Všichni zahrádkáři mají zálibu v pěstování a pěstování jabloně může být ještě zajímavější, než se zdá. Živý plot nemusí být jen fádní řada jehličnanů, která vymezuje pozemek a brání soukromí majitelů. Lze ho pojmout mnohem originálněji a zajímavěji, například když se vysadí několik keřů s jedlými plody.
Jedlý živý plot
Jedlý živý plot se v podstatě neliší od toho klasického. Jde opět o řadu dřevin, které oživují a nenarušují ráz krajiny. Jen je vysazený ze dřevin, které mají jedlé plody. Ty ale nemusejí být určené pouze pro lidskou spotřebu. Stromy a keře jsou totiž přirozeným úkrytem a hnízdištěm ptáků. Plody, které na dřevinách dozrávají, jsou pro ně cennou potravou, a to zejména v zimním období.
Rozhodnete-li se pro živý plot jedlý i pro člověka, vysaďte do něj nejčastěji jádroviny, jako jsou jabloně, hrušně a kdouloně. Ty se pěstují v nejrůznějších kordonech a palmetách, které lze různě tvarovat. Za ovocnou stěnu je možné dokonce považovat i štíhlé a superštíhlé vřeteno. Není možné vynechat ani sloupovité tvary, které v posledních letech zažívají velikou popularitu.
Když se rozhodnete využít úrodu jen pro svoje potřeby, myslete na to už dopředu a přizpůsobte tomu druhové i odrůdové složení vysazovaných dřevin. Když ho vysazujete z dřínu, který chcete nechat vykvasit, jako základ výsadby použijte jednu odrůdu, která dozraje v jednom termínu. Naopak plánujete-li plody trhat a konzumovat průběžně, vysaďte si směs druhů, které dozrávají postupně.
Zvláštní kategorii tvoří takové jedlé ploty, kdy se majitelé rozhodli ty klasické vylepšit vhodnými ovocnými dřevinami. K tomu se hodí zejména popínavé typy, jako je aktinidie, schizandra, akébie a také keře stolní vinné révy. Využít však můžete i ostružiníky a maliníky, jejich některé druhy mají totiž sklon pod tíhou úrody lehat. Vysazují se proto k opoře, kterou zde nahrazuje plot a jiné dřeviny.
Čtěte také: Údržba živého plotu z jabloní
Vedle kulturních ovocných druhů máte na výběr i ovocné keře, které rostou volně v přírodě. Mezi nejběžnější sortiment tedy patří rakytníky, dříny, muchovníky, bez černý, arónie černoplodá, mahonie či některé druhy dřišťálů. Pokud to prostor dovoluje, můžete je doplnit ještě vyššími druhy, jako jsou hlohy, jeřáby, ale i myrobalány a mišpule.
Jak na pěstování jabloní v ovocné stěně
Ovocná stěna je velice zajímavý způsob pro pěstování jabloně. Někteří z vás tomu asi nebudou věřit, protože jabloně přece plodí až na dřevě tříletém. Brzkou plodnost však můžete vyřešit tak, že si pořídíte pěkné dvouleté sazenice.
Nezapomeňte, že pro pěstování jabloně tímto způsobem je vhodné připravit si pás půdy, který zbavíte trávy, zryjete jej a přidáte spoustu organického materiálu jako startovací dávku živin. Jabloně je vhodné sázet na podzim, pro pěstování v ovocné stěně však nevystříhávejte spodní výhony, které jsou již první rok po zasazení plodonosné.
V ovocné stěně pěstujte vždy na šířku a nezapomínejte na vhodnou oporu. Výsadbu provádějte za vyloženě podzimního počasí, ideálně po dešti. Do vhodně vyhloubených jamek sázejte mladé jabloně pod úhlem 45 ° a neprovádějte zpětný řez, protože jinak jabloním odeberete plodonosné větve - tedy ty spodní. Po výsadbě půdu řádně přitlačte a v případě sucha i alespoň mírně zalévejte.
V následujících letech vyvazujte každou nově narostlou větvičku zvlášť. Pěstování jabloně je v ovocné stěně také minimálně náročné. Tím, že jsou jednotlivé větve, které narostou, vyvazovány, dochází k pěstování těchto stromků vlastně jako živý plot. Stromky zde rozhodně netrpí nedostatkem světla, protože jsou nízké, proto je díky stylu pěstování perfektně osluněné celé olistění.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Ovocná stěna je také velmi odolná proti větru a ani nedochází k padání jablek na zem, kde pak bývají plody poměrně rychle znehodnoceny, zvláště pak za vlhkého počasí. Zde dochází k pohybu celé stěny, která je stabilní, a plody tak drží na stopkách a nepadají. Velkou výhodou je postupné zaplozování odspodu nahoru tím, jak větve postupně vyzrávají.
I s minimem námahy tak máte k dispozici poměrně velkou úrodu již od prvního roku a jistou pak v dalších letech, nezapomínejte ale na správnou péči a ochranu proti škůdcům. Ve vegetační době nenechávejte ani holou půdu pod stromy. Je možné mulčovat ji nebo zde vysadit některé druhy letniček - například aksamitník, který odpuzuje škůdce. Velmi pěkné jsou také různobarevné směsi letniček, které se mohou i samy vysemenit.
Špalír z ovocných dřevin
Špalír z ovocných dřevin se vejde i na tu nejmenší zahradu. Může mít podobu kvetoucího a plodícího živého plotu na okraji zahrady, ale může růst také na dřevem obložené stěně v závětří anebo na fasádě, která akumuluje teplo.
Umění přísně vedeného tvarovacího řezu se zrodilo ve Francii a vrcholu dosáhlo v období renesance a baroka. Mnohem méně škrobené jsou ovocné špalíry anglických venkovských zahrad 19. století. Z Anglie pochází také nápad pěstovat ovoce na napnutých drátech. Oba postupy se v současnosti uplatňují při výchově nízkokmenných ovocných stromů.
Do jabloňového špalíru je vhodné vysadit odrůdy s pomalým až středním růstem. První větvení jednoletých nebo dvouletých stromků by mělo ležet přibližně v úrovni kolen.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Živý plot z jabloní a hrušní
Ovocný živý plot z jabloní a hrušní poskytuje od jara až do podzimu zelenou ochranu soukromí obalenou květy a později i plody. Na jeden strom stačí konstrukce vysoká 1,8 metru a široká 2 až 3 metry.
Pro vodorovné tvarování se hodí osvědčené odrůdy, z jabloní třeba ’Alkmene’. Hrušně přirozeně tíhnou ke vzpřímenému růstu. Pokus přinutit je k vodorovnému držení větví přijmou tradiční, většinou rychle rostoucí odrůdy s mnoha dlouhými a k nebi mířícími větvemi jen za cenu náročného řezu.
Pokud však zvolíte některou z novějších pomalu rostoucích odrůd, zvládnete požadovaný tvar udržet snáz. Výhodou špalíru je, že se do jedné linie vedle sebe vejde víc jabloní a hrušní. A to pomáhá řešit i další problém: na rozdíl od meruněk, broskvoní a třešní se mezi jádrovinami nevyskytují samosprašné odrůdy. Staré i současné odrůdy jabloní či hrušní vyžadují přítomnost další odrůdy k opylení.
Kdy a jak vysazovat stromky do špalíru
Nejvhodnější dobou sázení je podzim, počkejte však až na konec října nebo listopad. Broskve a meruňky, které jsou choulostivější, především pokud jde o mráz, se doporučuje sázet na jaře.
Kořenový bal mladých stromků by měl přijít do země přibližně 20 centimetrů od vztyčené konstrukce, a pak už platí stejná pravidla jako při sázení volně rostoucích ovocných stromů.
Nákup a tvarování špalírových stromků
V některých ovocnářských školkách pořídíte už tvarované stromky. Nabídka však zpravidla bývá omezená na nejčastější tvar U a nemnoho odrůd. Pro volnou tvorbu s nůžkami v ruce jsou nejlepší volbou jednoleté ovocné stromy s přímým a silným středovým výhonem.
I u vodorovného špalíru se zpočátku nechávají boční kosterní větve růst šikmo vzhůru. Jakmile dosáhnou délky 20 až 30 centimetrů, ohnou se dolů a od té doby se v pravidelných odstupech vyvazují k napnutým drátům.
Náročná výchova do dokonale symetrického tvaru odpadá u špalíru ve tvaru vějíře. Kosterní větve se jednoduše volně uvazují ke konstrukci. To sice znamená, že stěna bude v sezoně ozeleněná trochu nerovnoměrně, ale ušetří se spousta práce okolo řezu a vyvazování.
A ještě je tu jedna přednost. Suché nebo zmrzlé větve lze kdykoli nahradit nově se větvícími výhony.
Kdy je správný čas na řez špalíru?
Peckoviny se řežou zásadně v létě. Zimní řez je vhodný především pro jabloně a hrušně. Když strom shodí listí, získáte dokonalý přehled o rozložení větví. Nejprve odstraňte u báze všechny větve, které rostou příliš blízko sebe. Dlouhé špičky kosterních větví zkraťte na listový pupen, který roste směrem ven a nahoru.
Během letního řezu (polovina června) zkraťte všechny jednoleté, jako tužka silné postranní výhony, přibližně 1 cm nad listovým pupenem. Tenčí větve se zpočátku nechávají růst a krátí se, jakmile dosáhnou přibližně síly tužky.
Odrůdy jabloní vhodné pro živé ploty
Jabloně jsou v našich podmínkách nejrozšířenějším ovocným druhem. Podle doby zrání a využití se jabloně dělí na letní, podzimní a zimní. Nabízíme i sloupovité jabloně pro pěstování v malých zahradách.
Příklady odrůd:
- RUBINOLA: Zimní odrůda, plody žluté s červeným žíháním, dužnina krémová, šťavnatá, sladká a aromatická.
- HANA: Letní odrůda, plody zelené s tmavě červeným krytím, dužnina jemná, šťavnatá, křehká a dobré chuti.
- AMETYST: Letní odrůda, plody žluté s červeným krytím, dužnina jemná, žlutá a měkké konzistence.
- PRIMA: Podzimní odrůda, plody velké, žlutozelené s červeným krytím, dužnina sladká a výborné chuti.
- BOHEMIA GOLD: Zimní odrůda, plody velké, zelenožluté, později žluté, dužnina žlutavá, navinule sladká, středně šťavnatá a aromatická.
- HOLOVOUSKÝ MALINÁČ: Stará česká odrůda, plody střední velikosti, kulovitého tvaru, s malinovou příchutí a velmi šťavnaté.
- MAYPOLE: Odrůda štíhlého růstu s atraktivními červenofialovými plody, dužnina narůžovělá, šťavnatá, pevná a křupavá.
- RED RIVER: Podzimní odrůda, plody středně velké s žlutou, sladkou a šťavnatou dužninou.
- GOLDCATS: Zimní, sloupovitá odrůda, plody středně velké, zelenožluté s červeným líčkem, šťavnaté a sladké chuti.
- IDARED: Zimní odrůda, plody velké, zelenožluté s červeným krytím, dužnina sladké chuti a středně šťavnatá.
- DISCOVERY: Letní, červené s výrazným líčkem, plody středně velké, chuť sladce navinulá a aromatická, dužnina pevná a chruplavá.
- GARDEN FOUNTAIN: Podzimní, sloupovitá odrůda rostoucí do výšky kolem 3m, plody středně velké.
- HÁJKOVA MUŠKÁTOVÁ RENETA: Zimní, česká odrůda, plody střední, žluté s červeným žíháním, dužnina bílá, šťavnatá, jemně navinulá s výbornou, kořenitou chutí.
- HLADÍKOVO PŘEÚRODNÉ: Česká, zimní odrůda, plody středně velké, zelenožluté s tmavě červeným líčkem, dužnina zelenožlutá a sladká, dobré chuti.
- SMIŘICKÉ: Zimní odrůda, plody střední až velké, žluté s tečkami, dužnina bílá, šťavnatá, s příjemnou, navinule sladkou chutí.
Sloupovité jabloně
Sloupcové tvary stromků získávají mezi zahrádkáři na popularitě, ve světě přibývá komerčních ovocnářů, kteří využívají dřevinu kvůli snazšímu ošetřování i jednodušší sklizní. To se ovšem týká hlavně sloupcových neboli kolumnárních odrůd jabloní, které obsahují gen CO.
Chceme-li pěstovat tyto „štíhlé tvary“, nepůjdeme cestou omezení množství ošetření, ale jejich maximalizací. Historicky první generace záměrného šlechtění vzbudila svými vlastnostmi, zejména úrodností a vzhledem velký zájem, zejména pak u drobných pěstitelů. Tyto odrůdy měly řadu nedostatků, zejména byly náchylné na houbové choroby a jejich chuť byla jen průměrná.
Druhá vlna šlechtění vzniká v dalších státech a jejich odrůdy jsou většinou chuťově kvalitnější a řada z nich má vyšší odolnost k houbovým chorobám a ke spále růžokvětých. Postupně přibývající odrůdy vylepšují chuťové parametry, skladovatelnost, kvalitu dužniny. Většina odrůd je rezistentní ke strupovitosti díky genu Vf.
Větvení na stromku je možné ponechat přirozenému růstu. Vytvoří se topolovitá koruna s různým množstvím nekosterních zahušťujících větviček. Pokud se rozhodneme udržovat elegantní štíhlý tvar, pak během celé vegetace i na jaře nežádoucí obrost odstraňujeme úplně, nebo ho zkracujeme na krátké jedno až dvouočkové čípky.
Nezbytná je probírka plodů do poloviny června na vzdálenost asi 10 cm, abychom předešli alternativní plodnosti (někdy stromy při přeplození v následujícím roce úplně vynechají kvetení).
Chceme-li vytvořit pěkný ovocný živý plot, pak vybírejme odrůdy podle charakteru růstu a podle svých chuťových a estetických požadavků. Při omezování výšky stromů musíme počítat s tím, že zkrácením odstraníme terminální pupen, který reguluje sloupcovitý růst a ve vrcholové části dochází k silnému rozvětvení.
Jabloň domácí 'Cortlandské + Kosztela + Průsvitné letní'
Malus domestica 'Cortlandské + Kosztela + Průsvitné letní' je roubovaný strom, který nese jablíčka od nejranějších po pozdnější. Je to naprosto unikátní roubovanec. Podnoš je robustní a silná, aby tvořila velký kořenový systém. Jablíčka pak budou mít vše co potřebují. Je možné mladé naroubované větvičky vyvázat a může se tato jabloň pěstovat i jako živý plot. Tzv ve špalíru.
Malus domestica 'Cortlandské + Kosztela + Průsvitné letní', známý také jako jabloň domácí, je opadavý strom dosahující výšky 4-6 metrů. Tento speciální kultivar kombinuje tři odrůdy jabloní v jednom stromě. Roste nejlépe na plném slunci a preferuje dobře propustnou půdu. Kvete na jaře s bílými květy, které přitahují opylovače. Na podzim produkuje různé druhy plodů, které jsou sladké a šťavnaté.
Pravidelná zálivka je důležitá zejména během suchých období, aby se zajistil zdravý růst a bohatá úroda. Jabloň je velmi odolná vůči mrazu a nevyžaduje mnoho péče. Je ideální pro ovocné zahrady, okraje záhonů a jako solitérní strom. Prořezávání na konci zimy nebo na začátku jara podpoří nový růst. Malus domestica 'Cortlandské + Kosztela + Průsvitné letní' je mrazuvzdorná do USDA zóny 4-8, což znamená, že snáší teploty až do -34°C.
- Cortlandské jablko: Jablko má červené ojínění a sklízíme počátkem října. Čistě bílá dužnina je velice křehká a sladká.
- Kosztela: Toto jablko je vhodné především k přímé konzumaci. Je velice dobré. Sklízíme na podzim. Odrůda vstupuje do období plodů průměrně pozdě. Plody hojně střídavě. Sklizňové zralosti dosahuje v polovině září.
- Průsvitné letní - (žitavka): Výborné letní jablíčko. Šťavnaté a měkké.
Péče o živý plot z jabloní
Při výsadbě jedlého plotu je třeba myslet na to, že potřebuje pravidelnou péči a přístup z více stran. Proto ty přísně tvarované nevysazujete na samotný okraj pozemku, ale spíš jimi oddělte jednotlivé partie uvnitř zahrady. Mezi ty méně náročné patří například ploty z dřínu, který stačí zastřihávat jednou za rok, a to i plotostřihem.
Aby živé ploty splňovaly svoji základní funkci, tedy rozdělovaly nebo ohraničovaly pozemek, musí být dostatečně husté a především také vysoké. Jejich celkovou výšku je třeba přizpůsobit nejen vašim představám, ale i velikosti a tvaru pozemku. Pokud máte parcelu úzkou nebo se v její blízkosti nachází budova, vyhněte se vysokým a volnějším tvarům. Naopak na velkých zahradách si můžete vysadit pestrý volně rostoucí plot s několika výškovými stupni.
Stejně jako o živé ploty z jehličnanů se i o ty ovocné musíte náležitě starat, tedy hlavně provádět pravidelný řez. Jak často budete muset vzít do rukou tvarovací nůžky, záleží na tom, zda máte plot přísně tvarovaný, méně přísně tvarovaný nebo volně rostoucí. Nejčastěji se ale lze setkat s volně rostoucími jedlými živými ploty, které řez potřebují jen minimálně. Tvarují se zpravidla pouze v prvních letech po výsadbě a následně jen sporadicky podle potřeby. Kombinují se u nich ovocné druhy nejen z odlišných skupin dřevin, ale i různé výšky, často je doplňují i stromy, které dodají ovocné stěně další rozměr. Tato variabilita působí velmi přirozeně a v případě správné volby dřevin i velmi pohledně.
Jedlé ploty jsou na rozdíl od těch klasických také náročnější na výživu. Plody totiž odčerpávají značnou část živin, které je potřeba doplnit, proto se doporučuje dřeviny čas od času přihnojit vícesložkovým hnojivem. Podobně je to i s vláhou. Aby ovoce dorostlo do dostatečné velikosti, dopřejte rostlinám optimální závlahu. V suchých létech je tedy potřeba vysazené dřeviny pravidelně zalévat, jinak bude vaše sklizeň minimální.
Na ochranu nejsou živé ploty náročné nikoli proto, že by samy o sobě nějak odpuzovaly škůdce, ale protože se vysazují z odolných druhů, které žádnou ochranu nevyžadují. Výjimku tvoří jednodruhové ploty vysazené z jabloní či hrušní. Ale i v tomto případě je dobré snížit postřiky na minimum tím, že vyberete a vysadíte rezistentní odrůdy.
Výhody živého plotu z jabloní
Pokud se rozhodnete vysadit si na zahradě či kolem ní jedlý plot, svého rozhodnutí určitě nebudete litovat. Nejenže tak ochráníte svůj majetek a soukromí, ale přispějete i k biodiverzitě místa, kde žijete. Velký význam má takový plot i pro živočichy a ptáky. Ti se vám odvděčí nejen zpěvem, ale především vám pomohou v boji proti škodlivému hmyzu. Zvláště v zimním období intenzivně zbavují ovocné stromy vajíček škůdců, které nacházejí hlavně na koncích letorostů.
Plody, které z těchto výsadeb sklidíte, mohou být také významným obohacením vašeho jídelníčku. Netradiční ovocné druhy jsou často daleko významnější a bohatší na minerály a vitaminy než ty klasické. Zvlášť pokud vyberete odolné druhy, které není třeba chemicky ošetřovat, tento efekt se ještě zvyšuje. Plody se snažte konzumovat především čerstvě utržené, přebytky se samozřejmě dají zpracovat obvyklým způsobem. Část úrody na keřích vždy nechte.
Živý plot je ideální varianta pro ty, kteří razí heslo, že čím víc zeleně na zahradě nebo v okolí domu, tím lépe.
Další vhodné druhy pro jedlé živé ploty
- Pokud potřebujete oplotit sušší nebo kamenité části pozemku, dřín obecný je ideální volbou. Tato nenáročná dřevina si hravě poradí i s méně úrodnou půdou a odmění vás nejen hustým porostem, ale i atraktivním vzhledem. Na jaře rozkvétá záplavou drobných žlutých květů a koncem léta plodí sytě červené dřínky.
- Aronie, známá také jako černý jeřáb, se vyskytuje ve formě keře nebo roubovaného stromku na kmínku. Na jaře je obsypána drobnými bílými květy a na podzim přináší tmavě fialové až černé plody - malvičky. Ty jsou bohaté na antioxidanty a skvěle se hodí do šťáv, kompotů nebo jako přírodní barvivo.
- Muchovník je ideální volbou pro živé ploty, ať už preferujete volně rostoucí variantu, nebo plot pravidelně zastřihujete. Dobře snáší řez a jeho proměnlivost během roku z něj dělá vizuálně atraktivní keř. Na jaře rozkvétá bohatými bílými květy, v létě přináší chutné fialové bobule, které si nejlépe vychutnáte přímo z keře - pokud vás nepředběhnou ptáci, zejména kosáci. Na podzim se jeho listy zbarvují do oranžovo-červených odstínů a dodávají zahradě jedinečný šarm.
- Josta je skvělou volbou pro ty, kteří chtějí, aby jejich živý plot nejen dobře vypadal, ale i chutnal. Tento kříženec černého rybízu a angreštu roste bujně a nejlépe prospívá na slunném stanovišti s dostatkem vláhy. Její plody jsou aromatické, bohaté na vitamín C a lze je využít do šťáv, koláčů nebo jen tak na mlsání.
- Třešně, višně, jabloně, švestky nebo špendlíky mohou být skvělou součástí živého plotu. Na rozdíl od solitérně pěstovaných stromů není potřeba věnovat se pravidelnému tvarování - stačí občasný řez, který usměrní jejich růst. V živém plotu si mohou růst přirozeně a bujně, což je výhodou. Navíc není nutné sázet pouze ušlechtilé odrůdy, skvěle poslouží i plané stromky. Další výhodou je možnost přirozené regenerace - z pecek mohou vyklíčit nové semenáčky, které zahustí plot nebo poslouží jako silné podnože pro případné roubování.
Rychle rostoucí stromy
Rychle rostoucí stromy ozdobí během velmi krátké doby každou zahradu. Každý vlastník zahrady dobře ví, že než stromy dosáhnou impozantních rozměrů, může to trvat pěkně dlouho. K rychle rostoucím stromům patří původní i zdomácnělé druhy, které jsou ekologickým rájem pro spoustu živočichů a hmyzu.
Připravili jsme pro vás tabulku s přehledem rychle rostoucích stromů:
| Strom | Roční přírůstek |
|---|---|
| Vrba bílá (Salix alba) | 60 až 80 cm v mládí, později asi 30 cm |
| Buk lesní (Fagus sylvatica) | do výšky 50 cm, do šířky 40 cm |
| Střemcha (Prunus padus) | 50 až 70 cm, později polovina |
| Pavlovnie (Paulownia tomentosa) | 40 až 50 cm do výšky, 20 cm do šířky, ve stáří je růst slabší |
| Bříza bělokorá (Betula pendula) | 45 cm do výšky, 25 cm do šířky |
| Javor mléč (Acer platanoides 'Eurostar') | 30 až 40 cm do výšky, 20 cm do šířky |
| Katalpa trubačová (Catalpa bignonioides 'Aurea') | 30 až 35 cm |
| Zerav řasnaný (Thuja plicata '4ever Goldy') | 20 až 30 cm |
| Borovice Schwerinova (Pinus x schwerinii) | 25 cm |
| Javor mléč (Acer platanoides 'Globosum') | 20 cm |
tags: #živý #plot #z #jabloní #druhy