Mansardovou střechu řadíme mezi šikmé střechy. Je charakteristická lomeným spojením dvou různých šikmin ven do prostoru a dvěma bočními štíty. Spodní část mansardové střechy je provedena ve velkém sklonu, vrchní část střechy naopak v mírném sklonu.
Historie a původ mansardové střechy
Mansardové střechy se začaly stavět u velkých barokních paláců. Trámy krokví by totiž musely být velmi dlouhé, a tak někteří architekti navrhovali střechy lomené s různým sklonem. Jednou z prvních vlaštovek se stal v polovině 16. století pařížský Louvre.
Proč „mansarda“?
Název "mansarda" je odvozen od jména francouzského architekta Nicolase Françoise Mansarta, který se narodil 23. ledna 1598 v Paříži. Od mládí pracoval na stavbách církevních i světských. A protože byl nejen dobrý architekt, ale i praktický člověk, přišel s nápadem ukrýt celé jedno patro do střechy a ušetřit tak vlastníkům domu náklady. V polovině 17. století se Mansart stal královským architektem a byl to on, kdo určoval stavební styl doby Ludvíka XIII. Mansart ale nestavěl jen paláce a chrámy, navrhoval akvadukty, kanály, projektoval francouzské zahrady. Měl vybraný vkus, obrovský vliv a peníze.
Odkaz Françoise Mansarta dál rozvíjel jeho prasynovec, Jules Hardouin-Mansart. I on se stal významným francouzským architektem a dvorním stavitelem krále Ludvíka XIV. Zdědil prastrýčkovu sbírku plánů a kreseb a přijal jeho jméno. I díky němu dnes můžeme obdivovat krásu zámku ve Versailles.
Charakteristika a výhody mansardové střechy
Mansardovou střechu poznáme podle jejího specifického tvaru - je lomená, přičemž spodní část má výrazně větší sklon než horní. Díky tomuto tvaru vzniká pod střechou prostorná mansarda, která může být využita jako obytný prostor.
Čtěte také: Lichtenstein-Castelcorn a Kroměříž
Mansardová střecha není vůbec přežitkem dob minulých. Mansardy se stavěly a staví především kvůli podkrovnímu bydlení. Jsou i v dnešní době oblíbené. Poskytují totiž maximální využití prostoru pod střechou a zvýší celkovou obytnou plochu domova. Hlavní výhodou je tedy nově vzniklý obytný prostor, který si můžete zařídit velmi útulně i s přiznanými prvky mansardového krovu.
V mnohých případech vznikají mansardové střechy i úspěšnou rekonstrukcí starých objektů. Najdeme ji také u mnoha typů historických staveb domů, mlýnů nebo farních staveb vídeňského, německého nebo francouzského typu.
Sklon mansardové střechy
Sklon mansardové střechy určuje norma ČSN 73 1901-1. Šikmina strmého sklonu spodní části mansardové střechy je nejčastěji 60°- 80° pro domy s max. šířkou 6 m. Optimální skon vrchní části je 30°- 50°. Výpočet vnitřního úhlu u mansardové tašky je jednoduchý. Např. má-li spodní část střechy sklon 60° a vrchní 30° výpočet je 180° - 60° + 30° = vnitřní úhel 150°.
Podobně jako u ostatních typů střech i u mansardové střechy se sklon řídí normou ČSN 73 1901-1. Nejčastěji je sklon spodní, strmější části mansardové střechy v rozmezí 60°-80°. Optimální sklon horní, mírné střechy se pohybuje v rozmezí 30° - 50°. Pro objednávku mansardových tašek je třeba uvést vnitřní úhel.
Setkat se můžete také s tzv. falešnou mansardovou střechou, např. u půdní nástavby. Falešná mansardová střecha znamená, že se u obvodových stěn předsadí pomocná konstrukce v podobě dřevěných příhradových mansardových vazníků.
Čtěte také: Sloupy z betonu: designové tipy
Konstrukční prvky a detaily mansardové střechy
Plné vazby dle typu a polohy sloupků jsou stojatá stolice, ležatá stolice a kombinovaná stolice. Vazné trámy jsou uloženy na obvodových zdech nebo mohou být součástí stropní konstrukce. Kleštiny svazují vaznice, sloupky a krokve. Kleštiny jsou osazovány vždy ve dvojici. Do vaznic se osedlávají nebo kampují, do krokví a sloupků se upevňují ocelovými svorníky. Krokve na římsové vaznici se ukládají u sebe, ve dvou rovinách nebo nad sebou vzájemně přeplátované. Vzdálenost střední vaznice ke hřebeni se doporučuje max. 2,5 m, vzdálenost krokví mezi podporami se doporučuje max.
Konstrukce mansardové střechy je náročnější než u klasické sedlové střechy. To se může projevit ve vyšších nákladech na materiál i práci.
Střešní krytiny pro mansardovou střechu
Záleží na sklonu obou částí svahu. Na strmém spodním svahu jsou možnosti široké - tašky, plech, šindel. Na horním svahu s mírnějším sklonem je výběr omezený minimálními požadavky konkrétní krytiny. Při rekonstrukci posoudíme sklony a doporučíme vhodné řešení pro obě části.
Mansardové střechy se v minulosti pokrývaly nejvíce pálenými střešními taškami často ve tvaru prejzů. Někdy také šindelem nebo doškami. V současné době je možné na mansardovou střechu použít všechny typy krytin vhodné pro vyšší střešní sklony.
Mansardové tašky
Pokud je projekt mansardové střechy navržen tak, že roviny střechy na sebe plynule navazují a pokud jste si zvolili skládanou krytinu (betonové nebo keramické, pálené tašky), u některých modelů je možné přímo zakoupit mansardové tašky. Tyto tašky se však vyrábějí na zakázku a při jejich objednávce je třeba uvést velikost vnitřního úhlu mansardové střechy. Tvar mansardových tašek perfektně sedne na hranu ploch s různými střešními sklony. Mansardové tašky tak představují funkční a estetické řešení, kdy je střešní plášť kompaktní.
Čtěte také: Ceny betonových tvarovek na sloupy
Barokní krovy a Slavkovský zámek
Pokud rádi navštěvujete stavební památky a chtěli byste vidět něco víc než jen obligátní interiéry, tak pro vás máme tip. Na zámku ve Slavkově u Brna nabízejí výjimečné komentované prohlídky zrekonstruovaných krovů, doplněné o výklad o jejich historii a postupech oprav. Vlastní budova zámku byla navržena na půdorysu písmene U, do kterého ale nešel umístit velký společenský sál ani honosné vstupní průčelí. Proto k základu dostavěli dvá rozevírající se pavilony. Tím vznikl rozsáhlý vstupní prostor, vymezený na opačné straně oblouky koníren. Trojpodlažní barokní zámek má symetrickou dispozici, které ve středu vévodí oválný sál, zakrytý mansardovou střechou s měděnou krytinou. Ze západu na ni navazuje plochá střešní terasa, směřující do zámeckého parku. Zrcadlově shodná boční křídla mají valbové střechy s charakteristickými komíny, umístěnými do hřebene. Ve vrcholech stanových střech jsou taky komíny na nárožních rizalitech. Pokud si střechy na Slavkovském zámku dobře prohlédnete zvenčí, tak vám už před vstupem do podkroví musí být jasné, že jejich tvůrci byli opravdoví mistři. Zvládli zborcené plochy, navazování různých sklonů i výškových úrovní, umístění komínů ve vrcholových partiích a kdoví co ještě. Laika i odborníka překvapí parametry použitých trámů. Smeknout je třeba před složitými konstrukčními detaily, kdy se v jednom místě sbíhá několik trámů z různých stran. Nepřehlédněte ani řešení krovu v místech, kudy procházejí mohutná komínová tělesa. Znalci jistě poznají, že základním konstrukčním systémem zdejších krovů jsou ležaté stolice. Na severním křídle je pak jedna zvláštnost, a to neobvyklá kombinace ležaté a stojaté stolice. Namísto příčných pásků, běžných u klasické ležaté stolice, jsou zde v plných vazbách dvojice svislých sloupků, čepované do vazných trámů. Poněkud jinak je řešena sedlová střecha na západním křídle, která má relativně nízký sklon 32º a je z ní přístupná pultová střešní terasa. Na terase určitě nepřehlédnete oválné světlíky, které přisvětlují chodbu ve středním traktu. Veluxy tenkrát neměli, ale vyřešili to dobře. Všechny střešní konstrukce slavkovského zámku ohromí, nejvíce ale krov nad centrální částí. Má mansardovou střechu s oválným půdorysem, kterou vynáší dvě úrovně hambalků. Tvar střeše dávají skružované ramenáty, sbíjené z prken. Krov uprostřed vrcholí čtyřmi vysokými zdvojenými věšadly (pozn.: typ tesařské konstrukce) se závěsy z kované pásoviny. Dřevo na původních krovech bylo převážně jedlové, zčásti borové. Nejstarší dřevo, použité na slavkovské krovy, bylo kácené v roce 1730. Bohužel zapracoval zub času a průzkumy potvrdily, že asi 80 % krovů je ztrouchnivělých a dřevo se rozpadává. Současná podoba krovu je tedy z větší části jen věrnou kopií původní konstrukce. Na její stavbu se používalo dodatečně otesávané smrkové řezivo. Krovy slavkovského zámku jsou přesvědčivým dokladem řemeslné dovednosti a konstrukční vynalézavosti našich předků. Krov nad centrálním sálem je zářným příkladem složité prostorové konstrukce, navržené speciálně pro toto zastřešení oválného půdorysu. Také obě varianty krovů nad severním křídlem představují neobvyklá řešení, která u plných vazeb ležatých stolic ruší jejich tradiční vzpěradlovou funkci a namísto toho se zde uplatňují tuhé, téměř příhradové rámy. Prohlídky barokních krovů na zámku Slavkov se konají pouze výjimečně, obvykle dvakrát za rok.
| Konstrukční systém | Popis | Výskyt na Slavkovském zámku |
|---|---|---|
| Ležatá stolice | Základní konstrukční systém krovů | Většina krovů |
| Stojatá stolice | Používá svislé sloupky čepované do vazných trámů | Severní křídlo (v kombinaci s ležatou stolicí) |
| Kombinovaná stolice | Spojení prvků ležaté a stojaté stolice | Severní křídlo |
| Hambalky | Dvě úrovně podpěr pro mansardovou střechu | Krov nad centrální částí |
| Skružované ramenáty | Tvarují střechu, sbíjené z prken | Krov nad centrální částí |
| Zdvojená věšadla | Vysoké tesařské konstrukce se závěsy z kované pásoviny | Vrchol krovu nad centrální částí |
Zateplení a údržba mansardové střechy
Konstrukce mansardy klade na zateplení specifické nároky - zejména v oblasti zlomu, kde se mění sklon a kde musí zateplení správně navazovat. Nejčastěji se kombinuje zateplení mezi krokve s nadkrokevní izolací nebo zateplením pod krokve.
Lomený tvar střechy a vikýře mohou komplikovat údržbu a čištění. Je třeba věnovat zvýšenou pozornost těsnosti a odvodnění střechy, aby se předešlo zatékání a poškození konstrukce. Náročnější - více klempířských detailů, obtížnější přístup ke zlomu a případně ke strmému spodnímu svahu. Cenu vždy upřesníme po prohlídce konkrétní střechy. Vlhkostní mapy na stropě nebo stěnách v místě zlomu, kondenzace nebo plíseň v podkroví v oblasti zlomu jsou známky problémů.
tags: #barokni #sloupy #mansandrova #strecha