Při stavbě nebo rekonstrukci domu je klíčové správně připravit elektroinstalační krabice před omítáním, aby se zabránilo jejich poškození, zanesení materiálem nebo nevhodnému umístění. Existuje několik osvědčených metod, jak krabice zakrýt a zajistit jejich správnou polohu, ať už se jedná o klasické sádrování nebo modernější postupy.
Tradiční metody zakrytí krabic
V minulosti i dnes se často používají jednoduché a dostupné materiály k zakrytí elektroinstalačních krabic. Jednou z nejběžnějších a cenově nejefektivnějších metod je použití novin. Většinou stačil vhodně zvolený kus zmačkaných novin. Za socíku měly noviny mnoho, téměř univerzálních použití, někdo je i četl. Teď už snad jen na ty krabičky. Důležité je zdokumentovat, kde všechny krabice jsou, aby se potom nemuselo chodit a oťukávat jako nevidomý.
KOPOS k těmto účelům vyrábí také speciální víčko z PH ZV68 zaslepovací, které poskytuje profesionálnější a spolehlivější ochranu před omítkou. U rozvodnic Hager (a pravděpodobně i u jiných značek) jsou dokonce přibaleny kartony na zakrytí krabice při omítání.
Místo 3P hřebenu také stačilo naohýbat 6mm2 drát, což je další příklad jednoduchého, ale funkčního řešení.
Alternativní postup: Osazení krabic až po hrubé omítce
Mnozí elektrikáři dávají přednost usazení krabiček až po provedení hrubé omítky těsně před štukováním. Tento postup má několik výhod a eliminuje mnoho práce s řešením utopených či vystupujících krabiček. Trefovat se do plánované omítky je jako výhra ve Sportce, nemluvě o komentářích zedníků. Jestli je něco pracné, pak to řešení přesazené nebo utopené krabice. S tímto postupem není potřeba řešit zakrývání krabic jinak než novinami, popřípadě volebními lístky.
Čtěte také: Instalace krabic PRIMO® v betonu
Postup usazení krabic po hrubé omítce:
Příprava kabelů: Pracné to zásadně není. Připraví se standardně kabely na plánované trasy (přichytit hřebíky, přisádrovat). V místě krabic se předseká-předvrtá cihla pro krabici a nechají kabely trčet kolmo ze zdi, případně se stáhnou izolací k sobě. My jsme to dělali tak, že jsme kabely vyvedli vždy o malinko výše, než se osazovala krabice, bez předběžného předvrtávání. To bylo zbytečné.
Omítání hrubou omítkou: Zedníci omítnou hrubou omítku.
Vyškrábání otvorů: V částečně tvrdnoucí omítce se vyškrabou otvory pro krabice a počká se na vytvrdnutí. Otvory na krabice jsme pak vždy frézovali po vytvrdnutí omítky před štuky.
Osazení krabic: Pak se osadí krabice do sádrového lože se zedníky dohodnutým přesahem pro štuk. Žádné přesahy. Vždy zatlačit do sádry pomocí krátké vodováhy. Síla štuku je pak již tak nicotná, že se nemusí nechávat žádné přesahy. Tím, že jsou kabely vyvedeny cca 10cm nad krabicí, se pak tyto v pohodě po jejich oholení nastrčí do krabic. Zedníci začistí a po vytvrdnutí začištění mohou v pohodě štukovat. Výhodou je, že se pak neřeší distanční prstýnky ani zabrušování krabic.
Jedinou nevýhodou je, že se člověk musí vrátit na stavbu právě kvůli těmto pracím, ale to je detail proti tomu, když jsou pak krabice utopené a nebo naopak vyčnívají ven.
Čtěte také: Borovicové lišty pro vaši podlahu
Krabice se zasádruje, sádra vytvrdne a pak se do ní zatáhnou oholené kabely. Sádra je za pár minut "na šutr", tuhne mi kolikrát už v kelímku. Sádra na běžném zdícím materiálu drží vždy perfekt. Je potřeba kbelík s vodou, štětku a nehledět na pokropené okolí. Důležité je nenamíchat sádru tuhou, musí být řídká a je potřeba se naučit ji zpracovat v čase, kdy tvrdne. Pokud přestane být ve fance tekutá-kašovitá a musí se jako ukrojit, tak ta už opravdu nedrží, i když ji rozmažeš. Dnes koupíte všelijak se jmenující déletuhnoucí "sádry".
Upevnění krabic a sádrování
Správné upevnění krabic je zásadní pro jejich stabilitu. Pokud krabička sádrou ve zdi nedrží, je problém s rukama. Sádra drží pekelně, pokud je správně aplikována.
Tipy pro úspěšné sádrování:
Příprava otvoru: Hlavně to chce dobře udělat díru pro krabici. Pokud ji vysekáte majzlíkem jako díru po granátu, tak sádra držet nebude. Pokud díru vykroužíte vykružovákem s tvrdokovem a majzíkem jen dosekáte střed, je díra čistá a geometricky dobrá a sádrování je pak jen třešnička na dortu, která se snad ani nedá pokazit. Důležité je vyfoukat nebo třeba štětečkem vymést prach z otvoru. Jinak platí to, co už tady zaznělo: sádra vhodné konzistence, rychle zpracovat, dostatečně namočit a musí se podařit. Mnozí elektrikáři používali k míchání sádry rozpůlený dětský míč z gumy. Ten se se zbytky zatuhlé sádry otočil naruby, potom nazpět a nádoba byla zase krásně čistá.
Konzistence sádry: Není problém namíchat bílou nebo šedou sádru. Nešetřit vodou, ale ani sádrou. Sádry dej více ať zaleze do každé spáry krabice. Dnes koupíte všelijak se jmenující déletuhnoucí "sádry".
Přidání latexu: Do sádry je možné zamíchat tři polévkové lžíce latexu a plnou gumovou misku pak v pohodě zpracovat, aniž sádra ztvrdla. Takto modifikovaná sádra drží i na betonu. Staří elektrikáři říkali, bez latexu ani ránu. Po očištění rohu nebo drážky až na beton a po aplikaci sádry s latexem byl klid. Použitelný je cokoliv disperzního - latex je přírodní disperze, Sokrat a podobné přípravky jsou syntetické akrylátové disperze - všechno ve vodě, tudíž ekologické a nepáchnoucí.
Čtěte také: Vše o PVC materiálech pro bazénové instalace
Montáž krabice do sádrokartonu:
Pro sádrokartonové zdi se používá odlišný postup, jelikož se krabičky nesádrují. Namísto toho se používají různé samosvorné klíny, háčky a podobně.
Rozměření otvoru: Otvor si dobře rozměřte, abyste nenavrtali do roštu sádrokartonu. Pokud máte hotový elektroinstalační plán, tím lépe. Jinak si dávejte pozor hlavně na to, abyste otvor pro krabičku nenavrtali tam, kde jsou ve zdi konstrukční sádrokartonářské nebo dřevěné profily či trámy.
Vykroužení otvoru: Do vrtačky si upněte vykružovací vrták (obvykle průměr 68 mm pro standardní krabičky). Nastavte si nižší počet otáček a začněte vrtat v místě, které jste si předtím označili.
Vložení krabičky: Jakmile máte otvor vyvrtaný, je téměř hotovo. Teď zbývá do zdi vložit elektroinstalační krabičku. V případě výrobků s postranními pásy ty slouží k přitažení krabičky ve zdi. Ve zdi drží elektrikářská krabička pomocí červených klipů.
Dokončení: Montáž krabice do sádrokartonu končí odřezáním přebývajících stahovacích pásek. Buď je můžete odstranit jednoduše odlamovacím nožíkem, nebo je můžete ohnout a protáhnout krabičkou zpět do dutiny stěny.
Další metody upevnění
Pokud byste do vykroužené díry zapěnili krabici polyuretanem, bude to určitě v pohodě držet taky, akorát sádrování bude podle mě rychlejší a nebude hrozit, že se krabice při tuhnutí pěny hne. K těm montážním pěnám jen ještě jeden poznatek - existují dva druhy. Ten častěji používaný třeba kolem oken a dveří zvyšuje objem celkem dlouho, řádově minuty. To proto aby se pěna dostala opravdu do všech skulin kde vytvoří tepelnou izolaci. Druhý typ funguje spíš jako lepidlo, napění řádově v sekundách a pak už jen tvrdne. Ten by na ty krabice případně byl vhodnější.
Pokud jsou díry dělány vykružovací diamantovou "pilou" (hlavice do vrtačky), tak jdou na upevnění krabic použít i "hřebíky v tubě" = pastovité lepidlo do vytlačovací "pistole" na bázi silikonu. Docela se to osvědčilo i pro lepení krabiček a elektrovodných lišt NA BETONOVÝ PANEL, bez zasekávání do stěny v paneláku. Jasně, estetika jde v takovém případě do psí, ale pokud je předností rychlost a čistota bez tun prachu z řezání a sekání betonu, je to řešení ke zvážení.
tags: #jak #zakryt #instalacni #krabice #sterkou