Charakteristika hlošin
Hlošinové rostliny jsou známé svým atraktivním listím a často mají stříbřitý nebo šedivý vzhled díky drobným šupinkám nebo chloupkům na listech. Listy jsou obvykle střídavé, jednoduché a eliptické nebo vejčitého tvaru. Některé druhy také mají trnité větve. Hlošiny zdobí zahrady, parky a veřejné prostory svými bílými a žlutými květy od května do června, jsou odolné a přizpůsobivé, často se využívají v zahradní architektuře díky svým okrasným listům i barevným plodům.Hlošina úzkolistá (Elaeagnus angustifolia)
Jedním z nejrozšířenějších druhů v tomto rodu je Elaeagnus angustifolia. Jedná se o opadavý keř nebo malý strom s stříbřitě šedými listy a vonnými žlutými květy. Rostlina produkuje malé, olivovité plody, které jsou jedlé a mají sladkou chuť. Hlošina úzkolistá je plně mrazuvzdorný vysoký keř, který dorůstá do výšky až 8 m. Na první pohled připomínají její úzké, dlouhé a našedlé listy olivovník. Oválné, světle zelené plody s jedním semenem, dlouhé asi 1-2 cm, pak jsou olivám podobné ještě více. V čerstvém stavu nejsou nijak chuťově zajímavé, musí řádně dozrát, jinak jsou trpké. Mohou se nakládat, podobně jako právě olivy.Hlošina okoličnatá (Elaeagnus umbellata)
Hlošina okoličnatá je druh rostliny patřící do rodu Elaeagnus (Hlošina) a čeledi Elaeagnaceae. Je původní v Asii, zejména v oblasti Himálaje a Číny, a byla zavlečena do jiných částí světa jako okrasná rostlina. Jedná se o opadavý keř, který dosahuje výšky až 4 metry. Má střídavé listy, které jsou eliptického tvaru a mají stříbřitou barvu. Listy jsou také charakteristicky lehce zvlněné na okrajích. Květy jsou drobné, žluté a vonné, seskupené v okolících (vícekvětých lichopřeslenech), které vytvářejí zajímavý efekt. Plodem je drobná, červená nebo oranžová peckovice, která je jedlá, ačkoli je obvykle hodnocena jako nepříliš chutná.Hlošina okoličnatá je ceněna především pro svou odolnost a schopnost růst i v chudých a suchých půdách. Je často využívána jako okrasná rostlina ve venkovských a zahradních prostředích. Rostlina je také známa pro svou schopnost vázat vzdušný dusík a zlepšovat půdní kvalitu. Na podzim bývá hlošina okoličnatá obsypaná drobnými, kulatými plody, které se zase podobají višním, ale jsou ještě menší. Ve stádiu zralosti mají červenou barvu, jsou jedlé, šťavnaté a velmi zdravé. Pseudopeckovice obsahují antioxidanty, které v těle likvidují volné radikály, tedy působí jako ochrana před rakovinou.Přednosti hlošiny okoličnaté:* Roste velice rychle a hodí se proto i pro živé ploty, což umocňuje fakt, že statečně odnožuje.* Dobře odolává suchu, chladu i průmyslovým a městským zplodinám.* Vhodná jako dřevina ovocná i okrasná.* Snese jakékoli půdy, dokonce i silně podvyživené a znečištěné.* Pionýrská dřevina pro narušené a jalové půdy.* Snese i půdy mírně zasolené a větrná stanoviště.* V kořenech žijí symbioticky bakterie rodu Frankia, které přeměňují molekulární vzdušný dusík na amoniak, ze kterého rostliny získávají dusík potřebný pro svůj růst. Na oplátku bakteriím poskytují cukry (hydráty uhlíku) vyrobené fotosyntézou.* Mimořádně odolná mrazu, v domovině roste ve výškách až 3300 metrů n. m..* Po nepříliš intenzivních lesních požárech obvykle znovu vyraší z pupenů na kořenech, které jsou chráněné v půdě.Nicméně, je třeba poznamenat, že hlošina okoličnatá je invazní druh v některých oblastech, zejména v Severní Americe. Je schopna rychle se šířit a konkurovat původním druhům, což může mít negativní dopad na místní ekosystémy.Hlošina Ebbingeova (Elaeagnus x ebbingei)
Hlošina Ebbingeova (Elaeagnus x ebbingei) je hybridní rostlina, která vznikla zkřížením mezi Elaeagnus macrophylla a Elaeagnus rhamnoides. Tento hybrid je oblíbeným okrasným keřem, používaným ve venkovských a zahradních prostředích. Jedná se o stálezelený keř, který dorůstá výšky až 4 metry. Má tmavě zelené, lesklé listy, které jsou obvykle eliptického nebo vejčitého tvaru. Listy jsou lehce stříbřité a mají výrazné podélné žilky. Květy jsou drobné, krémově bílé a vonné. Rozkvétají na konci léta nebo na začátku podzimu. Rostlina také produkuje malé, červené plody, které jsou nepoživatelné.Hlošina Ebbingeova je ceněna pro svou odolnost vůči různým půdním podmínkám a její schopnost snášet sucho. Je také odolná vůči znečištěnému ovzduší, což ji činí vhodnou pro použití ve městských prostředích. hlošina Ebbingeova (Elaeagnus x ebbingei) je rychle rostoucí, stálezelený keř, který poskytuje hustý porost po celý rok. Díky své odolnosti vůči mrazu, suchu i větru je ideální pro živé ploty, větrolamy nebo solitérní výsadbu. Hlošina není jen skvělý živý plot, ale i užitečná dřevina - její kořeny vážou dusík a přirozeně zlepšují kvalitu půdy.Varianty hlošiny Ebbingeovy:* Elaeagnus ebbingei ‘Limelight’ - má nápadné žlutozelené panašování listů, které rozzáří jakýkoli kout zahrady.* Elaeagnus ebbingei ‘Viveleg’ - působivý kultivar s nepravidelným krémovým lemováním listů.Důležité informace k hlošině Ebbingově:*Stálezelenou hlošinu se doporučuje sázet přibližně 60 až 90 cm od sebe, v závislosti na požadované hustotě živého plotu.*Po dobrém zakořenění roste celkem rychle, přírůstky jsou pak cca 30 až 40 cm za rok.Hlošina mnohokvětá (Elaeagnus multiflora)
Hlošina mnohokvětá je druh rostliny patřící do rodu Elaeagnus (Hlošina) a čeledi Elaeagnaceae. Je původní v Asii, především v Číně, Japonsku a Koreji. Jedná se o opadavý keř, který dorůstá výšky 2 až 3 metry. Má eliptické listy s hladkým povrchem, které jsou střídavě uspořádané na větvích. Listy jsou tmavě zelené a mají na rubové straně stříbřitý lesk. Rostlina kvete na jaře nebo na začátku léta a produkuje malé, vonné květy v množství, což jí vyneslo jméno „mnohokvětá“. Plodem je oranžová až červená peckovice, která je jedlá a má sladkou chuť. Hlošina mnohokvětá je využívána jak jako okrasná rostlina, tak pro své plody. Plody jsou bohaté na vitamín C a další živiny, a proto jsou někdy konzumovány čerstvé nebo zpracovávány do džemů, sirupů nebo nápojů. Keř má také léčivé vlastnosti a v tradiční medicíně se využívá například jako tonikum, protizánětlivé či protialergické činidlo.Hlošina stříbrná (Elaeagnus commutata)
Hlošina stříbrná je druh rostliny patřící do rodu Elaeagnus (Hlošina) a čeledi Elaeagnaceae. Je původní v Severní Americe, především ve vyšších nadmořských výškách na severozápadě Spojených států a v Kanadě. Hlošina stříbrná je opadavý keř, který dosahuje výšky obvykle mezi 1 a 3 metry. Má úzké listy s šedě stříbrným nebo šedozeleným povrchem, které jsou střídavě uspořádané na větvích. Listy mají často hladký povrch na líci a stříbřitě šupinatý na rubové straně, což jim dodává charakteristický vzhled. Rostlina kvete na jaře až na začátku léta a její drobné, vonné květy jsou žluté až stříbřitě bílé. Plodem jsou malé oranžové peckovice. Hlošina stříbrná je ceněna především pro svou odolnost vůči drsným podmínkám. Je adaptabilní a snáší různé půdní typy a pH. Je také odolná vůči suchu a mrazu. Díky svému stříbřitému listí je často využívána pro svůj okrasný efekt v krajinářství. Rostlina je vhodná pro použití ve větrných a skalnatých oblastech nebo jako živý plot pro ochranu před větrem a soukromí. Hlošina stříbrná je také cenná pro svůj ekologický přínos. Je příbuzná s dalšími druhy hlošin, které jsou schopny vázat vzdušný dusík a zlepšovat půdní kvalitu.Pěstování hlošiny
Hlošinové rostliny jsou odolné a přizpůsobivé, schopné růst v široké škále půdních typů a snášet různé environmentální podmínky. Hlošina je obecně považována za nenáročnou rostlinu a její pěstování je poměrně snadné. Zde je několik důležitých faktorů, které je třeba vzít v úvahu při pěstování hlošiny:* Stanoviště: Hlošiny preferují slunná nebo polostinná stanoviště. Dobře snášejí různé půdní typy, ale nejlépe rostou v dobře propustné půdě s mírně kyselým až neutrálním pH.* Zálivka: Mladé rostliny je třeba pravidelně zalévat, aby se dobře ujaly. Dospělé keře jsou poměrně odolné vůči sušším obdobím a snášejí mírné sucho.* Hnojení: Obecně hlošiny nepotřebují pravidelné hnojení. Pokud však pěstujete hlošinu v půdě s nedostatečnou živinovou hodnotou, můžete přidat univerzální hnojivo pro keře nebo kompost na jaře.* Řez: Hlošina obecně nepotřebuje pravidelný řez. Pokud však chcete udržovat rostlinu v určitém tvaru nebo omezit její růst, můžete ji po odkvětu zkrátit nebo vyříznout staré nebo nevzhledné větve. Živé ploty se nejčastěji stříhají dvakrát ročně. Jeden střih se provádí v zimě, druhý v létě. Tím mohou mladé výhony do zimy vyzrát. Keře, které kvetou v létě (mochny, tavolníky apod.), by se měly stříhat jen v zimě. Živé ploty stříháme vždy lehce pyramidálně, tj. nahoře úžeji než dole. Rostliny pak zůstanou až dolů zelené.* Množení: Hlošiny lze množit semeny, řízky nebo vrstvením. Semena lze vysévat na podzim nebo na jaře. Řízky lze získat ze zralého dřeva na konci zimy nebo na jaře.Tipy pro snadné pěstování hlošiny:
- Hlošiny preferují slunná nebo polostinná stanoviště, kde se budou jejich dekorativní listy dobře rozvíjet.
- Dobře se jim bude dařit v propustné půdě s mírně kyselým až neutrálním pH.
- Mladé sazenice je potřeba pravidelně zalévat, aby se snáze ujaly, vzrostlé keře a stromy však zvládají bez obtíží i delší suchá období.
- Pokud zasadíte hlošinu do výživné půdy, není již potřeba dalšího přihnojování.
- Taktéž není potřeba při pěstování hlošiny rostliny zkulturňovat řezem, řez nebo střih větví se provádí pouze pro omezování jejich růstu.
Tabulka: Porovnání druhů hlošin
| Druh hlošiny | Výška | Listy | Květy | Plody | Využití |
|---|---|---|---|---|---|
| Hlošina úzkolistá | Až 10 m | Úzké, šedozelené | Vonné, žluté | Olivovité, jedlé | Okrasná, ovocná dřevina |
| Hlošina okoličnatá | Až 4 m | Eliptické, stříbřité | Drobné, žluté | Červené, jedlé | Okrasná dřevina |
| Hlošina Ebbingeova | Až 4 m | Tmavě zelené, lesklé | Kremově bílé, vonné | Červené, nepoživatelné | Okrasná dřevina, živé ploty |
| Hlošina mnohokvětá | 2-3 m | Eliptické, tmavě zelené | Vonné, v množství | Oranžové až červené, jedlé | Okrasná i ovocná dřevina |
| Hlošina stříbrná | 1-3 m | Úzké, stříbřité | Žluté až stříbřitě bílé | Oranžové | Okrasná dřevina, zpevnění půdy |
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování