Povolovací řízení je proces nezbytný pro povolení většiny záměrů a staveb. Průběh a podmínky povolovacího řízení upravuje stavební zákon. Od 1. ledna 2024 nabyl účinnosti nový stavební zákon č. 283/2021 Sb., ve znění zákona č. 152/2023 Sb., který nahradil zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Tento nový zákon přináší zásadní změny v přístupu k povolování staveb a zavádí nové nástroje, které se liší podle velikosti, účelu a dopadu stavby.
Novinky v povolovacím procesu od roku 2024
Starý stavební zákon do konce roku 2023 umožňoval provádět některé jednodušší stavby na základě tzv. ohlášení stavebnímu úřadu, tedy bez klasického územního a stavebního řízení. Tento proces byl rychlejší a administrativně méně náročný. Od ledna 2024 už pojem stavební ohlášení v právním řádu neexistuje. Namísto dosavadního ohlášení se nyní uplatňuje povolování ve zjednodušeném režimu, konkrétně v rámci tzv. zjednodušeného řízení o povolení záměru.
Zjednodušené řízení je určeno pro menší stavby, u kterých lze důvodně předpokládat, že nebudou mít významný vliv na životní prostředí, okolní zástavbu či sousední pozemky. Typickými příklady drobných staveb vhodných pro zjednodušený režim jsou garáže nebo přístřešky do určité výměry. Avšak pozor, rozhodující není jen velikost stavby, ale i její vliv na území. Zjednodušený režim povolování staveb, který od roku 2024 nahrazuje dřívější ohlášení, přináší jednodušší a rychlejší postup.
Průběh zjednodušeného řízení o povolení záměru
I když se formálně jedná o řízení, jeho průběh je výrazně zkrácený a administrativně méně náročný. Vše začíná podáním žádosti o povolení záměru ve zjednodušeném režimu. Žádost se podává výhradně elektronicky - přes tzv. Portál stavebníka. K žádosti je nutné připojit příslušnou projektovou dokumentaci a také vyjádření vlastníků sousedních nemovitostí nebo jiných dotčených osob.
Jakmile stavební úřad obdrží žádost i s přílohami, posoudí, jestli jsou všechny podmínky splněny. V případě, že je vše v pořádku, stavební úřad vydá rozhodnutí do 30 dnů od podání žádosti. Pokud ale žádost nesplňuje podmínky pro zjednodušený režim (například chybí některý ze souhlasů nebo dokumentace není úplná), bude automaticky převedena do běžného řízení o povolení záměru.
Čtěte také: Formy pro betonové výrobky
Stavby zcela bez povolení či oznámení
Nový stavební zákon zachovává možnost realizace některých drobných staveb zcela bez povolení či oznámení, tzv. stavby bez povolení. Tyto stavby musí splňovat podmínky dané vyhláškou. Stále však platí, že stavba musí být v souladu s územním plánem a obecnými požadavky na výstavbu. Určitě stojí za to vyžádat si písemné vyjádření stavebního úřadu nebo konzultovat projekt s odborníkem.
Účastníci povolovacího řízení
Pokud jste účastníkem povolovacího řízení, máte širší možnosti, jak se do něj zapojit. Mezi účastníky patří:
- Stavebník: Osoba, která chce realizovat záměr. Stavebníkem může být fyzická osoba (člověk), právnická osoba.
- Obec: Na jejímž území má být záměr uskutečněn.
- Vlastník pozemku nebo stavby: Na kterých má být záměr uskutečněn.
- Vlastníci sousedících nemovitostí: (pozemků a staveb) a ti, kteří k nim mají věcné břemeno, pokud mohou být záměrem přímo dotčeni (tzv. dotčení sousedi). Důležité je, že budou záměrem přímo dotčeny. Může se jednat o nemovitosti „přes cestu“, ale i o nemovitosti vzdálenější. Záleží na povaze a možných vlivech záměru. Posouzení je na příslušném úřadě.
- Osoby, o kterých tak stanoví jiný zákon: Do této kategorie účastníků patří osoby, které mohou být účastníky povolovacího řízení podle jiného zákona. Mohou to být např. environmentální spolky podle zákona EIA, vodního zákona nebo podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Aby se spolek mohl řízení účastnit, musí splnit podmínky, které mu stanoví jiný zákon. Spolky musí úřadu oznámit svůj zájem zúčastnit se řízení.
Povolovací řízení je správním řízením, ve kterém mají účastníci řízení řadu práv. Mohou namítat podjatost úředních osob, nahlížet do spisu, činit si z něj výpisy a kopie, navrhovat důkazy, podávat vyjádření k dokumentům ze spisu, podávat námitky a odvolání.
Zjednodušené územní řízení
Zjednodušené územní řízení je jednou z forem zjednodušení v souvislosti s rozhodováním v území. Stavební úřad může rozhodnout o umístění stavby, o změně využití území, o změně vlivu užívání stavby na území a o dělení nebo scelování pozemků ve zjednodušeném územním řízení, jestliže jsou kumulativně splněny následující podmínky:
- záměr je v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše,
- záměr nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí,
- žádost je doložena závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů,
- žádost je doložena souhlasem účastníků řízení, kteří mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, jež jsou předmětem územního řízení nebo jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům a stavbám na nich může být umístěním stavebního záměru přímo dotčeno; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu.
Zjednodušené územní řízení nelze spojit se stavebním řízením. Nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže stavební úřad žadateli nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě.
Čtěte také: Optimalizace výroby betonových bloků
Pokud žádost nesplňuje podmínky pro zjednodušené územní řízení, stavební úřad rozhodne usnesením o provedení územního řízení; toto usnesení se oznamuje pouze žadateli a nelze se proti němu odvolat. V takovém případě se žádost o vydání rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení dále projednává v standardním územním řízení. Pokud žádost splňuje podmínky pro zjednodušené územní řízení, stavební úřad posoudí záměr a vyhotoví návrh výroku rozhodnutí, který vyvěsí na úřední desce po dobu 15 dnů.
V zjednodušeném územním řízení je ústní jednání vyloučené a námitky lze podávat pouze písemně do 15 dnů ode dne vyvěšení návrhu výroku. K námitkám účastníků řízení se nepřihlédne, pokud se nezměnily podklady pro jejich souhlas. Pokud nebyly ve lhůtě uplatněny výhrady nebo námitky, rozhodnutí se pokládá za vydané, nelze se proti němu dále odvolat a následný den po uplynutí lhůty pro uplatnění výhrad nebo námitek nabývá právní moci. Po dni nabytí právní moci územního rozhodnutí stavební úřad doručí žadateli stejnopis písemného vyhotovení úplného územního rozhodnutí, včetně odůvodnění, opatřený doložkou právní moci spolu s ověřenou grafickou přílohou.
Územní souhlas
Podmínky výstavby v území lze osvědčit též vydáním územního souhlasu (který není správním rozhodnutím) místo územního rozhodnutí, pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Územní souhlas nelze vydat v případech záměrů, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
Případy, kdy postačí územní souhlas:
- Stavební záměry uvedené v § 103 stavebního zákona (stavby nevyžadující stavební povolení ani ohlášení).
- Ohlašované stavby, jejich změny a zařízení.
- Změny staveb.
- Změny druhu pozemku a způsobu využití pozemků o výměře nad 300 m² nejvíce však do 1 000 m².
- Stavby umisťované v uzavřených prostorech ohraničených existujícími budovami, pokud odpovídají jejich způsobu užívání, nemění se vnější půdorysné ohraničení a výškové uspořádání prostoru.
- Terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m² nejvíce však do 1 000 m² na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady.
- Odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy nad 300 m² nejvíce však do 1 000 m², které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí.
Oznámení záměru musí kromě obecných náležitostí obsahovat zejména údaje o požadovaném záměru a identifikační údaje dotčených pozemků a staveb. K oznámení je žadatel povinen připojit též souhlas k umístění stavebního záměru, souhlasná závazná stanoviska, popřípadě souhlasná rozhodnutí dotčených orgánů a stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury. Souhlasy osob, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být umístěním stavebního záměru přímo dotčeno, musí být vyznačen na situačním výkresu.
Je-li oznámení záměru úplné a je-li záměr v souladu s požadavky, stavební úřad vydá územní souhlas do 30 dnů ode dne podání oznámení. Oznámení záměru se neprojednává v územním řízení a o námitkách dotčených osob se nerozhoduje. Územní souhlas nabývá právních účinků dnem doručení oznamovateli a platí 2 roky ode dne jeho vydání. Jeho platnost nelze prodloužit.
Čtěte také: Využití silikonových forem
Sloučení jednotlivých povolovacích procesů
Stavební zákon umožňuje sloučení některých povolovacích procesů. Nad rámec předchozí právní úpravy a v souvislosti s vydáváním územního souhlasu byly procesní možnosti stavebního zákona obohaceny o další instrument, a to společný souhlas územní a s ohlášenou stavbou. Podá-li stavebník současně žádost o územní souhlas a ohlášení stavebního záměru, které splňují požadavky, vydá stavební úřad společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru.
Stavební úřad může podle správního řádu spojit územní a stavební řízení, jsou-li podmínky v území jednoznačné, zejména je-li pro území schválen územní plán nebo regulační plán. Stavební úřad může v územním rozhodnutí u jednoduchých staveb, terénních úprav a zařízení, jestliže to nevylučuje povaha věci, ochrana veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů nebo ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků řízení, stanovit na žádost, že k jejich provedení nebude vyžadovat ohlášení anebo stavební povolení.
Se souhlasem dotčeného orgánu může stavební úřad uzavřít se žadatelem veřejnoprávní smlouvu o umístění stavby, o změně využití území a o změně vlivu stavby na využití území, která nahradí územní rozhodnutí, a to za podmínek podle správního řádu.
Role autorizovaného inspektora
Pokud chcete celý proces urychlit, nabízí nový stavební zákon i alternativu ke klasickému úřednímu řízení - pomoc tzv. autorizovaného inspektora. Tento odborník může na základě vaší dokumentace posoudit, zda je stavba v souladu se zákonem, a pokud ano, vydá tzv. certifikát autorizovaného inspektora. Ten má stejnou právní váhu jako rozhodnutí stavebního úřadu. Odborné zkoušky pro výkon činnosti autorizovaného inspektora jsou zaměřeny na ověření komplexních odborných teoretických znalostí a praktických dovedností z oblasti stavebního práva a ochrany veřejných zájmů.
Kategorizace staveb a jejich vliv na povolování
Nový stavební zákon nově dělí stavby do kategorií, což ovlivňuje průběh povolovacích procesů:
- Drobné stavby: např. oplocení, několik typů staveb do plochy 40 m², nebo přístřešky. Tyto stavby lze většinou provádět svépomocí a nemusí se stavebnímu úřadu jakkoli oznamovat.
- Jednoduché stavby: většina rodinných domů, garáže, sklady do určitých rozměrů. U jednoduchých staveb je stanovena kratší lhůta pro rozhodnutí o návrhu na povolení - a to v délce 30 dní.
- Vyhrazené stavby: dálnice, dráhy, letiště, stavby jaderných zařízení. U ostatních staveb je lhůta pro rozhodnutí stanovena na 60 dní.
Kolaudace a odstranění staveb
Kategorizace staveb má vliv také na jejich následnou kolaudaci. Zákon stanoví, že kolaudační řízení není třeba vést u staveb, které nevyžadují povolení, tedy u staveb drobných. Dále dle zákona ve většině případů nevyžadují kolaudaci ani stavby jednoduché. Jsou zde však podstatné výjimky, dle kterých se kolaudaci nevyhnete u staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci, u sklepů a garáží. U ostatních staveb, které nejsou uvedeny výše, je vyžadováno kolaudační řízení, které se zahajuje na žádost. Stavební úřad v rámci kolaudačního řízení prověří soulad skutečného provedení s vydaným povolením a pokud je vše v pořádku, vydá kolaudační rozhodnutí.
Novinky se objevují i v otázce odstraňování staveb. K odstranění může dojít buď na žádost samotného stavebníka, kdy jde o odstranění dobrovolné, nebo z rozhodnutí stavebního úřadu. K tomu se může úřad uchýlit zejména při existenci černých staveb, tedy staveb realizovaných v rozporu s vydaným povolením, bez povolení nebo v rozporu s právními předpisy. Cílem nového stavebního zákona bylo legalizaci zpřísnit.
Žádost o legalizaci musí být v prvé řadě podána ve lhůtě do 30 dnů ode dne zahájení řízení o odstranění. Později podané žádosti nelze vyhovět. Pro dodatečné povolení musí být splněny i další podmínky, v prvé řadě k ní samozřejmě musí být doloženy všechny listiny a informace, jako v případě samotné prvotní žádosti o povolení, kdyby šlo o řádné řízení. První z nich je povinnost uhradit sankci za přestupek spočívající v samotném provedení černé stavby. Dále stavba nesmí vyžadovat rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazů podle jiného právního předpisu a nevyžaduje povolení výjimky z požadavků na výstavbu.
Formuláře žádostí
Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle § 333 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 152/2023 Sb., k provedení § 154 odst. 2, § 161 odst. 4, § 169 odst. 2, § 172 odst. 2, § 227 odst. 2 a 5, § 278, § 285 odst. 4 a § 292 odst. 5 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 152/2023 Sb. povinné formuláře, které jsou přílohami vyhlášek. Níže jsou uvedeny některé z těchto formulářů:
| Číslo přílohy | Název formuláře / dokumentu |
|---|---|
| Příloha č. 1 | Formulář žádosti o předběžnou informaci stavebního úřadu |
| Příloha č. 2 | Formulář žádosti o vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury z hlediska možnosti a způsobu napojení záměru nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem |
| Příloha č. 3 | Formulář žádosti o povolení stavby nebo zařízení |
| Příloha č. 4 | Formulář žádosti o změnu povolení |
| Příloha č. 5 | Formulář žádosti o povolení změny využití území |
| Příloha č. 6 | Formulář žádosti o povolení dělení nebo scelení pozemků |
| Příloha č. 7 | Formulář žádosti o vydání rámcového povolení |
| Příloha č. 8 | Formulář žádosti o změnu záměru před dokončením |
| Příloha č. 9 | Formulář návrhu na stanovení ochranného pásma, které se týká blíže neurčeného okruhu osob nebo se týká ochranného pásma vodního díla nebo je stanovováno samostatně bez povolení stavby a zařízení |
| Příloha č. 10 | Formulář žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí |
| Příloha č. 11 | Formulář žádosti o povolení předčasného užívání stavby |
| Příloha č. 12 | Formulář žádosti o povolení zkušebního provozu |
| Příloha č. 13 | Formulář žádosti o povolení změny v užívání stavby |
| Příloha č. 14 | Formulář žádosti o povolení odstranění stavby, zařízení a terénních úprav |
| Příloha č. 15 | Formulář žádosti o dodatečné povolení stavby, zařízení a terénních úprav |
| Příloha č. 16 | Vzor průkazu zaměstnance stavebního úřadu pověřeného výkonem kontroly ve věcech stavebního řádu |
| Příloha č. 17 | Protokol o průběhu zkoušky pro výkon činnosti autorizovaného inspektora |
tags: #zjednodusene #formy #povolovani #umisteni #staveb #informace