Břečťan (Hedera) je oblíbená stálezelená popínavá rostlina, známá svými tmavě zelenými, lesklými listy a schopností rychle pokrýt zdi, ploty nebo jiné povrchy. Je ideální volbou pro ty, kteří chtějí vytvořit zelené stěny nebo oživit svou zahradu. Díky svým léčivým účinkům byl využíván v bylinkářství již v dávných dobách. Od pradávna byl symbolem nesmrtelnosti, věrné lásky a přátelství. Roste v stinných listnatých hájích i v teplomilných dubových suchých lesích.
Druhy břečťanu
Existuje mnoho druhů břečťanu, které se liší velikostí, tvarem a barvou listů:
- Břečťan popínavý (Hedera helix) - Nejrozšířenější druh břečťanu, známý svými tmavě zelenými listy a schopností růst na zdech a stromech.
- Břečťan irský (Hedera hibernica) - Tento druh má větší listy než Hedera helix a roste rychleji.
- Břečťan alžírský (Hedera canariensis) - Má velké, lesklé listy a je vhodný pro teplejší oblasti.
- Břečťan kolchidský (Hedera colchica) - Tento druh má velké, kožovité listy, často panašované.
Kultivar Hibernica patří mezi nejoblíbenější. Má dlouhé liánovité výhony a k podkladu se přichycuje množstvím vzdušných kořínků. Střídavě postavené laločnaté listy jsou celoročně tmavě zelené, lesklé. Ve vyšším věku rostlina kvete a plodí, listy na plodných výhonech mají srdčitý tvar. Drobné zelenožluté květy se objevují na podzim. Plodem je modročerná bobule.
Kromě tří až pěticípých listů můžeme u břečťanu pozorovat i drobné květenství z něhož se po odkvětu pomalu tvoří namodralé bobulovité plody. Pravidelné květy se sdružují do koncových soukvětí. Křížením lze dosáhnout vypěstování i několika desítek pestrolistých, pokroucených kultivarů, z nichž většina kvete kolem září. Dřevnatá liána se drží svého opěrného bodu přísavnými kořínky (délka kořínků závisí na kvalitě podkladu). Rostlina může dosáhnout výšky až 30 metrů.
Nároky na pěstování
Pěstování břečťanu je jednoduché a nenáročné:
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
- Světelné podmínky a stanoviště: Břečťan preferuje stín až polostín, což z něj činí ideální volbu pro severní strany budov nebo místa s minimem přímého slunečního světla. Břečťan může růst na různých stanovištích, což jej činí vhodným pro místa, kde se jiným rostlinám daří méně dobře.
- Půda: Břečťan není náročný na půdu, ale preferuje dobře propustné, humózní půdy s dostatkem organických látek. Pokud máte chudší půdu, přidejte kompost nebo organická hnojiva, abyste podpořili zdravý růst.
- Zálivka: Břečťan je poměrně odolný vůči suchu, což z něj činí ideální volbu pro místa s nepravidelnou zálivkou. Při zálivce je důležité vyvarovat se přemokření, protože přebytek vody může způsobit hnilobu kořenů.
- Řez: Břečťan může růst velmi rychle a rozšířit se po celé stěně nebo zemi. Pokud jej chcete udržet pod kontrolou a v požadovaném tvaru, je důležité jej pravidelně zastřihovat. Nejlepší doba pro řezání břečťanu je na jaře nebo v létě, kdy rostlina aktivně roste. Rozvětvení stonků dosáhneme zaštipováním.
- Odolnost vůči škůdcům: Břečťan je obvykle velmi odolný vůči většině škůdců, což z něj činí nenáročnou rostlinu. Pokud se na rostlině objeví mšice nebo jiní škůdci, můžete použít ekologické insekticidy nebo přírodní prostředky, jako je mýdlový roztok.
Břečťany obecně nejsou náročné na půdu, světlo ani živiny. Nejlépe však prosperují na polostinném vlhčím stanovišti s dobře propustnou, humózní půdou. Netrpí chorobami ani škůdci. Velmi dobře snáší řez i hluboké zmlazení. Tento kultivar je plně mrazuvzdorný do -29 °C (zóna 5a). Jako všechny břečťany ani tento není samonosný a pro růst do výšky vyžaduje oporu.
Další důležité informace
- Břečťan má silné kořenové úpony, které se mohou přichytit na zdi. Pokud máte starší, poškozené omítky, břečťan může proniknout do trhlin a způsobit další poškození.
- Břečťan může růst velmi rychle, až 60 cm ročně, pokud má vhodné podmínky.
- Ano, břečťan můžete pěstovat i v květináči. Je oblíbený jako převislá rostlina v závěsných nádobách nebo truhlících. Drobnější odrůdy břečťanu se mohou pěstovat i doma v květináči jako pokojové rostliny. V místnosti je možné pěstovat břečťan po celý rok. Daří se mu při pokojových teplotách, ale i v chladnějším prostředí (+ / - 5 ° C). Čím chladnější je místo, tím méně se rostlina zalévá.
Mýty o břečťanu
Jedním z mýtů je, že břečťan dusí stromy. Břečťan neroste ze stromu, ale má své vlastní kořeny, takže na stromech nijak neparazituje, nedusí je, ani neškrtí. Dalším mýtem je, že břečťan poškozuje budovy, po kterých se plazí. V tomto případě ale záleží na materiálu, ze kterého je fasáda vyrobená. Břečťan má vzdušné kořínky, kterými se na fasádě přidržuje, pokud byste měli na domě nějaké škvíry, kořínky by je mohly zvětšit, břečťan tedy fasádu sám nenaruší, ale může zvětšit už vytvořené praskliny. Když si necháte břečťanem porůst nějakou stěnu a později si to rozmyslíte, po stržení rostliny zůstávají na ploše zbytky drobných kořínků. Jednou z obav je také to, že budou po břečťanu do výšky šplhat myši. Myši ale zvládnout vylézt i po fasádě, když je dostatečně hrubá.
Proč pěstovat břečťan?
Tato zázračná popínavá rostlina se honosí titulem největší likvidátor benzenu v ovzduší - během 24 hodin je schopna ze vzduchu pohltit až 90% škodlivin. Čerstvé listy a plody břečťanu jsou toxické. Způsobují podráždění trávicí soustavy a v některých případech mohou způsobit i smrt. Extrakt z břečťanu se používá při terapii zánětlivých onemocnění dýchacích cest jako podpůrná léčba při astmatu a chronických bronchitidách. Vhodný je také při chřipce a nachlazení. Nejnovější výzkumy dokazují také antioxidační účinek extraktů břečťanu.
Hmyzáci by doporučili vysadit břečťan, protože jim poskytuje spoustu pylu a nektaru. Květy navíc tvoří nektar od konce léta až do konce podzimu, kdy už je potravy pro hmyz v přírodě i zahradě pomálu. Břečťan má dokonce svoji “vlastní“ včelku samotářku, která je specializovaná na jeho květy. Ptáci by se také přimlouvali za břečťan, protože především ten popnutý do výšky skýtá skvělé útočiště a místo pro stavbu hnízda. Někteří ptáci v něm nocují celoročně.
Plody břečťanu dozrávají v jiném období než u ostatních rostlin, v průběhu zimy se na místě květů formují malé zelené bobulky, když nastane správný čas, což bývá na konci zimy, bobule zbarvené do tmavě fialova jsou připravené ke konzumaci. Zahradníci mají rádi břečťan, protože roste i tam, kde vše ostatní selhalo. Jsou to zmiňované stinné kouty, zdi nebo ploty, břečťan se může plazit i po zemi jako půdopokryvná rostlina (živý mulč), čehož se dá při návrhu zahrady také využít.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Břečťan je krásná a odolná rostlina, která dokáže oživit každou zahradu nebo fasádu domu. S těmito tipy na pěstování a péči se můžete těšit na jeho bujný růst a elegantní vzhled.
Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování
tags: #živý #plot #z #břečťanu #pěstování