Životnímu prostředí můžeme prospívat na každém kroku - a to doslova! Poslední dvě desítky let společnost, a to jak u nás, tak i všude jinde ve světě, začíná stále více myslet ekologicky; konečně si uvědomujeme, do jaké míry jsme celkově zdevastovali přírodu. Nejinak je to i s asfaltem.
S permanentním nárůstem automobilové dopravy je zapotřebí stavět stále nové a rekonstruovat stávající silnice a dálnice, a proto je nutné vážně se zamyslet a začít i v tomto oboru využívat obnovitelné zdroje. Získávání nového asfaltu z ropy nepůjde do nekonečna - jednak se ložiska postupně vyčerpávají a za druhé způsob těžby i zpracování ropy značně zatěžuje životní prostředí.
Podle statistik stavebnictví produkuje až 40 % veškerého světového odpadu. Kromě toho také ubývají zdroje kvalitního přírodního kameniva. Při obnově již nevyhovujících asfaltových pozemních komunikací se stará rozpadlá živice ze silnic vyřezává a odvrtává pomocí sbíjecích kladiv, a tímto jejím bouráním se získává značné množství staré asfaltové hmoty.
Recyklace asfaltu: Udržitelná cesta pro silnice
Pokud je vozovka silnice natolik poškozená, že už ji nelze opravit lokálně, musí se odfrézovat celý asfaltový povrch. Když vyfrézovanou asfaltovou směs znovu použijeme, mluvíme o recyklaci.
Proces recyklace asfaltu lze v podstatě přirovnat k recyklaci PET lahví nebo starého skla. Při opravě staré vozovky se poničená vozovka odstraní za pomoci silniční frézy. Vyfrézovaný materiál se následně odveze na speciální sběrné místo pro asfaltových recyklát, do recyklačního dvora nebo na obalovnu. Tam se materiál zpracuje k dalšímu použití. Za tímto účelem se asfaltová směs dále drtí a prosévá, čímž vzniká tzv. R-materiál.
Čtěte také: Nejlepší běžecké boty na silnici
Životní cyklus asfaltových směsí při použití recyklace
Při výrobě asfaltové směsi se používá asfaltové pojivo. Jedná se o ropný destilát a v zájmu životního prostředí je nezbytné omezovat jeho využívání. R-materiál již toto pojivo obsahuje a jeho využitím tak šetříme nejen kamenivo, ale také spotřebu ropného produktu.
Příklady využití recyklovaného asfaltu
- Jen v Rakousku použije v současné době společnost STRABAG 385 000 tun recyklovaného asfaltu ročně.
- Nejmodernější obalovna asfaltových směsí v Hausleitenu: teoreticky zde můžeme vyrábět asfalt se 100% podílem recyklátu.
- Obalovna asfaltových směsí STRABAG Asfalt ve Vinařicích nedaleko Prahy: i zde jsme schopni vyrobit asfalt až se 100% podílem recyklátu.
Technologie obalovny ve Vinařicích umožňuje výrobu asfaltové směsi s využitím až 100% recyklovaného materiálu, a to díky paralelnímu sušícímu bubnu. Můžeme tak při výrobě asfaltových směsí výrazně šetřit neobnovitelné zdroje, neboť se snižuje objem nově nakupovaného asfaltového pojiva a kameniva. Zastřešené boxy pro uložení jemného kameniva a R-materiálu jsou zárukou toho, že materiál přicházející do výroby bude mít nižší vlhkost a na jeho sušení bude třeba menší množství energie.
První zrealizovaný plně recyklační projekt se nachází ve Francii.
Legislativní rámec pro znovuzískané asfaltové směsi
V polovině září vyšla ve Sbírce zákonů nová prováděcí vyhláška k zákonu o odpadech. Jedná se o vyhlášku č. 130/2019.
Vyhláška patří do skupiny vyhlášek, které MŽP vydává s ohledem na novou odpadovou legislativu a cíle oběhového hospodářství, které mají vést k bezpečnému využívání odpadů jako zdrojů již mimo odpadový režim. Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. 9. 2019. Vyhláška č. 130/2019 stanovuje kritéria, při jejichž splnění znovuzískaná asfaltová směs přestává být odpadem a stává se vedlejším produktem.
Čtěte také: Jak ochránit lak auta při čištění asfaltu
Její vznik vyvolaly i potřeby stavebních firem, které tento materiál zpracovávají, stejně jako úřady, které řešily stížnosti při uložení asfaltových ker nebo obrusů při rekonstrukci komunikací na veřejných pozemcích. Vzhledem k nakládání s odpady, jejich umístění na povrchu terénu bylo nutné legislativně vyřešit, jak se na asfaltový materiál bude nahlížet, zda bude odpadem, nebo pro jeho další využití zůstane v jiném režimu.
Problém byl jednoznačný, není žádoucí, aby byl využit každý druh asfaltu, který se vydobude z historicky starých komunikací, tudíž jej nelze nechat v režimu výrobku. Jako odpad by však, při uložení na povrchu terénu, musel splnit parametry vyhlášky č. 294/2005 Sb. příloh č. 10 tab. č. 10.1. a 10.2. Tyto limity nesplní žádný vybouraný asfalt z důvodů překročení hodnoty PAU (polyaromatické uhlovodíky), která je stanovena max. 6 mg/kg v sušině. Překročeny bývají i hodnoty uhlovodíků C10-C40 (označení délky uhlovodíkového řetězce), kde max. hodnota je 300 mg/kg v sušině.
Vyhláška přináší jasná pravidla v rozdělení asfaltů, které byly, nebo budou z komunikací vybourány a způsoby jejich zpracování, takže dnes máme definovány znovuzískané asfaltové směsi (ZAS), se kterými budeme dále pracovat s jako využitelnými, a také byly nastaveny postupy jejich zpracování, nakládání s nimi. Tím vzniklo jasné rozdělení na vedlejší produkty a na odpady.
Kategorie znovuzískaných asfaltových směsí podle vyhlášky
Při aplikaci nové legislativy v praxi je tedy potřeba postupovat tak, že je nejprve nutné posoudit možnosti zpracování ZAS. Ty jsou ve vyhlášce rozděleny na čtyři třídy (T1 až T4), kdy limitní hodnotou je obsah PAU v sušině.
Podle všeho je obsah PAU v sušině správně navržené kritérium zaprvé proto, že je dobře hodnotitelné i z pohledu kvality asfaltů, které se na komunikace ukládaly (i zde výroba procházela vývojem a postupným zlepšováním s ohledem na životní prostředí). Zadruhé proto, že se na jeho základě určí, kdy se znovuzískaná asfaltová směs stane vedlejším produktem a její zpracování tak nebude zásadně omezováno, a kdy odpadem. Pokud je ZAS vedlejším produktem, není to materiál v režimu odpadu, ale je běžně užívanou surovinou, určenou pro vznik výrobku.
Čtěte také: Asfaltové práce
Jestliže se ZAS stane odpadem, je nutné postupovat podle § 6 vyhlášky (… celkový obsah polyaromatických uhlovodíků v rozsahu podle tabulky č. 2 přílohy č. 1 k této vyhlášce ve vyrobené asfaltové směsi nepřekročí hodnotu 25 mg/kg v sušině; splnění této podmínky se prokazuje způsobem vymezeným v provozním řádu zařízení).
Možnosti zpracování ZAS podle tříd
- U ZAS vyhovujících třídě T1 a T2, které na výstupu zcela automaticky splňují požadované parametry, je možné zpracování za studena nebo za tepla. Jsou v režimu vedlejšího produktu a takto i zpracovány.
- Složitější situace je u ZAS odpovídajících třídám T3 a T4. Zde je nutné posoudit, zda jejich zpracování je možné a v jakém množství.
- Důležité je, že pro limitní hodnotu PAU při zařazení do T3 je max. 300 mg/kg v sušině. Tomu odpovídá největší množství asfaltových ker a obrusů, které jsou aktuálně v praxi z komunikací vytěžovány (běžná hodnota PAU je cca 150 mg/kg v sušině).
Vyhláška hovoří o jejich využití jako vedlejšího produktu, pouze při zpracování za studena na místě. To je technologie, které se využívá například pro obsypy krajnic, pro nezátěžové cesty k zahrádkám, domům apod., to znamená sice často, ale v malém množství. Zbytek bude muset být zpracován za tepla, ale již pouze v režimu odpadů a to v zařízeních provozovaných podle zákona o odpadech ve smyslu § 14 odst. 1.
Vzorkování a analýza asfaltu
Aby bylo možné asfalt zařadit do příslušné třídy a rozhodnout tak, co s ním, je potřeba provést vzorkování. Rozbor asfaltu musí provést akreditovaná laboratoř nebo akreditované odborné pracoviště a počet vzorků, které je potřeba odebrat, se odvíjí od velikosti stavby.
- U diagnostickým průzkumem posuzované, opravované či obnovované stavby, která bude vybourávána, musíte analyzovat alespoň jeden vzorek na 20 000 m2 s dílčím vzorkem na každých 5000 m2.
- Z už vybourané znovuzískané asfaltové směsi - například v obalovnách - si vyhláška žádá jeden vzorek za každých 20 000 tun. Vzorek navíc musí odebrat proškolená osoba.
Pokud chcete frézovat jen svrchní vrstvu, stačí provést odběr a analýzu pouze z této vrstvy. Pokud rozbor odhalí, že asfalt kritéria nesplňuje, zkuste zanalyzovat jednotlivé vrstvy silnice. Ve většině případů je znečištěná jen jedna z vrstev, nebo dokonce jen její část. Když se vám podaří odhalit, že kritériím neodpovídá jen část vozovky, můžete minimalizovat množství odpadu, který se musí skládkovat nebo upravit na místě za studena. A pokud ne, pořád ještě můžete asfalt smysluplně využít (v souladu s požadavky vyhlášky pro třídu 3 a 4).
Ekonomický pohled na využití ZAS
Při využívání ZAS je rovněž důležitý nejen technologický, ale i ekonomický pohled. V případě určení vhodné technologie lze např. zvažovat, jak velké množství ZAS bude možné přimíchat do nové směsi, aby výsledná hodnota PAU nepřekročila 25 mg/kg v sušině výrobku. Je možné očekávat hodnotu zhruba okolo 10 % příměsi.
Navýšení nákladů bude souviset s provedením analýzy asfaltů, s případným převedením ZAS do režimu odpadů atp. V ČR existuje asi 20 zařízení provozovaných podle § 14 odst. 1 zákona o odpadech, které umožňují zpracovávat ZAS za tepla společně s novým materiálem. Jsou to obalovny vyrábějící nové živičné směsi.
Pro zpracování ZAS za tepla se také často používaly a používají zařízení resp. stroje tzv. BAGELY, do kterých se ZAS přijímaly jako vstupní surovina pro výrobu nových materiálů. Tyto stroje byly provozovány v souladu s § 14 odst. 2 zákona o odpadech. Podle nové vyhlášky ale bez mísení s novým materiálem, na což takové stroje nejsou vlastně kapacitně určené, nemohou vyhovět nastaveným limitům.
Pokud v těchto zařízeních existují zásoby ZAS (v praxi se jedná o velká množství), bylo možné do 31. 8. 2019 provést vzorkování, analýzy a následné zpracování. Pokud to provozovatelé takových zařízení nestihli, nově již musí požádat krajské úřady o souhlas ve smyslu § 14 odst. 1 zákona o odpadech.
Nejasnosti a potřeba metodiky
Nová vyhláška bohužel neřeší nastavení pravidel souvisejících se zabezpečením ploch, na kterých budou ZAS před zpracováním umístěny. Měli bychom se řídit pravidly stanovenými ve vyhlášce č. 294/2005 Sb.? Názory na to, zda požadovat zabezpečení těchto ploch se na jednotlivých úřadech různí a vhodná metodika pro řešení zatím neexistuje.
Domnívám se, že pro úpravu vyhlášky či vydání metodiky hovoří skutečnost, že ZAS se v komunikaci na povrchu terénu vyskytovala řadu let, je vypršelá, nepředpokládá se uvolňování látek do okolí, pro vodohospodáře je rozhodující výluh. Protože největším problémem je nejednotnost různých výkladů, domnívám se, že by stejně jako vznikla např. metodika pro nakládání s autovraky, elektroodpady a s vybranými výrobky, měla vzniknout i podobná metodika pro nakládání se ZAS, pokud se přímo neupraví příslušné vyhlášky.
Moderní technologie pro opravy vozovek
FUTTEC: Mikrovlnná technologie pro celoroční opravy
V těchto dnech zapojuje ŘSD do oprav poškozených vozovek v Pardubickém kraji mimo jiné také unikátní mikrovlnnou technologii FUTTEC. V porovnání se studenou asfaltovou směsí, která se k havarijním opravám výtluků využívá v zimě nejčastěji, má konečný výsledek FUTTECu delší životnost a trvanlivost.
FUTTEC je unikátní technologie, která byla vyvinutá v České republice. Umožňuje zajistit hloubkový ohřev asfaltové vrstvy opravovaného místa na technologickou teplotu bez degradace asfaltové směsi, což umožňuje docílit vysoké pevnosti a životnosti silnic. Oproti jiným asfaltovým emulzím dokáže FUTTEC efektivně spojit původní povrch s nově přidaným materiálem. A to díky rozehřátí původního povrchu na požadovanou teplotu, přidáním teplé asfaltové směsi a jejich následnou homogenizací.
Jednou z hlavních výhod zmíněné technologie je její celoroční využití. Tato metoda je totiž vhodná i pro opravy vlhkých či zmrzlých míst, protože díky účinku mikrovlnného záření dojde k úplnému vysušení opravovaného místa. Díky tomu, že se asfaltová směs ohřívá na místě opravy, není systém závislý na provozu obaloven asfaltu.
Asfalt modifikovaný pryžovým granulátem
To, co by dále mělo přispět ke zlepšení životního prostředí, je používání asfaltu modifikovaného pryžovým granulátem. Nejedná se o záležitost tak úplně novou - s touto technologií se začalo už v 60. letech minulého století, ale doposud se využívala v nedostatečné míře.
Pryžový granulát se získává z ojetých pneumatik, takže i tento gumový odpad je vlastně recyklován a plně zužitkován; na jednu tunu modifikovaného gumoasfaltu CRmB je zapotřebí cca 50 pneumatik z osobních automobilů.
Bezpečnost práce s horkým asfaltem
Asfalt je bezpečná látka, jež v horkém stavu představuje nebezpečný materiál, který může při nesprávném zacházení způsobit těžké popáleniny. Proto je třeba klást důraz na co nejúčinnější bezpečnostní a ochranná opatření a informovat o rizicích a nebezpečí při nakládaní s asfalty s cílem zabránit případným nehodám.
Silniční stavební asfalty včetně polymerem modifikovaných asfaltů se dodávají a skladují při teplotách do 200 °C, průmyslové asfalty se zpracovávají dokonce při teplotě do 230 °C. Při manipulaci, překládce a transportu asfaltů proto vždy hrozí určitá potenciální rizika a nebezpečí.
Hlavní rizika a preventivní opatření
K hlavním rizikům a nebezpečím při zacházení s horkými asfalty patří těžké popáleniny (až do 3. stupně, vznik požáru a exploze přehřátého asfaltu, stejně jako přetečení nádrže v důsledku vniknutí vody.
- V nádržích s asfaltem se mohou navíc vytvořit a následně vznítit pyroforní, tj. samozápalné usazeniny.
- Dokonce i kontakt s nepatrným množstvím vody způsobuje u vtékajícího horkého asfaltu nebezpečné reakce. Voda se totiž okamžitě promění ve vodní páru a její objem se přitom zvětší až na 1 700násobek! Horký asfalt v tomto případě eruptivně a nekontrolovatelně velmi vysokou rychlostí uniká skrze napouštěcí otvor zpátky ven. Z tohoto důvodu je mimořádně důležité co nejpřesněji dodržovat pokyny v tabulce kompatibility předešlých nákladů.
- H2S je toxický a hořlavý plyn, který je těžší než vzduch a může se hromadit v uzavřených prostorech. Při otevírání nádrže, vstupní šachty či poklopu skladovacích nádrží nebo autocisteren může dojít k výbuchu. Exploze hrozí také při uvolňování tlaku ventilačních otvorů a ventilů nebo během inspekce či čištění prázdných nádrží.
První pomoc a ochranné pomůcky
- Při popáleninách horkým asfaltem se postižená místa zraněné osoby musí nejméně 15 minut držet pod tekoucí studenou vodou.
- Popáleniny očí je třeba nejméně 5 minut vyplachovat vodou.
Vedle správného zacházení s asfaltem má také vybavení osobními ochrannými pracovními prostředky rozhodující význam pro bezpečnost při práci s asfalty. Mezi základní ochranné pomůcky patří:
- Ochranné brýle
- Chrániče sluchu
- Antistatický oděv
- Rukavice
- Bezpečnostní obuv
Druhy asfaltových laků a jejich použití
Asfaltových laků je dnes na trhu celá řada, ne každý druh je však vhodný pro konkrétní použití.
Izolační asfaltový lak
K ochraně podzemních části staveb, konzervování a obnovu střešních krytin a provádění hydroizolací teras je mnohem výhodnější použití izolačního asfaltového laku. Je určen k penetraci a izolaci podkladů pro asfaltové krytiny. Podklady musí být suché a očištěné. Zpracovávají se za studena, nanášejí se pomocí štětce, případně nástřikem. Před použitím je nutné obsah řádně promíchat. Dodává se v balení po 3,5 kg; 9 kg; 20 kg a 160 kg. Laky musí být během skladování chráněny před zvýšenými teplotami.
Další typy asfaltových nátěrů
- Vodou ředitelná směs zásadité asfaltové suspenze a urychlovače tuhnutí v práškové formě. Po smíchání těchto dvou složek vytvoříme hustý tmel, který dokonale přilne v horizontální i vertikální poloze ke všem stavebním podkladům (beton, cihly, dřevo apod.). Je vodou ředitelná, v případech potřeby lze upravit konzistenci.
- Směsi asfaltu rozpuštěné v organickém rozpouštědle a s přidaným hliníkovým pigmentem a minerálními plnivy. Zpracování: za studena nátěrem pokrývačským kartáčem, štětcem, stěrkou nebo nástřikem pomoci vhodného zařízení. Před použitím je potřeba hmotu dokonale promíchat. Vždy je nutno dbát na to, aby nátěr byl řádně rozetřen a po zaschnuti vytvořil souvislý film. Po dokonalém zaschnuti již vodu nepřijímá. Používá se k povrchové úpravě GUMOASFALTů, LUTEXů a střešních pasů. Jedná se o barevný nátěr izolačních vrstev.
Likvidace starého benzinu
Starý benzín do auta nepatří, i kvůli biosložkám. Našli jste v garáži kanystr se starým benzinem? Nalít jej do vašeho auta není dobrý nápad. Stejně není dobré na takový benzin jezdit, například pokud máte dlouho nepoužívaný vůz, nebo typicky jezdíte na plyn a rezervní benzin tak nespotřebováváte.
Proč benzin degraduje?
Je potřeba zdůraznit, že z laboratorního hlediska je sice lepší benzin čerstvý, ale plný výkon dle normy EN228 musí dávat minimálně tři měsíce a o známkách degradace je možné hovořit nejdříve po 12 měsíců stáří. Tehdy se mohou začít tvořit kyselé produkty stárnutí a oxidace, což by mohlo vést ke tvorbě usazenin. Norma prodlužuje dobu skladovatelnosti na 24 měsíců jen v případě, že zboží je skladováno v uzavřené nádobě.
Krom tvorby usazenin a oxidace je na místě hovořit o vodnatění benzinu. Ten do sebe absorbuje vodu sráženou na stěnách, například i uskladněného kanystru. Benzin s biosložkami stárne rychleji, tyto složky se totiž časem mají tendenci od samotného benzinu odvazovat, což vede k další tvorbě kalů.
Dvoutakty a starý benzin
Pokud byste chtěli starý benzin, se kterým například jezdíte v zavazadlovém prostoru a držíte jej pár let coby rezervu jistoty, použít třeba v zahradní technice, také to není vhodné. Benzin s biosložkami při dlouhodobějším působení rozkládá olej a naředěná směs tak postupně ztrácí svou mazací schopnost. Právě dvoutakty zpravidla točí více otáček a více u nich hrozí zadření. Dalším problémem je složka benzen, která taktéž rozkládá olej.
Legální likvidace starého benzinu
Pokud starý benzin "vznikl" jako odpad vaší domácnosti a nikoli z podnikání, můžete tuto kapalinu bezplatně odevzdat ve sběrném dvoře, který spadá pod vaše bydliště. Pracovníci sběrných dvorů mohou požadovat, abyste jim nechali tento odpad ve vaší vlastní nádobě.
tags: #asfalt #se #redi #benzinem #informace