Živé ploty z dřevin dokáží kompozičně dodat zahradě šarm i celoroční měnící se efekt. Nahrazují pevné betonové oplocení, které se stalo v dnešní době trendem, i když nepříliš šťastným řešením. S živým plotem máte o proměnlivost v zahradě postaráno. O živý plot je třeba pečovat, pravidelně ho zalévat, stříhat a hnojit.
Proč stříhat živý plot?
Živý plot se neupravuje jen na ozdobu. Často jde o zdravotní řezy stromů, které prodlouží vitalitu a životnost živého plotu. Prořezávání stálezelených rostlin je hlavní faktor jejich úspěšného a kontrolovaného růstu. Prořezávání plot udržuje v preferované velikosti. Stříháním se odstraní všechny přečnívající výhonky a větve. Plot bude ve výsledku daleko vzhlednější.
Živý plot se dále prořezává, pokud se mezi jednotlivými stromy nebo větvemi stromů a keřů vytvořila velká mezera. Po prořezání větve porostou hustěji. Zlomené, suché nebo nemocné větve a výhonky je rozhodně potřeba co nejrychleji odstranit. Rostliny se přirozeně snaží postižená místa uzdravit a posílají do nich výživu na úkor zbytku svého těla.
Kdy stříhat živý plot?
Živý plot by se měl ideálně stříhat 2-3x do roka podle typu keřů a požadovaného tvaru. První stříhání většinou vychází na květen, když už se teploty i v noci drží kolem 10°C. O prázdninách bude nejlepší počkat si na pár zatažených dní. Jehličnany se rozhodně nestříhají v horku, protože ranami se odpařuje hodně vody a hrozí, že by stromy mohly uschnout. Vlhké počasí se také nedoporučuje, protože by se na řezu mohla objevit plíseň.
Poslední stříhání by ideálně mělo proběhnout v srpnu, nejpozději začátkem září. Keře a stromy se v tuto dobu ještě stihnou zotavit před zimou. Rány mají čas se zacelit. Před mrazy stihnout vyrazit nové výhonky, které potřebují trochu zdřevnatět. Dřevnaté pupeny pak chrání rostlinu před mrazem. Pokud plot stihnete zastřihnout ke konci léta, tak vám hned zkraje jara obrazí.
Čtěte také: Cena smrku pro živé ploty a faktory, které ji ovlivňují
U pozdějšího stříhání už je riziko, že by nové výhonky nemusely vyrazit. Pokud teploty klesají pod 10°C, raději prořezávání odložte na další rok. Při nízkých teplotách dřevo křehne, v místě řezu se tříští a rány se špatně hojí. Řez je potřeba provádět vždy až po skončení vegetačního období, ale před začátkem toku mízy, než začnou bobtnat pupeny.
V prvním roce plot nejspíš nebude vůbec potřebovat stříhání. Pokud ale mladé nebo i starší keře nemají dost výhonků, můžete je prořezat i během léta. Pokud chcete nízký živý plot, tak je potřeba začít co nejdříve stromy upravovat do jejich výsledné podoby. První stříhání zdravého stromu by mělo probíhat až když je alespoň rok starý.
Jak správně zastřihávat jehličnatý živý plot
Jakmile jednou začnete upravovat jehličnaté stromy, budete muset pokračovat každý rok. Pravidelným prořezáváním udržíte střih živého plotu, do kterého stromy a keře upravujete. Pokud nebudete plot pravidelně zastřihávat, stromům a keřům se rychle vrátí jejich původní podoba. Při prořezávání by se neměla odstranit víc jak ⅓ zeleného objemu. Většina jehličnanů se vyznačuje určitou mírou toxicity a je potřeba s nimi pracovat v rukavicích. Kromě nepříjemného popíchání byste si mohli i vážně ublížit.
I v případě, že chcete strom radikálně sestřihnout, odřežte větve alespoň deset centimetrů od kmenu, aby na nich zůstalo trochu jehličí. Na holých větvích přímo u kmene jehličnany nemají pupeny, proto pak nevyrostou nové větve a strom zemře. Po stříhání je potřeba živý plot dobře pohnojit, aby měly stromy a keře dostatek živin pro další růst.
Kdy naposledy stříhat jehličnatý plot
Zde záleží na tom, z čeho máte živý plot vypěstovaný. Stromy a keře se šupinatým jehličím, jako je jalovec nebo túje, se prořezávají koncem jara, nejpozději zkraje léta. Borovice je třeba prořezávat, když aktivně rostou. Ideální čas je na přelomu dubna a května, když vytvářejí výhonky. Při stříhání je potřeba odstranit mladé porosty, které ještě touto dobou nestihly zdřevnatět. Tím strom získá sílu vytvořit před zimou nová poupata.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Jedle a smrky je nejlepší upravovat v období vegetačního klidu, tedy na konci léta nebo v zimě. Jedle po prořezání aktivně roste, a proto je nejlepší ji stříhat ke konci podzimu nebo v zimě, kdy je v klidovém stavu. Na jaře pak vyrazí a krásně poroste. Cypřiše mají rané vegetační období, a proto je lepší je sestříhat již ke konci podzimu. Nejlepší živý plot vytvoříte, pokud vysadíte řadu stromů stejného druhu.
Smrk jako živý plot
Smrk ztepilý je určitě lepší volba pro živý plot u lesního porostu než třeba túje. Sází se přibližně tři až čtyři na metr. Jenže postupným sestříháváním smrk zahustíte. Takže klidně hned další rok po zakořenění smrky stříhejte. Stříhejte po vyzrání jarních letorostů, to znamená v červenci, nebo počkejte na dobu před pučením, tedy na konec zimy. Důležité je si pamatovat, že smrk nedokáže obrazit ze staršího dřeva. Stříhat tak můžete jen skutečné letorosty. Jinak smrk poškodíte.
Smrk pichlavý má kvůli mírným zimám silně napadel mšicemi. Důležité je, aby smrk měl kónický tvar, a byl tedy dole širší, jinak vám bude odspodu sesychat. Výška smrku by neměla být menší než 1 metr. Za ideální se považuje přibližně 1,8 metru, kdy ještě na vršek dosáhnete. Hustého smrkového plotu dosáhnete po přibližně osmi letech a opravdu neprostupný plot budete mít po deseti. Pokud už máte zasazené tříleté smrčky, klidně je ostřihněte podle výše uvedeného návodu.
Picea abies (Smrk ztepilý)
Picea abies, česky smrk ztepilý, je naše domácí jehličnatá dřevina dorůstající výšky 25 m a šířky 7 m. Je řazena do čeledi borovicovité a rodu smrk. Snese i řez, díky čemuž je vhodný i pro tvarované živé ploty.
Charakteristika
- Šupinatá kůra
- Úzká jehlancovitá koruna
- Mělký široký kořenový systém
- Větve vyrůstají v přeslenech
- Jehlice ve šroubovici, čtyřhranné
Nároky na pěstování
Smrku nejlépe vyhovují slunné polohy s vlhčí půdou.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Hnojení
Jehličnany mají nepatrnou, málo kolísající, ale stálou potřebu živin. Pro dobrý vývoj rostlin je nejlepší zárukou dobrá humózní půda. Dlouhodobě se dobře osvědčila hnojiva s podílem pomalu rozpustných živin a speciální organická hnojiva pro jehličnany. Přidáním vlhké rašeliny, kompostu apod. se půda vylepší a vytvoří se příznivé předpoklady pro rychlou tvorbu vlásečnicových kořenů a tím i pro velmi rychlou adaptaci rostlin na nové stanoviště. Půda se bez hnojení vyčerpává, proto je třeba doplňovat živiny. Např. granulované hnojivo s postupným uvolňováním živin, univerzální, nebo na jehličnany, na okrasné rostliny. Také může být v kapalné formě a ředit dle návodu. Pozor i na přehnojení. Hnojení je třeba přizpůsobovat období.
- Na jaře se aplikuje hnojivo s vyšším obsahem dusíku, jako startovací, pro růst a zelenou barvu.
- Na podzim se aplikují hnojiva s vyšším obsahem fosforu a draslíku, pro vyzrávání pletiv.
Jelikož se jedná o dřeviny, které jsou stálezelené, takže neodpočívají jako opadavé dřeviny, jen zpomalí své životní funkce na minimum, ale stále vyžadují vláhu, jinak by přes zimu vyschly nebo vymrzly. Mrazíky mají také za následek nedostatek vláhy a nedostatečné vyzrání pletiv. Hnojí se jednou za 2 měsíce, podzimním hnojivem max. do poloviny října.
Ochrana rostlin
- Mšice smrková: Saje na spodní straně jehlic, které následně žloutnou, později hnědnou a opadávají. Ochrana: postřik prostředky proti savému hmyzu
- Mšice vlnatky: Jsou patrné jako bílé tečky na jehlicích a na kůře. Ochrana: postřik prostředky proti savému hmyzu
- Korovnice: Ananasu podobné hálky (nádorky). Ochrana: odříznutí a spálení napadených výhonů.
- Obaleč borový: Napadení se projevuje zhnědnutím a usycháním vrcholků výhonů. Ochrana: konec dubna až začátek května postřik.
Řez
V principu se nechají řezat všechny jehličnany. U některých je možný pouze lehký tvarovací řez, u jiných silnější seříznutí až na staré dřevo. Lehce se seřezávají: jedle, cedry, cypříšky (s výjimkou druhů vhodných pro živé ploty), smrky (zvláště zakrslé), borovice, jedlovce a jalovce. Je-li řez veden pod mladým výhonem, zůstanou místa řezu zakryta. Silnější řez snesou: tisy, metasekvoje, modříny a tisovce.
Výsadba
Jehličnany se dodávají se zemními baly, které jsou obaleny jutou a případně drátěným opletením. Je bezpodmínečně nutné toto opletení u kmene uvolnit a u juty nastřihnout uzly, aby se předešlo pozdějšímu zarůstání. Rostlinu s balem postavíme do jamky a tu zpola zaplníme zeminou. Nyní ji několikrát opakovaně prolijeme vodou (zbahníme) a to jak při jarní, tak i podzimní výsadbě. Pak sázecí jamku zahrneme a zeminu okolo dobře přišlápneme.
Doba výsadby: Březen až květen a od poloviny září až do zámrazu, rostliny v nádobách celoročně.
Vzdálenost rostlin
- Silně vzrůstné druhy: 2-4 m
- Středně vzrůstné druhy: 0,8-1,5 m
- Zakrslé druhy: 0,5-1 m
tags: #živý #plot #ze #smrku #pěstování