Amelanchier - muchovník, nazývaný jinak také "Aljašská borůvka", vzhledově, chuťově i využitím silně připomíná klasické borůvky, není však náročný na půdní podmínky. Vyhovuje mu zcela běžná zahradní zemina, nepotřebuje kyselou půdu! Je velmi dobře tvarovatelný. Muchovník má plody velké, kulaté, dužina je sladká a šťavnatá.
Muchovník je všestranná a nenáročná rostlina, která si díky svému atraktivnímu vzhledu a chutným, zdravým plodům získává stále větší oblibu. Dobře se přizpůsobí různým podmínkám a odolává povětrnostním vlivům i škůdcům. Muchovník jako takový je velmi výrazný, okrasný keř, lze jej použít i pro výsadbu do živého plotu. Je naprosto nenáročný na pěstování, největší péče je při pravidelném prořezávání.
Muchovník vás bude v zahradě těšit během celého roku. Na jaře, od dubna do května, kvete záplavou jemných, bílých květů hvězdičkovitého tvaru. Současně se začínají rozvíjet i mladé bronzové lístky, které jsou nejprve zelené a na podzim se zbarvují do oranžova až tmavě červena. A to ještě není všechno. V červnu až v červenci dozrávají úžasné plody podobné velkým borůvkám, mají purpurově-černou barvu.
Druhy muchovníku
Rod Amelanchier zahrnuje několik desítek druhů, které nabízejí pestrou paletu velikostí a tvarů, takže si můžete vybrat tu nejvhodnější pro svou zahradu.
- Amelanchier ovalis - vejčitý je původem evropský.
- Amelanchier alnifolia - olšolistý, známé kultivary: Honeywood, Mandam, Sley, Thiessen, Martin, Smokey, Krasnojarskaja jsou běžně pěstované v našich podmínkách, kde dosahují i poměrně dobré výnosy.
- Amelanchier canadensis - kanadský např. VK
- A. lamarckii (muchovník Lamarckův) - tvoří vícekmenný strom, listy jsou zašpičatělé při rašení mají bronzový nádech, později jsou zelené, rub je šedozelený. Kvete od dubna bílými květy. Plody jsou sladké malvičky.
- A. ovalis (muchovník vejčitý) - vícekmenný keř dorůstá výšky až 3 m. Oválné listy mají pilovitý okraj. Plody mají tmavě modrou barvu a i když jsou jedlé, jejich chuť není zajímavá. Kvete od dubna do května.
Při výběru muchovníku záleží na tom, jestli upřednostňujete úrodu, nebo vzhled. Muchovník olšolistý je velmi otužilý, odolný vůči některým nemocem i škůdcům a bez problémů zvládá různé půdní podmínky. Muchovník oválný dobře snáší zásaditější půdy, nemá problém s vápenitým podložím. Muchovník hladký je známý pro svůj elegantní vzhled, jemnou strukturu větvení a hladké, téměř lesklé listy. Muchovník Lamarckův vyniká výraznými bílými květy, které mohou vytvořit květinové koberce. Muchovník velkokvětý je okrasný druh vzniklý křížením muchovníku hladkého a olšolistého.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Muchovník se může vyskytovat v různých formách - jako strom, vícekmen nebo keř. Tyto různé formy muchovníku jsou dány jeho růstovými vlastnostmi a podmínkami prostředí, ve kterém roste.
Výsadba muchovníku
Muchovník vysazujeme na slunné či polostinné stanoviště, vyvarujeme se však přímému slunci. Na složení půdy je nenáročný, postačí běžně dostupná zahradní zemina, která bude dobře propustná. Do předpřipravené jámy je vhodné přidat a zapracovat dobře uzrálý kompost.
Vhodná doba pro výsadba muchovníku se odvíjí od typu sazenice. Rostliny v kontejneru nebo v květináči se mohou sázet od března až do podzimu. Rostliny s kořenovým balem je vhodné zasadit brzy na jaře, nebo naopak v brzkém podzimu. Když vysazujeme rostliny na podzim, je vhodné připravit si dopředu jámy, asi 30 - 40 cm hloubka a šířka, do kterých se později vysadí rostliny. Doporučujeme připravit je ještě za dobrého počasí.
Jak daleko sázet od plotu? Rostliny je potřeba aspoň 24 hodin před výsadbou namáčet, aby jejich kořenový systém dobře nasákl vodu. Vykopanou zem můžeme obohatit kompostem. V případě těžkých hlinitých půd k ní přidáme písek. Umístíme rostlinu do jámy a zasypeme kořeny zeminou. Potom opatrně, ale pevně sešlapeme zem okolo sazenic. Rostliny musí stát rovně.
Častou chybou při sázení je nedostatečná hloubka vyhloubeného rigolu nebo jámy. V takovém případě se kořeny sazenic mohou ohnout směrem nahoru, což výrazně ovlivňuje rychlost růstu v prvním roce. V takových případech rostlina v prvním roce “vyrovnává” kořeny a růst samotné rostliny nastává až ve druhém - v horších případech ve třetím roce.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Péče o muchovník
Rostlina není náročná na pěstování. Pro pěstování je vhodná běžná zahradní zemina. Ve vápenité půdě se však rostlině nedaří. Rostlině se daří na slunném i polostinném stanovišti. Muchovník je mrazuvzdornou rostlinou. Dokonce i květy snesou mráz do -6°C.
Dno jámy nakypřete. Zalévejte středně - muchovníky nesnášejí přemokření, v suchu se zase dočkáte menší úrody. Půda by zkrátka měla být vlhká, ale ne úplně mokrá. Muchovník můžete hnojit jakýmkoli základním hnojivem. Okolí kmene mulčujte, abyste udrželi vlhkost a potlačili růst plevele.
Muchovník je mimořádně zdravý a odolný keř/strom. Většina škůdců se u něj objevuje jen ojediněle nebo při extrémních podmínkách. Mezi občasné choroby patří padlí a skvrnitost listů. Muchovník pro jistotu pravidelně kontrolujte a odstraňujte poškozené nebo napadené části. Jako prevence nejvíce pomáhá vhodné stanoviště, nepřemokřená půda, mulčování a dostatek živin.
Muchovník je vhodný zejména do malých zahrad. Tři roky po výsadbě není nutné provést žádný řez. Samozřejmě, můžete odstranit suché a poškozené nebo jinak esteticky nevyhovující větve. Hlavní řez - prosvětlení koruny stačí provést po 6 - 9 letech. Tam musíte dělat řez pravidelně, aby se porost zahustil a vytvořil hustou stěnu. Řez se provádí na jaře pravidelně, výhonky se zkracují o 1/3, v případě potřeby i více.
Řez je však na úkor plodů, proto pro jejich získání vysaďte muchovník jako volně rostoucí živý plot, počítejte však s dostatečnou šířkou a nechte ho volně růst. V případě omezeného prostoru ho stříhejte na úzkou stěnu, kde však bude minimálně kvést a plodů, ale barva listů se na podzim určitě změní. Pro maximální získání plodů vysaďte muchovník jako solitérní strom nebo v záhoně jako kosterní dřevinu.
Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování
Pokud jedlý plot chcete pěstovat především pro krásné květy a úrodu, po dosažení požadované výšky plot stříhejte jen 1x ročně, po sebrání plodů. Muchovník totiž kvete na konci jednoletých větví.
Využití plodů muchovníku
Muchovník sice stále patří v našich zahradách mezi méně obvyklou dřevinu pěstovanou pro výrazně sladké plody, nicméně právě díky plodům a jejich využití v moderním stravování získávají na stále větší oblibě. Plody muchovníku jsou drobné kulovité malvice o velikosti 1-1,5 cm, které dozrávají v průběhu června až července. Mají temně modrou až nafialovělou barvu s voskovým povlakem a chuťově připomínají kombinaci borůvek, rozinek a mandlí. Jsou sladké, šťavnaté a velmi aromatické, díky čemuž si je oblíbili nejen lidé, ale také ptáci, hmyz a další živočichové.
Plody se sbírají zralé a můžete je přímo konzumovat čerstvé, případně je můžete zpracovat jako kompot, vyrobit z nich šťávu, sirup, zamrazit je. Sbírají se i listy a ty se suší. Použít je můžete na čaje a výluhy. Pozor však na nálety ptáků, kteří je milují.
Samozřejmě, plody muchovníku můžete konzumovat i syrové, obsahují důležité vitamíny a minerály. Navíc jsou bohatým zdrojem vitamínů a antioxidantů. Plody muchovníku jsou oblíbené i u ptáků, kteří na strom přilétají, aby si pochutnali na této lahůdce. Pokud rádi pozorujete ptáky v zahradě, muchovník je nezbytným zásobárnou jejich potravy.
Je důležité si uvědomit, že i když jsou plody muchovníku chutné a bezpečné pro lidi k jídlu, není dobré konzumovat velké množství surových plodů najednou, protože mohou mít mírně projímavý účinek.
tags: #živý #plot #z #muchovníku #pěstování