Název románská kultura má svůj původ ve slově Roma, tj. Řím. Románská kultura tak navazuje a napodobuje kulturu starověkého Říma. Románský sloh, jehož název je odvozen od latinského slova romanus, které znamená římský, se velmi inspiroval stavebním slohem antického Říma a sdílel s ním i některé stavební prvky. Románský sloh vznikl v 10. století na území západní a jižní Evropy a přetrvává až do 13. století. Na české území se tento sloh dostává až v průběhu 12. století. Na našem území je románský sloh úplně první etapou vývoje architektury, ze které se dochovaly nějaké stavby.
Charakteristické znaky románské architektury
Románská architektura je příznačným uměleckým výrazem doby. Uplatnila půlkruhovou valenou či křížovou klenbu a kopuli. Tyto prvky umožnily stabilitu smělých stavebních konstrukcí. Románský stavební sloh se vyznačuje dřevěnými, kamennými nebo cihlovými stavbami, převážně církevního charakteru. Stavby mají malá úzká okna, klenby jsou valené, později křížové a mají malé rozpětí. Stavby mají masivní nosné zdi a pilíře.
- Zdivo: Staví se z pravidelně opracovaných kamenných kvádříků, spojených vápennou maltou. V případě, že bylo třeba většího okna, využila se takzvaná sdružená okna, oddělená sloupky, které pomohly rozložit váhu masy nad oknem.
- Okna: Úzká okna, kterých mohlo být více vedle sebe a která byla od sebe navzájem oddělena úzkými sloupky, se nazývají "sdružená". Dalším prvkem bylo kulaté okno - rozeta, většinou v průčelí.
- Portály: Velmi plasticky ztvárněnou částí kostela býval vstupní portál. Po polovině 12. století se architektonické prvky na portálech doplňují stylizovanými motivy.
- Interiér: Interiéry kostelů byly většinou omítnuté s nástěnými malbami a doplněny sochařskou výzdobou. Nástěnné malby byly určeny pro prostý lid, který neuměl číst a sloužily jako edukační prostředek.
- Sloupy: Sloupy mívají zdobené jak patky, dřík, tak i hlavici. Podlahy u honosnějších budov byly velmi kvalitní a byly zdobeny geometrickým nebo zvířecím motivem.
- Stropy: Typickými znaky románské architektury patří trámové stropy s valenou klenbou.
Typické románské stavby
Jedná se zejména o stavby církevní - baziliky a rotundy, neboť v té době určovala společenské a kulturní dění především církev. Ale stavěly se samozřejmě i stavby světské - hrady, paláce, falce apod.
Rotundy
Rotunda je jedním ze symbolů předkrálovských Čech. Rotunda, jak již její název napovídá, je stavba s kruhovým půdorysem a kuželovitou střechou, často ukončena lucernou. Zatímco ve starém Římě sloužily jako hrobky, tak křesťané je stavěli na místech, která připomínala významné události ze života světců, nebo jejich mučednickou smrt. Rotundy většinou mívaly jednu nebo více apsid (kruhový výklenek).
Známé rotundy na českém území:
Čtěte také: Jak na hladké a trvanlivé omítky
- rotunda sv. Jiří a sv. Vojtěcha na hoře Říp
- rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě
- nejstarší pražská rotunda Nalezení sv. Kříže
- rotunda sv. Martina na Vyšehradě
- rotunda sv. Longina v Praze na Novém Městě
Baziliky
Původ názvu slova bazilika pochází z řečtiny, kde znamená královské sloupořadí. Raní křesťané je začali stavět k bohoslužbám. Jednalo se o obdélníkové stavby, jejichž vnitřní prostor byl podélně členěn sloupořadím do 3 nebo více lodí. Hlavní loď byla vždy podstatně vyšší a širší, než boční lodě. Na východní straně pak byla ukončena apsidou, ve které bylo kněžiště.
Významné baziliky na českém území:
- bazilika sv. Jiří na Pražském hradě
- bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě (části románské baziliky jsou dochovány ve značné části půdorysu stojící stavby, zejména pokud jde o hlavní a jižní loď).
Tribunové (emporové) kostely
Tyto kostely nahradily stavebně jednodušší rotundy. Jedná se o jednoduché jednolodní stavby převážně obdélníkového půdorysu, které jsou ukončeny půlkruhovou apsidou na straně jedné. Při straně druhé, obrácené, bývá hranolová věž. Pod oltářem byla zpravidla umístěna krypta.
Románské hrady
Tvrze či románské hrady měly pevné zdi a masivní věž (zde byl byt rodiny hradního pána a jeho nejbližších sluhů). Byly opevněny i k ochraně poddaných v době válek. Významné prvky románského stylu je možné vidět například na Chebském hradě nebo na hradě Přimda.
Historický kontext a vývoj v českých zemích
V českých zemích se románský sloh rozvíjel až do poloviny 13. století. V Praze se projevuje od 2. poloviny 11. století do 2. poloviny 13. století. Stavby a celý vývoj slohu byly ovlivněny vývojem v jednotlivých zemích. V době vzepětí křesťanské ideje (po roce 1000) vznikla stavební horečka související s rozmahem klášterního života.
Čtěte také: Podrobnosti o štukových nadokenních obloucích
Již počátkem 8. století stavěli velkomoravští Slované z kamene. Důležitou roli hrál kníže Bořivoj, který založil na svém sídle, Levém Hradci, rotundu sv. Klimenta, nejstarší nám známý křesťanský chrám na českém území. Pravděpodobně nejstarší dochovaný a dosud stojící chrám je rotunda sv. Petra na hradě Budči. V 10. století se stavěly kláštery, Břevnovský a Ostrovský, a první ženský klášter při chrámu sv. Jiří na Pražském hradě. Po přelomu milénia, v 11. století, vzrostl počet křesťanských svatyní.
Zánik románského slohu u nás se nedá přesně stanovit - jednotlivé slohy doznívají, překrývají se s nastupujícími, a zvláště se promítá vliv nastupující "katedrální" gotiky. V podstatě se dá říci, že románská kultura a románský stavební sloh se u nás překrývají s celou dobou panování Přemyslovců.
Dochované románské památky v Brně a okolí
V Brně jsou významné románské pozůstatky často skryty pod úrovní terénu nebo zahrnuty do pozdějších staveb:
- Kostel sv. Petra a Pavla (Petrov) a kostel sv. Jakuba: Jejich románské části lze nalézt pouze v podzemí. Taktéž sklepení budov na petrovském kopci v okolí katedrály odhalují zbytky románských budov.
- Starobrněnský klášter: Během výzkumných prací v roce 1978 byly odkryty zbytky předpokládané románské rotundy.
- Kostel Sv. Kunhuty v Brně-Zábrdovicích: Z původní románské zděné basiliky se dochovaly pouze dva kamenné zlomky.
- Kostel sv. Michala (Dominikáni): Západní rameno křížové chodby bylo ve slohu románském. Při opravách klášterních budov počátkem 20. století byly pod gotickou obezdívkou odkryty zbytky románských třídílných sdružených oken a sloupků. V současné době je křížová chodba i rajský dvůr při Nové radnici po opravě a představuje stavební prvky románského slohu.
- Kostel sv. Jiljí v Brně-Komárově: Snad nejdochovalejší stavbou z románské doby v Brně, nejstarší dosud sloužící stavba na území města Brna.
V blízkém okolí Brna nalezneme románský kostelík Panny Marie v předpolí hradu Veveří. Ve vzdálenějším okolí je to především Klášter cisterciaček Porta coeli (Brána nebes) v Předklášteří u Tišnova, založený krátce před rokem 1233 vdovou po Přemyslu Otakarovi I. královnou Konstancií. Jde o významnou stavbu goticko-románského slohu s monumentálním gotickým portálem francouzského katedrálního typu. Nad kněžištěm se nalézá vzácná šestidílná žebrová klenba, zcela určitě nejstarší u nás. Na Kostelním ostrůvku poblíž Pasohlávek a Iváně (okres Břeclav) je zachován románsko-gotický kostel sv. Linharta, který je jediným pozůstatkem zatopené vsi Mušov.
Tyto památky, ačkoliv mnohdy skryté nebo přestavěné, jsou cennými svědky bohaté románské historie na našem území.
Čtěte také: Použití lehkých betonových stropů
| Typ stavby | Příklady v ČR | Charakteristické znaky |
|---|---|---|
| Rotunda | Sv. Jiří na Řípu, Sv. Kateřina ve Znojmě, Nalezení sv. Kříže (Praha) | Kruhový půdorys, kuželovitá střecha, často s apsidou(ami), malá okna. |
| Bazilika | Sv. Jiří na Pražském hradě, Sv. Petr a Pavel na Vyšehradě | Obdélníkový půdorys, podélné členění do 3 a více lodí, apsida na východní straně. |
| Tribunový (emporový) kostel | Kostel sv. Jakuba (Příbram na Moravě) | Jednolodní obdélníkový půdorys, půlkruhová apsida, hranolová věž, empora v západní části. |
| Hrad / Tvrz | Chebský hrad, Přimda | Pevné zdi, masivní věž, opevnění. |
tags: #romanske #stukove #stropy #hrady #informace