Ztužující věnec je část hrubé stavby, jejímž hlavním úkolem je ztužení budovy ve vodorovném směru a přenos vodorovných zatížení (např. vlivu větru). Funkci ztužujícího věnce nelze u zděných objektů ničím nahradit. Tento prvek hraje klíčovou roli v udržení prostorové tuhosti zděné konstrukce a zároveň zabraňuje zvětšování šířky trhlin, které již ve zdivu vznikly.
Ať už je při výstavbě použita jakákoli metoda zdění, v průběhu času se stavba vystavuje různým vlivům, které mohou vést k namáhání zdiva. Mezi příčiny patří například nerovnoměrné sesedání podkladu, rozdílné zatížení zdiva, velké rozměry objektu nebo použití různých materiálů. Tyto faktory mohou mít za následek vznik trhlin v omítce či dokonce prasklin ve zdech. S pozedním věncem se proto nejčastěji setkáte nejen u nosného zdiva každého podlaží objektu, ale také například u opěrných zídek.
Typy ztužujících věnců
Z praktického hlediska rozeznáváme tři základní typy věnců - ocelové, železobetonové a železobetonové prefabrikované, z nichž se v současné době setkáme s prefabrikovaným věncem u montovaných rámových konstrukcí a monolitickým věncem.
Dřevěné stropy a jejich uložení na věnec
U dřevěných stropů se trámy pokládají na ztužující věnec. Tam, kde probíhá rekonstrukce historicky cenného objektu, se někdy stává, že se strhnou poškozené rákosové podhledy a nad nimi se objeví bohatě zdobený malovaný záklop.
Klasická trámová konstrukce
Dalším typem dřevěného stropu je klasická trámová konstrukce. Tato konstrukce je tvořena stropními trámy - stropnicemi v osových vzdálenostech cca 0,9 - 1,2 m. Jednotlivé trámy bývají zapuštěné do zdiva minimálně po 200 cm. Pokud stavíme nový trámový strop, tak se doporučuje konce trámů co nejkvalitněji ochránit. Konce trámů se kladou na dubový polštář, nebo na pruh asfaltového pásu, a pečlivě se ošetří biocidem.
Čtěte také: Jak vybudovat betonový základ pro bránu
Fošnové stropy
Moderním dřevěným konstrukčním systémem jsou fošnové stropy. Fošnové stropy jsou alternativou, která byla navržena za účelem nižší spotřeby dřeva. Nosnou funkci zde mají fošny o rozměrech cca 60/250 mm, které jsou od sebe kladeny ve vzdálenostech cca 60 cm. Jsou zabezpečené proti klopení příčnými vzpěrami.
Povalové stropy
Nosná konstrukce povalových stropů je tvořena povalovými trámy, které mají obvykle tři hraněné plochy. Tyto trámy jsou kladené na doraz a vzájemně propojené ocelovými skobami, nebo šikmo zaráženými dřevěnými klíny, spolupůsobí potom jako souvislá deska. Trámy se ukládají na římsu s minimální délkou uložení okolo 300 mm. Tam, kde je komínové těleso, se vkládá běžná výměna. Mezery mezi jednotlivými trámy se ucpávali například mechem. Po uložení byly tyto stropy zaplněny vrstvou hlíny a písku.
Příprava a montáž betonového věnce pro dřevěný strop
Hrubá stavba rodinného domu probíhá obvykle velmi rychle, než se dostanete k betonování věnce. Betonáž věnce je totiž časově relativně náročná, zvlášť, pokud se bednění rozhodnete vyrábět sami. V průběhu stavby je třeba beton hutnit, aby správně obalil celou výztuž. Vzdálenost třmínků je cca 400 mm.
Tradiční šalování věnce
Betonáž věnce se tradičně dělala pomocí dřevěného bednění. Pomocí desek nebo později OSB se vytvořila na poslední řadě cihel „vana“, do které se umístila armatura a vše se pak zalilo betonem. Postupovat takto můžete i dnes, jenže příprava bednění je časově dosti náročná. Šalování pozedního věnce lze provést z OSB desek či dřevěných prken, využít však lze i věncovky. Šalování věnce musí být dobře zajištěno proti posunu řádným provázáním, zapřením či ukotvením do stěny.
Při provádění věnce se nejprve připraví na místě samotné bednění, následně se uloží výztuž dle návrhu a kladečského plánu, u obvodového zdiva se nesmí zapomenout na tepelnou izolaci, a nakonec se přikročí k betonáži. Pozední věnec se šaluje z OSB desek či dřevěných prken tl. 24 mm.
Čtěte také: Montáž betonových plotových panelů
Použití věncovek jako ztraceného bednění
Pokud se nechcete na stavbě moc trápit, vyberte si zdivo, respektive firmu, která jej nabízí tak, aby dům fungoval jako smysluplný celek. Součástí takového stavebního systému jsou i takzvané věncovky. Jedná se o výrobky, které podstatně urychlují betonáž věnce. Věncovky jsou vyrobeny podobnou technologií jako keramické tvárnice, ale jsou užší a mají podlouhlý tvar. Můžete tak snadno vytvořit bednění, které se stává pevnou a trvalou součástí stavby. Úspora času, a tím pádem i nákladům, je díky věncovkám obrovská.
Věncovky se používají jako ztracené bednění stropu a zároveň se za ně vkládá tepelná izolace, abychom dosáhli požadovaného tepelného standardu konstrukce. Věncovky se doporučují ukládat minimálně 25 mm na nosnou zeď, aby nedocházelo k podtékání betonu. Pokud je věnec zároveň součástí stropu, má věncovka funkci především ztužení okraje desky proti odštípnutí během případných následných prací.
Betonáž a výztuž
Beton by měl být předepsaný projektovou dokumentací, např. tedy C 16/20 či C 20/25. U betonu je vhodné zvolit třídu C 20/25 S1, či C 20/25 S3. Po vylití se beton hutní ponornými vibrátory. Ocel zajistí konstrukci pevnost v tahu. Vkládání oceli do betonové směsi se jinak nazývá armování. Obecně platí, že železobeton je tím trvanlivější, čím lépe jsou pruty chráněny proti korozi. Ještě než začneme betonovat, je nutné strop navlhčit, abychom zabránili nežádoucím procesům při zrání betonu.
Doba zrání betonu závisí na mnoha faktorech, nicméně doba, kdy beton dosáhne předepsané pevnosti, je 28 dnů. Zatížit jej však (alespoň částečně) lze již po pár dnech. Po cca 2-3 dnech totiž beton dosáhne přibližně 70% pevnosti.
Betonový věnec musí plynule sahat od jednoho rohu domu k druhému a měl by tvořit v rámci jednoho podlaží jeden celek (v případě větších staveb s dilatačními spárami). Pokud betonáž proběhne v optimálních podmínkách, lze pokračovat ve stavbě zhruba po jednom týdnu.
Čtěte také: Jak správně vybrat a instalovat betonové obrubníky?
Tepelná izolace betonového věnce
Aby se z věnce nestal tepelný most, je třeba ho vybavit i tepelnou izolací. Minimální tloušťka tepelné izolace se doporučuje 100 mm. Za věncovky a izolant se vkládá betonářská výztuž. Věncovky je, samozřejmě dle plánovaného zateplení objektu, třeba případně zateplit ještě před uložením výztuže. V místě železobetonového věnce by měla být zajištěna dodatečná tepelná izolace. Bez ní by totiž z pozedního věnce unikalo velké množství tepla skrze tepelný most.
Specifika betonových věnců u různých typů stropů
Některé typy stropů mají svá vlastní pravidla provádění věnců.
- U stropů s vložek MIAKO: Musí být věnce u obvodových i vnitřních nosných stěn na úrovni stropu a výztuž stropu a věnce se spojuje.
- U HURDIS stropů: Lze věnec provést v úrovni stropu a nosníky pokládat přímo na zdivo nebo naopak věnec provést pod úrovní stropu a nosníku položit na věnec - tato varianta se používá zejména u nosných zdí z plných cihel.
Předtím, než začneme nosníky ukládat, je potřeba připravit vhodné podmínky pro jejich uložení. Korunu zdiva je potřeba zpevnit a vyrovnat dostatečnou cementovou vrstvou, nebo rovnou vytvořit podkladní železobetonový věnec. Přesné údaje montáže se dozvíme z manuálu vydaného výrobcem daného systému.
Po uložení nosníků je nutné je bezprostředně podepřít ocelovými stojkami, nebo hranoly. Maximální vzdálenost podpory od zdi je přibližně 1800 mm. Osové vzdálenosti sloupků potom maximálně 1500 mm. U složitějších staveb, než je malý dvoupatrový rodinný domek, je součástí projektové dokumentace také statický návrh jednotlivých pracovních podpěr a jejich zajištění.
Doporučení pro rekonstrukci dřevěného stropu s betonovým věncem
Při rekonstrukci dřevěného stropu s betonovým věncem, kdy statik zhodnotil zdivo jako opukové a doporučil věnec na dlouhých stěnách s betonem do výše od poloviny trámu do 15 cm nad trám se 4 ocelovými dráty R12, je důležité zvážit několik aspektů. Častým dotazem je, jak zajistit vzduchovou mezeru kolem trámů, jelikož by neměly přijít do styku s betonem přímo. Důležité je, aby kolem těch trámů byla vzduchová mezera a přitom ten věnec nebyl moc přerušovaný.
Při poškození starých trámů tesaříkem je vhodné přišroubovat k původnímu trámu (např. 20x20) nový trám (např. 10x20) pro zvýšení únosnosti, i když to statik výslovně nevyžadoval.
Správné navržení statiky stavby je nejdůležitější částí projektové dokumentace. Pozední věnec je pak jedním z prvků, který konstrukci chrání před vodorovným namáháním. Aby byl tento typ vyztužení účinný, je třeba zvolit správný beton, ocel a instalaci.
tags: #betonovy #venec #dreveneho #stropu