Mansardová střecha, pojmenovaná po francouzském architektovi 17. století Francoisi Mansartovi, je charakteristická svým lomeným tvarem, který umožňuje maximální využití podkrovního prostoru pro obytné účely. Vznik mansardových střech se datuje do období baroka, kdy tehdy stavěné mohutné šlechtické paláce nebylo možno jednoduše překonat pomocí klasické sedlové střechy. Mansardová střecha je totiž variantou střechy sedlové; každá její polovina mezi hřebenem a okapem se skládá ze dvou střešních rovin odlišného sklonu. Vnitřní prostor pod touto střechou se nazývá mansarda (obytné podkroví).
Konstrukční charakteristika
Mansardovou střechu poznáme podle jejího specifického tvaru - je lomená, přičemž spodní část má výrazně větší sklon než horní. Tento sklon se obvykle pohybuje mezi 60 až 80° u spodní části a 30 až 50° u horní části. V dnešní stavební praxi rozeznáváme mansardové střechy, kde je celá nosná konstrukce vytvořena krovem, nebo mansardové střechy, kde krov tvoří pouze vrchní část s mírným sklonem a spodní část je v podstatě obložená stěna posledního nadzemního podlaží.
Výhody a nevýhody
- Maximální využití prostoru: Hlavní výhodou mansardové střechy je možnost efektivního využití podkroví pro bydlení. Díky lomenému tvaru střechy vzniká pod ní dostatek prostoru pro vytvoření plnohodnotných místností s dostatečnou výškou stropu.
- Estetický vzhled: Mansardová střecha dodává budově elegantní a originální vzhled.
- Složitější konstrukce: Konstrukce mansardové střechy je náročnější než u klasické sedlové střechy. To se může projevit ve vyšších nákladech na materiál i práci.
- Náročnější údržba: Lomený tvar střechy a vikýře mohou komplikovat údržbu a čištění. Je třeba věnovat zvýšenou pozornost těsnosti a odvodnění střechy, aby se předešlo zatékání a poškození konstrukce.
Realizace a zateplení
Ano, konstrukce mansardy klade na zateplení specifické nároky - zejména v oblasti zlomu, kde se mění sklon a kde musí zateplení správně navazovat. Nejčastěji se kombinuje zateplení mezi krokve s nadkrokevní izolací nebo zateplením pod krokve. U mansardových střech lze položit všechny typy střešních krytin určené na vyšší sklony, tzn. střešní tašky, prejzová krytina, asfaltové šindele apod.
| Parametr | Popis |
|---|---|
| Sklon spodní části | 60 až 80° |
| Sklon horní části | 30 až 50° |
| Hlavní využití | Vytvoření plnohodnotného obytného podkroví |
Pokud roviny střešního pláště navazují plynule na sebe, je možné u tašek použít tzv. tašku mansardového zlomu. Tyto tašky se většinou dodávají na speciální objednávku, protože je nutné do výroby nahlásit velikost vnitřního úhlu u mansardové střechy. Výpočet je jednoduchý - např. mansarda má sklon 70°, vrchní střecha 35°. Výpočet: 180° - 70° + 35° = vnitřní úhel 145°.
Při rekonstrukci posoudíme sklony a doporučíme vhodné řešení pro obě části. Náročnější je realizace zejména kvůli počtu klempířských detailů a obtížnějšímu přístupu ke zlomu. Varovnými signály pro nutnou údržbu jsou vlhkostní mapy na stropě nebo stěnách v místě zlomu, kondenzace nebo plíseň v podkroví v oblasti zlomu.
Čtěte také: Vše o mansardové střeše v kontextu barokní architektury
Čtěte také: Plechová střecha Satjam: Co byste měli vědět
Čtěte také: OSB desky na plochou střechu: Tloušťka
tags: #baoni #mansardová #střecha #informace