Sgrafito je malířská technika používaná převážně k monumentální výzdobě vnějších fasád a stěn interiérů. Název vychází z řeckého slovesa psát - grafein. Tato technika má své kořeny v pravěku, kdy se dochovala řada jeskynních výzdob vzniklých proškrabáváním či nanášením barev. Další vývoj sgrafita byl živelný, projevoval se anonymním škrabáváním do omítek, přičemž obsahem byly například nadávky, vyznání či reklamy na nevěstince, jak dokládají nálezy v Pompejích nebo Egyptě.
Velkou oblibu a uplatnění zažívá sgrafito v období renesance, kdy se stává typickým prvkem užívaným především na fasádách domů. Tato forma výzdoby byla nejvíce rozšířena v době renesance v severní Itálii. Na území Čech a do Českých Budějovic přicházejí sgrafitové omítky právě v renesanci ze severní Itálie. Současně však působí i domácí tradice specifických gotických omítek s rytým kvádrováním nebo dekorativním paspartováním říms a okenních či dveřních otvorů v kombinaci s hrubou plošnou omítkou.
Technika sgrafitové výzdoby
Sgrafitová technika spočívá ve škrábání do uhlazeného povrchu jednovrstvé omítky nebo v proškrabávání svrchní vrstvy dvou či vícevrstvé omítky. Proškrabáním světlé vnější vrstvy vápenné omítky na spodní tmavší barvenou vrstvu vznikají kontrastní plochy a výrazná kresba. Povrch sgrafita nebo jedna z vrstev sgrafitové omítky mohou být barevně upravovány.
Vytvoření sgrafita je zdánlivě jednoduché, avšak vyžaduje přesnost a rychlost. Proškrabání kresby se provádí do vlhké omítky, protože jedině tak lze docílit odolnosti výsledného obrazu. Je potřeba správně odhadnout, jak velkou plochu malíř během dne vyzdobí, jelikož vápenná omítka nesmí vyschnout. Chyby se velice špatně opravují, a proto je žádoucí provést každodenní dílo bez oprav a prodlev. Správně vytvořené dílo pak vydrží v původní podobě celá staletí.
Sgrafita v českých zemích
V naší zemi máme mnoho historických objektů, jejichž fasády jsou zdobeny sgrafity. Na historických objektech, jako jsou zámky a měšťanské domy, najdeme jednoduchá psaníčková sgrafita či složitá figurální. Mnohé gotické tvrze, v renesanci přestavěné v pohodlné zámky, byly opatřeny sgrafitovými psaníčky. Jedná se o graficky znázorněné kamenné bloky připomínající dopisní obálky.
Čtěte také: Cihlová zeď v interiéru
Známou stavbou, na které je uplatněno psaníčkové sgrafito, je zámek v Litomyšli. K jeho fasádnímu sgrafitu se váže pověst, že kdo najde dvě stejná psaníčka a propojí je přímkou, na jejím konci nalezne poklad. Renesanční fasády jsou zdobeny ornamenty a figurálními motivy s náboženskou tématikou a motivy ze života šlechty, například loveckými výjevy. Figurální sgrafito zobrazuje především biblické postavy a výjevy, šlechtice a významné muže své doby, méně se objevují zobrazení běžného života. Sgrafita byla často tvořena dle předloh mistrovských grafických listů, například Albrechta Dürera, Virgila Solise a dalších.
Zajímavostí je, že některá naprosto identická zobrazení sgrafita nalezneme i v jiných městech, například v Eggenburgu. Důvodem je, že v oblasti působila jedna sgrafitářská firma, která využívala stejné návrhy na různých místech. V Praze má krásnou sgrafitovou výzdobu například Schwarzenberský palác.
Sgrafita v Českých Budějovicích
Datování sgrafitových omítek v Českých Budějovicích se opírá zejména o letopočty ryté přímo na sgrafitových fasádách, případně se vychází z datace architektury se sgrafitovou omítkou. Nejstarší známá renesanční sgrafita na území Českých Budějovic jsou na fasádě tzv. Kneisslova domu v Kněžské ulici č. 10 z roku 1557.
Renesanční sgrafitové omítky v Českých Budějovicích se vyznačují technickou úsporností a výtvarnou střídmostí. Vedle plošné bosáže se uplatňuje kvádrování nároží domů a archivolt podloubí, různé druhy iluzivních říms a okenních i dveřních lemů. Z renesanční ornamentiky je užívána takzvaná mořská vlna, listovec a podobně. Bohatší ornamentikou vynikají pouze sgrafita na domech v Kněžské ulici č. 10 a v Hroznové ulici č. 22.
S nástupem barokního slohu byly sgrafitové omítky postupně zakrývány novými fasádami. Zájem o sgrafita znovu vzrostl v období historizujících slohů, zejména neorenesance, například v Hroznové ulici č. 1 nebo na fasádě Základní školy v ulici Matice školské č. 3. Své uplatnění nachází sgrafito i na průčelích staveb socialistického realismu, jako jsou domy v Čechově ulici č. 22, 24, 26, 28. Ve výtvarně i technicky nevýrazné podobě přežívá českobudějovická sgrafitová technika i v poslední třetině 20. století.
Čtěte také: Článek o Vladimíru Šiškovi a Sboru dobrovolných hasičů Doubravy
Vybrané příklady sgrafit v Českých Budějovicích
| Lokace | Datace | Poznámka |
|---|---|---|
| Kneisslův dům, Kněžská ulice č. 10 | 1557 | Nejstarší známá renesanční sgrafita |
| Plachého ulice č. 12 | 1561 | |
| Široká ulice č. 17, dvorní fasáda | 1567 | |
| Kanovnická ulice a náměstí Přemysla Otakara II. č. 2 | 1565-1568 | Rohový dům |
| Náměstí Přemysla Otakara II. č. 22 | 1570 | |
| Náměstí Přemysla Otakara II. č. 30 | 1569 | |
| Černá věž, přízemní část | 1570-1580 | |
| Historická radnice, dvorní křídla | 1570-1580 | |
| Hroznová ulice č. 22 | 1597 | Vyniká bohatou ornamentikou |
| Náměstí Přemysla Otakara II. č. 19, Plachého ulice č. 1 | nezmíněno | Další vyzdobené fasády |
| Krajinská třída č. 8 | nezmíněno | Doloženo pouze fragmentárně |
Sgrafita v Bystřici pod Hostýnem
V Bystřici pod Hostýnem jsou krásná zachovalá figurální sgrafita v průjezdu domu stavitele Slámy v Přerovské ulici. Autorem těchto obrazů s motivy řemeslníků je bystřický malíř Ježek. Další sgrafito je na fasádě vily stavitele Matušky v Dvořákově ulici, kde se nachází rekonstrukce původního díla zobrazující dětskou postavu s plánem chrámu.
Fasádu bývalých jeslí, v současnosti sídlící charity, zdobí po stranách vstupů do budovy dekorativní sgrafitové kytice květů. Po celé délce budovy se táhne asi metr široký pás zobrazující dětské hračky. Na východní fasádě bystřického zámku jsou jednoduché sgrafitové obdélníky připomínající stěnu z kamenných kvádrů. Při restaurátorském průzkumu zámecké renesanční vstupní brány byla odkryta tmavá omítková vrstva s obsahem dřevěného uhlí, pravděpodobně se jednalo o sgrafitovou výzdobu.
Ochrana a obnova sgrafit
Sgrafito poničené dešti, nešetrným umístěním oken do obrazu, či dalšími vlivy, vyžaduje ošetření a následnou obnovu. Neudržovaná sgrafitová výzdoba bohužel láká také vandaly k degradaci sgrafita sprejovými podpisy.
Příkladem snahy o záchranu je obnova sgrafitové výzdoby na fasádě šaten koupaliště v parku Zahájené. Sgrafito zobrazující kytice květů ve vázách bylo poškozeno povětrnostními vlivy a znečištěno nánosem malty, která měla sloužit ke zpevnění degradovaných částí. Rozsáhlé plochy jednotlivých obrazových polí byly strženy a zůstaly pouze fragmenty. Lokálně došlo k uvolnění a odpadnutí drolících se částí, místy byl originál přetažen novou vrstvou omítky. V rámci obnovy byly provedeny rekonstrukce některých chybějících obrazů, částečné očištění od vrstvy novodobé omítky a zpevnění vydrolených míst.
Je povzbudivé, že existují lidé, kterým záleží na záchraně, obnově a udržování sgrafit. Díky těmto snahám se již nemůže stát, že sgrafitová výzdoba zanikne, jako tomu bylo v minulosti například na fasádě nábytkářské školy a na vile stavitele Matušky. Bylo by projevem neúcty k tvůrcům těchto skromných a zároveň jedinečných děl nepostarat se o jejich zachování.
Čtěte také: Vlastnosti a použití malt
tags: #zricenina #zbytky #omitky #sgrafito