Žižkov, podobně jako mnoho jiných městských částí, je bohatý na historii a architektonické skvosty, které se často skrývají za bohatě zdobenými fasádami. Tyto fasády nejenže odrážejí estetické preference své doby, ale také vyprávějí příběhy o osudech budov a jejich obyvatel.
Rekonstrukce a novostavby na Žižkově
V současnosti dochází na Žižkově k řadě rekonstrukcí a novostaveb, které mají za cíl oživit a modernizovat stávající objekty, přičemž se dbá na zachování původního charakteru. Jedním z takových projektů je bytový dům na Plzeňské ulici v Praze. Řešený objekt bytového domu vychází ze struktury okolní výstavby.
Bytový dům na Plzeňské ulici
Jedná se o rekonstrukci, přístavbu a nástavbu ke stávajícímu objektu. Stavba bude užívána především pro trvalé bydlení. Výšková hladina je dána výškou okolní zástavby, kterou navržený objekt nebude převyšovat, naopak doplňuje nyní kaskádovou deprivaci stávajícího zchátralého objektu. Členitých říms bude plně obnovena. V současnosti je objekt nevyužíván a postupně chátrá. Novostavba přístavby domu bude pětipodlažní, s jedním suterénním podlažím v úrovni stávajících sklepů. Stávající pozemek je nyní stabilizovaný. V suterénu a přízemí jsou umístěna parkovací místa pro 20 osobních automobilů. Doprava v klidu je řešena na vlastním pozemku stavebníka.
Příjezd osobních aut k navrženému objektu BD je ulicí Plzeňská. Většina křižovatek v okolí stavby je řízená světelnou signalizací. Stávající připojení na místní komunikaci bude upraveno rozšířením. Stávající připojení má šířku 2,5 m. Vjezdová vrata budou ovládána elektronicky, dálkově. Bez kolizní vjezd a výjezd je zajištěn signalizací na systému otevírání vrat. Vybudování chodníkového přejezdu bude projednáno a odsouhlaseno s TSK - oblastní správa západ.
Historické budovy a jejich fasády
Historie Žižkova a Tábora je protkána příběhy významných budov, jejichž fasády se v průběhu staletí měnily a vyvíjely. Mnohé z nich byly původně nenápadné, ale díky uměleckým úpravám a přestavbám získaly svou jedinečnou podobu.
Čtěte také: Provedení pohledového betonu
Armádní muzeum Žižkov
Armádní muzeum Žižkov prochází v současnosti zásadní rekonstrukcí, první v jeho devadesátileté historii. "Z hlediska celého procesu obnovy je fasáda budovy a její rekonstrukce velice podstatným a také viditelným prvkem," říká ředitel Vojenského historického ústavu Praha, brigádní generál Aleš Knížek. "Šli jsme cestou zachování původní podoby, která je z počátku třicátých let dvacátého století. Abychom uchovali přesně tu barevnost, kterou měla fasáda v tehdejší době, využili jsme veškerých dostupných restaurátorských možností. Dosáhlo se nakonec nejen původní barevnosti, ale také původního tvaru, respektive povrchu."
Domy na Žižkově náměstí v Táboře
Žižkovo náměstí v Táboře je živou ukázkou proměn historických fasád. Většina těchto domů získala svoji kamennou podobu po velkém požáru města v roce 1532.
- Dům čp. 2: V roce 1554 získali dům Přehořovští z Kvasejovic. Jan Přehořovský dům přestavěl a zvýšil ho o jedno patro. Dům získal renesanční podobu se třemi štíty, která mu zůstala až do roku 1866. Po roce 1956 byla provedena poslední přestavba domu do jeho současné podoby se třemi štíty.
- Domy čp. 3 a 4: V roce 1890 koupila oba renesanční domy Městská spořitelna. Na jejich místě vyrostl nový objekt v novorenesančním stylu za 83 902 zlatých 15 krejcarů. Příliš zdobená fasáda a pozlacená báňovitá střecha nikdy nezapadly svým vzhledem do náměstí.
- Dům čp. 5: V roce 1569 získal dům Pavel Zalužský, císařský rychtář. Současnou podobu domu výrazně ovlivnila barokní přestavba z roku 1703, kdy vznikl reprezentativní štít a bohatě zdobená fasáda s plastikami sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie. Dům představuje mimořádnou investiční příležitost v jedné z nejatraktivnějších lokalit jižních Čech.
- Dům čp. 6 (Burianovský dům): Roku 1977 byla dokončena náročná a nákladná rekonstrukce celého objektu, kterému byla vrácena jeho pozdně gotická fasáda.
- Dům čp. 7: Získal svoji renesanční podobu po požáru města v roce 1532. V roce 1880 dům vydražil lékárník Hugo Suchomel, který mu vtiskl jeho současnou podobu.
- Dům čp. 10 (Sídlo Pošty Tábor 1): Zahrnuje tři domy, čp. 9, 10 a 273, které do současné podoby adaptoval prof. Theodor Petřík v roce 1910 pro potřeby Občanské záložny, pošty a telegrafního úřadu. Architekt Petřík na místě domu čp. 9 vyprojektoval půlkruhovou stavbu, která byla propojena se sousedním domem čp. 10 a získala obdobnou klasicistní fasádu.
- Dům čp. 11 (Městský úřad a městská policie): Nahradil budovu krajského domu či okresního hejtmanství. Bourací práce začaly v zimě roku 1835. Samotná stavba probíhala v letech 1836-1837.
Skryté kostely a modlitebny
Toleranční patent Josefa II. v roce 1781 umožnil náboženskou svobodu, ale také definoval soukromý ráz protestantských kostelů. Ty musely stát mimo hlavní ulice a nesměly mít viditelné prvky sakrální stavby. Následující stavby ukazují, jak se s tímto omezením architekti vypořádali:
- Sborový dům s modlitebnou v Korunní ulici na Vinohradech: Kostel je nenápadně zakomponován do činžovního domu, jehož vstup tvoří bohatě zdobená neogotická fasáda s ústřední postavou Jana Husa, reliéfem Beránka s atributy evangelistů a drobnou věžičkou. Architektem kostela je Antonín Turek.
- Kubistický kostel v Prokopově ulici na Žižkově: Vstup k němu prozradí fasáda činžovního domu, kde je nad dveřmi umístěn zlatý kalich s nápisy „Pravda vítězí“ a „Českobratrský evangelický sbor“. Kostel byl postaven podle návrhu Emila Králíčka, jeho kubistický interiér pak v roce 1992 zdůraznila nová malba vytvořená studenty uměleckoprůmyslové školy na Žižkově.
- Dům U Sliveneckých v Ječné ulici: Na jeho hlavní fasádě můžete rozpoznat reliéfní plastiky v neoklasicistním stylu s rostlinnými motivy a vyobrazením dětí, odkazujících na nevinnost a mládí. Opačná část domu ve vnitrobloku vás pak překvapí pavlačí s geometrickou vitráží. V druhé části dvora pak najdete vstup do modlitebny a do dalších sborových prostor.
- Svatyně Krista Krále ve Vysočanech: Tato schovaná funkcionalistická svatyně vznikla podle projektu inženýra Bedřicha Vrzala. Vyzdobil ji Damián Pešan, který pracoval pro Josipa Plečnika a podílel se s ním i na výzdobě Pražského hradu. Malby jsou od Zikmunda Rudla.
- Husův sbor v Dejvicích: V čele dejvického náměstí s koňmi se tyčí novogotická stavba církve husitské. Je bohatě zdobená gotizujícími a románskými detaily a její štít se sdruženými okny je zakončen věžičkou. Když vejdete do domu a projdete skrze něj dlouhou chodbou, dostanete se do kostela ve vnitrobloku. Navrhl ho architekt Jiří Stibral a vybudoval stavitel Alois Zima.
Tabulka vývoje vybraných domů na Žižkově náměstí v Táboře
| Číslo popisné | První zmínka / Klíčové události | Architektonický styl / Zdobení fasády | Významní majitelé / funkce |
|---|---|---|---|
| čp. 2 | 1532 (požár), 1554 (Přehořovští z Kvasejovic), 1866 (přestavba), 1956 (poslední přestavba) | Renesanční (původně), tři štíty | Václav Kučera z Trkova, Přehořovští z Kvasejovic, Václav Kopp, Karel Janský, Městské muzeum |
| čp. 3 a 4 | 1890 (koupila Městská spořitelna) | Novorenesanční, příliš zdobená fasáda, pozlacená báňovitá střecha | Martin Kolář, Karel Květ, Městská spořitelna |
| čp. 5 | 1530s (Jan Lichvice), 1569 (Pavel Zalužský), 1703 (barokní přestavba), 1930s (manželé Teverní) | Barokní štít, bohatě zdobená fasáda s plastikami sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie | Rodina Lichviců, Pavel Zalužský, Pavel Kaplíř ze Sulevic, Karmelitáni, Formanka, Hotel Beseda |
| čp. 6 | 1820s (Ctiborovi), 1977 (rekonstrukce) | Pozdně gotická fasáda (po rekonstrukci) | Mistr Burian (možná), Ctiborovi (mydlářské řemeslo) |
| čp. 7 | 1532 (požár), 1623 (Lidmila Novohradská z Kolovrat), 1880 (Hugo Suchomel) | Renesanční (po požáru), současná podoba od Huga Suchomela | Lidmila Novohradská z Kolovrat, Maxmilián Bechlar z Memmingen, Hugo Suchomel, JUDr. Alois Kotrbelec |
| čp. 10 | 1910 (adaptace prof. Theodor Petřík) | Klasicistní fasáda | Občanská záložna, pošta, telegrafní úřad |
Čtěte také: Cihlový obklad fasády: Průvodce
Čtěte také: Realizace OSB fasády
tags: #zizkov #ozdobena #fasada #informace