Jedním z hlavních kritérií příjemného bydlení je akustická kvalita prostoru. Zjednodušeně řečeno existuje neprůzvučnost pro zvuk (hlasy, rádio atd.) a neprůzvučnost pro dupání na podlaze (kročejová). Tato neprůzvučnost se udává v decibelech (dB).
Vlastní posouzení z hlediska stanovených požadavků se provádí podle požadavkové normy ČSN 73 0532. Splnění stanovených minimálních požadavků na zvukově izolační vlastnosti dělicích a obvodových konstrukcí pak s velkou pravděpodobností zajišťuje dodržení limitů hlučnosti v chráněných místnostech podle nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
Obecné vlastnosti a faktory ovlivňující neprůzvučnost
Příčky a stěny z keramických materiálů, z plných cihel a z lehčených cihel s malými otvory, lze pro účely akustického výpočtu a posouzení považovat s určitými omezeními za homogenní. Neprůzvučnost jednovrstvých stavebních konstrukcí je v zásadě tím lepší, čím jsou tyto konstrukce těžší. Zároveň platí, že vzduchová neprůzvučnost vzrůstá s kmitočtem dopadajícího a vyzařovaného zvuku.
Pro neprůzvučnost je rozhodující zejména plošná hmotnost stěny. Je výhodné, jestliže výchozí objemová hmotnost střepu tvárnice je co nejvyšší, stejně tak je výhodný vyšší poměr hmoty a nižší poměr dutin. Z akustického hlediska je obecně výhodné, jestliže dutiny nejsou stejně velké (vzhledem k jejich rezonanci), jestliže mají nepravidelný tvar, a jestliže jsou co nejmenší (příčný rozměr dutiny by neměl být větší než 1/4 tloušťky příčky). Neprůzvučnost může výrazně ovlivnit tloušťka omítkové vrstvy a její hmotnost.
Vliv kmitočtu zvuku
Chování jednoduché homogenní stěny z hlediska vzduchové neprůzvučnosti je závislé na kmitočtu dopadajícího zvuku. Kmitočtový průběh neprůzvučnosti cihelné stěny nebo příčky obvyklé tloušťky je charakteristický tím, že ve zvukové izolační kmitočtové oblasti, tj. v rozsahu třetinooktávových kmitočtových pásem 100 Hz až 3 150 Hz, obsahuje všechny charakteristické oblasti kmitočtového průběhu neprůzvučnosti.
Čtěte také: Vlastnosti sádrokartonu pro izolaci
- Oblast rezonance - to je chování stěn v okolí nejnižších vlastních kmitočtů, které u cihlových stěn bývají v nejnižší části slyšitelného spektra. V této oblasti je neprůzvučnost nízká a proměnlivá, závisí na řadě okrajových podmínek, včetně rozměrů stěny a rozměrů a tvaru místností.
- Oblast setrvačnosti hmoty - v této oblasti je neprůzvučnost stěny závislá téměř výhradně na její plošné hmotnosti a na kmitočtu. Platí zde, že neprůzvučnost se zvyšuje při každém zdvojnásobení plošné hmotnosti v průměru o 6 dB, a že neprůzvučnost roste s kmitočtem o 6 dB na oktávu, tedy s každým zdvojnásobením kmitočtu. U cihlových stěn je oblast setrvačnosti hmoty, kde platí tzv. „zákon hmotnosti“ a hmotnost je pro zvukovou izolaci nejvíce využita, v pásmu nižších a středních kmitočtů. Rozsah této výhodné oblasti se mění s tloušťkou stěny.
- Koincidenční efekt - V této oblasti dochází k vlnové koincidenci, kdy dopadající zvuková vlna, resp. průmět délky šikmo dopadající zvukové vlny je shodný s délkou ohybové vlny ve stěně. Za této podmínky se stěna rozkmitá s amplitudou rovnající se téměř amplitudě vzduchových částic dopadající zvukové vlny a stěna vyzařuje zvukovou vlnu, jejíž intenzita je snížena vůči intenzitě dopadající zvukové vlny jen ztrátami způsobenými vnitřním tlumením konstrukce. V oblasti koincidenčního efektu dochází k poklesu neprůzvučnosti v kmitočtovém rozsahu dvou až tří oktáv. U cihlových příček snižuje koincidenční efekt neprůzvučnost u všech běžných tlouštěk příček, až do tloušťky 450 mm až 500 mm. U příček malých tlouštěk, tj. okolo 100 mm, je koincidenční efekt patrný u vyšších a vysokých kmitočtů, mezi 1000 Hz a 4000 Hz. U větších tlouštěk se koincidence posunuje k nižším kmitočtům, až se při tloušťce stěny 450 mm až 500 mm posune kritický kmitočet, to je nejnižší koincidenční kmitočet, pod zvukověizolační kmitočtovou oblast, tj.
Měření a hodnocení neprůzvučnosti
Neprůzvučnost je veličina kmitočtově závislá, měří a vyjadřuje se pro třetinooktávová kmitočtová pásma v rozsahu kmitočtů nejméně 100 Hz až 3 150 Hz (v tomto kmitočtovém rozsahu je 16 třetinooktávových kmitočtových pásem). Získaných 16 hodnot se porovnává se směrnými hodnotami směrné křivky tak, že směrná křivka se posunuje postupně po 1 dB směrem ke křivce změřených hodnot, až se hodnota nepříznivých odchylek co nejvíce přiblíží hodnotě 32 dB, ale tuto hodnotu nepřesáhne. Odchylka se považuje za nepříznivou, jestliže výsledek měření je nižší než směrná hodnota.
Hodnota posunuté směrné křivky při kmitočtu 500 Hz je jednočíselným výsledkem, nazvaným vážená neprůzvučnost s označením Rw. Stavební neprůzvučnost R´w bývá o 2 až 3 dB menší (a tedy horší) než laboratorní Rw.
R´w = Rw - k kde k je korekce závislá na vedlejších cestách šíření zvuku. Pro jednovrstvé homogenní plošné konstrukce z klasických stavebních materiálů (cihla, beton) k = 2 dB, jestliže na cihelnou stěnu navazují složitější konstrukce, k se určuje individuálně, pohybuje se cca od 1 dB do 4 dB, může v krajním případě dosáhnout až hodnoty 6 dB. Musíme proto počítat s tím, že vážená stavební neprůzvučnost změřená in situ v budově bude proti vážené neprůzvučnosti změřené na stejné cihlené stěně v laboratoři nejméně o 2 dB nižší.
Vliv stavebních materiálů a provedení
Při posuzování neprůzvučnosti cihelných příček a stěn z nových typů zdicích materiálů nevystačíme s učebnicovými a literárními údaji. Na neprůzvučnost mají vliv i další okrajové podmínky, jako objemová hmotnost střepu, druh zdicí malty, tloušťka spár a kvalita jejich vyplnění, druh omítkové malty, tloušťka a jakost omítky, tvar a rozměry cihel, přesnost jejich rozměrů a v neposlední řadě jakost zdění.
Z výsledku zkoušek vyplývá, že výrazný vliv na neprůzvučnost má přesnost rozměrů zdicího materiálu, která umožňuje zdění s co nejmenšími spárami. Důležitá je kvalita zdění. Rovnoměrné a úplné vyplnění spár je podmínkou dobré neprůzvučnosti.
Čtěte také: Montáž sádrokartonu pro lepší zvukovou izolaci
Výhody cihelného zdiva z akustického hlediska
Cihlové zdivo má z akustického hlediska některé nepopiratelné výhody, týkající se zejména šíření zvuku zděnou konstrukcí. Kromě dobré neprůzvučnosti cihelné stěny spočívají tyto výhody zejména v nižší rychlosti šíření zvukových ohybových vln zdivem a ve vysokém útlumu při šíření podélných zvukových vln na rozhraních cihla - spára.
Nové požadavky ve stavební akustice
V polovině prosince 2020 byla publikována revize ČSN 73 0532:2020 Akustika - Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních konstrukcí a výrobků - Požadavky. Touto normou se nahradila ČSN 73 0532 z února 2010, která byla zrušena dne 1. 1. 2021.
Při porovnání aktuální verze 2020 s přechozí 2010 lze nalézt deset změn. Předchozí verze normy uváděla veškeré požadavky na zvukovou izolaci mezi místnostmi v budovách v tabulce č. 1. Nově se tabulka č. 1 rozdělila na tabulky č. 1 až 6, které požadavky logicky člení na domy s byty (tab. 1), hotely a ubytovny (tab. 2), nemocnice a zdravotnická zařízení (tab. 3), školy a vzdělávací instituce (tab. 4), administrativní a víceúčelové budovy, úřady a firmy (tab. 5).
Požadavky na příčky uvnitř bytu se nyní vztahují na všechny obytné místnosti (mimo příslušenství) a platí i pro rodinné domy. V předchozí verzi normy byl požadavek vztažen pouze na nejméně jednu obytnou místnost bytu, přičemž norma neuváděla, která z obytných místností má mít požadovanou ochranu zajištěnou.
V případě stropů uvnitř jednoho bytu (typicky mezonetové byty) se zpřísnil požadavek na kročejovou neprůzvučnost o 5 dB, a sice z ≤ 63 dB na ≤ 58 dB. Na druhou stranu se snížil požadavek na zvukovou izolaci v případě stěn mezi obytnými místnostmi bytu z ≥ 42 dB na ≥ 40 dB.
Čtěte také: Beton a jeho vzduchová neprůzvučnost
V případě bytových domů a rodinných domů s více než jedním bytem došlo ke zvýšení požadavků na zvukovou izolaci stropů mezi byty. Požadavek na minimální váženou stavební neprůzvučnost R´w se zpřísnil z 53 dB na 54 dB a současně požadavek na maximální váženou normovanou hladinu akustického tlaku kročejového zvuku (tzv. kročejová neprůzvučnost) se zpřísnil z 55 dB na 53 dB.
Nově byl definován požadavek s vazbou na terasy a lodžie nad obytnou místností druhých bytů, jenž má ošetřit dosud opomíjenou konfiguraci, kde je např. terasa bytu v 3. NP přímo nad obývacím pokojem či ložnicí bytu v 2. NP. V tomto případě se vyžaduje vážená stavební neprůzvučnost R´w ≥ 52 dB a vážená normovaná hladinu akustického tlaku kročejového zvuku (tzv.
U společných prostor domu (schodiště, chodby, terasy, kočárkárny, sušárny, sklípky apod.) došlo analogicky s předchozími odstavci ke zpřísnění požadavku na váženou normovanou hladinu akustického tlaku kročejového zvuku (tzv. kročejová neprůzvučnost) L´n,w či L´nT,w. Tento požadavek většinou souvisí s přenosem kročejového hluku ze společné chodby do okolních obytných místností bytů.
Provozovny se zvláště vysokým hlukem LA,max > 95 dB (např. diskotéky, herny apod.) se zásadně nemají umísťovat do obytných budov. Změny se netýkají mezibytových stěn, kde zůstává zachován základní požadavek ≥ 53 dB.
tags: #zvuková #neprůzvučnost #cihla #plná #hodnoty