„Zeleň léčí,“ tvrdí prastaré úsloví. Politicky korektní terminologií bychom mohli říci, že se vlastně jedná o tradiční znalost biologické rozmanitosti. Podle výsledků výzkumu, uskutečněného Evropskou agenturou životního prostředí, vnímá většina Evropanů městskou zeleň jako část lidských sídel, zkvalitňujících jejich život.
Kvalita ovzduší a mikroklima
Začněme u jevu, který je nejen v České republice oprávněně považován za největší problém životního prostředí - kvality ovzduší. Zeleň, zejména stromy s hustým listovím, může snížit znečištění atmosféry tím, že z ní odstraňuje cizorodé látky včetně polétavého prachu a těžké kovy. Vegetace rovněž omezuje negativní vliv hluku na organismy.
Jen obtížně, pokud vůbec, můžeme nahradit působení zeleně na mikroklimatické podmínky ve městech, a to ochlazováním prostředí výparem, zadržováním vody v prostředí, odrážením a pohlcováním slunečního záření, vytvářením stínu a podporou výměny vzduchu: nemalým způsobem tak snižuje efekt tepelného ostrova. Koruna středně velkého stromu v horkém letním dnu vypaří až 80 litrů vody.
Sídelní zeleň pohlcuje a čistí dešťovou vodu, čímž snižuje tlak na kanalizaci a omezuje nebezpečí povodní. Uvedený jev je o to významnější, že na nepropustných plochách, jako je asfalt nebo beton, odteče 40-83 % srážek, zatímco na trávnících dosahuje tato hodnota jen 13 %.
Rozdílné zahřívání vzduchu nad zastavěnými prostorami a povrchem tvořeným vegetací nutně vyvolává místní proudění vzduchu, zejména jestliže keře a stromy vytvářejí celé pásy. Chladnější a čerstvý vzduch vyměňuje suchý a ohřátý nad zástavbou, takže zelené plochy můžeme přirovnat k účinnému ventilátoru.
Čtěte také: Nejlepší běžecké boty na silnici
Žádný div, že desetiprocentní rozšíření plochy stromového patra v britském Manchesteru vedlo ke snížení okolní teploty o 3-4 °C a k velké úspoře energie nezbytné pro provoz klimatizačních zařízení v budovách. Připomeňme, že vzrostlý strom ve městě má stejný účinek jako klimatizační zařízení pro deset velkých kanceláří.
Stromy a keře patří mezi špatné vodiče tepla, a proto vyrovnávají tepelné rozdíly. Dřeviny zachytáváním prachu lapají částice, na nichž ulpívají mj. patogenní organismy, hlavně bakterie.
Vliv na fyzické zdraví
Rozsáhlý výzkum vlivu zeleně v lidských sídlech na fyzické zdraví jejich obyvatel přinesl zejména v posledních letech řadu pozoruhodných poznatků. Je ale nutné zdůraznit, že se uvedený dopad projevuje různě u rozdílných skupin obyvatelstva (ženy, děti a mládež, senioři) a v různém socioekonomickém prostředí a že se výsledky studií liší stupněm průkaznosti.
Městské zelené plochy povzbuzující k procházkám, kondičnímu běhání, jízdě na kole a dalším fyzickým aktivitám zlepšují zdatnost a snižují obezitu a pravděpodobnost arytmií srdce. Uvádí se, že obyvatelé žijící v blízkosti parků tráví chůzí až o 1,5 hodiny více než lidé s omezenějším přístupem k nim.
Zejména ve velkých městech narůstá v důsledku stále intenzivnější dopravy, průmyslové výroby a snižující se dostupnosti tichých míst hlučnost: o to větší význam mají zelené pásy a další pozemky porostlé vegetací. K zlepšení fyzického zdraví přispívá již zmiňovaná schopnost zeleně zvyšovat kvalitu ovzduší a omezovat důsledky veder.
Čtěte také: Jak ochránit lak auta při čištění asfaltu
Výzkum prováděný v Austrálii a USA prokázal, že lidi žijící v městském prostředí s větším rozsahem zeleně ohrožuje mnohem méně nedostatek spánku. Neméně významně působí sídelní zeleň na oběhovou soustavu.
Nejen intenzita chůze v parcích a obdobném prostředí se zelení, ale i pouhá přítomnost vegetace snižuje nebezpečí vzniku kardiovaskulárních onemocnění včetně infarktu myokardu. Protože zdravý životní styl zůstává vhodnou prevencí výskytu cukrovky II. typu, přítomnost a množství sídelní zeleně hraje v tomto směru nezanedbatelnou roli.
Řada studií podporuje názor, že nabídka zelených ploch v blízkosti bydliště snižuje v některých případech pravděpodobnost samovolného potratu a zvyšuje hmotnost novorozenců. Podtrženo, sečteno: přítomnost a rozsah zelených ploch snižují úmrtnost obyvatel měst, zejména v důsledku chorob dýchací a oběhové soustavy a vln veder.
Vliv na psychiku
Když v roce 1984 uveřejnil mladý americký psycholog Roger Ulrich výsledky výzkumu, mnoho lidí jim jednoduše nevěřilo, a to přesto, že pokus probíhal za předem daných přísných podmínek, přinesl kvantifikovatelné výstupy a byl uveřejněn v prestižním, recenzovaném vědeckém časopise. Rozbor lékařských zpráv pacientů po operaci žlučníku ukázal, že pacienti shlížející z okna na listnaté stromy v předměstské nemocnici se uzdravovali o den dříve, potřebovali méně léků na tišení bolesti a měli méně pooperačních problémů než nemocní s výhledem na cihlovou zeď.
Nicméně teprve v poslední době byly uveřejněny studie na velkém vzorku obyvatel, prováděné delší dobu a zaměřené na co nejširší spektrum zkoumaných osob. Opakovaně se potvrdilo, že parky, městské lesy, zahrady, dvory se zelení a další zelené plochy v lidských sídlech snižují stres, deprese a pocit úzkosti a smutku a omezují příliš impulzivní jednání, zlepšují smyslové vnímání, paměť, pozornost, schopnost se soustředit a logické myšlení, a to i u hyperaktivních dětí, a urychlují dobu zotavování se ze stresu.
Čtěte také: Asfaltové práce
Zaměstnavatelé by měli vědět, že pouhý pohled do zeleně zvyšuje potěšení z práce a naopak snižuje pracovní vypětí. Městské zelené plochy, zejména parky, umožňují lidem se setkávat, upevňovat mezilidské vztahy a redukovat pocit osamělosti.
Nepřekvapí, že zvýšení zeleně o jediný strom na kilometr ulice snížilo v Londýně počet předpisů na léky omezujících pocity deprese na tisíc obyvatel o 1,18. Obdobně jako v případě fyzického zdraví se dopady sídelní zeleně odlišují u různých skupin obyvatelstva a za rozdílných podmínek a během lidského života se mohou měnit.
Ukazuje se ale, že kladné působení dřevin a další vegetace v lidských sídlech nemusí být vždy zprostředkováno zvýšeným pohybem v zelených plochách, ale přímým snížením koncentrace stresového hormonu kortizolu prostřednictvím části mozku hrající klíčovou úlohu při vytváření a uchování paměťových stop souvisejících s emocionálními prožitky - amygdaly. V některých případech může mít městská zeleň větší pozitivní vliv na psychické než fyzické zdraví obyvatel.
Negativní vlivy městské zeleně
Nejčastěji diskutovaným negativním působením sídelní zeleně zůstává souvislost s alergiemi. Husté stromové patro může hromadit cizorodé látky z ovzduší tím, že omezuje proudění vzduchu, zvláště jestliže frekventované ulice obklopují z obou stran vysoké budovy. Zejména duby a topoly uvolňují do atmosféry biogenní těkavé organické látky (BVOC) a významně tak přispívají k tvorbě přízemního ozonu.
Obyvatelé, žijící v blízkosti zelených ploch, mohou být vystaveni působení pesticidů, používaných kupř. při regulaci plevelů a hmyzu v městských parcích. Totéž platí také pro výskyt onemocnění přenášených volně žijícími živočichy, jako je lymská borelióza nebo toxoplazmóza. Těžkosti může způsobovat i spadané listí nebo ulámané větve a stromy mohou ztěžovat výhled řidičům a chodcům.
Názory na to, zda rozsah parků a dalších zelených ploch zvyšuje zejména ve velkoměstech kriminalitu, nejsou jednoznačné. Žádný z problémů, způsobovaný sídelní zelení, není obyvateli velkých měst v USA považován za dostatečný důvod pro to, aby se ve městech nepěstovaly stromy.
Komu se zelení
Většina až dosud uskutečněných studií potvrzuje, že městská zeleň zlepšuje, ať už přímo, nebo nepřímo, fyzické a duševní zdraví obyvatel a tím i kvalitu jejich života. Nicméně i přes neustále rostoucí počet prací zabývajících se vzájemnými vazbami mezi kvantitou a kvalitou sídelní zeleně a zdravotním stavem obyvatel měst a venkova (problematice se věnuje hned několik specializovaných vědeckých časopisů) odpověď na některé otázky není dosud jednoznačná nebo dostačující, takže další výzkum se ukazuje jako nezbytný.
O rozdílu mezi náklady na výsadbu zeleně a péči o ni a přínosy poskytovanými zelenými plochami rozhoduje do značné míry její druhové složení zejména stromů. Urbanisté, ekologové a lékaři navrhli řadu konkrétních postupů, jak ve městech umocnit pozitivní vliv zelených ploch na lidský organismus a současně podpořit tamější biologickou rozmanitost.
tags: #asfalt #zdravotní #rizika #studie