Kniha Betonová zahrada vypráví mrazivý příběh, který je podáván s naprostou samozřejmostí a otevřeností. Jedná se o rodinu se čtyřmi dětmi mezi 6 a 17 lety.
Příběh začíná na počátku léta někdy v 70. letech dvacátého století. Děj se odehrává na sídlišti, kde uprostřed stojí rodinný dům s betonovou zahradou, někde v Británii někdy po 2. pol. 20. století. Kniha je rozdělena do 10 kapitol.
Hlavní postavy:
- Jack: Patnáctiletý puberťák se sexuálními touhami, který je vypravěčem příběhu. V příběhu se mění z dítěte v mladého muže, doprovázen různými nástrahami života.
- Julie: Nejstarší ze sourozenců. Sedmnáctiletá Julie touží po moci nad rodinou a stará se o matku, když umírá.
- Sue: Druhá nejmladší, která jako jediná neztrácí spojení s realitou.
- Tom: Nejmladší člen rodiny. Šikovný ve škole. Začne se převlékat za děvče a pak začne předstírat, že je zase malé dítě.
Nejdříve zemře otec, a jsou tu náznaky, že vypravěč, patnáctiletý Jack, mu k tomu pomohl. Jack si váží svého otce, vysloužilého vojáka po srdečním infarktu, ale někdy mu lezou jeho vtípky na nervy. Jednou se Jackův otec rozhodne, že vybetonuje zahradu, protože na její úpravu při svém zdravotním stavu nestačí. Nakoupí cement a s pomocí Jacka se pustí do práce. Jack musí jít na záchod a když se vrátil na zahradu „otec ležel obličejem dolů na zemi, hlavou na čerstvě rozhrnutém, uhlazeném betonu.
Pak zemře matka, a té pro změnu mohla k smrti pomoci sedmnáctileté Julie toužící po moci nad rodinou. Od té doby Jackova matka chřadla. O tři dny později byla mrtvá.
Čtěte také: Betonová podlaha: detaily a postup
Aby děti nebyly navždy rozděleny do dětských domovů, dohodli se, že o tom nikomu neřeknou; fakt, že k nim nikdy nikdo nechodil na návštěvu, jim ulehčil mnohá předstírání. Problém byl však s tělem jejich matky: zabalili jej do prostěradla. Pochovali ji v prostorné bedně ve sklepě, kde ji zabetonovali zbytkem cementu, který zbyl po nezdařilém plánu otce. Konečně jsme ji položili na zem kousek od bedny. Šel jsem pro kbelík vody na zvlhčení té naší velké hromady betonu, a za chvíli, když jsem vzhlédl od míchání, Sue stála ve dveřích. Napadlo mi, že by se nás mohla pokusit zarazit, když jsem se ale s Julií chystal zdvihnout tělo, přistoupila a uchopila ho vprostředku. Protože matka neležela rovně, jen tak tak se do bedny vešla. Propadla se na pár centimetrů do betonu, který tam už byl. Obrátil jsem se pro lopatu, Julie ji ale už držela v rukou. A pak, když Julie nabrala novou várku, rozběhla se Sue k hromadě, nabrala tolik betonu, co jen se jí vešlo do obou rukou, a vhodila ho do bedny.
Čtyři nedospělí sourozenci se po smrti rodičů rozhodnou žít sami a po svém v rodinném domě uprostřed takřka opuštěné příměstské zástavby. Čas peskování a výchovných opatření vystřídala volnost, místo svazujících povinností je teď důležitější hra - hra na dospělé.
Julie si našla přítele Dereka, Sue se uzavírala s knihami v pokoji a Tom si hrával před domem s kamarádem z věžáků. Jednou k nim přijde Derek na návštěvu a stěžoval si, že něco smrdí. Sue oznámila, že to jsou trubky a Jack si myslel, že je to on, ačkoli se už dávno začal mýt a dodržovat hygienu. Když osaměli, zjistil Jack, že ve sklepě v betonovém hrobu se udělal puklina a pronikla jí neskutečný zápach.
Večer se Jack vzbudí a jde za Tomem do Juliina pokoje. Je tak horo, že jsou oba nazí. Tom leží v postýlce, hraje si na mimino. Jack se s ním baví a Tom mu řekne, že Derek ví, že v bedně dole ve sklepě není pes, ale jejich matka. Jack leží na posteli a přemítá o všem, co se změnilo za poslední dva roky. V tom přijde do pokoje Julie a lehne si vedle něho. Chvíli si povídali a potom začali zkoumat svá těla. „ Poměřili jsme si paže, nohy, krky a jazyky. Nikde jsme se však sobě nepodobali jako v pupíku, stejně s nám jemně zatáčel do štěrbiny, stlačené k jedné straně, a v prohlubince vytvářel stejné závity. Tak jsme pokračovali, až jsem strčil Julii prsty do úst a počítal jí zuby. Vtom jsme se začali tomu, co děláme, smát. Takhle je tam najde i Derek. Ptá se, jak dlouho to trvá a protože Julie zakrývá Jacka svým tělem, odpoví, že už dlouho. Derek ale ví, že je to její bratr. Jde dolů do sklepa a kladivem rozbíjí „hrob“ jejich matky.
Zanedlouho „zvenčí k nám dolehl hluk dvou tří zastavujících vozů, práskání dvířek aspěchající kroky několika lidí na přední cestě, což probudilo Toma. Mezerou v zácloně prosvítalo otáčející se modré světlo a vytvářelo na stěně mihotavý vzorek. Tom se posadil, upřeně na něj hleděj a pomrkával. Obstoupili jsme postýlku.
Čtěte také: Betonová dlažba na zahradě
Autor se snaží vlastně jen o jedno - šokovat…autor se převážně snaží poukázat na dysfunkčnost a absurdní hodnoty dnešní společnosti a její základní jednotky - rodiny. Rodina je nejdůležitějším prostředkem socializace. Děti se mají skrze ní učit hodnotám a korektnímu způsobu života. Pokud je ovšem pokřivená společnost, pokřiví se i rodina.
Čtěte také: Polské betonové jímky: kvalita
tags: #betonova #zahrada #kniha #obsah