Hledáte vlastní bydlení, ale nabídka bytů vám přijde omezená? Buďte v klidu. Taky byste totiž mohli bydlet v betonové rouře! Šílený koncept vznikl v Hongkongu, kde bojují s akutním nedostatkem míst pro bydlení. Podle demografického průzkumu z roku 2017 se Hongkong řadí mezi města s nejhůře dostupným bydlením na světě.
OPod: Od vodovodních trubek k módním domům v Hongkongu
V roce 2019 na výstavě DesignInspire v Hongkongu představil generální ředitel a architekt James Law převratný koncept městského bydlení: OPod. Koncept bydlení OPod Trumpet představuje experimentální nízkonákladovou obytnou jednotku situovanou do betonové vodovodní roury o průměru 2,5 m. Cílem inovativního způsobu bydlení je řešit vážnou krizi bydlení ve městě přeměnou velkých betonových vodovodních trubek na útulné, moderní, industriálně laděné obytné prostory, které oplývají přirozeným světlem a jsou přístupné prostřednictvím chytrého telefonu.
„Koncept OPod mě napadl, když jsem byl na stavbě," vysvětluje James Law, předseda společnosti James Law Cybertecture. "Vstoupil jsem do jednoho z nich (betonového vodovodního potrubí) a byl jsem překvapen, jak jsou velké." Law se pak hned zamyslel nad tím, jak z betonových trubek vytvořit cenově dostupné mikroarchitektonické domy atraktivní pro mladé lidi v Hongkongu. Lawova architektonická kancelář během pouhého jednoho měsíce vyvinula koncept, který proměnil všední stavební materiál v neotřelé řešení bydlení.
OPod je v podstatě kompaktní domov v betonové vodovodní trubce o rozloze 100 až 120 metrů čtverečních. Životní prostor, omezený na plochu 9,2 metrů čtverečních, trochu připomíná interiér kosmické lodi. Navzdory svým skromným rozměrům a úsporným povrchovým úpravám je OPod navržen tak, aby byl světlý, moderní a pohodlný. Je v podstatě samonosný, a díky své váze a zasazení do zajišťovacích patek se z místa nehne. Desítky takových mikrodomů můžete skládat na sebe, a tím šetříte místo.
Chytrá domácnost a flexibilní design
Každý rourový „byt“ je vybaven prvky takzvané chytré domácnosti s online přístupem přes telefon a prostorově úsporným nábytkem. James Law propracoval design této bytové jednotky do nejmenších detailů, a promyslel důsledně všechny integrované prvky: hluchý prostor klenutých stěn se stává úložnou plochou, postel se mění na gauč, vyklápěcí stůl může být pracovní plochou i nenáročnou jídelnou. Je tu mikrovlnka i lednička, klimatizace. Mikrodům je nadupán technologiemi, které zvyšují uživatelský komfort: prakticky vše uvnitř tu můžete řídit s pomocí aplikací chytrého telefonu. Od odemykání vstupních dveří, zálivky rostlin po stanovení teploty vody ohřívané bojlerem. Díky úspoře peněz a prostoru se má OPod Tube House stát cenově dostupnou variantou bydlení.
Čtěte také: inovativní izolace a zdravé bydlení
Ekonomická efektivita a sociální dopad
Díky hmotnosti betonového potrubí nevyžaduje instalace bytových jednotek žádné přidané nosné či kotvicí prvky, které by musely roury držet pohromadě. I tato vlastnost Lawsova konceptu přispívá k nízkým nákladům na realizaci. Nízká pořizovací cena přitom vychází z toho, že základní struktura celého obydlí je recyklátem, znovu-zužitkovaným tělesem vodovodního potrubí. Pořizovací cena prototypálních jednotek OPod Tube Housing je odhadována na 15 000 dolarů. Pronájem bytu OPod stojí přibližně 383 USD (přes 8 500 korun) měsíčně a nabízí prostornější a cenově dostupnější alternativu. V jednotkách se pohodlně ubytují dvě osoby, což z nich činí schůdnou variantu pro mladé obyvatele.
„Mladí lidé potřebují nějaké období svého života ve městě, kde si budou moci dovolit bydlet a zároveň si vybudovat své zdroje," vysvětluje Law. „Mohou si ho pronajmout na půl roku, na rok... a během této doby si mohou vydělat potřebné zdroje." Pro více než 20 % obyvatel Hongkongu, kteří žijí pod hranicí chudoby, představuje OPod významné zlepšení oproti stávajícím možnostem bydlení. Vize Jamese Lawa přesahuje rámec pouhého poskytování dostupného bydlení. Jeho cílem je přeměnit OPod v širší projekt sociálního bydlení. Systém by reinvestoval dvě třetiny peněz získaných od nájemníků a po jejich přestěhování by je vrátil i s úroky. "Pro mě osobně, jako tvůrce projektu, je důležité nějakým způsobem pomoci mladým lidem," sdílí Law. "Vychovávat je, chránit je a zajistit jim důstojný krok do života."
Tabulka: Srovnání běžného bydlení a OPod v Hongkongu
| Parametr | Běžné bydlení v Hongkongu | OPod Tube House |
|---|---|---|
| Mediánová cena nemovitosti | 19násobek mediánu ročního příjmu domácnosti | Cenově dostupné (pronájem cca 383 USD/měsíc) |
| Průměrná cena za m² | Cca 1 380 USD | Nízká pořizovací cena prototypu (cca 15 000 USD) |
| Životní prostor | Často stísněné "klecové domy" | 9,2 m² (pro dvě osoby) |
| Flexibilita | Omezená | Možnost stěhování bez balení |
| Technologie | Standardní | Chytrá domácnost, ovládání telefonem |
| Údržba | Standardní | Nízké náklady na instalaci a údržbu |
Tunelový dům Nendo: Extrémní minimalismus v Japonsku
Domy se dají stavět z lecčeho - dřeva, kamene, tvárnic, kontejnerů, dokonce i betonových propustí. To dokazuje netradiční stavba, která vyrostla v japonské prefektuře Nagano. Na svědomí ji má japonské designové studio Nendo, které vytvořilo dům, do jehož podoby značně promlouvá precizní stavební inženýrství. Celá extrémně minimalistická stavba je tvořena čtyřmi vzájemně proloženými betonovými tunely, které se běžně využívají při zatrubňování toků či pokládce elektrického nebo komunikačního vedení pod zemí.
Přízemí ukrývá kuchyň s koupelnou, ve vrchních patrech je uložena ložnice s pracovnou. Křížením jednotlivých sekcí navíc vznikl prostor pro zasklenou terasu. Čisté skleněné plochy uzavírají každý konec tunelů, díky čemuž je interiér naplněný dostatečným množstvím světla, a to i navzdory rozměrům 2 x 2,3 metru, které definují šířku a výšku vnitřního prostoru. Projekt může na první pohled působit jednoduše, ve skutečnosti je však promyšlený do nejmenšího detailu. Náročná byla již samotná realizace domu, která vyžadovala inženýrské postupy aplikované například při stavbě mostů.
„Každý z běžných dílů čtvercového tvaru váží přibližně dvanáct tun, přičemž bylo použito celkem 63 těchto dílů. Ke spojení každého tunelu posloužilo čtrnáct drátů a bylo dbáno na rovnoměrné napětí v každém drátu za všech okolností. Tu vůbec nejdůležitější roli hrál v celém projektu extrémní minimalismus. Ten se promítl do čistoty linií i ploch, okna jsou tvořena tenkými kovovými rámy a maximálně průhlednými skly. Nendo, které v minulosti vytvořilo bonsaj pomocí 3D tisku nebo nezničitelný míč, dokonce pro dům navrhlo i unikátní minimalistické kliky. Ty se díky kompaktním rozměrům vejdou do malé mezery mezi dveřmi a stěnou. Celá koncepce počítá, že se objekt bude na základě potřeb majitelů nadále rozrůstat. Projekt je tedy jakýmsi extraktem japonského přístupu k dílu.
Čtěte také: Chodníky z betonu: tipy a triky
Čtěte také: Vlastnosti betonových podlah
tags: #bydleni #v #betonove #roure