Křižácký hrad Malbork v Polsku je nejen největší gotickou stavbou na světě, ale také největším hradem a největší stavbou z cihel. Tato obranná tvrz, která stojí na návrší u řeky Nogat ve stejnojmenném městě, se rozkládá na ploše přes 21 hektarů, nebo podle jiných zdrojů více než 250 000 m². Jeho masivní cihlové zdivo je pro tuto stavbu typické a zároveň hrad Malbork odlišuje od jiných významných evropských hradů.
Historie Hradu Malbork
Hrad Malbork nechal postavit Řád německých rytířů kolem roku 1274. Původně jej postavili němečtí rytíři, německý katolický náboženský řád křižáků, ve formě ordensburské pevnosti. Řád jej pojmenoval Marienburg na počest Marie, matky Ježíše. Samotná osada zde vznikla až se stavbou hradu a stala se městem, přičemž roku 1276 získala městská práva.
Založení Řádu německých rytířů
Řád německých rytířů vznikl ve 12. století v Jeruzalémě kvůli boji s pohany. Postupně byl však vytlačen konkurenčními řády johanitů a templářů, takže si začal hledat jiné působiště. Ve 13. století se usadil v Benátkách, načež byl králem Ondřejem II. Uherským pozván do Sedmihradska bránit východní hranici. Brzy byl však vyhnán, když začal na Uhersku usilovat o územní autonomii. Následně přišla pozvánka polského knížete Konráda I. Zalesněné bažinaté Prusko obývaly baltské kmeny včetně pohanských Prusů, které ohrožovaly místní obchodní trasy.
Co se německým rytířům nepodařilo v Uhersku, vyšlo v Polsku více než úspěšně. Řád požíval hojné podpory ze západu. Císař Svaté říše římské Fridrich II. křižákům legalizoval zábory území, které měl posvětit i papež Řehoř IX. Směřoval k nim stálý přísun dobrovolníků lačných po bojových zkušenostech a kořisti. Po polovině 13. století byl stát Řádu německých rytířů dobře organizovaný, prosperující, s rozvinutou infrastrukturou tvrzí a hradů, které stavěli netypicky, a snad i kvůli nedostatku jiného stavebního materiálu, z cihel. Kolem roku 1274 si v Pomořansku vybudovali vládní sídlo Malbork.
Řád, který nechal hrad postavit, sem nechal v roce 1309 přestěhovat své sídlo z Benátek. V letech 1309-1457 byl Malbork sídlem velmistra řádu a hlavním městem křižáckého státu. Hrad byl v té době několikrát obléhán, ale nebyl nikdy dobyt, dokonce ani po bitvě u Grunwaldu v roce 1410, ve které Řád německých rytířů utrpěl porážku od polsko-litevské koalice.
Čtěte také: Honor: zvětšení ikon
Malbork v rukou polských králů
Do rukou Poláků se dostal hrad až o dvě staletí později. Nejprve se ho pokusil roku 1410 král Vladislav II. Jagellonský dobít pomocí polsko-litevského vojska, ale neúspěšně. V 15. století získal stavbu od Řádu do zástavy český hejtman Oldřich Červenka místo výplaty za služby své žoldnéřské armády. Ten hrad v roce 1457 prodal polskému králi Kazimírovi IV. Jagellonskému, protože se rytířský řád dostal do dluhů vůči svým žoldnéřským bojovníkům. Hrad zůstal v polských rukou až do roku 1772, kdy došlo k prvnímu dělení Polska. Od té doby sloužil s několikaletým přerušením během švédské okupace jako jedno z polských královských sídel a sídlo polských úřadů a institucí. Tuto funkci zastával až do prvního dělení Polska v roce 1772.
Architektura a části hradu
Hrad obklopují obranné hradby, které jsou doplněny o bašty, věže a brány. Ty ukrývají hned tři hradní části - dolní, střední a horní část. Na ploše přes 250 tisíc m² postavili obrannou tvrz ze tří částí: Podzámčí, Středního a Vyššího hradu.
- Podzámčí: Nejstarší část hradu, Podzámčí, sloužilo s baštami a zbrojnicemi jako součást obranného systému. Patřily tam ale i obytné domy, nebo kaple sv. Vavřince. V Dolním hradu se nacházely stáje, zbrojnice a pivovar.
- Střední hrad: Střední hrad sloužil reprezentativním účelům. Zahrnoval velmistrův palác s přijímací síní, rytířské sály a ubytování pro hosty. Jeho klenotem je velký rytířský sál s původní žebrovou klenbou.
- Horní hrad: Nejmohutněji opevněný Horní hrad se pyšní vzácnou klenotnicí. Na jeho nádvoří stojí hluboká hradní studna. Vysoký hrad s kaplí Panny Marie měl funkci kláštera. Jedinečná je obranná čtvercová věž donjon, která zároveň sloužila jako latrína.
Historické peripetie a rekonstrukce
V průběhu staletí si s hradem nebrala servítky četná vojska. Hrad byl poškozen především Švédy, napoleonskými vojsky a nakonec i Rudou armádou při bojích o město během 2. světové války.
Po prvním dělení země v roce 1772 Malbork připadnul Prusku. Prusové k Malborku zaujali pragmatické stanovisko a začali jej přestavovat, místně dokonce rozebírat, protože se jim cihly hodily na novou výstavbu. Postavili kasárna, z hlavního refektáře vytvořili jízdárnu, založili přádelnu. Už na sklonku 18. století se objevily veřejné iniciativy k zachování historické krásy hradu a zastavení přestavby. Přesto dal Fridrich Vilém III. zelenou kompletní přeměně, při níž byly zlikvidovány téměř všechny gotické dekorativní prvky včetně vitráží a kleneb, kaple sv. Bartoloměje padla za oběť nové sýpce.
Zlom přinesl v roce 1803 populární článek v berlínských novinách od mladého básníka Maxe von Schenkendorfa, po němž se nová vláda rozhodla hrad začít chránit jako památku. Po apelu mladého básníka Maxe von Schenkendorfa v roce 1803 vydal tehdejší pruský král dekret, který nařizoval ukončit demolici hradu a naopak naplánovat jeho obnovu. Rekonstrukce hradu byly zahájeny již v roce 1817. Do poloviny 19. století se rekonstruovalo až příliš kreativně, stavěly se prvky, které neměly vždy předlohu v historii komplexu.
Čtěte také: jak si nastavit stavovou lištu pro Redmi Note 5
Od r. 1877 byl hrad prakticky kontinuálně opravován až do roku 1945. Snad nejlepší práci na obnově odvedl mladý architekt Conrad Emmanuel Steinbrecht, jenž vycházel výhradně z historie a ducha památky, podařilo se mu objevit některé původní kamenické prvky a vrátit je na své místo. Rekonstrukci Malborku vedl skoro 50 let. Do začátku 20. století se podařilo dokončit základní práce na Vyšším hradě, včetně renovací interiérů chrámu požehnané Panny Marie, kaple sv. Práce na Středním hradu pokračovaly do roku 1918, znovu se postavilo východní křídlo kaple sv. Bartoloměje, ošetřovna, východní křídlo velkého refektáře. Interiér paláce velmistra byl zrekonstruován už v první polovině 19. století.
Malbork během druhé světové války a současnost
Smutný osud potkal Malbork během druhé světové války. Nástup nacistů v Německu nenechal Malbork bez povšimnutí. Už v roce 1933 zavlála na hlavní věži vlajka třetí říše. Malbork byl ustaven národně socialistickým řádovým hradem a odehrávaly se v něm různé oslavy a recepce. Během druhé světové války tam skládali přísahu noví členové Hitlerjugend nebo vojáci směřující do bojů na východní frontě.
Závěr války se na tvrzi podepsal obzvlášť krutě. V roce 1945 byl silně poškozen Rudou armádou během bojů o město. Během bojů Sovětů s Němci byla zničena více než polovina hradu. Poválečné období se ukázalo být pro Malbork neméně kritické. Po 2. světové válce se ještě hrad demoloval kvůli získávání stavebního materiálu na obnovu válkou poškozených měst. V 50. letech se památka místo oprav začala rozebírat, cihly směřovaly do zničené Varšavy a zdálo se, že Malbork definitivně zmizí. Nakonec tento osud potkal pouze přilehlé městečko a samotný hrad opět odolal. Začala se o něj znovu zajímat veřejnost a rostoucí počty turistů oživily snahu o rekonstrukci. Ta probíhá postupně až do dnešní doby. V 70. letech 20. století byly dokončeny opravy a hrad získal téměř původní vzhled.
Malbork dnes
V Malborku sídlí od roku 1961 hradní muzeum, které zahrnuje mimo jiné sbírku brnění a jantaru. V roce 1997 byl hrad zapsán na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Hrad Malbork je také jednou z oficiálních polských národních historických památek, která tak byla označena 16. září 1994.
Hrad Malbork, nacházející se v severním Polsku, je bezpochyby jedním z nejzajímavějších míst v Pomořském vojvodství. Leží na řece Nogat, přibližně hodinu jízdy jihovýchodně od Gdaňsku. Hrad ročně navštíví přes 600 000 lidí z celého světa. Patří k nejnavštěvovanějším místům v Polsku, přesto jej Češi ještě tak úplně neobjevili. V poslední době však postupně na Malbork nalézají cestu i Češi.
Čtěte také: Přizpůsobení ikon na ploše
Prohlídku hradu, která zabere cca 3-4 hodiny, můžete absolvovat ve skupině s místním průvodcem, případně individuálně s audioguidem. Kromě toho mohou návštěvníci zhlédnout rytířské turnaje, koncerty, ukázky středověkých řemesel apod. Každoročně se zde konají akce a jak to tak u významných hradů bývá, stále se tam něco děje. Například ukázky řemesel a středověkých tradic. Pokud vás zajímá středověká minulost a chcete ji spojit s dalšími fascinujícími místy, inspirací mohou být poznávací zájezdy do Polska, v jejichž rámci Malbork často figuruje jako jeden z vrcholů programu.
Informace pro návštěvníky
Níže je uvedena tabulka s cenami vstupného pro různé kategorie návštěvníků:
| Kategorie | Cena v PLN | Cena v Kč (cca) |
|---|---|---|
| Dospělí | 47 PLN | 290 Kč |
| Děti, studenti, senioři | 37 PLN | 230 Kč |
| Čtyřčlenná rodina | 150 PLN | 900 Kč |
| Skupiny a těsně před zavřením | o 10 PLN levnější |
Po prohlídce zámku doporučujeme projít se po okolních krámcích se suvenýry a přejít přes most přes řeku Nogat.
tags: #největší #cihlová #stavba #na #světě