Vyberte stránku

Secese patří k nejvýraznějším i nejromantičtějším projevům konce 19. a začátku 20. století. Jde o styl, který spojoval umění a řemeslo a který se rozšířil po Evropě i ve střední Evropě včetně českých zemí. Slovo secese pochází z latinského výrazu „secessio“, což znamená odchod nebo oddělení. Na konci 19. století se tímto pojmem začal označovat nový umělecký směr, ke kterému se přidávali mladí tvůrci nespokojení s tradičními akademickými institucemi. Secese se stala nejen symbolem změny, ale také výrazem nesouhlasu s konzervativním pohledem na tvorbu.

Hlavním cílem secese bylo vyhnout se historismu a vytvářet novou estetiku, která by reflektovala moderní životní tempo, městský rytmus a propojení přírody s urbanismem. Secese se zrodila jako reakce na tehdejší dominantní proudy v oblasti umění a architektury, kam patřily zejména akademismus, historismus a eklekticismus. Akademismus byl známý svými pevnými pravidly a silným důrazem na napodobování antických či renesančních vzorů. Místo vlastní invence stavěl do popředí technickou preciznost. Historismus se zase obracel k minulosti, často opakoval staré slohy jako neogotiku nebo neorenesanci, což vedlo ke vzniku staveb postrádajících osobitost.

Tvůrci secese se rozhodli tato konvenční schémata opustit. Už je nelákalo držet se starých příběhů nebo mytologických námětů; inspiraci hledali spíše v současném světě a v organických tvarech přírody. Usilovali o nový výtvarný jazyk vystihující ducha své doby namísto připomínání minulosti. Secese kladla důraz na originalitu jednotlivce a povzbuzovala experimentování jak ve formě, tak i obsahu děl. V architektuře tato změna znamenala otevření prostoru pro inovativní řešení i využití moderních materiálů, například železa nebo skla. Ornamentika čerpala z rostlinných motivů místo tradičních historických dekorací. Celkově přinesla secese radikální posun v umění konce 19. století.

Charakteristické znaky secesní architektury

V této části se podíváme na to, co přesně charakterizuje secesní architekturu a jak se projevují na úrovni forem, materiálů a ornamentu. Pro secesní architekturu je charakteristické užití přírodního kamene, barevného skla, velkých oken či křivkovitě zakončené štíty a ornamentálnost, využívány byly také na tehdejší dobu odvážné barvy. Vznikají nové tvary rostlinného charakteru, tvary oken a dveří mají zaoblené rohy, výplně připomínají plaménce nebo tvary z živé přírody. Rovněž horní obrys stavby bývá zvlněný nebo obloučkový. Půdorys však zůstává pravoúhlý.

Organické linie a přírodní motivy

  • Secesní architektura často využívá organické, jakoby živé linie.
  • V ornamentu převládají rostlinné motivy - vinuté liány, květenství, réva, stylizované listy a květy.
  • Prvky připomínající přírodu působí harmonicky a propojují fasádu s prostředím.
  • Příroda byla pro secesní umění nevyčerpatelným zdrojem inspirace. Umělci se často nechávali unést ladnými liniemi květin, listů nebo stonků, které přetvářeli do elegantních a ozdobných motivů.
  • Tyto tvary pak stylizovali do podoby ornamentů, kde dominovaly vlnící se linie či abstraktní květinové vzory - právě ty byly pro tento směr typické a dodávaly mu osobitý dekorativní ráz.

Křivky a asymetrie

  • Dalším typickým rysem secese jsou jemné křivky a asymetrie.
  • Namísto strohých geometrických tvarů se často používají elegantní obloukovité linie, které plynule vedou okenní otvory, vstupy a římsy.
  • Výrazné zakřivené linie a asymetrie, často s nějakým druhem botanického motivu, znamenaly obrovský experimentální odklon od tradiční gotiky a neoklasicistních vlivů předchozích desetiletí.

Řemeslná práce a materiály

  • Secese klade důraz na propojení architektury s řemesly.
  • Často kombinuje kov, sklo, keramiku, mozaiky a vitraje do jednotného kompozitu.
  • Zároveň se preferuje ruční práce a vysoká kvalita detailů.
  • Specifické materiály a techniky hrají klíčovou roli. Kované železo a mosaz se často objevují ve výzdobách, zábradlí a hlavních ozdobách.
  • Keramické obklady, glazury a mozaiky se staly charakteristickým projevem secese v interiérech i na fasádách.
  • Secesní architektura vnesla do světa stavebnictví revoluční materiály, jako je železo a sklo. Tyto prvky umožnily architektům vytvářet prostorné interiéry a navrhovat stavby s ladnými, organickými liniemi.
  • Vzájemné propojení technického pokroku s uměleckou svobodou dalo vzniknout stylu, který se vyznačuje originalitou a jedinečností.

Symbolika a výzdoba

  • V ornamentu secese často nese symboliku - motivy jako motýli, ptáci, živočišné a rostlinné motivy, neobvyklé prstence a abstraktní formy.
  • Vizualita secesních staveb bývá nafasádovaná bohatou výzdobou, která se často objeví i v interiérech.
  • Okna bývají stylizovaná do tvarů vln, obloučků a kovových mříží s ornamenty.
  • Vstupní dveře často kombinují dřevo a kov s jemnými rytinami.
  • Fasády secese často využívají vyšperkovaný ornament, olejové a mozaikové detaily, keramiku a skleněné prvky.
  • Interiéry secese často zahrnují nábytek navržený pro daný prostor, zlacené ozdoby, vitráže, kachlové stěny a lavice s rytinami.
  • Ornament je jedním z nejcharakterističtějších prvků. Zahrnuje symboly spojené s přírodou, mírou, krásou a progresí.
  • V některých případech se mísí rostlinné motivy s jemnou geometrikou, vytvářejíc tak hybridní estetiku.

Secese v evropských městech

Secesní styl zanechal výraznou stopu v mnoha městech. Secese se rozvinula ve třech hlavních evropských podobách: ve Francii jako Art Nouveau, v německy mluvících zemích pod názvem Jugendstil a v Itálii jako Style Liberty. Art Nouveau získal jméno podle pařížské galerie Maison de l’Art Nouveau, která jej proslavila. Pro tento směr jsou typické elegantní křivky, stylizované květy a precizně zdobené exteriéry i interiéry. V Německu a Rakousku převládal Jugendstil, jehož název inspiroval mnichovský časopis Die Jugend. Tento přístup usiluje o větší jednoduchost - upřednostňuje čisté geometrické linie, střídmost a praktičnost jak v architektuře, tak při navrhování užitkových předmětů. Italský Style Liberty čerpal z moderních trendů šířených například londýnským obchodem Liberty & Co., po kterém byl také pojmenován.

Čtěte také: Gotická architektura: od půdorysů k vývoji

Rozvoj secese zásadně proměnil tvář mnoha evropských měst. Typickými ukázkami jsou pařížské vstupy do metra navržené Hectorem Guimardem pro Art Nouveau, vídeňské domy Otto Wagnera s jasnou geometrií a milánská Casa Galimberti představující Style Liberty. V Evropě byly prominentními centry Vídeň, Paříž, Barcelona a další. Secese v Evropě získala svou jedinečnou tvář díky několika klíčovým osobnostem, které zásadně ovlivnily její směřování. Organické tvary inspirované přírodou a inovativní konstrukční řešení výrazně ovlivnily podobu evropské architektury na přelomu 19. a 20. století.

Významní architekti a jejich díla

  • Mezi nejznámější tvůrce secese patří Victor Horta z Bruselu, Antoni Gaudí z Barcelony a Otto Wagner z Vídně.
  • Každý z nich přistupoval k návrhu domů po svém: fasády jsou dynamicky tvarované, vnitřní prostory zdobí pestré vitráže i kovové detaily.
  • Architekt Antoni Gaudí přinesl svůj bujný pohled na secesi do Barcelony a vytvořil mnoho architektonických památek města. Casa Batlló, nacházející se na Passeig de Gràcia, je jedním z jeho nejznámějších děl a jeho výzdoba odkazuje na legendu o boji sv. Jiří s drakem.
  • Generačně nejstarší představitel secese Otto Wagner (1941-1918) patří mezi nejvýznamnější osobnosti architektury přelomu 19. a 20. století. Byl učitelem jak Olbricha, tak Hoffmanna. Otto Wagner se k hnutí Vídeňské secese přidal už jako profesor vídeňské akademie. Od historismů, které jsou charakteristické pro jeho ranou tvorbu, se dostal až k velmi modernímu pojetí architektury. Otto Wagner říkal, že fasáda domu je jako rám, na nějž se navléká tkanina. Průčelí svých domů proto rámoval nárožními pylony, které jako by vymezovaly zavěšenou látku, do níž jsou vyřezaná okna. Výsostným příkladem jeho přístupu k architektuře je budova Poštovní spořitelny (1903) ve Vídni.
  • Josef Hoffmann (1870-1957) je známý především svým přesvědčením, že každý předmět může být uměleckým dílem. Právě s tímto názorem nesouhlasil propagátor funkčnosti Adolf Loos. Josef Hoffman společně s Wiener Werkstätter realizoval budovu sanatoria Purkersdorf (1904) ve Vídni. Jednoduchá stavba, která nechává působit své prázdné plochy byla absolutním Gesamtkunstwerkem. Stejně působivým, ale ještě mnohem luxusnějším Gesamtkunstwerkem je Hoffmanův palác Stoclet (1905-1911) v Bruselu. Stavbu, která je stejně jako sanatorium označována za dílo „geometrické secese“ navrhl pro bankéře a sběratele umění Adolpha Stocleta. Asymetricky rozložené hmoty budovy jsou obložené mramorovými deskami a doplněné kovovými detaily. Vila byla vybavena luxusním nábytkem od Wiener Werkstätte a Gustav Klimt pro ni vytvořil rozsáhlou sérii mozaik.

Secese v Praze a Brně

V českém prostředí se secese projevila výrazněji v Praze a Brně, kde se mísí vlivy evropské secesní estetiky s místními tradicemi a průmyslovým rozvojem. V Praze byla secese velmi oblíbeným architektonickým stylem, v tomto stylu se stavěly jak veřejné budovy, tak i hotely či soukromé vily. Na přelomu 19. a 20. století, kdy se tento styl formoval, zažívalo město stavební expanzi. Dnes tvoří secesní budovy kolem 40 % centrální zástavby, což je mnohem více, než kdekoliv jinde. Nejvíce secesních budov lze spatřit především v historickém centru Prahy, na Vinohradech nebo v Karlíně.

V Praze je secese patrná na mnoha místech - od fasád Domu U Černé Matky Boží po městské budovy a obytné domy s ikonickým ornamentem. Česká metropole je domovem rozmanitých směs architektonických stylů. Mezi těmito staršími budovami vynikají skvělé příklady secesní architektury. Když se řekne pražská secese, většině lidí se vybaví Obecní dům či historická budova Hlavního nádraží s Fantovou kavárnou. V Praze se ale nachází hned několik desítek budov s prvky tohoto unikátního stavebního slohu. Jejich ornamentální barevné fasády a asymetrické tvary upoutají při procházce hlavním městem nejednoho pozorovatele.

Brněnské realizace secesního pojetí odrážejí bohatou paletu ornamentu a použitím materiálů, které naplnily město moderní estetickou energií. Secese tak nebyly jen cizí vlivy, ale i místní inspirace, která posunovala urbanismus a veřejný prostor kupředu.

Významné secesní stavby v Praze

  • Obecní dům: Jeden z nejznámějších příkladů secesní architektury v českém kontextu. O jeho návrh se postarali Antonín Balšánek s Osvaldem Polívkou během let 1905-1912. Fasáda je bohatě dekorovaná rostlinnými motivy a sochařskou výzdobou od Stanislava Suchardy či Ladislava Šalouna. Na interiéru se podíleli přední čeští umělci; Alfons Mucha například vytvořil unikátní dekoraci pro Primátorský sál. Obecní dům je nejvýznamnější secesní stavbou ve městě a jednou z nejkrásnějších v Evropě. Ukrývá nádherný komplex místností, největší koncertní sál v Praze, elitní francouzskou restauraci, autentickou českou restauraci a další. Průčelí Obecního domu dominuje půlkruhová mozaika sestavená dle kresby Karla Špillara.
  • Fantova budova Hlavního nádraží: Architekt Josef Fanta vtiskl pražskému hlavnímu nádraží monumentální podobu vrcholné secese (1901-1909). Bohatá plastická výzdoba, kupole, dekorativní prvky i symbolická práce se světlem měly z cestování učinit téměř slavnostní akt. Všechny vyladěné detaily zapříčinily, že tato odbavovací hala dodnes patří k nejpůsobivějším veřejným prostorům. Historická budova a hala pražského hlavního nádraží nad kolejištěm patří k největším secesním památkám u nás. Kopuli nad hlavní částí budovy zdobí secesní motivy a sochy od Stanislava Suchardy a Ladislava Šalouna zpodobňující česká města.
  • Grand Hotel Evropa: Nachází se na Václavském náměstí a je dalším příkladem secesní architektury.
  • Peterkův dům: Také na Václavském náměstí, je významnou secesní stavbou.
  • Palác Koruna: Na Václavském náměstí, jeho interiér je příkladem secesní ornamentálnosti a barev.
  • Topičův dům: Na Národní třídě, přináší další ukázku pražské secese.
  • Spolkový dům Hlahol: Zástupce secesního stylu v Praze.
  • Vila sochaře Františka Bílka: Osobní vila významného českého sochaře, která odráží secesní estetiku.
  • Nádraží Praha-Vyšehrad: Málokdo ví, že Praha má ještě jedno secesní nádraží. Budova nádraží vznikla v letech 1904 až 1905. Hlavní budova vyniká secesní fasádou.
  • Průmyslový palác v Holešovicích: Tato bohatě prosklená stavba je jednou z prvních montovaných ocelových objektů v Českých zemích. Průmyslový palác byl postaven jako výstavní prostor pro Jubilejní zemskou výstavu v roce 1891 podle projektu architektů Bedřicha Muenzbergera a Františka Prášila.

Secesní hotely v Praze

Zvláštní kapitolu pražské secesní architektury tvoří hotely:

Čtěte také: Práce projektanta ve Znojmě

  • Hotel Evropa na Václavském náměstí.
  • Art Nouveau Palace Hotel na rohu Jindřišské a Panské ulice.
  • Hotel & Café Imperial.
  • Hotel Union na Ostrčilově náměstí.
  • Hotel Paříž navrhl architekt Jan Vejrych a byl dokončen roku 1904. Obsahoval vytříbené prvky secesního slohu (interiér navrhoval A. Pfeifer a keramické mozaiky J. Kohler).

Srovnání Rigy a Prahy v secesní architektuře

Město Riga je známé svými secesními budovami, které jsou považovány za jedny z nejlepších příkladů tohoto architektonického stylu na světě. V Praze secesní budovy jsou docela rozptýlené po městě a proto je to méně nápadné, zatímco v Rize jsou tyto domy soustředěny v jedné čtvrti v centru. Přestože Riga může působit koncentrovaněji, Praha nabízí bohatou a rozmanitou paletu secesních staveb, které odrážejí jedinečný český přístup k tomuto uměleckému směru.

Shrnutí charakteristických prvků secese

Pro milovníky architektury a návštěvníky měst může být rozpoznání secese zábavným a poučným zážitkem. Při procházce po městě sledujte kování, vstupy, římsy a panely. Ornament bývá bohatý, ačkoliv někdy jemný. Všímejte si použití keramiky, skla a kovu. Sekční výzdoba na fasádách často odráží světlo a stín, což pomáhá rozpoznat secesi i v terénu. Fasády secesního typu bývají členěné do menších polí a ploch, které střídají výšky, kruhy a oblouky.

Secese ovlivnila nejen vzhled konkrétních staveb, ale i způsob, jak přemýšlíme o urbanismu, interiérovém designu a estetice veřejných prostranství. Mnoho moderních národních a regionálních stylů čerpá ze secesního přístupu k řemeslu, dostupnosti materiálů a spojení art-nouveau s industriálním pokrokem. Pokud si chcete vychutnat secesi na vlastní oči, zaměřte se na starší čtvrti velkých měst. Praha, Vídeň, Brno a další evropská města nabízejí bohaté sbírky secesních staveb.

Přehled hlavních znaků secesní architektury
Znak Popis
Organické linie Vlnité, živé linie, často inspirované přírodou.
Rostlinné motivy Vinuté liány, květenství, stylizované listy a květy.
Jemné křivky a asymetrie Elegantní obloukovité tvary namísto strohých geometrických.
Kombinace materiálů Kov, sklo, keramika, mozaiky, vitráže.
Řemeslná práce Důraz na ruční práci a vysokou kvalitu detailů.
Symbolika Motivy motýlů, ptáků, abstraktní formy.
Bohatá výzdoba fasád i interiérů Ornamenty, olejové malby, keramické a skleněné prvky.
Inovativní materiály Železo a sklo pro prostorné interiéry.

Čtěte také: Zjistěte více o pasportizaci staveb

tags: #pudorysy #staveb #secese

Oblíbené příspěvky: