Asfaltový šindel bobrovka je oblíbená střešní krytina pro svůj klasický vzhled, nízkou hmotnost a relativně jednoduchou montáž. Asfaltové (kanadské) šindele jsou oblíbené pro svou nízkou hmotnost, rychlou pokládku a širokou nabídku povrchů. Tento článek vám poskytne podrobný návod, jak správně položit střešní šindel bobrovka, a upozorní na nejčastější chyby.
Co je asfaltový šindel bobrovka?
Asfaltový šindel bobrovka je tvořen šablonami z pásu oxidovaného asfaltu s minerálními plnivy a nenasákavou nosnou rohoží ze skelných vláken. Povrch je tvořen tlakově zaválcovaným posypem z keramizovaného probarveného granulátu. Vrchní strana je opatřena termoaktivními body, které slouží ke slepení šablon a vytvoření kompaktní plochy. Lze jej použít pro vytvoření vrchní vrstvy střešního souvrství se sklonem střech 15°-85°, s výjimkou samolepivých typů šindelů, kde je povolen i sklon 90°.
Vlastnosti a výhody
- Nízká hmotnost (9,1 kg/m2)
- Jednoduchá montáž svépomocí
- Vhodné pro tvarově členité střechy
- Klasický vzhled šablony (bobrovka)
- Odolný proti krupobití
- Vhodný pro střechy se sklonem od 15° do 90°
Technické parametry Guttatec Beaver (šindel bobrovka)
Následující tabulka uvádí technické parametry asfaltového šindele Guttatec Beaver:
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Materiál | Oxidovaný asfalt |
| Délka | 1000 mm |
| Šířka | 333 mm |
| Šířka jednoho prvku šablony | 196 mm |
| Množství v jednom balení | 3 m2 |
| Počet šablon v jednom balení | 21 ks |
| Hmotnost jednoho balení | 27,3 kg |
| Barvy | červená, hnědá, zelená, černá |
| Tvar šablony | beaver (šindel bobrovka) |
| Vrchní strana šindele | termoaktivní body |
Nářadí a materiál potřebný pro montáž
Pro montáž šindele bobrovka budete potřebovat:
- Kladivo
- Nůž
- Metr
- Vytyčovací šňůra
- Hřebíky (lepenkáče) upravené proti korozi
- Asfaltový tmel (volitelné)
- Horkovzdušná pistole (volitelné)
Příprava podkladu
Příprava střechy před pokládkou šindele je klíčová. Střešní konstrukce musí být opatřena dostatečně únosným, rovným a suchým záklopem - bedněním. Používají se vyzrálá prkna nebo OSB desky silné minimálně 1,5 cm (záleží na rozteči krokví, sněhové oblasti a sklonu střechy). Šindele bobrovka se pokládají na podkladní asfaltový pás R13. Pod střešní šindele používejte vždy jako podkladový asfaltový pás typ charBIT V13 nebo charBIT TEX BASE, které mají nosnou vložku ze skelné rohože (popř. polyesterové rouno), která je nenasákavá a zajišťuje tak celému střešnímu plášti dlouhodobou životnost. V žádném případě nepoužívejte pásy s nosnou vložkou ze strojní hadrové lepenky. Nedoléhání šindelů při nerovnosti podkladu též výrazně zhoršuje schopnost vzájemného slepení.
Čtěte také: Jak lepit dlažbu na asfaltový pás?
Dobře připravený podklad pro asfaltový šindel poznáte tak, že je maximálně rovný a přiměřeně napnutý. Pracujte pečlivě, neboť každá případná nerovnost podkladu bude na povrchu střešního pláště zhotoveného z šindelů viditelná. Následuje oplechování spodní hrany bednění, aby zde nedocházelo k pronikání vody do podkladu. Poté instalujeme na záklop pojistnou hydroizolaci, tedy podkladní pás. Pojistná hydroizolace ochrání střešní konstrukci před a při pokládce asfaltového šindele, navíc vyrovnává menší nerovnosti v bednění. Podkladní asfaltové pásy pokládejte rovnoběžně s okapovou hranou od spodního okraje střechy s překrytím v přesazích min. 10 cm. Hřebíky pro kotvení asfaltových pásů na střeše používejte jen v nezbytně nutném množství. V úžlabí je třeba instalovat podkladní pás svisle, na ostatní ploše střechy vodorovně. Běžně stačí přesah jednotlivých pásů 8 až 10 cm, při sklonech nad 20° až o 50% více. Pro sklony nad 85° není podkladní pás vyžadován. Podkladní pásy kotvíme k záklopu (bednění) hřebíky každých 40 cm ve všech směrech podél okrajů pásů. Nezapomeňte, že úžlabí může být opatřeno asfaltovými pásy, ale také oplechováno. Pokud budete úžlabí oplechovávat, opatřete podkladním pásem nejprve je. Horizontální přesahy spojů plechování by měly být min. Plechování přitlučte hřebíky do záklopu někde ve vyšší části plechování. Pokud se plechování nepoužije, hrozí riziko pronikání vody do prken nebo OSB desek a tím může docházet k hnilobě. Po oplechování přichází na řadu instalace podkladního pásu - pojistné hydroizolace.
Rozvržení pokládky
Před zahájením pokládky si proveďte rozměření, tzv. „linkování“ střechy. To slouží jako vizuální pomůcka k zajištění kolmosti šindelových tabulí (kolmé linky). V případě špatného rozměření hrozí, že šindele nebudou ležet vodorovně nad sebou v zákrytech a při pohledu na střechu zespoda bude tato estetická vada vidět. Tyto linky je třeba vždy respektovat i za cenu eventuální úpravy rozměru šindele či naopak nepatrného zvětšení mezery mezi dvěma šindeli. Kolmé linky rovněž zajišťují pomoc při rozměření objektů, které přerušují souvislou plochu střechy (nalinkování na obou stranách vikýřů, komínů apod.) tak, aby se nad nimi šindele opět „potkaly“. Na dlouhých střechách doporučujeme začínat od středové kolmé linky, čímž se docílí perfektně symetrického vzhledu šindelů.
Jak vytvořit na střeše kolmou středovou linku?
- Na okapové hraně stanovíme středový bod S1.
- Napravo i nalevo ve stejné vzdálenosti si zvolíme dva body, např. 1 m ze středového bodu (A1 a A2) a z těchto bodů opíšeme např. pomocí provázku dva stejné kruhy.
- Spojením průsečíku těchto kruhů (S2) a středového bodu (S1) vznikne kolmice k okapové hraně.
U běžných sklonů se základním překryvem šindelů zcela rovné položení jednotlivých řad zaručí pouze stálá vzdálenost mezi spodními okraji tabulí a horními částmi výřezů předchozí řady šindelů, tzv. expozice. U menších sklonů, kde se šindele více překrývají, je třeba odměřovat stejnou vzdálenost mezi spodními okraji šindelů vhodnou měrkou. Důležité je, aby bylo přesně v zákrytu to, co bude vidět a nikoli to, co bude skryto!
Postup pokládky šindele bobrovka
Šindel pokládáme, pokud jsou na kvalitně provedený záklop (bednění) položené hydroizolační pásy a okraje střechy jsou oplechované. Střešní šindel pokládáme od jara do podzimu, aby se k sobě šablony za příznivé teploty vzduchu dobře přilepily - samolepicí body šindele jsou ze silně lepivého asfaltu, některé druhy šablon mají samolepicí úpravu i na spodním límci. Šindele pokládáme po řadách, od spodního okraje střechy nahoru, kdy výše položená řada vždy překrývá tu spodní. Pro nejlepší shodu barevnosti a odstínu navazujících střešních ploch je nutné používat šindele od stejného výrobce asfaltových pásů a ze stejné výrobní šarže. Při vlastní pokládce rozložte několik balíků a šablony berte z různých balíků tak, abyste docílili jejich vzájemného promíchání. Na střeše tak nevzniknou viditelné plochy s různými odstíny.
Startovací řada
První řada šindelů bobrovka se pokládá tak, aby spodní okraj byl na stejné úrovni jako zakládací řada. Šablony se vedle sebe pokládají na sraz. Spodní (startovací) řadu realizujeme tak, že zkrátíme výšku každého šindele odříznutím tabule o téměř polovinu. Určitě šindele spodní řady neotáčíme. U startovací řady nezáleží na barvě šindele - nebude vidět. Spodní část spodní řady navíc podlepíme bitumenovým tmelem. Startovací řadu přibíjíme na okraj střechy přes oplechování, a to měděnými, poniklovanými či nerezovými hřebíky s hlavičkou průměru 8 až 10 mm. Tyto hřebíky by měly být tak dlouhé, aby neprošly záklopem (bedněním) a jsou opatřeny vroubky, aby nedocházelo k jejich vylézání ze záklopu. U všech šablon zatloukáme hřebíky v místě, kde začíná výřez zubů.
Čtěte také: Asfaltový pás OBI - recenze a aplikace
Pokládka dalších řad
Pokládku zahájíme od středové linky, kterou jsme si předem vyznačili, postupem doprava a doleva tak, aby spodní část seříznutých šindelů přečnívala přes okapnici o cca 5 mm, tj. termobody budou nad okrajem okapnice. Zbylou přečnívající část seřízneme a spodní část šindele k okapnici přilepíme asfaltovým tmelem, event. nahřejeme termobody a poté přitlučeme hřebíky. Tím nám vznikne tzv. startovací řada. První řadu šindelů pokládáme přes startovací řadu tak, aby spoje nebyly v jedné linii nad sebou. Od druhé řady zkracujeme první tabuli o polovinu, tím docílíme pokládky šindelů tzv. na skladbu. Druhá řada: Spodní okraj druhé řady šindelů je na úrovni okrajů dělících zářezů. Každá další řada se pokládá tak, aby zakryla tmavé části pod ní přibitého šindele a zároveň se posunuje o polovinu tabule. Hřebenáče se pokládají poté, co jsou obě strany položeny až k hornímu okraji. Šindele se později samy spojí díky slunečnímu svitu. Vždy si po pár instalovaných šindelích zkontrolujte, že jsou v zákryvu. Pokud má střecha nároží, začínáme s pokládkou uprostřed střechy pomocí křídové linky. Od ní pak pokračujeme na obě strany. Začínáme od dolní hrany střechy a postupujeme diagonálně vzhůru.
Upevňování šindelů
K upevňování bobrovky doporučujeme používat jen hřebíky upravené proti korozi. Spotřeba hřebů "lepenkáčů" je 7 - 8 ks na šablonu. Používejte pouze nerezavějící žárově pozinkované, tvrzené hliníkové či měděné hřebíky na asfaltový šindel o délce min. 25-28 mm, na hřebeni, okapech a úžlabích 32-35 mm a průměru hlavy min. 9 mm (tzv. lepenkáče). Povrch těla hřebíku musí být upraven tak, aby zabraňoval jeho samovolnému „vylézání“ (např. při snižování vlhkosti v prkenném záklopu nebo za silného větru). Běžná tloušťka ochranné vrstvy zinku na žárově zinkovaných hřebících je více než 50 mikronů. Správný typ použitých hřebíků určíme podle typu použitého záklopu, který by měl být min. tloušťky 25 mm:
- Prkenný záklop - slabší hřebíky (silnější mohou prkna naštípnou)
- Deskový záklop - hřebíky silnější FeZn, Cu nebo AlMg, eventuelně i kroucené (hřebíky se neohýbají)
Nedoporučujeme používat galvanicky pozinkované hřebíky, protože mají nižší antikorozní ochrannou vrstvu, kratší životnost a jdou lehce vytáhnout z bednění. Hřebíky zatloukáme tak, aby procházely vždy dvěma šindeli do překrytých částí šindelů, aby nebyly vidět, 2 cm nad výřez, u krajů 2,5 cm od strany šindele. Zamezí se tím kromě jiného poškození povrchu šindele. V případě, je-li hřebík zatlučen nad správnou pozici, může dojít k zatékání do střešní konstrukce nebo k poškození šindelů či jejich odtržení vlivem silného větru. Naopak, zatlučeme-li hřebík pod správnou pozici, bude docházet k zatékání do střešní konstrukce, protože hřebík není zakryt a je vystaven povětrnostním vlivům. Oprava střešního šindele bude poté jen otázkou času. Pokud je třeba hřebík vytáhnout (narazíme-li např. na suk či na spáru), buď použijeme nový šindel či původní otvor po hřebíku opravíme asfaltovým střešním tmelem.
Pokládka za nízkých teplot
Asfaltové šindele jsou vyrobeny z oxidovaného asfaltu, který při nízkých teplotách křehne a lehce se pak láme. Pokud je venkovní teplota nízká, musí být balíky šindelů skladovány v teplé místnosti (+18°C až +20°C, asi 24 hodin) a během montáže se pak na stavbu donáší pouze množství, které lze bez prochladnutí rychle zpracovat. Pokud není možné skladovat šindele v zatepleném a temperovaném prostoru, je nutno pracovat s asfaltovými šindeli modifikovanými SBS, se kterými se může pracovat i při nízkých teplotách (až do cca -10°C) a které se nelámou (např. série asfaltových šindelů Guttatec Irregular). Samolepicí body, kterými se mají šindele prolepit navzájem, je pak nutné dodatečně zahřát horkovzdušnou pistolí.
Pokrývání hřebenů a nároží
Hřebenáče, které používáme na hřeben a nároží, zhotovujeme nejlépe ze šindelů charBIT obdélník (delta, hexagonal) vyříznutím vhodného tvaru ze šablony a jejich ohnutím do tvaru hřebene. Dbáme na to, aby šindele byly dostatečně ohřáté, nebo je opatrně nahřejeme horkovzdušnou pistolí a poté opatrně ohneme. V případě nedostatečného ohřátí šindelů dojde k popraskání v místě ohybu. K výrobě hřebenáčů nepoužíváme tvar bobrovka, protože bychom nedosáhli dostatečného překryvu. U střech, kde je bobrovka použitý, použijeme k výrobě hřebenáčů jiný tvar (nejlépe obdélník) v odpovídající barvě. Hřebenové šindele klademe po směru větru. Začínáme na straně, ze které obvykle vítr fouká. Při aplikací hřebenáčů musíme dát pozor na to, aby hřebíky u poslední řady šindelů byly ve styku s hřebenáči zakryty (nebyly vidět). Jestliže tomu tak není, přidáme ještě jednu řadu šindelů. Hřebenáče pokládáme vždy proti směru převládajících větrů. Při pokládce je podmázneme asfaltovým střešním tmelem a tím je přilepíme. Hlavičku hřebíku v posledním hřebenovém prvku též zamázneme asfaltovým střešním tmelem. U bobrovky můžete použít nouzové řešení, kdy vyříznete vždy jeden a dva kusy bobrovky a na hřeben instalujte jeden a následně dva vedle sebe vyřízlé kusy za sebe a vždy tento postup střídáte. Aby nebyly na konci viditelné žádné kovové prvky, lepíme poslední šindel živičným lepidlem.
Čtěte také: Detaily pokládky šindele
Pokrývání úžlabí
Úžlabí ve střechách jsou nejvíce náchylné na zatékání, protože tudy proteče největší objem stékající vody. V případě, že střecha má úžlabí, která nebudou vykryta šindeli, vykrývají se jako první tato úžlabí. Při instalaci šindelů do úžlabí nesmí být v úžlabí nikdy spoje (konce) šindelů. Spoje dělejte raději kousek od linie úžlabí, aby se zabránilo prosakování vody. Kontrolujte také otvory. Úžlabí s modifikovaným pásem: Po obou stranách úžlabí si vyznačíme pomocné linky pro zařezávání šindelů. U hřebene tato linka začíná 8 cm od středu úžlabí a směrem dolů se odchyluje od středu úžlabí o 1 cm na 1 m délky úžlabí. Při délce úžlabí 5 m linka začíná u hřebene ve vzdálenosti 8 cm od středu úžlabí a končí u okapové hrany ve vzdálenosti 13 cm od středu úžlabí. Položené a přibité šindele zařezáváme podél vyznačených linek tak, aby nám vznikla rovná hrana. Vrchní roh šindele seřízneme v úhlu 45°, aby se zabránilo zatékání vody na jednotlivé řady. Jednotlivé konce šindelů na modifikovaný asfaltový pás přilepíme dvěma souvislými proužky asfaltového střešního tmelu. Pozor na použití dostatečně dlouhých hřebíků! Při zatloukání hřebíků dbáme na to, aby hřebíky byly zatlučeny minimálně 15 cm od středu úžlabí! Nepřiznané úžlabí: Střídavě proplétáme šindele z levé a pravé strany úžlabím. Poslední šindel musí přesahovat alespoň 30 cm do protější strany úžlabí a tam se přibije hřebíkem v jeho pravém horním rohu. Před přibitím šindel pořádně přimáčkněte ke středu úžlabí, v případě potřeby jej mírně nahřejeme horkovzdušnou pistolí a opatrně vytvarujeme. Do vzdálenosti 15 cm od středu úžlabí nepřitloukáme žádné hřebíky! Jednostranně zaříznuté úžlabí: U jednostranně zaříznutého úžlabí musí být první řada vždy oboustranně propletena podobně jako u nepřiznaného úžlabí. Teprve od druhé řady protahujeme šindele pouze z jedné strany, většinou té, která má menší sklon. Poslední přetažený šindel musí přesahovat alespoň 30 cm do protější strany úžlabí a tam se přibije hřebíkem v jeho pravém horním rohu. Položené a přibité šindele z druhé strany zařezáváme podél středu úžlabí ve vzdálenosti 5 cm tak, aby nám vznikla rovná hrana. Vrchní roh šindele seřízneme v úhlu 45°, aby se zabránilo zatékání vody na jednotlivé řady. Jednotlivé konce šindelů na přetažené řady šindelů přilepíme dvěma souvislými proužky asfaltového střešního tmelu. Pozor na použití dostatečně dlouhých hřebíků! Při zatloukání hřebíků dbáme na to, aby hřebíky byly zatlučeny minimálně 15 cm od středu úžlabí!
Opracování složitějších detailů střechy
Asfaltové střešní šindele patří mezi materiály, se kterými je možné ideálně opracovávat velmi složité a náročné střešní konstrukce jako jsou například různé vikýře, arkýřová okna, zakřivená okna, věžičky, složitě tvarované střešní konstrukce a podobně. Díky své ohebnosti a možnosti snadného řezání jsou šindele velice vhodné i pro zpracování složitých střešních detailů s minimální pracností. Podmínkou je však dodržení základních zásad pro opracování těchto detailů. Správný postup řezání asfaltových pásu platí i pro šindele! Mezi tyto zásady patří nutnost vhodně a správně si rozměřit pokládku na jednotlivých detailech, dodržovat minimální sklony a překryvy na nich, správně volit seříznutí šindelů, jejich podlepení asfaltovým střešním tmelem, správné délky hřebíků a jejich umístění. Hodně obytných střech má komíny a další prostupy, které si vyžadují správné utěsnění. Šindele se musí zespodu aplikovat až k odvětrávací trubce nebo komínu. Podle tvaru se vyřeže otvor do šindele. Vše se dokonale zatmelí certifikovaným asfaltovým tmelem (PlastalStick, Shingle Stick). Následně se na prostup nasadí plechování či jiný kryt ventilace. Předělejte nesprávný detail použitím nového plechování a šindelů.
Zpracování větrání střechy
Střechy s krytinou z asfaltových střešních šindelů navrhujeme zásadně jako větrané. Důvodem je vznik velkého množství závad u střech, kde je větrání nedostatečné nebo zcela chybí. Důsledkem toho dochází u nevětraných střech ke kondenzaci vzdušné vlhkosti, která napadá dřevěný podklad i nosnou střešní konstrukci a může být příčinou vzniku plísní a hnilob, způsobuje nižší účinnost tepelné izolace a výrazně snižuje životnost krytiny z asfaltových střešních šindelů. V zimě dochází na okraji střechy ke vzniku ledových valů při odtávání spodních vrstev sněhu ohřívaného z interiéru, poškozování okraje střechy a k zatékání. Náklady na sanaci škod nevětraných střech pak mnohonásobně převyšují nevelkou investici na její odvětrání. U odvětrávané střešní konstrukce navrhujeme vzduchovou mezeru mezi dřevěným záklopem a tepelnou izolací. Větrací otvory umísťujeme do spodní části střechy a ke hřebeni. Tímto způsobem je zajištěno proudění chladného vzduchu, který je nasáván ve spodní části a komínovým efektem stoupá směrem ke hřebeni, kde je odvětrán. Případná vlhkost v takto větrané střeše je odvětrána, nedochází k její kondenzaci a tepelná izolace má zajištěnu izolační schopnost. Navíc v letních dnech dochází vlivem proudění vzduchu k ochlazování střešní krytiny, naopak v zimním období není střešní krytina zahřívána, čímž nedochází ke vzniku ledových valů. Vzduchová vrstva mezi podkladem a izolací musí být 4-6 cm a nesmí být nikde uměle přerušena jakoukoli překážkou. Celková průřezová plocha ventilátorů je závislá na sklonu střechy a celkové ploše střechy. U střech s parozábranou je možné plochu ventilátorů snížit o 40 %.
U stanových či podobných střech, které mají krátký či žádný hřeben, je třeba použít deskový záklop na kontralatích ve výši požadované větrací mezery, přičemž je třeba mít mezi kontralatěmi mezery tak, aby vzduch mohl volně proudit mezi všemi mezikrokevními prostorami. Vzduch pak opouští střechu pomocí konstrukce na vyřízlém vrcholu a kontralatích. U běžných střech doporučujeme odvětrání hřebenem, kde provedeme tzv. zdvojený hřeben. Odvětrávání umisťujeme na závětrnou stranu střechy. Tímto způsobem zajistíme rovnoměrné odvětrávání s omezením možnosti zatékání do střešní konstrukce. Nesmíme opomenout správně tento detail opracovat. Důraz klademe zejména na správné položení, přibití a podlepení poslední řady šindelů.
Důležité rady a upozornění
- Pro nejlepší shodu barevnosti a odstínu navazujících střešních ploch je nutné používat šindele od stejného výrobce asfaltových pásů a ze stejné výrobní šarže. Při vlastní pokládce rozložte několik balíků a šablony berte z různých balíků tak, abyste docílili jejich vzájemného promíchání. Na střeše tak nevzniknou viditelné plochy s různými odstíny.
- Vyvarujte se zejména silného větru, deště a teplot nižších 15° C. Vlivem nižších teplot (nebo při absenci slunečního záření) nedojde k dokonalému slepení spodních částí šindelů aktivními termobody a tím může dojít k poškození šindelů a zatékání.
- Během horkého počasí nechoďte na střeše po již položených šindelích, neboť se tím mohou poškodit.
- Vždy kontrolujte, zda jsou šindele dostatečně slepené. Pokud tomu tak není (např. na trvale stíněné části střechy), podlepíme je asfaltovým střešním tmelem nebo je při pokládce opatrně nahřejeme horkovzdušnou pistolí - pozor, nikdy ne hořákem (termobody by pouze změkly, ale netavily se).
- Asfaltové střešní šindele jsou levnou a lehkou střešní krytinou, která nabízí nízkou hmotnost, dobrou odolnost, dlouhou životnost i nenáročnou montáž. Pokládka šindelů patří mezi lehčí pokládky střešní krytiny, přesto je však omezena pravidly, které je nezbytně nutné dodržet, pokud má být hotová střecha nepropustná a s dlouhou životností.
- První pravidlo zní: pokud je to možné, začínejte s veškerou pokládkou střešního šindele na méně viditelné části střech. Tam získáte potřebnou zručnost, cvik a sebevědomí pro tu část, která bude více na očích.
- Pokud je sklon pergoly nad 20°, postupuje se dle návodu popsaného výše. Pokud je sklon 20°-15°, je doporučené a určitě i vhodné použít podkladní pás se samolepivými přesahy (např. IKO Armourbase PRO PLUS) nebo použít standardní podkladní pás, ale dát ho přes sebe s přesahem 50 cm. Pokud je sklon pergoly 15°-9,5°, je nutné použít nejen podkladní pás s přesahy nebo samolepivé pásy, ale je nutné instalovat pouze celoplošně samolepivý laminovaný šindel Cambridge Xtreme 9,5°.
- Většina pergol nebo zahradních domků má relativně nízký sklon a tyto střechy neunesou vysokou hmotnost. Ať si vyberete jakýkoliv šindel, počítejte se zatížením střechy 8- 12kg/m2. Toto zatížení zvládne s přehledem téměř jakékoliv bednění pergol nebo zahradního domku. Na co je potřeba si dávat větší pozor, je samotná instalace šindelů. Při pohybu po střeše počítejte s velmi velkým zatížením celé konstrukce vahou vašeho těla na relativně malém kousku střechy. Vždy dostatečně zajistěte stabilitu konstrukce, dobře ji podepřete a zkontrolujte, že unese především Vás během pokládky šindelů.
tags: #asfaltovy #sindel #bobrovka #montaz #hrebenu