Žoldáci neumírají. Žoldáci odcházejí do pekla… Po příchodu Kuffenbachova speciálního komanda do hlubin inferna Peklo teprve poznává, co je to pravé peklo. Pět žoldáků se rozhodne zatočit s celou Satanovou říší, a dělají to tak krvavě, že i ďáblové jsou šokovaní brutalitou cynických zabijáků.
Asfalt II. - Efektivní brutalita je pokračováním respektive dokončením Asfaltu. Čeká vás dalších 50 odstínů krve a dokončení Asfaltu. Major Kuffenbach a jeho přátelé pokračují v pekelné jízdě. Válka, kterou pětice rozhněvaných mužů vyhlásila celému Peklu, se rozrůstá do monstrózních rozměrů. Industriální kníže Ba’al Zebul mobilizuje podsvětí a povolává do boje další a další hordy démonů. Peklo vyrábí z lidí asfalt, a nechtějte vědět, co vyrábějí z pekelníků naši antihrdinové.
Audiokniha, která strhne
Stejně jako v případě předchozího dílu, i zde se slova logicky ujal Ludvík Král, který exceluje na všech frontách. Jeho démonický a procítěný hlas nedá posluchačům spát. V kombinaci s originálním hudebním doprovodem a skvělou režií, kterou tradičně obstaral mistr Radek Volf, zde mají posluchači opět jednu knihu, která dokáže přilákat i ty, kteří se tomuto žánru vyhýbají. Je to zkrátka klasika. Výborný výkon interpreta, dobře se to poslouchá v autě. Zpracování a načtení je na jedničku. Úderný hlas výborně vykresluje atmosféru. Audiokniha je stále výborná, jeden mužský hlas, ale každá postava má svůj charakteristický hlas. Interpretace je famózní. K tomu všemu je ovšem absolutně nezbytné vyzdvihnout výkon mimo dabing prakticky neznámého Ludvíka Krále, který román pojal jako realistické vyprávění. Za jeho perfektní interpretaci by mu určitě slušelo nějaké zásadnější ocenění.
Druhá část kultovního Kopřivy je stejně kvalitní jako první část. Když sečteme obě části Asfaltu dohromady, dostaneme úctyhodných 30 hodin naprosto brutálního masakru, který se vám dostane pod kůži, odkud ho už jen tak nedostanete. Asfalt je tak i skvělou odpovědí na to, zda má cenu převádět českou fantastiku do audiopodoby.
Peklo podle Kopřivy
Ačkoli je Asfalt knihou poměrně objemnou (a výsledné audioknihy trvají dohromady bezmála třicet hodin), nenechává Štěpán Kopřiva publiku čas na vydechnutí. Nejsou to jen akční scény, kterých je v jeho díle víc než semaforů na dopravním hřišti, autor neustále udivuje nápady týkajícími se provedení samotného pekla, jeho samosprávou a pekelnými (totiž přírodními) zákony. Zrada nikdy nekončí, síla vůle hlavních protagonistů jakbysmet, jenom občas dojde munice. Zajímavá je i podoba Kopřivova pekla jako administrativní, byrokratické instituce. Peklo, které ovládají nesmrtelní démoni a rozkládající se lidé, jejichž třídenní přeměnou (případně urychlenou obřím mlýnem) na hmotu nazvanou asfalt vzniká univerzální materiál - z lidí je v pekle vytvořena krajina, domy, auta, zkrátka všechno. P. S. Až budete v pekle, dávejte si bacha na hořící vzducholodě!
Čtěte také: Nejlepší běžecké boty na silnici
Jako by to všechno nemělo stačit, přidává Štěpán Kopřiva ještě bohaté zásoby vtipných a jaksepatří ostrých dialogů. Ostatně jeho zkušenosti z komiksové tvorby mluví za vše. Hromady krve, tekoucího asfaltu, neutuchající akce, trvalé násilí, které je umožněno jen pekelnou regenerací lidských těl a toto vše prošpikováno vtipnými hláškami. Jednoznačně zaujme literárně intelektuální mluva pekelného agenta "Měňavky". Super zobrazení pekla, parádní hlášky a plno popkulturních odkazů. Proste mi knížka neskutečně sadla a super rychle mi ubíhala. Humor, spád, jiskra, poutavé to bylo neuvěřitelné. Trochu to sice přeháněl ve finální bitvě a Kuffenbach byl jako Boris Britva z Podfuku, ale to mu rádi odpustíte. Brutalita to byla brutální, všude stříkala krev a s*ačky, přeložené pořádnou dávkou plebejské invence. Pět borců proti statisícové armádě démonů, to je peklo. Po některých scénách potom žoldák vypadá "jako velmi zlostný a krvelačný sněhulák olepený vnitřnostmi pekelníka, který se chystá něco zmasakrovat. Nejspíš jaro..."
Nejde však pouze o to, jak drsní nebo nezničitelní hlavní hrdinové díky pekelnému prostředí jsou. Kopřiva udělal něco, co mnozí autoři akčních knih opomíjí. Dal svým postavám uvěřitelnou motivaci pro jejich jednání. Druhý díl bez okolků navazuje tam, kde první skončil, žádné jaképak copak, rovnou do mlýnku a jede se dál. Řežba démonů pokračuje, pekelné politicko-špionážní pletichy se dále zamotávají. Pokračování velké pekelné jízdy nezpomaluje ani v druhém dílu, příběh má stále drive a jelikož již známe hlavní hrdiny, odkrývají se nám jejich další stránky. Jsou tam i překvapivé otočky kdo s kým a jak, které jste nečekali.
Ocenění a hodnocení
Kdo dal první část, má povinnost a samozřejmě i přímo pekelnou chuť, doposlouchat tuhle čertovskou řežbu do konce. Hned jak jsem doposlouchal první díl, už jsem se sápal po druhém a nebyl jsem vůbec zklamán. Je to perfektní pokračování a téměř s ničím si nezadá s prvním dílem. Je to přesně to, co člověk očekává a ještě trochu brutality navrch.
Nepatřím rozhodně mezi příznivce daného žánru, ať už se jmenuje jakkoli, proto je pro mne prakticky nemožné zařadit knihu do širšího kontextu. Nicméně toto hodnocení může prozrazovat část děje. I když některé hlášky a situace byly vtipné a nápadité, zejména ze začátku, přece jen 11 hodin bezduchého zápasení byla pro některé nuda. Místy jsem se v záplavě vyhřezlých střev i ztrácel, ale když vám uteče jedno vystřelené oko, brzy ztrátu nahradí pažbou vyražený mozek z hlavy.
Jako celek jsou obě části vynikající jízda. Oba díly vnímám jako jednu knihu, která mě i při opakovaném poslechu chytne, baví a nepustí. Jen je člověku na konci líto, že pokračování zřejmě nebude, jakkoliv v realitě Asfaltu je možné vlastně cokoliv, co člověka napadne a sem tam i to, co by ho nikdy nenapadlo. Dvojknihu doporučuji. Velmi jsem se zabavil a určitě si poslechnu časem znovu, oblíbil jsem si vícero postav a oceňuji jejich vývoj a některé zvraty. Vynikající interpretace a hra s časem a režií.
Čtěte také: Jak ochránit lak auta při čištění asfaltu
Kniha je intenzivní, přestože se odehrává ve 48 hodinách, je plná černého humoru, pro někoho za čárou. Pro mě v tom světě, jak je vystavěný, je adekvátní. Chtělo to odvahu a fantazii. Trpělivost zachovat si kontinuitu. Jako první díl poslechnuto jedním dechem (uchem...).
Informace o audioknize Asfalt II. - Efektivní brutalita:
| Autor knihy | Štěpán Kopřiva |
| Interpret slova | Ludvík Král |
| Vydavatel | Walker & Volf |
| Distributor | Radioservis a.s. |
| Rok vydání | 2014 |
| Rok nahrávky | 2014 |
| Celková délka | 11:47:48 |
Děj a závěr
Zápletka (umožnění války mezi peklem a nebem, mezi nimiž u Kopřivy zas tak velký rozdíl není) a hlavní hrdinové (komando kolem žoldáka Kuffenbacha, vládci různých pekelných říší, jejich přisluhovači, vyšetřovatelé a armády) jsou vlastně v jistém smyslu vedlejší, příběh je přirozeně a bez násilných švů vystaven z jednotlivých situací, které jsou natolik přehnaně hnusné, odporné a nechutné, až dokáží vyvolat salvu úlevného smíchu. Výhrady lze mít snad k délce románu, ke konci už trochu připomíná nastavovanou kaši, nicméně ani tato výhrada nesnižuje to, co je na románu nejcennější: způsob vyprávění plný popkulturních aluzí, vtípků a dokonce poťouchlostí, a celková představa pekla, která se nějakým chapadlem dotýká čtenářova podvědomí, jeho vlastních nevědomých představ o hrůze a utrpení, a tím plní i jakousi terapeutickou funkci: nejsem si jist, zda šlo o autorův záměr, ale jedna z důležitých poloh knihy je právě v tomhle smyslu existenciální.
Druhá část knihy dále rozvíjí a uzavírá příběh Kuffenbachova komanda. Závěr je naprosto epický a nečekaný. Uchvátila mě závěrečná práce mjr. Efektivní brutalita je jednoduše druhá část knihy, která bez něj nedává a nemůže dávat smysl. Až se divím, že není nabízena jako jeden celek, byť to z obchodního a vydavatelského hlediska chápu. Nicméně zde do puntíku platí to stejné, co jsem napsal u prvního dílu. Prostě mistrně podaná holomajzna, mlýnek na čertí maso. Proti prvnímu dílu tu značně ubude popisného děje a značně přibude akce. A právě sem směřuje moje výtka k této části - akce je sice peprná, stylově nechutná, démoní i lidské vnitřnosti tečou proudem, ale je jí místy tolik, že ztrácíte přehled, kdo koho právě masakruje, nebo "jen" kleští. Každopádně, pokud chcete vědět jak Kuffenbach a jeho banda dopadnou (a to chcete), přežijete to, vrátit se můžete vždycky. Pokračování příběhu, kde je škoda, že je to rozděleno na dva díly. A konečně se dočkáme vyvrcholení celého příběhu. Posluchači, kteří se dostali na konec, si říkali: „Člověk si říká, vždyť se to nedá za těch pár hodin, pak minut a vteřin stihnout... ale stihli toho opravdu dost.“
Jediné, co mě trochu zklamalo byl konec. Člověk si myslí a docela i přeje, aby se nakonec všichni, nebo alespoň někdo, z toho divokého západu dostali. Místo toho se postupně jeden drsňák po druhém obětují a nakonec se vlastně nic nezmění. Jen rozbijí výtah. Žádné nanebevzetí, žádný návrat na Zemi. Ale jinak opět strhující, napínavé a pochopitelné brutální. Až za hranici samotného Pekla.
Čtěte také: Asfaltové práce
tags: #asfalt #ii #efektivni #brutalita