Pokud je úroveň vstupu do objektu v jiné výšce než okolní terén, je potřeba tento rozdíl vyrovnat. Nejpřirozenějším způsobem byl vždy schodek, případně několik schodů za sebou. Jestliže nám to prostor před objektem dovoluje a výškový rozdíl není příliš velký, pak nejuniverzálnější variantou je zřízení rampy. Na rozdíl od ostatních zařízení pomáhajících překonat schody je stavebně vytvořená rampa u většiny případů nejlepším řešením, a to nejen z hlediska estetického, ale protože ji může použít každý, pro kterého jsou schody překážkou. I z toho důvodu je doporučeno použití rampy vždy, pokud je to možné. Rampu je vhodné navrhovat v případě překonávání výšky jednoho až čtyř schodišťových stupňů.
Konstrukční a technické parametry bezbariérové rampy
Při návrhu a realizaci bezbariérové rampy je nutné zohlednit několik klíčových parametrů, které zajišťují její bezpečnost a funkčnost pro všechny uživatele.
Sklon rampy
Nejdůležitějším parametrem je maximální možný sklon rampy s přihlédnutím k její délce. Doporučovaný sklon je 1:16 až 1:12. Pokud rampa nepřekročí svojí celkovou délkou 3 metry, pak může být ve sklonu až 1:8. Obecně lze říci, že maximální sklon rampy, která není delší než 3 metry, může být až 1:6. Znovu ovšem opakuji, že pouze za předpokladu, že osoba s omezením pohybu, která rampu bude užívat, dokáže tento zvýšený sklon překonat dle svých fyzických možností bez větší námahy. Příčný sklon rampy by měl být prakticky rovinný, maximálně ve sklonu 1:100.
Délka rampy a podesty
Nejprve si vysvětleme, jak si lze jednoduše zjistit skutečnou délku rampy pro danou výšku, kterou je nutné překonat. Překonáváme-li například schodek o výšce 15 cm rampou ve sklonu 1:16, pak její délka se bude rovnat šestnáctinásobku překonávané výšky. Tedy 16 x 15 cm = 2,4 m. I když máme rampu v dostatečně mírném spádu, nemůžeme ji vytvořit nekonečně dlouhou bez možnosti odpočinku. Proto zřizujeme vždy minimálně po 9 metrech podestu v délce 1,5 metru.
Šířka rampy
Minimální šířka se pak odvíjí od požadavku jejího uživatele. Obecně lze říci, že optimální šířkou pro vstup do rodinného domu, kde nepředpokládáme akumulaci více lidí, je 1,2 metru.
Čtěte také: Funkční a krásná bezbariérová dlažba
Zábradlí a sokl
Každá rampa musí být opatřena zábradlím, případně madlem, a to ve výšce 0,9 metru. Toto madlo musí přesahovat rampu o 15 cm před i za ní. Druhá výplň zábradlí dosahuje výšky 0,25 až 0,3 metru a slouží jako zábrana proti sjetí vozíku z rampy. Spodní zábradlí lze nahradit osazením vyššího obrubníku. Tento zvýšený obrubník či sokl by neměl být nižší než 0,1 metru.
Povrch rampy
Povrch rampy musí být z protiskluzného materiálu. Vhodná je dlažba či povrch z betonu, s vhodnou povrchovou úpravou. Další možnou variantou je vytvoření rampy jako kovové konstrukce z kovových roštů. Jednotlivá oka takového roštu by pak neměla být větší než 1,5 cm ve směru chůze.
Souhrn technických parametrů rampy
| Parametr rampy | Hodnota / Popis |
|---|---|
| Doporučovaný sklon | 1:16 až 1:12 |
| Maximální sklon (délka ≤ 3 m) | až 1:8 |
| Maximální sklon (délka ≤ 3 m, se zohledněním uživatele) | až 1:6 |
| Příčný sklon | Maximálně 1:100 |
| Podesta | Minimálně po 9 metrech, délka 1,5 metru |
| Minimální šířka (rodinný dům) | 1,2 metru |
| Výška madla/zábradlí | 0,9 metru |
| Přesah madla | 15 cm před a za rampu |
| Výška spodní výplně zábradlí/soklu | 0,25 až 0,3 metru (zábrana proti sjetí), min. 0,1 metru (sokl) |
| Max. velikost oka roštu (kovová rampa) | 1,5 cm ve směru chůze |
Právní rámec bezbariérového užívání staveb v České republice
Právní úprava týkající se bezbariérového užívání staveb v České republice je na dobré úrovni a srovnatelná s ostatními právními úpravami členských států Evropské unie.
Historický vývoj legislativy
Ucelenou právní normu a pohled na bezbariérové řešení přináší až vyhláška č. 53/1985 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu. Tato vyhláška se stala prvním obecně platným právním předpisem v oblasti navrhování, přípravy a povolování staveb pro užívání osobami s omezenou schopností pohybu a vztahovala se na bytové domy, domy s byty určenými pro bydlení invalidních osob, na ústavy sociální péče, na stavby občanského vybavení a na stavby pro výrobu.
Dne 16. února 1994 byl schválen zákon č. 43/1994 Sb., kterým se doplňoval zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu o ustanovení, které nařizovalo zajišťovat užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Tento zákon byl významným krokem ve vztahu staveb a zdravotně handicapovaných osob. Následně Ministerstvo hospodářství vydává vyhlášku č. 174/1994 Sb., která nahrazuje dřívější předpis. Několik let platnosti vyhlášky č. 174/1994 Sb., však odhalilo některé závažné nedostatky a vyhláška byla v roce 2001 novelizována Ministerstvem pro místní rozvoj vyhláškou č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, která nabyla účinnosti dnem 15. prosince 2001. Zásadní změnou, která se ve vyhlášce vyskytovala, bylo doplnění o některé požadavky pro zrakově postižené osoby, které se v předcházejících zákonných ustanoveních příliš nerespektovaly.
Čtěte také: Tipy pro instalaci sádrokartonové světelné rampy
Význam vyhlášky č. 398/2009 Sb.
V listopadu roku 2009 vstoupila v platnost nová vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečující bezbariérové užívání staveb, která zrušila a současně nahradila dřívější vyhlášku č. 369/2001 Sb. Tato vyhláška nabyla účinnosti dnem jejího vyhlášení, resp. 18. 11. 2009 ve Sbírce zákonů částce 129 s platností na celém území ČR a její působnost se vztahuje na obecné, speciální, vojenské a jiné stavební úřady.
Vyhláška č. 398/2009 Sb. stanoví obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do tří let. V této nové vyhlášce byl aplikován nový pohled na problematiku bezbariérového užívání staveb, a to zejména ve formulování požadavků technického řešení pro základní tři druhy zdravotního omezení - pohybového, zrakového a sluchového. Vyhláška doznala velmi podstatných a výrazných změn v oblasti obecných technických požadavků oproti předcházejícím předpisům uplynulých let. Struktura vyhlášky vychází z předchozího předpisu vyhlášky č. 369/2001 Sb., a to ze základního paragrafového znění a navazujících čtyř přílohových částí.
Mezi základní a důležité změny vyhlášky č. 398/2009 Sb. patří formulace rozsahu uplatnění, přičemž byl vložen postup podle této vyhlášky také při kontrolních prohlídkách staveb. Každé z výše uvedených omezení má zcela jiné požadavky na úpravy staveb, které je nutné řešit samostatně. Změny ve vyhlášce č. 398/2009 Sb. jsou předmětem jak paragrafového znění, tak navazující přílohové části s požadavky na technické řešení. Informační a signalizační prvky musí být vnímatelné a srozumitelné pro všechny uživatele; je nutné brát v úvahu zejména zorné pole osoby na vozíku, velikost a vzdálenost písma.
Současný stav legislativy a normy
S účinností nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. došlo ke zrušení vyhlášky č. 398/2009 Sb. Pojem bezbariérové užívání staveb je stavebním zákonem č. 283/2021 Sb. rušen a přístupnost je podle ustanovení § 145 odst. 1 písm. e) jedním ze základních požadavků na stavby. Podrobné požadavky na přístupnost stanoví vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu.
ČSN 73 4001 platí pro navrhování přístupnosti a bezbariérového užívání nových pozemních staveb a staveb dopravní infrastruktury, změny záměru před jeho dokončením, změny dokončené stavby v zastavěném území, v zastavitelných plochách v návaznosti na předpokládané výstavbě. Norma platí pro stavby občanského vybavení, stavby pro bydlení, stavby pro výkon práce, komunikace pro pěší a veřejná prostranství. Norma neplatí pro stavby rodinných domů a stavby pro rodinnou rekreaci včetně přístupů k nim.
Čtěte také: Elegantní sádrokartonové rampy
Role Ministerstva pro místní rozvoj
Ministerstvo pro místní rozvoj je ústředním správním úřadem pro oblast územního plánování a stavebního řádu. Ve své gesci má mimo jiné zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí vyhlášky. V rámci své působnosti provádí také metodickou činnost a od roku 2010 byla věnována zvýšená pozornost právě metodické činnosti zaměřené na problematiku bezbariérového užívání staveb. Příkladem je pravidelná rubrika „Bezbariérové užívání staveb“ ve Stavebně správní praxi, která je součástí časopisu Urbanismus a územní rozvoj.
Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle § 194 písm. [pokračování není v textu]. Zákon o územním plánování a stavebním řádu č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) v § 2 odst. 2 písm. e) definuje bezbariérové užívání staveb obecným požadavkem na výstavbu spolu s obecnými požadavky na využívání území a technickými požadavky na stavby. Při uplatnění odstavce je stavebník povinen uvést jednoznačné důvody neuplatnění požadavků vyhlášky, resp. projektant musí navrhované řešení zdůvodnit, uvést jednoznačné důvody tak, aby je bylo možné objektivně posoudit stavebním úřadem, který na základě § 111 odst. 1 písm. b) stavebního zákona ověřuje projektovou dokumentaci mimo jiné z pohledu řešení obecných požadavků na výstavbu, resp. bezbariérového užívání staveb.
tags: #bezbarierova #rampa #sokl #informace