Problematika bezbariérovosti staveb je v České republice dlouhodobě řešena řadou právních předpisů a technických norem, jejichž cílem je zajistit samostatné a bezpečné užívání staveb pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. V posledních letech došlo k významným změnám v legislativě, které přinášejí nové výzvy i řešení. Tato komplexní informace přibližuje aktuální stav, důsledky nového stavebního zákona a podrobné technické požadavky na bezbariérové užívání staveb.
Historický vývoj legislativy bezbariérovosti
Ucelenou právní normu a pohled na bezbariérové řešení přinesla již vyhláška č. 53/1985 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu, kterou vydala Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj. Vyhláška se stala prvním obecně platným právním předpisem v oblasti navrhování, přípravy a povolování staveb pro užívání osobami s omezenou schopností pohybu a vztahovala se na bytové domy, domy s byty určenými pro bydlení invalidních osob, na ústavy sociální péče, na stavby občanského vybavení a na stavby pro výrobu.
Dne 16. února 1994 byl schválen zákon č. 43/1994 Sb., kterým se doplňoval zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu o ustanovení, které nařizovalo zajišťovat užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Tento zákon byl významným krokem ve vztahu staveb a zdravotně handicapovaných osob. Následně Ministerstvo hospodářství vydává vyhlášku č. 174/1994 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, která nahrazuje vyhlášku č. 53/1985 Sb. Několik let platnosti vyhlášky č. 174/1994 Sb., však odhalilo některé závažné nedostatky a vyhláška byla v roce 2001 novelizována Ministerstvem pro místní rozvoj vyhláškou č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, která nabyla účinnosti dnem 15. prosince 2001. Zásadní změnou, která se ve vyhlášce vyskytovala, bylo doplnění o některé požadavky pro zrakově postižené osoby, které se v předcházejících zákonných ustanovení příliš nerespektovaly.
Vyhláška č. 398/2009 Sb. o bezbariérovém užívání staveb
V listopadu roku 2009 vstoupila v platnost nová vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečující bezbariérové užívání staveb, která zrušila a současně nahradila dřívější vyhlášku č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, ve znění vyhlášky č. 492/2006 Sb. V této nové vyhlášce byl aplikován nový pohled na problematiku bezbariérového užívání staveb, a to zejména ve formulování požadavků technického řešení pro základní tři druhy zdravotního omezení - pohybového, zrakového a sluchového. Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečující bezbariérové užívání staveb, nabyla účinnosti dnem jejího vyhlášení, resp. 18. 11. 2009 ve Sbírce zákonů částce 129 s platností na celém území ČR a její působnost se vztahuje na obecné, speciální, vojenské a jiné stavební úřady.
Vyhláška stanoví obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do tří let. Vyhláška doznala velmi podstatných a výrazných změn v oblasti obecných technických požadavků oproti předcházejícím předpisům uplynulých let. Struktura vyhlášky vychází z předchozího předpisu vyhlášky č. 369/2001 Sb., a to ze základního paragrafového znění a navazujících čtyř přílohových částí.
Čtěte také: Práce projektanta ve Znojmě
Zásadní změny ve vyhlášce č. 398/2009 Sb.
Vyhláška formuluje rozsah uplatnění, přičemž byl vložen postup podle této vyhlášky také při kontrolních prohlídkách staveb. U staveb pro výkon práce se mírně změnila hodnota počtu osob na 25 a více zaměstnanců. Zásadní změnou je nový pohled na řešení vyhrazených stání pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené. Oproti původní hodnotě 5 % z každé dílčí parkovací plochy se požadavek od 101 a více celkového počtu stání zmírnil, a to až na konečnou hodnotu při 501 a více stání 2 % z celkového počtu stání každé dílčí plochy. Vyhláška jasně stanovuje přístup k návrhu bezbariérových WC kabin v novostavbách a u změn dokončených staveb. Obdobně jako u stanovení počtu vyhrazených parkovacích stání vyhláška ve shromažďovacích prostorech detailně definuje minimální počty vyhrazených míst, které jsou na rozdíl od vyhlášky č. 369/2001 Sb. daleko přísnější.
Komentář k vyhlášce č. 398/2009 Sb.
Zákon o územním plánování a stavebním řádu č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) v § 2 odst. 2 písm. e) definuje bezbariérové užívání staveb obecným požadavkem na výstavbu spolu s obecnými požadavky na využívání území a technickými požadavky na stavby. Při uplatnění odstavce je stavebník povinen uvést jednoznačné důvody neuplatnění požadavků vyhlášky, resp. projektant musí navrhované řešení zdůvodnit, uvést jednoznačné důvody tak, aby je bylo možné objektivně posoudit stavebním úřadem, který na základě § 111 odst. 1 písm. b) stavebního zákona ověřuje projektovou dokumentaci mimo jiné z pohledu řešení obecných požadavků na výstavbu, resp. bezbariérového užívání staveb.
Nový stavební zákon a vyhláška č. 146/2024 Sb.
Od 1. července 2024 vešel plně v platnost nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. S účinností nového stavebního zákona došlo ke zrušení vyhlášky č. 398/2009 Sb. Přístupnost v novém stavebním zákonu nebyla v souladu s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením a v souladu s Evropskými předpisy pojata jako nedílná součást vystavěného prostředí zabezpečující bezpečné a samostatné užívání pro jakéhokoliv uživatele bez ohledu na jeho zdravotní stav, věk nebo pohlaví. Nová legislativa opět vyčlenila úzkou specifickou skupinu uživatelů, kam zařadila jen osoby se zdravotním postižením, seniory, děti do tří let a těhotné ženy, a pro tuto vymezenou skupinu stanovila, ale pouze pro vybrané stavby, specifické požadavky pro přístupnost. Na nemocné a indisponované osoby, pacienty po operaci či po úrazu, osoby s interním či mentálním onemocněním naše legislativa nepamatuje.
Podrobné požadavky na přístupnost stanoví vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, která slučuje požadavky na využívání pozemků, umisťování staveb a obecné technické požadavky na stavby včetně požadavků na přístupnost. Oproti předchozím vyhláškám, vyhláška č. 146/2024 Sb. neobsahuje konkrétní parametry, ale řeší jen základní funkční požadavky. Konkrétní požadavky a technické detaily jsou nově obsaženy v normách.
Vztah k ČSN 73 4001: Přístupnost a bezbariérové užívání
V červenci 2024 vyšla nová česká technická norma ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání. Vyhláška č. 146/2024 Sb. normu ČSN 73 4001 zezávazňuje výlučně, tzn. v celém rozsahu jednotlivých ustanovení k přístupnosti této vyhlášky o požadavcích na výstavbu, a neumožňuje se odchylné řešení, tzn. pokud ve vyhlášce je v konkrétním paragrafovém ustanovení či odstavci stanoven požadavek na přístupnost, tak závaznost normy je v přímé vazbě na tento konkrétní požadavek. Tím se stalo přechodné ustanovení § 332a stavebního zákona obsoletní neboli neaktuální. Zároveň v rámci jeho smyslu již nelze aplikovat vyhlášku č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, a to ani pro dopravní stavby.
Čtěte také: Zjistěte více o pasportizaci staveb
Nová norma ČSN 73 4001 platí pro navrhování přístupnosti a bezbariérového užívání nových pozemních staveb a staveb dopravní infrastruktury, změny záměru před jeho dokončením, změny dokončené stavby v zastavěném území, v zastavitelných plochách v návaznosti na předpokládané výstavbě. Norma platí pro stavby občanského vybavení, stavby pro bydlení, stavby pro výkon práce, komunikace pro pěší a veřejná prostranství. Norma neplatí pro stavby rodinných domů a stavby pro rodinnou rekreaci včetně přístupů k nim. Znamená to tedy, že závaznost normy ČSN 73 4001 se dotýká také dopravních staveb, neboť pozemní komunikace a veřejná prostranství jsou součástí staveb tohoto výčtu pod bodem 1.
Z aplikačního hlediska tedy vyplývá, že je potřebné nejdříve u dané stavby aplikovat stavební zákon, návazně vyhlášku o požadavcích na výstavbu a až poté aplikovat patřičné požadavky ze závazné normy. Všechny požadavky uvedené v normě tedy nejsou plně závazné, závaznost vyplývá z návaznosti na konkrétní požadavky stanovené vyhláškou č. 146/2024 Sb. Při naplňování zákonného požadavku přístupnosti staveb v návaznosti na účinnost vyhlášky č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu a znění nové normy ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání se objevila řada dotazů k aplikaci jednotlivých ustanovení ve vazbě na znění vyhlášky a normy.
Technické požadavky na bezbariérové užívání staveb dle vyhlášky č. 398/2009 Sb.
Následující část textu se věnuje vyhlášce č. 398/2009 Sb. a jejímu úplnému znění včetně příloh, která byť je zrušena, sloužila jako základ pro mnohé požadavky a principy bezbariérovosti.
Chodníky a pochozí plochy (§ 4)
Chodníky, nástupiště veřejné dopravy, úrovňové i mimoúrovňové přechody, chodníky v sadech i parcích a ostatní pochozí plochy musí umožňovat samostatný, bezpečný, snadný a plynulý pohyb osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace a jejich míjení s ostatními chodci. Povrch pochozích ploch musí být rovný, pevný a upravený proti skluzu.
Požadavky na technické řešení
- Vodicí linie: Je součástí prostředí nebo stavby sloužící k orientaci nevidomých a slabozrakých osob při pohybu v interiéru i exteriéru. Do průchozího prostoru podél vodicí linie se neumisťují žádné předměty.
- Přirozená vodicí linie: Tvoří přirozená součást prostředí, zejména stěna domu, podezdívka plotu, obrubník trávníku vyšší než 60 mm, zábradlí se zarážkou pro bílou hůl nebo jiné kompaktní prvky šířky nejméně 400 mm a výšky nejméně 300 mm.
- Umělá vodicí linie: Tvoří podélné drážky a její šířka je v interiéru nejméně 300 mm a v exteriéru 400 mm.
- Signální pás: Musí mít nezaměnitelnou strukturu a charakter povrchu odlišující se od okolí; musí být vnímatelný bílou holí a nášlapem.
- Varovný pás: Povrch plochy do vzdálenosti nejméně 250 mm od tohoto pásu musí být rovinný a vizuálně kontrastní.
- Hmatný pás: Musí mít šířku 300 až 400 mm a jeho povrch musí mít nezaměnitelnou strukturu a charakter povrchu odlišující se od okolí.
- Akustický prvek: Akustická signalizace pro chodce se znamením „Stůj“ či „Volno“ nebo orientační majáček s příslušným trylkem a popřípadě také s hlasovou frází.
Parkovací plochy (§ 5)
Pro motorová vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené musí být vyhrazena parkovací stání. U staveb pro obchod, služby a zdravotnictví musí být vyhrazená stání pro osoby doprovázející dítě v kočárku v minimálním počtu 1 % stání z celkového počtu stání. Vyhrazená místa musí být označena vodorovným a svislým dopravním značením.
Čtěte také: Vzdělávání v dopravním stavitelství
Přístupy do staveb (§ 6)
Přístupy do staveb musí být bez schodů a vyrovnávacích stupňů. Vstupy musí být v úrovni komunikace pro chodce. Brání-li tomuto řešení závažné územně technické nebo stavebně technické důvody, může být vyrovnání výškového rozdílu řešeno bezbariérovou rampou nebo v odůvodněných případech u změn dokončených staveb zdvihací plošinou.
Vnitřní komunikace a vybavení staveb (§ 7)
Přístup do všech prostorů určených pro užívání veřejností musí být zajištěn vodorovnými komunikacemi, schodišti a souběžně vedenými bezbariérovými rampami nebo výtahy. Ovládací prvky, včetně slotu poštovní schránky, musí být ve výšce 600 až 1200 mm nad podlahou a musí být umístěny ve vzdálenosti nejméně 500 mm od pevné překážky. Manipulační plocha před těmito ovládacími prvky nebo slotem poštovní schránky smí mít sklon pouze v jednom směru a nejvýše v poměru 1:50 (2,0 %); musí mít šířku nejméně 1000 mm a hloubku nejméně 1200 mm.
Tabulka: Umístění ovládacích prvků
| Prvek | Výška od podlahy (mm) | Vzdálenost od pevné překážky (mm) | Manipulační plocha (šířka x hloubka) |
|---|---|---|---|
| Ovládací prvky (vypínače, zásuvky, jističe, zvonky, držadla splachovače) | 600 - 1200 | Minimálně 500 | Šířka min. 1000, hloubka min. 1200 |
| Zámek dveří | Maximálně 1000 | - | - |
| Klika dveří | Maximálně 1100 | - | - |
Hygienická zařízení a šatny (§ 8)
Ve stavbě, ve které je záchod určen pro užívání veřejností, musí být v každém tomto zařízení nejméně jedna záchodová kabina v oddělení pro ženy a nejméně jedna záchodová kabina v oddělení pro muže řešena v souladu s požadavky. Pokud je stavba vybavena maximálně dvěma záchodovými kabinami, lze jako bezbariérovou zřídit pouze jednu z nich, určenou pro obě pohlaví a přístupnou přímo z veřejného komunikačního prostoru.
Bytové domy a byty zvláštního určení (§ 10 a 11)
Bytový dům s výtahem musí umožňovat užívání všech společných prostor osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Zákon již od roku 2009 ukládá povinnost bezbariérového přístupu v bytovém domě. Součástí této povinnosti je také povinnost výtahu v bytovém domě, pokud má více než tři nadzemní podlaží. V jednom hygienickém prostoru bytu zvláštního určení musí být záchodová mísa, umyvadlo a vana nebo sprcha.
Informační a signalizační prvky (§ 9)
Základní informace pro orientaci veřejnosti musí být jak vizuální, tak podle okolností i akustické a hmatné. Vizuální informace musí mít kontrastní a osvětlené nápisy a symboly. Informační a signalizační prvky musí být vnímatelné a srozumitelné pro všechny uživatele; je nutné brát v úvahu zejména zorné pole osoby na vozíku, velikost a vzdálenost písma. Tlačítko zvonku patřící k bytu zvláštního určení musí být hmatově a vizuálně kontrastní. Vedle zvonku musí být rámeček pro vložení štítku s Braillovým písmem.
Reliéfní značky nesmí být ryté a vpravo od ovladače musí být příslušný Braillův znak s parametry standardní sazby. Dodržen musí být vizuální kontrast sloupů veřejného osvětlení, světelného signalizačního zařízení pro chodce, svislého dopravního značení, celoskleněných ploch, nástupního a výstupního stupně každého schodišťového ramene, dveří do výtahu i do místností, zařizovacích předmětů jako je umyvadlo a záchodová mísa a jejich ovládacích prvků, madel a klik vůči okolí. Zásadní je umístění nápisů a jejich osvětlení.
Stavby pro výkon práce (§ 12)
Prostory staveb pro výkon práce, včetně bezpečnostních prvků a vybavení, musí splňovat požadavky uvedené v přílohách vyhlášky. Část každého hygienického zařízení a šaten v oddělení pro ženy a část každého hygienického zařízení a šaten v oddělení pro muže musí splňovat požadavky. Stavbami pro výkon práce se rozumí také občanské vybavení v částech užívání zaměstnanců.
Výjimky z požadavků (§ 14)
Na rozdíl od dřívějšího předpisu, nová vyhláška připouští možnost odchylek. Využívá příslušné ustanovení stavebního zákona k možnosti povolení výjimky z některých ustanovení, a to pouze z těch, která jsou jako výjimková ve vyhlášce jmenovitě uvedena. Výjimku lze povolit výjimečně, v jednotlivém případě za předpokladu, že odchylným řešením nebude ohrožena bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby, a že bude dosaženo účelu sledovaného obecnými požadavky na výstavbu. Další zásadní podmínkou je souhlas dotčeného orgánu, který hájí zájmy chráněné podle zvláštních předpisů a kterého se odchylné řešení týká.
Doporučení a praktická řešení
Bezbariérový přístup je důležitý nejen pro osoby se zdravotním postižením, ale také pro rodiče s kočárky, seniory a osoby s dočasným omezením pohybu. České technické normy (ČSN) jsou po právní stránce pouze doporučený technický standard, a ačkoliv některá normová ustanovení mohou být odkazem z legislativy tzv. zezávazněna, vymahatelnost a dodržování jednotlivých ustanovení nebo normových hodnot, požadavků či vlastností není po právní stránce jednoznačné. Proto v aplikaci i kontrole dodržování normových požadavků (nejen z hlediska přístupnosti) spatřuji velký problémem, který se bude propisovat do kvality výstavby zejména v oblasti bezbariérového užívání a přístupnosti staveb.
Pokud je převýšení malé, zpravidla se řeší rampou s předepsaným sklonem. Pro větší výškové rozdíly však rampy přestávají být praktické - vyžadují velkou délku, často zasahují do průchozích prostor a musejí být doplněny zábradlím a dalšími bezpečnostními prvky. Vnitřní výškové rozdíly - nejčastěji schodiště - patří k největším překážkám pro osoby s omezenou schopností pohybu. Ve veřejných budovách se často používají vertikální plošiny, které funkčně nahradí chybějící výtah a umožňují pohodlný a bezpečný přesun osob na invalidním vozíku i do vyšších pater. Pro schodiště, kde není možné instalovat vertikální zdvih, se používají šikmé schodišťové plošiny, které osoby na vozíku bezpečně přepraví jízdou podél jedné strany schodů.
Na úpravy související s bezbariérovostí lze často získat finanční podporu z dotací a to až 90 % z ceny.
tags: #bezbarierovost #staveb #pocet #zamestnancu #předpisy