo obvodových zdí hal.

Pro betonové bloky použité na ploty se obvykle doporučuje povrchová úprava, která zlepšuje jejich vzhled a chrání je před povětrnostními vlivy. Jedná se například o nátěr, omítku nebo aplikační vrstvu, která povrch ochrání a dodá mu estetický vzhled.

Vnitřní kanalizace a rozvody odpadů

Tento článek se zabývá problematikou stavby vnitřní kanalizace a podrobně rozebírá postup pro dodatečné rozvody odpadu. Cílem je přiblížit danou problematiku a usnadnit realizaci svépomocí.

Rozmístění a příprava

Ještě než instalatér přijede, potřebujeme mít přesnou představu o tom, kde budeme mít umyvadla, vany, sprchové kouty, toalety a všechna ostatní zařízení, která budou potřebovat připojení vody a odpadů. Potřebujeme vědět nejen to, kde budeme tato zařízení mít, ale i jaká přesně. Jen tak zajistíme bezproblémový průběh stavby. Po dohodě s majiteli je vhodné vše potřebné vyznačit na stěnách a podlaze. S instalatérem se domluvit na provedení drážek pro přívod vody a odpadů a pro snadnější práci mu vše předem připravit.

Umyvadla se obvykle usazují do výšky 85 cm od čisté podlahy. Výšku si však můžete přizpůsobit podle svých potřeb a tomu přizpůsobit i přívody vody a odpadu. Na základě vybraných umyvadel se provádí vyústění odpadu z HT potrubí v průměru 40 mm ve výšce 53 cm a přívod vody bude ve výšce cca 60 cm nad budoucí čistou podlahou. Rozteč vodovodního potrubí, ke kterému budou později namontovány rohové ventily, tzv. roháčky, by měla být v rozmezí 80-120 mm. Drážky pro přívod vody ke sprchám a vaně je vhodné provést podle nákresu. Výšku baterií je vhodné přizpůsobit svým potřebám a zvolenému řešení.

Čtěte také: Vše o Cemix Cementovém Postřiku

Nákup materiálu a rozvody

Pro vodu se nakupují trubky PP-RCT o průměru 20 mm s tloušťkou stěny 2,3 mm. Také se pořizuje několik balení kolen. Pro odpady je potřeba pořídit HT potrubí. Zde se provádí první velký nákup a následně při montáži se sepisují a dokupují potřebné chybějící kusy potrubí. Pro WC a jejich odvětrání se používá potrubí o průměru 110 mm. Jakmile jsou dokončené všechny drážky a připravený materiál, společně s instalatérem se provedou ve stěnách všechny potřebné rozvody. V první fázi se ukončí hned za stěnou a po podlaze se provedou rozvody až po omítkách, aby byla jistota, že nedojde k jejich poškození. Za zmínku stojí ještě kotvení nástěnek pro vodovodní baterie. Pro nástěnky se používá nástěnný komplet PP-R 20×1/2 palce.

Drážky se stoupačkami potrubí a odpadů využijeme současně při provádění rozvodů elektroinstalace. Následně před aplikací omítek všechny rozvody zasádrujeme a zaházíme maltou.

Rozvod teplé vody a izolace

Pro rozvody teplé vody se zvolí tzv. cirkulační okruh. V technické místnosti bude k dispozici oběhové neboli cirkulační čerpadlo, které v preferovaných časech doručí teplou vodu přímo k baterii, aniž bychom museli vodu zbytečně odpouštět a čekat, než nám do koupelny dorazí teplá. Zvažte však, zda cirkulaci provádět u baterií, které jsou od technické místnosti vzdáleny méně než 5 metrů, aby náklady na cirkulaci nebyly vyšší než ušetřená voda. Cirkulační okruh pro teplou vodu se řeší tak, že potrubí pro teplou vodu povede z technické místnosti postupně celým domem a vrátí se zpět do technické místnosti. U každého odběrového místa se na podlaze umístí T kus a z něj přívod teplé vody veden k budoucí baterii.

Potrubí je současně nutné izolovat. Používají se k tomu hadice z pěnového polyetylenu, u kterých je vždy uvedeno označení vnitřního průměru a tloušťky izolace. Nástěnky a kolena se izolují filcovým pásem, který se k potrubí připevní například elektrikářskou páskou.

Splachování WC

V rámci ekologie bude splachování WC v domě prováděno dešťovou, případně studniční vodou.

Pokládka potrubí

Manipulace a skladování trubek a tvarovek

Trubky a tvarovky je třeba přepravovat ve vhodných dopravních prostředcích s čistou ložnou plochou bez vyčnívajících šroubů a hřebíků. Během transportu musí celou svou délkou spočívat na ložné ploše, aby se zabránilo nežádoucím průhybům. To neplatí pro transport v původním továrním balení, tj. svazcích. V tom případě je nutné dodržet pouze maximální výšku převáženého stohu, která činí 3 m.

Trubky a tvarovky KG-Systém (PVC)® jsou navzdory své nízké hmotnosti velmi houževnaté, což výrazně usnadňuje jejich manipulaci. Při přemísťování jeřábem je nutné používat textilní popruhy. Nástroje, užité pro manipulaci, by měly být vždy z materiálu měkčího než plast - nejlépe ze dřeva. Skládání z dopravního prostředku nikdy neprovádějte pouhým sklopením - při přepravě „trubka v trubce” je nutné vždy před skládáním vyjmout vnitřní trubky. Je nutné mít na paměti, že s klesající teplotou klesá i vrubová houževnatost PVC - roste křehkost trub.

Trubky a tvarovky KG-Systém (PVC)® mohou být skladovány na volném prostranství, jehož plocha musí být rovná a výrobek je třeba chránit před UV zářením. Trubky musí být uloženy tak, aby nemohlo dojít k jejich deformaci. Pro zabránění deformace hrdel musí být trubky uloženy volně. Při stohování volně ložených trubek nesmí výška stohu přesáhnout 2 m.

Pokládka potrubí do země

Výkop by měl být vytvořen krátce před pokládkou potrubí a zasypán bezprostředně po ní, nejlépe v průběhu jednoho dne. Při mrazivém počasí je nutné zabránit promrznutí lože. Nejmenší výška krytí nad vrcholem potrubí by měla činit - pod komunikací 1m a ve volném terénu 0,7m. To však neplatí pro ležatou kanalizaci pod budovami. Výkop musí umožnit vytvoření potřebného lože.

Vykopaný materiál je vhodný pro tvorbu lože a obsypu pokud je složen z částic, které odpovídají béžové ploše na nomogramu. Největší částice nesmí překročit 1/10 DN resp. 30 mm pro DN>250. Pokud není možné použít vykopaný materiál, je vhodné zvolit částečně tříděný písek nebo štěrkopísek (zeminu bez ostrohranných částic) s největšími částicemi 1/10 DN zasypávaného potrubí. Nosné lože by mělo chránit před nerovnostmi a zajišťovat rovnoměrné podepření potrubí v celé jeho délce uložení. Úhel uložení potrubí výrazně ovlivňuje statické spolupůsobení systému zemina-trubka (čím větší je úhel uložení, tím větší je možnost zvětšit výšku krytí potrubí).

Před pokládkou potrubí je nutné zkontrolovat každou trubku po stránce bezvadnosti hrdla, těsnění a celistvosti. Poté je nutné položit potrubí tak, aby ani kolem hrdlových spojů nevznikaly žádné nerovnosti. Hrdla trubek větších průměrů je možné mírně zahloubit. Každou trubku a tvarovku je třeba zaměřit podle spádu a směru. Je nutné zachovávat přímý a nepřetržitý průběh, předepsaným spádem. Ve výjimečných případech může být potrubí v dimenzích DN 110 - 200 položeno podle schématu.

Poté, co je potrubí uloženo, spojeno a předepsaným způsobem otestováno, můžeme přistoupit k jeho obsypu. Obsyp a hutnění je nutné provádět vždy po obou stranách potrubí současně a zamezit vzniku dutin pod kanalizací. Boční obsyp by měl dosahovat výšky horní hrany potrubí. Provádí se postupným nasýpáním a hutněním tenkých vrstev předepsaného materiálu až do doby dosažení potřebné výšky. Je vhodné ponechat horní hranu potrubí odhalenou.

Krycí obsyp by měl dosahovat výšky 0,3m nad horní hranou potrubí a měl by být hutněn dusadlem po obou stranách trubky. Nikdy ne přímo nad potrubím! Dokud není této vrstvy dosaženo, je nepřípustné zasypávat výkop jiným než předepsaným materiálem.

Vrstvy zásypu mohou být provedeny z vykopaného materiálu a hutněny po celé šíři výkopu. Nedoporučuje se používat pro zásyp promrzlou zeminu nebo zeminu s částicemi, většími než 150 mm. V místech s vyšší hladinou podzemní vody je nutné provádět obsyp, zásyp a hutnění rychleji, aby nedošlo k vyplavání potrubí.

Přestože se při použití KG Systému (PVC)® převážně počítá s uložením v zemi bez nutnosti potrubí obetonovat, je možné (v případě potřeby) trubky a tvarovky bezprostředně obetonovat. Je však třeba respektovat následující opatření: Mezeru mezi hrdlem a trubkou je třeba chránit proti proniknutí cementového mléka, nejlépe lepící páskou. Potrubí je třeba zajistit proti vznosu (vyplavání) - kotvení by mělo být provedeno tak, aby nedošlo k nežádoucím průhybům. Při montáži je třeba respektovat teplotní délkovou roztažnost trubek.

Uložení do země

Nejprve si musíme připravit lože trubky, to se skládá z podsypu, obsypu a zásypu. Materiál: písek, stejnozrnný štěrk, drcený stavební materiál apod. s hrubostí do 22 mm (lože trubky nesmí obsahovat větší kameny, které by mohly vyvíjet na trubku tlak a potenciálně způsobit její poškození). Podsyp je vrstva pod samotnou trubkou, měl by být vysoký minimálně cca 10 cm. Podsyp rozhodně trochu zhutněte - je totiž nežádoucí, aby si lože dále sedalo a trubka se v něm dále hýbala. Obsyp přijde následně nasypat okolo trubek. Zásypem se potrubí přikryje - tato vrstva by měla být minimálně 30 cm vysoká!

Správně vytvořené lože následně umožní potrubí lehce v zemi pružit a mnohem lépe tak odolávat tlaku a případnému opotřebení. Nyní přichází na řadu druhá vrstva krytí - na to se už použije zemina, kterou jste předtím ze země vykopali. Ale pozor - zemina by měla obsahovat kameny o velikosti maximálně 150 mm. Větší kameny by opět mohly vyvíjet tlak na určité části potrubí, čímž by mohla klesnout jeho životnost.

Hutnění

Při pokládání potrubí je zapotřebí zeminu tzv. hutnit, čímž předejte budoucím problémům (zvýšíte únosnost potrubí, vyhnete se pohybům potrubí v zemi a povrch nad potrubím se vám nebude časem propadat).

Při pokládání potrubí v zásadě hutníme dvěma způsoby:

  • Ušlapání - zeminu ušlapete po vrstvách cca 15 cm, tento způsob používáme pouze v případě, že trubka bude čelit spíše lehčímu zatížení, pro větší zatížení použijte pokud možno vibrační pěch (žábu).
  • Použití vibračního pěchu (žáby) - nejčastěji se používá právě žába pro její kompaktní rozměry a dobrou manévrovatelnost ve výkopu. Žábou hutníme po vrstvách cca 30 cm.

Upozornění: zásyp 30 cm nad potrubím nikdy nehutníme, aby nedošlo k poškození potrubí! Obsyp okolo trubky však standardně hutníme dle instrukcí výše. Celková hloubka uložení potrubí od zamýšleného povrchu se odvíjí od kruhové tuhosti a předpokládané zátěže, které potrubí bude odolávat. Více se dozvíte v návodu, jak vybrat odpadní trubku.

Sklon potrubí

Norma stanovuje 1-2 %, ale toho může být v praxi poměrně problematické docílit - snažte se tedy docílit sklon cca 3-4 % (tj. 3-4 cm na 1 m délky). Získáte tak jistotu, že potrubí bude mít sklon a voda jím bude volně odtékat.

Použití trubek jako propustků

Plastové trubky lze použít i jako propustek, avšak vždy berte alespoň SN 8 - z důvodu poměrně malého krytí je potřeba zvolit vyšší kruhovou tuhost.

Upozornění: tento návod je obecný a nemůže vzít v úvahu veškeré specifika, která se zrovna ve vašem případě mohou vyskytnout (hrubost zeminy, přítomnost podzemní vody, intenzita hutnění, úhel uložení, druh dopravního zatížení apod.) a nemůže tak nahradit projektovou dokumentaci!

Spojování trubek a tvarovek

KG-Systém (PVC)®

Trubky a tvarovky KG-Systém (PVC)® jsou spojovány násuvnými hrdly, jejichž těsné spojení s rovnými konci trubek zajišťují jazýčkové těsnící kroužky. Lepení trubek ani tvarovek se nedoporučuje. Jednotlivé trubky a tvarovky jsou vždy na jednom konci opatřeny hrdlem s těsnícím kroužkem. V některých případech je nutné trubky a tvarovky zkracovat. Činí se tak pomocí speciálního řezáku na plastové potrubí, který zároveň vytváří žádaný úkos.

Samotné spojování KG trubek a tvarovek probíhá pomocí hrdla s těsněním a trubkové části - každá tvarovka a trubka je na jedné straně opatřena právě hrdlem a na druhé zkosenou trubkovou částí. Spojování probíhá bez jakéhokoliv lepení - vznikne vám spoj, který:

  • je vodotěsný a plynotěsný minimálně do výšky vodního sloupce 5 m (tj. 0,5 baru u potrubí SN 4 a SN 8, u jiných typů o vyšší kruhové tuhosti potrubí je to dokonce více)
  • bylo prokázáno, že spolehlivě těsní až do deformace potrubí cca 20 %
  • má životnost větší než stěna trubky, tj. naprosto spolehlivě přes 100 let

Doporučujeme použít montážní mazivo, aby se jednotlivé části potrubí při samotném skládání zbytečně nedřelo a nesnižovalotím svou životnost. Trubky spojujte ideálně tzv. „po vodě“, tedy aby voda protékala směrem od hrdla k trubkové části. Přípustná je však i opačná varianta a to zejména při použití přesuvky (tu použijete, pokud se vám sejdou dvě trubkové části proti sobě).

Postup spojování:

  1. Zkontrolujte bezvadnost a správnost založení těsnícího kroužku.
  2. Rovný konec trubky natřete montážním mazivem, které je součástí nabízeného systému.
  3. Rovný konec trubky zasuňte do hrdla až nadoraz.
  4. Poté si na rovném konci trubky označte okraj hrdla (např. fixem nebo tužkou).

Připojení do hrdla litinové trubky (přechod PVC/litina): Provádí se pomocí přechodky z PVC na kameninu (KGUSM), která se zasune do hrdla kameninové trubky, opatřené gumovou těsnící manžetou. Pokud kamenina není opatřena těsněním, je nutné zvolit klasické temování, popř. polyuretanové tmely.

Připojení na rovný konec kameninové trubky (přechod kamenina/PVC): Provádí se pomocí přechodky z kameniny na PVC (KGUS), v níž je vložena těsnící manžeta.

HT systém

Uložení kanalizační přípojky se doporučuje minimálně 70 cm, u namáhaného terénu 1 m pod povrch. Ideální lože je pískové či štěrkopískové. HT systém - Spojování trubek a tvarovek PP nelze lepit - používají se hrdlové spoje s těsněním (zásuvné spoje). Správný spád a odvětrání systému zabrání zápachu i zanášení. Myslete na dilataci (teplotní délkové změny) - nutný povytah po zasunutí. Dodržujte rozteče objímek a správný způsob uložení/uchycení.

Hrdlový spoj: postup krok za krokem: Zkontrolujte hrdlo a těsnění - nesmí být nečistoty, poškození či překroucené těsnění. Seřízněte trubku kolmo, odjehlujte a zkoste 15° (min. do 1/2 tloušťky stěny).

Připojení odbočky do stávajícího odpadního potrubí

Pokud je trubka, ke které se chcete připojit, vedena vodorovně nebo téměř vodorovně, je nutné část trubky vysekat, vyříznout a vsadit odbočku (45° nebo 60°) a dorovnat kolenem do svislé polohy. Kolmý T-kus by se vsazovat neměl.

Testování kanalizace

Po kompletaci rozvodů potrubí se provádí kontrola nepropustnosti. Provedení zkoušky je nutné ověřit zkoušením kanalizace, vodotěsnosti a plynotěsnosti, s dostupnými spoji, podle předpisům a spoji. Zkouška se provádí při které se zjišťuje zda nedochází k viditelnému úniku vody, např. přetlakem vody nejméně 3 kPa, nejvýše 50 kPa. Zkouška trvá jednu hodinu. Během ní se měří dolévání. Pokud úbytek vody na vnitřní plochy potrubí nepřesahuje 0,5 l/h. pak je zkouška úspěšná. Lze provést i zkouška těsnosti vzduchem přetlaku 400 Pa. nebo podtlaku 50 Pa.

Zkoušku provádí montážní firma, která rozvod budovala. Výsledek se zaznamená do stavebního deníku a předá se stavebnímu úřadu po dokončení stavby.

Údržba a recyklace

Údržba betonových bloků je jednoduchá a spočívá především v pravidelném čištění a kontrolě stavu povrchu. V případě potřeby je možné provést opravy, například pokud dochází k oděru nebo poškození. Betonové bloky jsou ekologicky šetrné a lze je recyklovat. Po skončení životnosti stavby lze betonové bloky rozebrat, rozemlet a využít jako materiál pro nové stavební projekty nebo jako surovinu pro výrobu nových stavebních komponentů. Tím se snižuje potřeba nových surovin a zároveň se šetří životní prostředí.

Cena betonových bloků

Cena betonových bloků se může lišit podle typu, pevnostní třídy a rozměrů. Průměrná cena za metr čtvereční betonových bloků se pohybuje okolo 750 Kč bez DPH. Podrobný ceník s veškerými informacemi je k dispozici v sekci Ke stažení.

tags: #cementovy #blok #stoupacky #informace

Oblíbené příspěvky: