Stavba a údržba silnic je neustálý proces, který ovlivňuje každého z nás. Zejména na dálnicích se často setkáváme s obnovou vozovky. Cílem moderního silničního stavitelství je vytvořit trvalé a bezpečné plochy pro dopravu, přičemž důležitou roli hrají také ekonomické a ekologické vlastnosti. V Německu se například používají tři hlavní materiály: asfalt, beton a dlažební kameny.
Asfalt versus beton: Který materiál je lepší?
Asfalt a beton se používají zejména u velkých veřejných komunikací, jako jsou dálnice. Každý z těchto materiálů má své výhody a nevýhody:
Asfaltové vozovky
- Výhody: Jsou relativně pružné a nabízejí mnoho stupňů volnosti z hlediska geometrie (přímé přechody, poloměry v obloucích). Stavba je poměrně rychlá a doba výstavby omezená.
- Nevýhody: Pružnost je podmíněná; provoz kamionů a vysoké teploty rychle ovlivňují povrch vozovky, což vyžaduje pravidelnou obnovu.
Betonové vozovky
- Výhody: Beton je mnohem odolnější stavební materiál, který při správné instalaci odmění dlouhou životností a vysokou odolností. Lehčí materiál zajišťuje v noci lepší výhled. Suroviny pocházejí přímo z Německa.
- Nevýhody: Instalace je mnohem složitější a má delší dobu výstavby.
Volba mezi asfaltem a betonem závisí na konkrétním stavebním projektu a na zvážení všech pro a proti.
Udržitelnost a recyklace asfaltu
Asfaltové vozovky jsou recyklovatelné, což přispívá k udržitelnosti silničního stavitelství. Od poloviny 80. let 20. století se v Německu systematicky znovu využívá asfalt, což vede k takzvanému „skutečnému životnímu cyklu“.
Jak probíhá recyklace asfaltu?
- Silnice se odstraňuje po vrstvách.
- Každá vrstva je dopravována samostatně a zpracovávána proséváním nebo drcením.
- Výsledkem je granulát, který se skladuje na speciálních místech nebo přímo na obalovně.
- Drcená asfaltová vrstva, pokud neobsahuje žádné škodliviny jako dehet, se v obalovně přidává do nové asfaltové směsi a vrací se tak zpět na vozovku.
Bohužel, asfaltové pojivo začíná stárnout od prvního zpracování, tvrdne a už tak dobře nedrží. Pro zlepšení jeho vlastností se používají tzv. omlazovací prostředky, které zabraňují rychlému lámání asfaltu a zlepšují jeho tečení téměř do původního stavu. Výzkum regenerátorů stále probíhá s cílem najít ty nejlepší přísady pro recyklaci asfaltu.
Čtěte také: Nejlepší běžecké boty na silnici
Asfalt bez dehtu: Legislativní rámec v ČR
V kontextu udržitelnosti je klíčové rozlišovat mezi asfaltem a dehtem. Důležité je, že dehtové vozovky se sice stále často používají, ale od roku 1984 je použití dehtu jako pojiva z důvodu zdravotních rizik zakázáno. Dehet ze starých povrchů vozovek se musí likvidovat odděleně a nesmí se znovu použít. Asfalt uhelného dehtu, vedlejší produkt koksování, obsahuje toxické látky jako fenanthren a pyren, které jsou obtížně těkavé.
Naopak ropný asfalt je zbytek po destilaci ropy a při pokojové teplotě se vyskytuje v kapalném, polotuhém nebo pevném stavu v závislosti na stupni rafinace. Přírodní asfalt je uložen pod zemí.
V České republice bylo používání dehtů pro hydroizolační materiály definitivně ukončeno v roce 1969. Asfaltové pásy jsou vyráběny výlučně z ropných asfaltů a dalších komponent, jejichž likvidace nebo expozice nepředstavuje žádné nebezpečí.
Nová vyhláška o znovuzískaných asfaltových směsích
Od 1. října 2023 platí nová vyhláška č. 283/2023 Sb. o stanovení podmínek, při jejichž splnění jsou znovuzískaná asfaltová směs (ZAS) a znovuzískaný penetrační makadam vedlejším produktem nebo přestávají být odpadem. Tato vyhláška nahrazuje dřívější legislativu a zpřesňuje některé pojmy a podmínky, rozšiřuje počet příloh a doplňuje nové požadavky.
Vyhláška zavádí čtyři kvalitativní třídy ZAS (T1 až T4), přičemž limitní hodnotou je obsah polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) v sušině. Tato hodnota je důležitá pro určení, zda se ZAS stane vedlejším produktem (běžně užívanou surovinou) nebo odpadem. Limitní hodnoty pro jednotlivé třídy zůstávají stejné jako v předchozí vyhlášce č. 130/2019 Sb.
Čtěte také: Jak ochránit lak auta při čištění asfaltu
Pro třídy ZAS-T1 a ZAS-T2 je preferovaným účelem opětovné využití v nových asfaltových směsích po přetřídění a předrcení. Lze je využít i v technologiích recyklace za studena. V případě tříd ZAS-T3 a ZAS-T4 je klíčovým technickým řešením recyklace za studena, a to i s možností využití mobilního míchacího centra. U těchto tříd je důležitý pasivační účinek použitého pojiva.
Možnost dočasných meziskládek
Novým aspektem vyhlášky je možnost vytváření dočasných meziskládek mimo vlastní staveniště pro materiály kontaminované dehtem. Při takové sanaci je potřebné kontaminovaný materiál dočasně odstranit, což v souladu se stávající legislativou znamená, že vzniká odpad nebo nebezpečný odpad, se kterým může nakládat jen oprávněná osoba.
Vzorkování a analýza PAU
Příloha 3 vyhlášky doplňuje obecné požadavky na vzorkování a zpřesňuje rámec pro zajištění jádrových vývrtů nebo získání potřebných laboratorních vzorků pro stanovení obsahu PAU. Minimální hmotnost laboratorního vzorku je 2 kg pro ZAS s maximálním zrnem do 16 mm a 3 kg pro zrno vyšší. Nově se sleduje suma 12 PAU, což sjednocuje požadavky s dalšími legislativními předpisy.
Vyhláška také zavádí možnost evidovat pro danou třídu ZAS maximální počet vzorků překračujících nejvyšší přípustný obsah polycyklických aromatických uhlovodíků.
Asfaltové hydroizolační pásy a jejich klasifikace
Spotřebitelé, stavební firmy a řemeslníci se často obracejí na odborníky s dotazy týkajícími se klasifikace odpadu tvořeného asfaltovými hydroizolačními pásy. Problém nastává, když jsou pásy demontovány a odvezeny na skládku, kde jsou kvůli nesprávnému zatřídění často považovány za nebezpečný odpad kvůli mylné klasifikaci mezi odpad obsahující dehet nebo azbest.
Čtěte také: Asfaltové práce
- V ČR bylo používání dehtů pro hydroizolační materiály definitivně ukončeno v roce 1969.
- Azbest byl zakázán pro výrobu stavebních výrobků zákonem č. 157/1998 Sb.
- Prakticky všechny asfaltové pásy ze staveb mladších 20 let nemohou obsahovat dehet.
- Asfaltové pásy jsou vyráběny výlučně z ropných asfaltů a dalších komponent, jejichž likvidace nebo expozice nepředstavuje žádné nebezpečí.
Doporučení pro nakládání s asfaltovými pásy
- Při rekonstrukcích: Snažte se zachovat co nejvíce z původní skladby, včetně asfaltových pásů, které často poslouží jako funkční parozábrana. To je finančně nejvýhodnější varianta.
- U demontovaných pásů: Pokuste se zajistit původní dokumentaci pro určení typu asfaltového pásu nebo zjistěte rok původní realizace. Pro pásy z oxidovaného nebo modifikovaného asfaltu lze využít Bezpečnostní listy od Svazu výrobců asfaltových pásů.
- Klasifikace: Odpady asfaltových ker spadají pod kategorii 17 03 02 (asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01). Mohou být přijímány do zařízení na základě výsledků zkoušek.
Třídění stavebního odpadu
Stavební a demoliční práce generují velké množství odpadu, který tvoří přibližně polovinu všech produkovaných odpadů v ČR. Správné třídění a recyklace jsou proto klíčové.
Doporučení pro třídění
- Průběžné třídění: Oddělujte stavební suť (cihly, kameny, štěrk, beton) od železných trubek, dřeva, skla, izolačních materiálů nebo sádrokartonu už v průběhu stavebních prací.
- Finanční úspory: Za vytříděné materiály se obvykle platí méně při odvozu na skládku nebo při svěřování likvidace profesionální firmě.
- Opětovné využití: Zbytky cihel lze po očištění používat k dalšímu zdění, kameny poslouží jako výplň do betonové konstrukce. Staré omítky a malty lze po prosévání využít k zásypům nebo k namíchání nové malty.
Katalog odpadů: Vybrané kódy
Následující tabulka uvádí vybrané kódy odpadů dle katalogu odpadů, které jsou relevantní pro stavební činnost:
| Kód odpadu | Název odpadu |
|---|---|
| 17 01 01 | Beton |
| 17 01 02 | Cihly |
| 17 03 01* | Asfaltové směsi obsahující dehet |
| 17 03 02 | Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 |
| 17 06 01* | Izolační materiál s obsahem azbestu |
*Označuje nebezpečný odpad
Další specifické odpady
- Drátěné sklo a akrylátové sklo (plexisklo): Nelze třídit do kontejnerů na sklo.
- Molitan: Nepatří do žlutých kontejnerů na plasty.
- Polystyren: Čistý polystyren používaný jako výplně krabic nebo termoobaly lze v menší míře vyhazovat do žlutého kontejneru.
- Dřevo: Čisté dřevo bez zbytků stavebních hmot nebo nátěrů lze znovu využít, například pro výrobu bednění. Znečištěné dřevo patří do sběrného dvora nebo na skládku.
- Linoleum a PVC: Patří na sběrný dvůr.
- Papírové pytle od stavebních hmot: Protože bývají znečištěné, nevyhazujte je do modrých kontejnerů na papír.
- Azbest: Odstraňování azbestu musí být ohlášeno na stavebním úřadě a manipulaci s ním musí provádět stavební firma s patřičným povolením.
Při likvidaci a třídění stavebního odpadu je vždy nutné dbát na ochranu těla a dýchacích cest a řídit se platnou legislativou a místními předpisy sběrných dvorů.