Ovocné dřeviny v zahradě se nemusí striktně pěstovat jen v užitkové části, odděleně od okrasné části, vzdálenější od domu. A už vůbec nemusí stát samostatně po celé zahradě nebo vysazeny v pásech. Samozřejmě živý plot z ovocných stromů vytvoříte i z hrušně, v blízkosti zdi vysázené meruňky a broskve. Založení takové stěny není jednoduché, ale ne nemožné. Pokud se věnujete ovocnářství, bude to pro Vás hračka. Pokud máte jen začáteční zkušenosti a chuť pěstovat, je to pro Vás výzva.
I když v tomto případně není vhodné dělat chyby, protože se sami ošidíte o možnost sklízet úrodu. Zatímco stromy vyrostou a zapojí se do požadovaného tvaru uplyne nějaký čas. Špalír z ovocných dřevin se vejde i na tu nejmenší zahradu. Může mít podobu kvetoucího a plodícího živého plotu na okraji zahrady, ale může růst také na dřevem obložené stěně v závětří anebo na fasádě, která akumuluje teplo.
Tvarování ovocných stromů
Umění přísně vedeného tvarovacího řezu se zrodilo ve Francii a vrcholu dosáhlo v období renesance a baroka. Mnohem méně škrobené jsou ovocné špalíry anglických venkovských zahrad 19. století. Z Anglie pochází také nápad pěstovat ovoce na napnutých drátech. Oba postupy se v současnosti uplatňují při výchově nízkokmenných ovocných stromů.
Palmeta je univerzální pěstitelský tvar, který pro své pěstování vyžaduje drát nebo jinou oporu. Větve jsou vedeny na patra a vodorovně. Kordon je svislý pěstitelský tvar, ve tvaru písmene U. Pro pěstování se využívají 2 základní větve vyvázané do tohoto tvaru na konstrukci. Určitě si najdete ty pěstitelské tvary, které zapadnou do vaší představy a celkové kompozice v okrasné části zahrady. Tyto tvary jsou nenáročné na prostor a mají mnoho výhod.
Jsou i zajímavější pěstitelské tvary např.. Solax - sluneční osu, která během utváření využívá bezprostředně všechno to, co nabízí příroda a upřednostňuje se tam přirozené ohýbání větví před vyvazováním a stříháním. Charakteristickým znakem je i ohnutý hlavní terminál. Určitě si vyberete a Vaše zahrada bude moderní, nadčasová, užitkově-okrasná a zajímavá.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Živý plot z jabloní a hrušní
Ovocný živý plot z jabloní a hrušní poskytuje od jara až do podzimu zelenou ochranu soukromí obalenou květy a později i plody. Na jeden strom stačí konstrukce vysoká 1,8 metru a široká 2 až 3 metry. Pro vodorovné tvarování se hodí osvědčené odrůdy, z jabloní třeba ’Alkmene’. Hrušně přirozeně tíhnou ke vzpřímenému růstu.
Pokus přinutit je k vodorovnému držení větví přijmou tradiční, většinou rychle rostoucí odrůdy s mnoha dlouhými a k nebi mířícími větvemi jen za cenu náročného řezu. Pokud však zvolíte některou z novějších pomalu rostoucích odrůd, zvládnete požadovaný tvar udržet snáz. Špalíry uvítají zejména cizosprašné jádroviny. Výhodou špalíru je, že se do jedné linie vedle sebe vejde víc jabloní a hrušní.
A to pomáhá řešit i další problém: na rozdíl od meruněk, broskvoní a třešní se mezi jádrovinami nevyskytují samosprašné odrůdy. Staré i současné odrůdy jabloní či hrušní vyžadují přítomnost další odrůdy k opylení.
Kdy a jak vysazovat stromky do špalíru
Nejvhodnější dobou sázení je podzim, počkejte však až na konec října nebo listopad. Broskve a meruňky, které jsou choulostivější, především pokud jde o mráz, se doporučuje sázet na jaře. Kořenový bal mladých stromků by měl přijít do země přibližně 20 centimetrů od vztyčené konstrukce, a pak už platí stejná pravidla jako při sázení volně rostoucích ovocných stromů. V některých ovocnářských školkách pořídíte už tvarované stromky.
Nabídka však zpravidla bývá omezená na nejčastější tvar U a nemnoho odrůd. Pro volnou tvorbu s nůžkami v ruce jsou nejlepší volbou jednoleté ovocné stromy s přímým a silným středovým výhonem. I u vodorovného špalíru se zpočátku nechávají boční kosterní větve růst šikmo vzhůru. Jakmile dosáhnou délky 20 až 30 centimetrů, ohnou se dolů a od té doby se v pravidelných odstupech vyvazují k napnutým drátům.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Náročná výchova do dokonale symetrického tvaru odpadá u špalíru ve tvaru vějíře. Kosterní větve se jednoduše volně uvazují ke konstrukci. To sice znamená, že stěna bude v sezoně ozeleněná trochu nerovnoměrně, ale ušetří se spousta práce okolo řezu a vyvazování. A ještě je tu jedna přednost. Suché nebo zmrzlé větve lze kdykoli nahradit nově se větvícími výhony.
Kdy je správný čas na řez špalíru?
Peckoviny se řežou zásadně v létě. Zimní řez je vhodný především pro jabloně a hrušně. Když strom shodí listí, získáte dokonalý přehled o rozložení větví. Nejprve odstraňte u báze všechny větve, které rostou příliš blízko sebe. Dlouhé špičky kosterních větví zkraťte na listový pupen, který roste směrem ven a nahoru. Během letního řezu (polovina června) zkraťte všechny jednoleté, jako tužka silné postranní výhony, přibližně 1 cm nad listovým pupenem. Tenčí větve se zpočátku nechávají růst a krátí se, jakmile dosáhnou přibližně síly tužky.
Sloupovité odrůdy jabloní
Sloupcovky se před lety staly zahrádkářským hitem až natolik, že někteří lidé i dnes slyší pouze na toto označení a cokoliv je sloupcovité, bez rozmyslu kupují v představě něčeho výjimečného. Takovou charakteristiku kolumnárních jabloní podsouvají někteří prodejci zákazníkům. Pravda byla a je však trochu jiná. Vzhledem k zajímavému růstu této mutace šlechtitelská pracoviště začala tímto materiálem postupně křížit klasicky rostoucí odrůdy. Tak vznikly nové odrůdy se sloupcovitým charakterem růstu.
Někdejší počáteční odrůdy plodily jablka průměrné nebo podprůměrné kvality a byly citlivé na houbové patogeny. Z uvedeného vyplývá, že přirozenou cestou nelze dosáhnout křížením odrůdy jabloně ničeho jiného než zase odrůdy jabloně. Žádné odrůdy třešní, slivoní, broskvoní nebo dokonce rybízu či ostružiníku neexistují ve sloupcovité podobě, jak někteří prodejci uvádějí v popisu svého zboží. Dosud nebyly vyšlechtěny.
Také je obvyklá záměna za spurtypově (zakrsle) rostoucí odrůdy (jabloně pidi, hrušeň Decora aj.), které mají zkrácená internodia (vzdálenost mezi pupeny na výhonu), takže celkově rostou pomalu a slabě. Sloupcovitá odrůda jabloně roste velmi vzpřímeně a stromku dominuje střední osa s krátkým plodonosným obrostem.
Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování
Péče o tvar stromu
A jak tedy můžeme o tvar stromu pečovat? Ponecháme stromek svému vývoji a řez provádět nebudeme. Postupem doby získáme v závislosti na odrůdě větší či menší stromek topolovitého vzezření. Nevýhodou může být celková větší hustota stromku, kde se bude déle držet vlhkost a hrozit rozvoj houbových chorob. Větší pozornost také musíme věnovat probírce plodů, aby nedošlo k přeplození. Tím předejdeme střídavé plodnosti nebo ji alespoň omezíme.
V druhém případě stromek povedeme pouze jednou střední osou a udržíme krátký plodonosný obrost. Učinit tak můžeme ihned po nárůstu letním řezem v červnu. Pokud řez neprovedeme, pak až v jarním termínu v březnu. Takto pěstovaný stromek bude mít nižší úrodu, ale jeho hustota bude menší, omezíme tak délku ovlhčení listů a snížíme výskyt škůdců. Pochopitelně můžeme zvolit kombinaci těchto dvou výše popsaných způsobů: Některé konkurenční výhony nebudeme zcela odstraňovat, pouze je zkrátíme a dosáhneme tak stromku, u kterého bude jednoznačně převažovat terminál s krátkým plodonosným obrostem.
Výsadba a péče o sloupovité jabloně
Vybíráme slunná a teplá stanoviště, nejlépe orientovaná na jižní stranu, s půdou dostatečně bohatou na živiny, lehkou, dobře propustnou, vlhkou, ale nepřemokřenou. Jabloně preferují půdu s neutrální až mírně kyselou reakcí. Důležité je si předem připravit místo výsadby. Vykopeme jámu cca 1mx60cm, v případě těžkých jílovitých půd 80x80x100. Vybranou půdu upravíme dle potřeby - do těžší přidáme písek, do příliš lehké zase zem hlinitou. Přidáme také odleželý hnůj, či zahradní substrát, který již obsahuje patřičná hnojiva.
Před samotnou výsadbou odstraníme odumřelé kořeny stromku a namočíme jej do vody (dvě hodiny by měly být postačující, delší doba nevadí), při jarní výsadbě provedeme základní řez (viz. odstavec "Řez"), při podzimní ponecháme řez až na jaro. Většina mladých stromků potřebuje v prvních letech svého života patřičnou oporu (některé po celý život). Připravíme si proto kůl, který zatlučeme do již vyhloubené jámy. Poté dřevinu svisle vložíme a přihazujeme zeminu. Aby se půda dostala dobře i pod kořeny, stromek nadzvedneme a lehce s ním zatřeseme. Poté dohážeme, ušlapeme, a nakonec připevníme strom ke kůlu. Nezapomeneme důkladně prolít zhruba 15 litry vody.
Zákrsky: dle odrůdy a podnože vysazujeme do sponu 3-4m x 2,5-3m. Důležité pro správnou prosperitu jabloně je dodávání potřebných živin, jako je dusík, vápník, fosfor, draslík a hořčík. Draslík a fosfor můžeme přidat do zeminy již před samotnou výsadbou, a poté přidávat s dalšími živinami v průběhu vegetace. Dusík aplikujeme hlavně na jaře, na podzim se snadno splavuje do půdy. Nejsnazší pro běžného spotřebitele je přidání NPK na podzim, a poté znovu na jaře. Rovněž se snažíme doplňovat humus do půdy.
Řez sloupovitých jabloní
Řez po/před výsadbou: vybereme si hlavní terminál a základní 4 boční výhony (na každé straně 2) - ty zkrátíme na 4-6 ok, tak aby směřovaly ven z koruny. Terminál poté přizpůsobíme bočním výhonům tak, aby je přesahoval cca o 10cm. Letní řez: provádí se zakracování nebo zaštipování letorostů, které mají podpořit lepší tvorbu pupenů.
Výchovný řez: tento řez za cíl především založit a tvarovat nově vznikající korunku. V 1.roce od výsadby ponecháváme hlavní terminál a tři až čtyři rovnoměrně rozložené boční větve (viz. Ve 2. roce odstraňujeme přebytečné konkurenční větve. Zároveň vybereme nejslabší větev a zkrátíme ji zhruba o polovinu. Čím je růst slabší, tím hlouběji řežeme. Poté ve stejné úrovni zakrácené větve upravíme i ostatní základní výhony vždy na pupen směřující ven z korunky. Terminál opět zakrátíme tak, aby převyšoval základní větve o 1/4 až 1/3 délky. Ve 3. Ve 4. roce je postup opět stejný, jen u těch větví, kde se již objevují první květy řez ještě více omezíme. V 5. roce by již většina stromů měla plodit.
Udržovací řez: tímto řezem udržujeme strom v patřičné kondici, kdy provádíme zmlazování základních větví. Při jemném zamlazovacím řezu zkracujeme větve do dvouletého dřeva zhruba o 1/4. Při středně hlubokém řezu redukujeme do 3-4 letého dřeva zhruba na 1/2. Zmlazovací řez: tento řez provádíme především u polokmenů či vysokokmenů, kdy zkracujeme základní větve podle celkové životnosti stromu. Nejprve provedeme důkladný průklest, po kterém zkrátíme základní větve na 1-2m délky.
Podnože pro sloupovité jabloně
- M7 - dobře kořenící, zpočátku velmi rychle rostoucí podnož, plodnost nastupuje ve 4. - 5. roce a je velmi bohatá.
- M9 - velmi slabý růst, mělce kořenící; potřebuje oporu. Brzký nástup plodnosti.
- MM 111 - středně rostoucí podnož, nevyžaduje oporu, používá se zejména pro odrůdy tzv. sloupovitých jabloní. Výška do 4,5m, šířka 4m. Začátek plodnosti 4.-5.
- M26 - roste slabě až středně silně, silněji než M9 a je velmi vhodná pro slaběji rostoucí odrůdy. Je mrazuvzdornější než M9 a přináší velmi dobrou kvalitu plodů. Je nestabilní a proto vyžaduje oporu.
- MM106 virus free - středně vzrůstná podnož, bujně rostoucí, velký kořenový systém, odolná k mrazu, vhodná do kamenitých, vlhkých půd, i do zatravněných ploch. Stromky brzy a dobře plodí. Nepotřebuje podporu.
- P60 - středně vzrůstná podnož, roste silněji než M9, ale slaběji než M26. Plodí hojně, již od 2.roku. Vhodná do lehčích, písčitých půd. Vyznačuje se karmínově zbarveným dřevem.
- P14 - středně vzrůstná podnož, roste silněji než M26. Dobře snáší i horší podmínky. Je středně mrazuvzdorná, odolnost prosti strupovitosti vysoká.
- B118 - středně bujně rostoucí, dobře mrazuvzdorná, vhodná do chudších a sušších půd.
Ochrana proti mrazu a slunci
Nejčastěji se natírají kmeny a nejsilnější větve tzv. vápenným mlékem; jedná se o 20% směs hašeného vápna s vodou. Před samotným nátěrem je vhodné odstranit starou a odumřelou kůru kmene a až poté aplikovat. Takto ošetřený strom je chráněný nejen před mrazíky, ale i před sluncem.
Škůdci a choroby jabloní
Jabloně napadá množství škůdců a chorob, proti většině z nich se dá však preventivně bránit. Jednou z nejčastějších chorob je moniliová hniloba plodů. Ta se projevuje především hnědnutím pletiva a tvorbou kupek světle hnědé barvy na povrchu plodů. Abychom tomuto předešli, je vhodné se preventivně bránit před Obalečem jabloňovým a ihned odstraňovat napadené plody. Proti obaleči používáme fungicidy Discus, Rovral, Zato a mnoho dalších.
Dalším škůdcem je pilatka jablečná, jejíž larvy postupně vyžírají dužninu a střed plodu. Vzhledem k jejich schopnosti přezimování je nutné poškozené plody odstraňovat. Chemickou ochranu provádíme v době líhnutí larev, po opadu květních plátků. Vhodným přípravkem je Reldan. Dalším častým problémem při pěstování jabloní je strupovitost, kterou způsobuje houba, jež napadá plody, letorosty i listy.
Většinou se vyskytuje při příliš husté výsadbě, za teplého a vlhkého počasí. Vhodnými pomocníky jsou fungicidy Discus, Dithane, Baycor, Syllit, Delan ad. Dalším velmi obvyklým škůdcem je mšice jabloňová, která se vyskytuje na konci mladých výhonků.
Odrůdy sloupovitých jabloní
Sloupovité ovocné stromky si v současné době získávají čím dál, tím větší oblibu především proto, že si je mohou dovolit i majitelé menších zahrad. Sloupovité odrůdy lze pěstovat např. na balkonéch nebo lodžiích v hlubších květnících. Prostokořenné stromky se nyní sází do kontejnerů. K dispozici jsou u nás v zahradnictví na osobní odběr.
Jabloň MAYPOLE je odrůda štíhlého růstu s atraktivními plody. Sklízí se koncem září, konzumní zralost je ihned a uskladněné vydrží do listopadu. Plody mají hezkou červenofialovou barvu. Dužnina má narůžovělovou barvu, je šťavnatá, pevná a křupavá. Stromek roste do výšky 3, 5m.
Sloupovitá jabloň RED RIVER je podzimní odrůda. Plody dorůstají středně velké. Jejich dužnina je žlutá, sladká a šťavnatá.
Jabloň Goldcats je zimní, sloupovitá odrůda, která patří mezi pomalu rostoucí. Plody jsou středně velké, zelenožluté s červeným líčkem, šťavnaté, sladké chuti. Zraje koncem září, konzumní zralost je v říjnu, při správných podmínkách (ve sklepech) se plody dají skladovat do března. Odrůda Goldcats je velmi podobná Golden delicious. Jabloň je rezistentní proti strupovitosti.
Sloupovitá jabloň Garden Fountain je podzimní odrůda rostoucí do výšky kolem 3m. Má středně velké plody, které zrají na konci září a jsou vhodné k okamžité spotřebě. Uskladněné vydrží cca 3 týdny.
Sloupovitá jabloň Polka je odrůda odolná vůči strupovitosti a padlí. Plodí druhým rokem, sklízí se koncem září a lze skladovat až do konce února. Obvod rostliny není větší než 80cm a výška 2-2, 5m. Při vysazení několika odrůd tohoto druhu se zvýší plodnost.
Sloupovitá jabloň KORDONA je zimní odrůda. Plody jsou středně velké, žlutozelené s červeným krytím a mají sladce navinulou chuť. Sklízí se v polovině října, konzumní zralost je v prosinci a skladovat lze do března. Odrůda Kordona je rezistentní proti strupovitosti.
Sloupovitá jabloň Waltz je zimní odrůda má šťavnaté a sladké plody. Sklízí se koncem září, skladovatelné jsou až do března.
Sloupovitá jabloň Slendera® je zimní odrůda vyšlechtěná VŠÚO Holovousy křížením odrůd Florina a Telamon. Plody dorůstají středně velké až velké, mají pevnou a hladkou slupku. Dužnina je středně šťavnatá a nasládlá.
Jabloň Blushing delight je raně zimní odrůda. Má středně velké až velké plody. Dužnina je více šťavnatá, pevná, křupavá, navinule sladká, chuťově vyvážená. Sklízí se v polovině října, konzumní zralost nastává v prosinci a skladovatelnost je do ledna.
Sloupovitá jabloň Flamenco je nenáročná odrůda odolná vůči chorobám. Po sklizni (koncem září) vydrží do prosince. Při vysazení několika odrůd tohoto druhu se zvýší plodnost.
Sloupovitá jabloň McIntosh Wijcik je podzimní odrůda se středně velkými plody. Sklízí se koncem září, konzumní zralost nastává v listopadu a vydrží do února. Dužnina plodů je šťavnatá, aromatická a navinule sladká.
Sloupovitá jabloň Zeleni Dragulj je odrůda se zelenými, středně velikými jablky. Skízí se na konci září, konzumní zralost je v říjnu, vydrží do ledna. Plody mají bílou, nakyslou dužninu.
Jabloň Tangy Green je zimní o drůda s velkými, zelenožlutými plody. Dužnina má výbornou chuť, je sladce navinulá, jemná a středně šťavnatá. Sklízí se začátkem října, konzumně dozrává v prosinci a skladovatelnost je do března.
Sloupovitá jabloň Bolero je odrůda odolná vůči strupovitosti a padlí. Středně velké plody mají žlutou barvu. Dužnina je křupavá, šťavnatá a má výbornou chuť. Plodí druhým rokem, sklízí se od poloviny září, konzumní zralost je v říjnu a plody lze skladovat do prosince.
Sloupcovité jabloně - co to je?
Jde o jabloně, které se téměř nerozvětvují. Mají pouze kmen (terminál), na kterém vyrůstá krátký plodonosný obrost. V ideálním případě se vůbec nemusí řezat. Hodí se do malých zahrádek, protože zaberou málo místa, dokážou dát hodně ovoce na jednotku plochy - dokonce více než štíhlá vřetena. A navíc dobře vypadají. Dá se z nich vysázet i živý plot.
První odrůdy sloupcovitých (nebo kolumnárních či balerín) jabloní nijak nevynikaly chutí. Nové odrůdy (zejména české ze Střížovic či Holovous) se však již vyrovnají těm nejchutnějším běžným odrůdám (např. odrůdy Moonlight, Goldlane, Pidi, Redspring, Rondo) a některé z nich vydrží v dobrém sklepě až do února či března. A jsou rezistentní ke strupovitosti (přes Vf).
V nabídkách zahradnictví se objevují i tzv. sloupcové hrušně, třešně, slivoně a kdovíco ještě - ale skutečně vyšlechtěné sloupcovité tvary existují zatím jen u jabloní. U těch dalších druhů ovocných stromů se sloupcový tvar udržuje díky slabě rostoucí podnoži a pravidelnému řezu (bez něj to, na rozdíl od sloupcovitých jabloní, nejde a pokud se tyto stromky neřežou, narostou normální korunky).
Nicméně i do sloupcovitých jabloní je třeba občas (je-li to zapotřebí), říznout. Dříve se doporučovaly jen silně rostoucí podnože, nicméně záleží na odrůdě a podmínkách pěstování. Je to různorodé jako s pěstováním sloupcovitých jabloní - není jeden recept. Takže se u sloupcovitých jabloní můžeme setkat se širokou paletou podnoží - od slabě až po silně rostoucí (od M9 až po semenáč).
Výsadba probíhá stejně jako u běžných odrůd. Zastřihnou se kořeny ( zaschlé či poškozené "do bílého") a stromek se vysadí tak, aby bylo místo štěpování nad zemí (cca 5 - 10 cm). Stromky se sází 50 - 60 cm od sebe, řady aspoň 2 m od sebe. Tedy min. Zachovávat terminální pupen (ten zcela nahoře), tedy nezkracovat vrchol. Může se stát, že nevyzraje nebo zmrzne, potom vyrazí kolem dokola i několik konkurenčních výhonů. Ty se potom již za zelena až na jeden (pěkný, rovný) ořežou.
Zachovávají se boční výhony (tzv. "paroží"). Někdy tento postranní obrost přeroste a potom se krátí na květní pupen nebo zcela na větevní kroužek. Jde o to, aby se sloup moc nezahušťoval (kvůli chorobám i oslunění). Postranní výhony, pokud jsou krátké (10 - 12 cm), necháváme bez zakrácení. V roce bez úrody se může boční výhon stočit směrem vzhůru a tím směrem silně růst - konkuruje terminálu. Některým odrůdám je třeba v červnu udělat probírku plůdků (proti přeplozování, střídavé plodnosti). Jednotlivá jablíčka by od sebe měla být vzdálena asi 10 - 15 cm. Jabloň se nechává narůst do výšky zhruba 2,5 - 3 m. Poté zasáhneme nůžkami. Pokud to neuděláme, na středně silně rostoucí podnoži může sloup vyrůst do čtyřmetrové výšky.
Množení sloupcovitých jabloní se v principu neliší od množení klasických jabloní, ale má své zvláštnosti. Pidi není sloupcovitá, již nesměle obrůstá... Pidi (Britemac x Prima) - nejedná se o sloupcovou jabloň, růst je silně zakrslý, střední odolnost ke strupovitosti, červené, chuť výborná, sklad 2. Řez - přiroz. tvar, uprav.
tags: #zivy #plot #ze #sloupovitych #jabloni #pestovani