Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb., který plně nabyl účinnosti 1. ledna 2024, přinesl zásadní změny v definicích a kategorizaci staveb. Tyto změny mají za cíl zpřehlednit procesní postupy a usnadnit povolování projektů, zejména s ohledem na zjednodušený obsah projektové dokumentace a možnost zpracování některých dokumentů osobami s odlišnou kvalifikací než je projektant. Zákon také opět zavádí povinné kolaudování rodinných domů, které bylo zrušeno v roce 2018, a zároveň usnadňuje umísťování menších mobilheimů. V tomto článku se podrobně podíváme na pět hlavních typů stavebních konstrukcí a jejich specifika.
Co je stavba a jak se definuje dle nového zákona?
Pojem stavba je tradičním a jedním z klíčových pojmů stavebního zákona. Ustanovení § 5 nového stavebního zákona nově definuje stavbu jako stavební dílo, které vzniká prostřednictvím stavební nebo montážní činnosti s použitím stavebních výrobků, materiálů nebo konstrukcí s cílem umožnit užívání na konkrétním místě. Pod tímto pojmem spadá také výrobek, který slouží jako stavba.
Nová definice stavby je formulována pozitivně a zohledňuje definiční znaky, které vyplývají z aplikace praxe a soudní judikatury. Stavba, jako stavební dílo, musí splňovat následující charakteristiky:
- Je výsledkem úmyslné lidské činnosti.
- Je provedena s použitím stavebního materiálu, který splňuje požadavky na stavby dle § 153 nového stavebního zákona. To znamená, že stavba musí být navržena a realizována pomocí výrobků, materiálů a konstrukcí, jejichž vlastnosti zaručují, že stavba bude schopna plnit svůj zamýšlený účel při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence.
- Je výsledkem stavební nebo montážní činnosti, což zahrnuje technologický postup vyžadující minimální úroveň odborných znalostí ze strany osob provádějících stavbu.
- Je provedena s cílem plnit zamýšlený, nikoli náhodný účel.
- Je provedena na konkrétním místě, tj. pozemku nebo již existující stavbě.
Stejná definiční kritéria platí i pro výrobek, který slouží jako stavba. Je bezvýznamné, zda byl výrobek vyroben jako celek u výrobce a poté na místo pouze osazen, nebo zda je montován přímo na staveništi z jednotlivých dílů dodaných výrobcem. V obou případech musí být na výrobek, plnící funkci stavby, aplikovány stejné požadavky jako na stavbu, a to jak z hlediska umístění na pozemku, tak z hlediska technických specifikací. Výrobce zaručuje konečné vlastnosti výrobku, který slouží jako stavba.
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR) patří do systému ústředních orgánů státní správy České republiky v oblastech, vymezených příslušnými právními dokumenty. Ministerstvo bylo zřízeno s účinností od 1. listopadu 1996 a je ústředním orgánem státní správy ve věcech regionální politiky, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu, nájmu bytů a nebytových prostor, územního plánování, stavebního řádu, vyvlastnění, investiční politiky, cestovního ruchu, veřejné dražby a realitní činnosti, pohřebnictví.
Čtěte také: Práce projektanta ve Znojmě
Základové konstrukce: Neodmyslitelná součást každé stavby
Základové konstrukce jsou nedílnou součástí každé stavby. Podle umístění a konstrukce domu je možné vybírat z několika možností jejího založení. Nesmíme však podcenit půdu, na které budoucí stavba vyroste. Základové konstrukce nemusí být zhotoveny nutně pouze z betonu, je možné využít například i zemní vruty. Základy, neboli spodní stavba, je konstrukce, na kterou se umisťuje samotná stavba. Spodní stavba přenáší zatížení od vrchní stavby až do rostlého terénu. Kvalitní založení stavby nelze podceňovat.
Při návrhu základů je třeba vždy pracovat s platným zněním předpisů a norem. Sami si základy určitě nenavrhujte, přizvěte si zkušeného statika. Ten postupuje u výpočtu stejným způsobem jako u zděné stavby, tedy do svého výpočtu zahrnuje zatížení horní části stavby a zohledňuje kvalitu půdy na staveništi podle geologického posudku. Základová spára nesmí ohrožovat zdraví a životní prostředí zejména následkem uvolňování látek nebezpečných pro zdraví, znečištění vzduchu a půdy, výskytu vlhkosti ve stavebních konstrukcích.
Typy základových konstrukcí
- Plošné základy: Jedná se o základové pasy, patky a desky.
- Základové pasy: Jsou obdélníkové konstrukce tvořící souvislé nosníky. Jejich rozmístění je obvykle pod nosnými stěnami dřevostavby. Na jejich horní konstrukci se často ještě umisťuje podkladní beton v tloušťce kolem 150 mm. Roznáší zatížení z paty stěny nebo sloupu.
- Základová deska: Jedná se o založení na silné betonové desce vyztužené betonářskou ocelí. Tloušťka je dána obvykle statickým výpočtem a pohybuje se kolem 250 mm. Deska celou svojí plochou leží na vhodném podkladu, který ji odděluje od zeminy.
- Základové patky: Tento způsob zakládání je vhodný pro bungalov nebo menší stavbu. Zatížení z vrchní stavby se přenáší bodově do podkladní zeminy.
- Hlubinné základy: Zde jsou to například piloty, pilíře, studně a kesony (používají se pro zakládání ve vodě). Přenáší síly do nosných vrstev pod povrchem základové půdy.
- Zemní vruty: Jedná se o dnes již běžný způsob zakládání dřevostaveb. Velkou výhodou je, že se dají použít téměř do všech podkladů. Jedná se o ocelové prvky, které se zavrtávají do zeminy. Podle podloží se určuje průměr a potřebná délka vrutu.
Funkční požadavky na základy
Požadavky na funkci základů vyplývají z předpisů obecně závazných (např. stavební zákon č. 183/2006 Sb., vyhláška č. 268/2009 Sb.), technických norem (např. ČSN 731001 Základová půda pod plošnými základy) a ze zvláštních přání stavebníka. Závaznými požadavky jsou zejména:
- Ustanovení § 156 zákona č. 183/2006 Sb. (prohlášení o shodě).
- Ustanovení § 152 a 153 zákona č. 183/2006 Sb. (požadavky na základové konstrukce a dozor).
- Ustanovení § 6 vyhlášky č. 268/2009 Sb. (stabilitní posouzení).
- Ustanovení § 9 vyhlášky č. 268/2009 Sb. (odolnost proti překlopení, mezní deformace připojovacích potrubí).
- Ustanovení § 10 vyhlášky č. 268/2009 Sb. (ochrana zdraví a životního prostředí, odolnost proti atmosférickým a chemickým vlivům, záření a otřesům).
- Ustanovení § 18 vyhlášky č. 268/2009 Sb. (ochrana stavby před vodou, agresivními vodami a látkami, ochrana proti vlhkosti a podzemní vodě).
Hloubka založení je dána výškovou úrovní možného promrzání zeminy. Základy by měly být umístěny v nezámrzné hloubce (zpravidla 0,8 m). Hrozí-li vniknutí vody při povodních, musí být založení přizpůsobeno tomuto nebezpečí. Drenážní potrubí je důležité u každých základů a umísťuje se kolem základových konstrukcí po obvodu stavby.
K poruchám základů může dojít z různých příčin, jako jsou chyby ve statickém výpočtu (numerické nebo koncepční), neuvážené změny zatížení za provozu stavby nebo přitížení základové spáry vlivem výstavby sousedního objektu. Také nedostatečná ochrana základové spáry proti promrznutí je častou příčinou poruch.
Čtěte také: Zjistěte více o pasportizaci staveb
5 kategorií staveb dle nového stavebního zákona
Nový stavební zákon rozlišuje čtyři kategorie staveb s ohledem na institucionální změny, procesní zjednodušení povolování projektů, a možnost zpracování určitých typů dokumentace osobou s odlišnou kvalifikací než pouze projektantem (autorizovanou osobou). Zákon také zachovává možnost provádět některé stavby svépocí. Následující jsou čtyři kategorie staveb podle nového stavebního zákona:
- Stavby drobné (Příloha č. 1 k novému stavebnímu zákonu).
- Stavby jednoduché (Příloha č. 2 k novému stavebnímu zákonu).
- Stavby vyhrazené (Příloha č. 3 k novému stavebnímu zákonu).
- Stavby ostatní (zahrnují všechny ostatní stavby, které nejsou zařazeny do žádné z předchozích kategorií).
1. Drobné stavby
Drobné stavby jsou definovány v příloze č. 1 nového stavebního zákona. Jsou to například:
- Stavby do 40 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky s nejvýše jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m, na pozemku rodinného domu související s bydlením, pokud neslouží pro podnikatelskou činnost a jsou umístěny nejméně 2 m od hranic pozemků.
- Skleníky nebo bazény do 40 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky na zastavěném stavebním pozemku rodinného domu, s odstupovou vzdáleností nejméně 2 m od hranice pozemku.
- Výrobky plnící funkci stavby (mobilní domy) včetně základové konstrukce do 55 m² zastavěné plochy a do 4 m výšky, na pozemku určeném pro rekreaci.
- Opěrné zdi do výšky 1 m nebo oplocení do výšky 2 m mezi pozemky, které nejsou veřejným prostranstvím.
- Stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW (s výjimkami).
- Přípojky sítí technické infrastruktury (elektrické, plynovodní, vodovodní nebo kanalizační) v délce do 25 m.
Za drobné stavby se nepovažují stavby pro bydlení (s výjimkou některých výrobků plnících funkci stavby). Drobné stavby nevyžadují povolení ani kolaudaci stavebního úřadu. Lze je provádět a odstraňovat svépomocí, přičemž je nutné zajistit stavební dozor, pokud stavebník sám není odborně způsobilý.
2. Jednoduché stavby
Kompletní výčet jednoduchých staveb najdeme v příloze č. 2 nového stavebního zákona. Mezi ně patří například:
- Stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci s maximálně dvěma nadzemními a jedním podzemním podlažím a podkrovím nebo ustoupeným podlažím.
- Podzemní stavby do 300 m² zastavěné plochy a do 3 m hloubky (s výjimkou technické infrastruktury).
- Garáže do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím a podsklepením do hloubky 3 m.
- Reklamní zařízení a stavby pro reklamu.
- Stavby pro zemědělství do 60 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky (s výjimkami pro hořlavé látky a hospodářská zvířata).
- Přípojky sítí technické infrastruktury (pokud nejde o drobnou stavbu).
- Stavby pro bydlení do 80 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, bez podsklepení, na pozemku rodinného domu, funkčně spojené s rodinným domem.
Jednoduché stavby vyžadují povolení stavebního úřadu, které může být vydáno v klasickém nebo zrychleném řízení. Kolaudační rozhodnutí nevyžadují jednoduché stavby s určitými výjimkami. Stavebník je povinen dokončení stavby neprodleně oznámit stavebnímu úřadu. Jednoduché stavby lze provádět a odstraňovat svépomocí za zajištění odborného dozoru (stavbyvedoucího nebo stavebního dozoru).
Čtěte také: Vzdělávání v dopravním stavitelství
3. Vyhrazené stavby
Taxativní výčet vyhrazených staveb je uveden v příloze č. 3 k novému stavebnímu zákonu. Běžně se obyčejný občan jakožto stavebník s vyhrazenou stavbou potkat nemůže. Mezi vyhrazené stavby patří:
- Stavby dálnic, drah, civilní letecké stavby.
- Stavby a zařízení přenosové soustavy, výrobny elektřiny o celkovém instalovaném výkonu 100 MW a více.
- Stavby jaderného zařízení a stavby související.
- Stavby k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin.
- Výrobny energie z obnovitelných zdrojů s vyšším výkonem (např. solární elektrárny nad 5 MW, jiné výrobny elektřiny nad 1 MW, výrobny tepla z obnovitelných zdrojů nad 10 MW).
Vyhrazené stavby vyžadují povolení stavebního úřadu (klasické nebo zrychlené řízení). Musí být prováděny a odstraňovány stavebním podnikatelem, který zabezpečí odborné vedení stavby stavbyvedoucím. Projektová dokumentace vyhrazených staveb musí být zpracována projektantem. Novou povinností stavebníka u vyhrazených staveb je zajištění technického dozoru stavebníka.
4. Ostatní stavby
Tato kategorie zahrnuje všechny ostatní stavby, které nejsou uvedeny v přílohách č. 1, 2 a 3 k novému stavebnímu zákonu. Jen pro představu - do této kategorie můžeme zařadit například „větší“ občanské stavby, které jsou realizovány za účelem služeb pro společnost.
Ostatní stavby vyžadují vydání povolení (klasické nebo zrychlené řízení). Tyto stavby se kolaudují a musejí být prováděny a odstraňovány stavebním podnikatelem, který zabezpečí odborné vedení provádění nebo odstraňování stavby stavbyvedoucím. Při jejich provádění nebo odstraňování musí být veden stavební deník. Stavebník je povinen před zahájením stavby zajistit vypracování dokumentace pro provádění stavby (zpracovanou autorizovanou osobou) a zajistit technický dozor stavebníka u staveb financovaných z veřejných prostředků.
Kategorie staveb z hlediska požární bezpečnosti
Od 11. prosince 2021 je účinná nová vyhláška č. 460/2021 Sb. o kategorizaci staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva. Podle požárníků jsou stavby členěny nově do čtyř kategorií: 0, I, II, III. Výčet staveb v těchto kategoriích se však zásadně odlišuje od kategorizace staveb podle nového stavebního zákona. Tato vyhláška navazuje na nový zákon č. 415/2021 Sb., který je účinný od 1. ledna 2022.
| Kategorie stavby (dle NStZ) | Povolení | Kolaudace | Svépomocná výstavba | Zpracovatel dokumentace | Příklady |
|---|---|---|---|---|---|
| Drobné stavby (Příloha č. 1) | Nevyžaduje | Nevyžaduje | Ano (s dohledem) | Není povinně určen | Bazény do 40 m², skleníky do 40 m², oplocení do 2 m výšky, mobilní domy do 55 m² (rekreace) |
| Jednoduché stavby (Příloha č. 2) | Vyžaduje (klasické/zrychlené) | Vyžaduje (s výjimkami) | Ano (s dohledem) | Projektant nebo osoba s VŠ/SŠ vzděláním stavebního směru a praxí | Rodinné domy (max. 2NP+1PP+podkroví), garáže do 5 m výšky, podzemní stavby do 300 m² |
| Vyhrazené stavby (Příloha č. 3) | Vyžaduje (klasické/zrychlené) | Ano | Ne (stavební podnikatel) | Projektant (autorizovaná osoba) | Dálnice, dráhy, jaderná zařízení, velké elektrárny (nad 100 MW) |
| Ostatní stavby | Vyžaduje (klasické/zrychlené) | Ano | Ne (stavební podnikatel) | Autorizovaná osoba | Velké občanské stavby (nemocnice, obchodní centra) |
tags: #5 #trid #konstrukcnich #staveb #informace