Vyberte stránku

Román Betonová zahrada spisovatele Iana McEwana, nositele Řádu britského impéria, se zabývá dráždivým tématem nechtěně nabyté svobody čtyř sourozenců. Tato svoboda s sebou nese jak uvolnění všech dosud utajovaných choutek, abnormálností až perverzit, tak i úzkost, regresi a touhu po matčině náruči. Kniha má zvláštní a naléhavou atmosféru, která se pohybuje na hranici morálky a je vhodná pro čtenáře, kteří ocení literární díla s psychologickou hloubkou a nekonvenčními tématy.

Děj a motivy

Hlavním vypravěčem příběhu je patnáctiletý Jack. Příběh se odehrává v opuštěné ulici v domě, kde rodina žije v izolaci od okolního světa. Sourozence Jacka, Julii, Sue a Toma vychovává despotický otec a mlčenlivá a plachá matka. Otec se stará raději o svou zahradu než o své děti, které jsou jen terčem jeho žertů. Kniha začíná úmrtím otce, který se rozhodne zabetonovat zahradu, protože mu zdravotní důvody nedovolí o ni dále pečovat. Jack pomáhá otcovi smíchat beton, ale jen co si na chvilku odskočí, jeho otec dostane infarkt a Jack ho nalezne s hlavou zabořenou do betonu.

Po úmrtí otce zůstávají sourozenci se svou zeslabenou matkou, která tuší blízkou smrt a prosí nejstarší dceru Julii a Jacka, aby se postarali o své sourozence. Když matka zemře, děti se spontánně rozhodnou její smrt zatajit, aby neskončily v dětském domově. Jacka napadne, že jejich matku schovají ve sklepě, kde ji zakryjí betonem.

Postava Role v příběhu
Jack Hlavní vypravěč, patnáctiletý dospívající chlapec
Julie Nejstarší sestra, která se pokouší převzít roli matky
Sue Sestra, která tráví čas psaním deníku a čtením
Tom Nejmladší ze sourozenců, který prochází krizí identity

Psychologický rozklad

V atmosféře všeprostupujícího dusna nastává postupný a hluboký rozvrat životního ukotvení. Julie se snaží převzít roli matky, ale nakonec se všichni přestanou o všechno starat. Jack o sebe přestane úplně pečovat, nemyje se a většinu času tráví ve svém pokoji. Tom si vezme do hlavy, že se stane dívkou, a později se začne chovat jako mimino. Děj románu McEwan chirurgicky popisně a odosobněně drtí krunýř morálních hodnot a společenských předsudků.

Co z knihy činí výsostně umělecké dílo a vpravdě originální text, je její jazyk, který je přes veškerý popisovaný hnus básnivý, melodický, snad i krásný. Na pozadí napínavé a groteskní dějové linky Ian McEwan zkoumá cosi mnohem závažnějšího, totiž postupný rozklad čtyř zřejmě už od začátku narušených dětských osobností a postupné sílení jejich až psychopatických rysů.

Čtěte také: Betonová podlaha: detaily a postup

Divadelní adaptace

Divadelní adaptace zdařile vystihuje zvláštní atmosféru příběhu. Výtvarnice Eva Jiřikovská vytvořila prostor, v němž se děj odehrává, s velkou citlivostí vůči předloze. Na stěně je zavěšený koberec a až posléze se ukáže, že pod sebou ukrývá betonem zalitý sklep, z něhož vystupují nejasné obrysy skrčené postavy. Beton coby prvek zvrácenosti se jako červená nit táhne celou hrou; nejprve je přítomen verbálně, později se stane i nepřímou příčinou otcovy smrti a matčiným hrobem.

Inscenace otevírá důležitá témata, například otázku svobody a bezradnosti, jak s ní naložit, téma probouzející se sexuality a jejích hraničních podob, nejsilněji však v představení vystupuje téma perverze ve vztazích, ve vnímání sebe sama i ve vztahu k širšímu okolí.

Základní údaje o inscenaci

  • Divadelní adaptace: Petra Hůlová
  • Režie: Dodo Gombár
  • Scéna a kostýmy: Eva Jiřikovská
  • Hudba: David Rotter

Čtěte také: Betonová dlažba na zahradě

Čtěte také: Polské betonové jímky: kvalita

tags: #betonová #zahrada #Hermann #Lauscher #rozbor #a

Oblíbené příspěvky: