Potřebujete renovovat cihlové zdivo bez námahy, rychle a efektivně? Čištění cihlového zdiva pískováním je totiž oproti jiným postupům velice jednoduché, účinné a rychlé. Vzhledem k tomu, že při renovaci starého cihlového zdiva obvykle potřebujete pískovat rozsáhlejší plochy, sáhněte pro profesionální mobilní pískovačce.
Příprava před renovací
Odležení cihlového zdiva
Pokud se jedná o „čerstvé“ zdivo, počkejte, až malta vytvrdne. Cihly by měly být před čištěním úplně suché a minimálně 7 dní „staré“.
Odstranění nečistot
Snažte se pečlivě odstranit všechny velké kusy malty a další nečistoty před samotným čištěním cihel. Použijte zednické kladívko, nebo škrabku.
Ochrana okolních předmětů
Zajistěte dostatečnou ochranu všech povrchů a předmětů kolem zdiva, které nechcete pískovat. Zakryjte okna a dveře, abyste je během tryskání cihel trvale nepoškodili.
Zkušební čištění cihel
Když jsou všechny plochy připraveny k tryskání cihel, zahajte první zkušební pískování - čištění.
Čtěte také: Postup renovace cihlové klenby
„Ostré“ pískování cihel
Teď už máte všechny povrchy připravené a vyzkoušeli jste si, jak pískování cihel funguje.
Práce se zdivem
Aby práce probíhala hladce a efektivně, je nutné dodržovat určitou posloupnost prací. Existuje několik variant červeného cihlového zdiva. Nejběžnější typy zdiva jsou víceřadé a jednořadé. Práci je nutno zahájit přípravou stavebních materiálů a nářadí.
Příprava malty
Připravte maltu. To je velmi důležitý bod. Rychlost práce i kvalita zdiva závisí na kvalitě malty. Vezměte cement M400 a jemný písek v poměru 1:4. Vezměte čtyři kbelíky písku na jeden kbelík cementu. Někdy se přidává jíl nebo vápno, protože jsou plastické. Cement a písek se důkladně promíchají. Je velmi důležité přidat správné množství vody. Pokud si vezmete jeden kbelík cementu na hnětení, budete potřebovat asi kbelík vody (je lepší vzít o něco méně). Vše důkladně promíchejte.
Základní techniky zdění
První řada je při pokládání velmi důležitá, závisí na ní další pokládání. Pomocí provázku a vodováhy se snažte první řadu co nejlépe vyrovnat. Velký problém nastává při kreslení svislých úhlů. Nejdříve se vyloží rohy. Chcete-li zobrazit obdélníkové rohy, použijte kovové rohy. Nejprve pomocí vodováhy položte několik cihel a poté pomocí konzol upevněte rohy. Pro kontrolu přesnosti a úrovně pálené cihlové zdi můžete použít kovový profil.
Tloušťka spár
Šev při pokládání cihel musí být dostatečně tenký. Tloušťka vodorovné spáry by měla být 10 až 15 mm a svislé spáry 8 až 15 mm. Pokud plánujete v budoucnu stěnu omítnout, doporučuje se položit cihlu na „pusto“. Za tímto účelem není nutné maltou zcela vyplnit všechny spáry a trhliny, takže omítka do trhlin vtéká již při omítání. Armovací síť se pokládá po pěti řadách cihel.
Čtěte také: Kompletní průvodce renovací parket
Oprava cihlové zdi
Běžná cihla z pálené hlíny nevydrží věčně a její odolnost vůči zubu času není ideální. Ve většině případů chrání zdi z cihel omítka, ale neplatí to vždy a v mnoha případech stojí před majiteli cihlových domů a chalup úkol cihlové zdi opravit, zabránit jejich dalšímu chátrání, případně zvýraznit jejich specifickou krásu a využít jí k dotvoření atmosféry domu, a to zvenčí i uvnitř.
Postup opravy poškozené zdi
Nejběžnější a bohužel i poměrně pracná oprava vás čeká v případě, že je potřeba rekonstruovat chátrající venkovní cihelné konstrukce, například obvodové zdi nebo cihlovou zeď ohraničující pozemek. Taková situace často nastává při obnově staré chalupy, ale i v případě, že necháte povětrnostní podmínky působit příliš dlouho. Z původně omítnuté cihlové zdi zpravidla na některých místech odpadá omítka nebo se objevuje stále více „podfouknutých“ míst, kdy omítka sice ještě drží, ale začíná tvořit puchýře, pod nimiž je patrná dutina. Pokud odpadly kusy omítky už před nějakou dobou, začnou se porézní cihly drolit v důsledku nasáknutí vodou a následného popraskání kvůli mrazu. Škody působí dešťová voda, zemní vlhkost, vítr i sníh, a ztratí-li cihlová zeď ochrannou bariéru v podobě omítky, může začít degradovat velmi rychle. S opravami tedy neváhejte, jinak bude jejich nutný rozsah velmi rychle narůstat. Je třeba počítat s tím, že oprava poničené cihlové zdi je pracná, často je potřeba dozdívat pouze úlomky, ale použít lze i staré cihly.
Odstranění zvětralých částí
Je nutné začít očištěním a odstraněním veškerých zvětralých a nesoudržných částí omítky, vyškrábat znehodnocenou drolící se maltu ve spárách mezi cihlami a odstranit části cihel, které praskají nebo které se doslova sypou v důsledku zvlhnutí a promrzání. K tomu si vystačíte s kladívkem, sekáčky s různou šířkou čepele, ocelovým kartáčem a koštětem, ale dobře poslouží i menší sekací kladivo, tedy ne zrovna bourací „kango,“ které by mohlo napáchat víc škody než užitku. K dispozici byste měli mít i alespoň malou zásobu kvalitních cihel, které však nemusí být nové. Postačí staré očištěné cihly, které se v chalupách obvykle najdou nebo je lze často levně koupit na inzerát.
Dozdívání a vyrovnání podkladu
Důkladně očištěnou zeď (můžete ji nakonec zbavit prachu a posledních nesoudržných částic i tlakovou myčkou) začněte opravovat tam, kde jsou škody největší.
Omítání opravených míst
Po provedení těchto oprav je nutné počkat, až malta či lepidlo dostatečně vyzrají, a poté standardním způsobem omítnout místa, která to vyžadují. Postupovat můžete tradičním způsobem, tedy posílit soudržnost podkladu pomocí „špricu“ z naředěné malty nebo nanést na omítaná místa penetraci (adhezní můstek), s níž se samozřejmě pracuje snadněji. Pak následuje obvyklá kombinace jádrové a štukové omítky, případě pokladová vrstva a fasádní pastovitá omítka. Záleží na velikosti omítané plochy a na tom, zda přizpůsobujete opravená místa původní omítce. Pak připadají v úvahu i omítky vápenné. Pokud je ale rozsah oprav například větší než 50 % omítnuté plochy, stojí už za úvahu kompletní oprava a obnova fasády.
Čtěte také: Ceny renovace parket Olomouc
Oprava komínů
Krásně vystavěné cihlové komíny jsou ozdobou a viditelnou dominantou mnoha venkovských domů. Pokud jsou z dobře vypálených a kvalitně spárovaných zvonivek, vydrží celá desetiletí a dobře odolávají povětrnostním podmínkám i občasnému znečištění kondenzátem. Ale neplatí to vždy, někdy byly použity ke stavbě i běžné cihly a často se vnější části komína omítaly maltou podobně jako obvodové zdi. Má-li zejména z estetických důvodů smysl vrátit chátrajícím cihlám tradiční ruční omítku, je postup podobný jako u opravy zdiva, jen to bude na střeše výrazně náročnější. Destrukci cihel urychluje opadaná omítka, proto je nutné taková místa důkladně oklepat a vrstvy omítky obnovit.
Lze také použít postup, který obvykle provádějí pokrývačské firmy při výměně střechy: vnější část komínového tělesa se zbaví veškerých zvětralých částic a zbytků zdiva a omítky, udělá se hrubé vyspárování a poté se komín natáhne vrstvou lepidla. Do ní se v průběhu zavadání vloží armovací tkanina (perlinka) a poté se natáhne další vrstva perlinky podobně jako při montáži fasádní tepelné izolace. Nakonec se na komín natáhne vrstva fasádní omítky, pokud možno co nejkvalitnější a nejodolnější. Nutno připomenout, že takto opravený komín je až stroze geometricky přesný a rovný a nemusí každé chalupě slušet.
Zdění lícových cihel
Lícové cihly jsou již desítky let velice oblíbené nejen díky svým vynikajícím vlastnostem, ale také jedinečným vzhledem. Rozhodli jste se vyzdívat lícové zdivo sami? Ještě něž se pustíte do práce, je třeba, aby celá dodávka, celé potřebné množství bylo na staveništi. Lícové cihly jsou většinou dodávány na nevratných paletách a jsou zabaleny PE folií.
Rozměření
Nejdůležitější částí přípravy je důkladné rozměření. V tomto případě platí pravidlo dvakrát měř a co nejméně řež. Pamatujeme, že pečlivé ustavení svislých spár a rozměření jednotlivých řádků fasády je nejdůležitější etapou přípravných prací před zahájením zdění! Pro rozměření budete potřebovat vědět výškový modul lícových cihel (u formátu WDF se jedná o 65 mm) + šířku spáry, která je dle standardů 8-12 mm počítáme 10 mm. Modul je tak v případě lícových cihel ve formátu WDF (Belgický formát) 75 mm. To samé platí pro délkový rozměr, který je u WDF formátu 215 mm + 10 mm spára. Dejte však pozor a nespoléhejte se pouze na katalogový rozměr. Nikdy nerozměřujte od spodní hrany zdiva. Pro správné rozměření nás vždy bude zajímat spodní hrana překladu oken. Od této pomyslné nuly rozměřujeme směrem dolů a směrem nahoru.
Malta pro zdění a spárování
Zásadně doporučujeme použít speciální maltu pro zdění, která zaručuje správnou dobu tuhnutí, nízkou nasákavost a má všechny další požadované vlastnosti. Jedná se o tzv. jednokrokovou zdící a spárovací maltu, které slouží k současnému zdění a spárování. Vyhnete se tak dodatečnému spárování. Malta je pytlovaná po 30 kg a již má požadovanou barvu (antracit, šedá, bílobéžová, krémová, bíla). Spotřeba se udává cca 40-45 kg/m2. Připravíme si takové množství malty, které zpracujeme v intervalu 1-2 hodin. Konzistence malty by měla být mírně tuhá, plastická. Maltu nanášíme na řádek lícových cihel zednickou lžící opatrně, abychom neznečistili lícové plochy. Maltu ložných a styčných spár lze nanášet současně nebo postupně. Přitom je důležité, aby spáry byly zcela vyplněné maltou.
Samotné zdění
Po správném rozměření se pustíme do samotného zdění. Nejprve velice přesně vyzdíme rohy. Po pečlivém vyzdění obou rohu líce do výšky 4-5 řádků nám zbývá vyzdívka vnitřního pole. Pro zachování stejné velikostí styčných spár doporučujeme položit si první vrstvu nejprve nasucho a styčné spáry zvětšit nebo zmenšit do standardních rozměrů 8-12 mm, abychom při dalším zdění zachovávaly stále stejnou šířku spár, jimiž se budeme při dalším zdění řídit. Přesnost spár kontrolujeme u ložných spár dlouho vodováhou a u styčných spár závažím. Styčná spára z 1. řádku váže na styčnou spáru 3. řádku, 2. atd.
Po ukončení zdění části fasády, nejlépe na začátku procesu tuhnutí malty doporučujeme proškrábnout styčné i ložné spáry do hloubky kolem 10 mm a dát jim tak finální tvar. Vyškrábnutí se provede např. dřevěným kolíkem nebo stačí u kus staré hadice. Zásadně nezdíme za nepříznivého počasí (déšť, vysoká teplota a přímé sluneční záření, možnost poklesu teploty pod + 5 °C).
Čím dotmelit líc?
Pro dotmelení Remmers dodává tzv. Pro lícové cihly hladkého líce použijeme maltu s velmi jemnou strukturou, schopnou vyhlazení do nuly - Restauriermörtel SK. Pozor! Pojivem restaurátorských malt je buď bílý cement, nebo tzv. románský cement (Fugen und Ergänzungs-mörtel RZ), případně trasový cement. Pro speciální památkové účely v případě rozpadajících se materiálů se používají i bezcementové vápenné (Restauriermörtel ZF) a akrylátové malty (Restauriermörtel AC).
Pravidlem pro doplnění líce je vždy:
- Pevnost doplňku nižší, než originálu (50-100%)
- Prodyšnost i nasákavost doplňku srovnatelná s originálem (!)
- Tepelná roztažnost, bobtnavost, deformace - vše podobné doplňovanému originálu
- Přídržnost na podkladu je výrazně nižší, než soudržnost podkladu (40-80%)
Nikdy tedy nedoplňujeme líc materiálem tvrdším, než je cihla, a rovněž nepoužijeme nenasákavou hmotu.
Jak správně spárovat?
Pro spárovou maltu platí rovněž několik pravidel:
- Má být výrazně měkčí, než spárovaná cihla (20 až 60% pevnosti cihly)
- Musí být nasákavá, srovnatelně jako cihla
- Má být pružnější, než cihla
- Musí být prodyšná, srovnatelně k cihle
V kostce: při pohybech vyvolaných tepelnou roztažností a smršťováním, případně bobtnáním to musí být spára, která se poddá, kde se odehraje deformace. Případně spára má být tím místem, kde se odehraje porucha. Proč? Spára se opraví snadněji, než cihla. Všechna tato pravidla spárování platí pochopitelně i pro kamenné fasády. Při provádění doplňků poškozených cihelných ploch je třeba doplnit zvlášť cihly a zvlášť spárovou maltu. Spáru doplníme vždy maltou s nižší pevností, aby se zde mohla odehrát deformace.
Pro spárování používáme malty na bázi vápna (Fugenmörtel ZF), vápna s hydraulickými přísadami (Fugenmörtel TK) a jen pro velmi pevné cihly a pásky lze použít tvrdší malty na bázi románského cementu (Fugen und Ergänzungsmörtel RZ) nebo bílého portlandského cementu (Fugenmörtel). Naopak pro velmi křehké a rozpadající se historicky cenné nálezy byla ve spolupráci se Zemským památkovým úřadem Durynska vyvinuta malta s čistě akrylátovým pojivem Fugenmörtel AC. Tato malta je maximálně pružná za minimální pevnosti, takže nepoškodí ani velmi rozpadavé cihly nebo sprašující opuku.
Každá zrnitost malty a každé pojivo vyžaduje jinou tloušťku nanášené malty. Je třeba dodržet doporučení výrobce a pro obnovu tenké vrstvy na povrchu stávající pevné spáry použít jemnou spárovací hmotu, zatímco na vypadané či vyplavené spáry užít hrubší maltu, určenou pro větší tloušťky nánosu.
Jak ochránit fasádu proti vodě?
Prvotní ochranou proti vodě je samozřejmě dostatečný přesah střechy a dalších vodorovných prvků. Většinou starší fasády tímto jsou vybaveny. Lze nalézt i výjimky, podobně nalezneme nechráněné vodorovné plochy na fasádách nově prováděných. Na vodorovných plochách (parapetech, atikách) v zimě taje sníh a voda proniká do zdiva. Když odhlédneme od vlhkostní problematiky, zůstává problém rozpadu spárovací a zdicí malty, resp. vyplavování vápenné složky pojiva. Pokud se nejedná o závažný technický problém, vápenné výluhy na cihlově červené fasádě jsou nepěkným šrámem.
Jak a kde provádět ochranu?
V sevřené městské zástavbě nebývá problém se svislými plochami. Problém nastává v otevřené krajině i na stavbách otevřených působení větru - příkladem jsou rodinné domky v zahradách. Zde působí po část roku i větrem hnaný déšť, který pronikne i tence ochráněných povrchem cihly, případně spárou.
Čím hydrofobizovat?
Vodorovné plochy parapetů a šikmé plochy atik je vhodné chránit hloubkovou hydrofobizací včetně související svislé plochy až po okapnici, kde by se po povrchu stékající kapka měla odtrhnout a nezatéci na svislou plochu fasády. Svislé plochy nechráněných staveb chráníme před větrem hnaným deštěm, nejméně ze strany převládajících větrů. Pro hydrofobizaci můžeme použít jak kapalné, tak krémové prostředky. Kapalné prostředky (Funcosil SNL, Funcosil WS) nanášíme poléváním, tedy postřikem hrubým proudem kapaliny. Ideální je postupovat odzdola nahoru, abychom měli jakousi jistotu rovnoměrného prosycení podkladu hydrofobizátorem.
Proto je mnohem výhodnější použít krémový hydrofobizátor Funcosil FC. Jedná se o krémovitě nastavenou emulzi silanu a siloxanu ve vodě. Dlouhá doba rozpadu krému na složky je výhodou, na fasádě jasně vidíme natřená a nenatřená místa i spotřebu materiálu. Krém Funcosil FC lze nanášet válečkem i štětkou, v případě hlubších spar je štětka neocenitelným pomocníkem. Rovněž dlouhá doba styku viskózního krému, který nestéká, s povrchem fasády umožňuje větší hloubku průniku hydrofobizátoru do podkladu. Tak provedeme hloubkovou ochranu fasády, kterou bychom kapalným prostředkem provedli po trojnásobné aplikaci! Hloubková ochrana je zvláště potřebná proti tlaku větrem hnaného deště. Tlak větru totiž je schopen protlačit kapky vody tenkou hydrofobní vrstvičkou na povrchu. Pro solitérní stavby je zpravidla vyžadována hloubka hydrofobizace 15 mm.
Na závěr upozornění: hydrofobizace, provedená hloubkově, sice ochrání fasádu na dlouhé destky let před vnikáním srážkové vody a jí nesených rozpuštěných látek. Na druhou stranu nenasákavost podkladu na stejnou dobu znemožňuje použití opravných malt, nátěrů a tmelů na čistě vodné bázi. Pro hydrofobní podklad je třeba vždy používat silně lepivé nátěry a malty (tedy ty s vysokým obsahem polymerů, nejčastěji disperzí).
tags: #renovace #cihlové #zdi #postup