Jedním ze základních principů permakultury je napodobení přírodního lesa, kde každý prvek má své místo, vrstvu a funkci. Tento přístup umožňuje vytvořit zahradu, která je stabilní, úrodná a maximálně efektivní na malé ploše.
Přírodní zahrada (nebo také permakulturní zahrada či ekozahrada) je zajímavá a pestrá, kvete, voní, bzučí, je poklidná i dobrodružná, tajemná i radostná a k tomu ještě přínosná a krásná. Obsahuje především rostliny původní nebo ty, které mají v dané oblasti dlouhou tradici a daří se jim v místní přírodě bez zásahů člověka. Většina rostlin v přírodní zahradě má jedlé anebo léčivé části, které lze využívat nejrůznějšími způsoby - za syrova, na saláty, do teplých jídel, jako koření, usušit či konzervovat. V přírodní zahradě se nepoužívají žádné herbicidy ani pesticidy. Díky tomu se v ní daří i užitečným živočichům.
Plánování a rozvržení živého plotu
Keře vytváří strukturu zahrady, takže prvně doporučujeme žádné promyslet rozvržení výsadby. Doporučujeme následující postup zejména s ohledem na co nejmenší časovou náročnost údržby a přirozený vzhled keřů. Rozestupy doporučujeme dle naší filosofie co nejdelší, aby keře mohly vytvořit svůj typický vzhled.
Čas pro trochu kreativity :) jak by to mohlo vypadat kdybych to dělal podle sebe? kolik místa chci nechat zarůst keři a kolik chci sekat trávu? kde by mohla vzniknout romantika, zákoutí s lavičkou? kde nechám průhled? kde chci zabránit pohledu např.
- V přírodě a přírodních zahradách není nic podle pravítka, často je to podle toho kde ptáček "upustil" semínko, zkuste tedy nedělat trozestupy vždy stejné = je to přirozenější.
- Vzhledem k tomu že většina našich keřů dorůstá v dospělosti šířky alespoň 1,5-2 m doporučujeme obecně rozestup 1m.
- Výhodou je že pokud nějaký keř uschne, bude mezera relativně brzy zaplněna, relativně brzy získáte oddělující strukturu.
- Nevýhoda je vyšší cena a že jednotlivé druhy tolik nevyniknou, vhodné je tak sázet vždy více kusů od druhu.
- Druhy větší (nebo kterým se bude na místě dařit) přerostou ty méně šťastné kterým zbyde úloha podrostu - jako v přírodě.
Nebo samozřejmě můžete až se keře rozrostou zasáhnout a překážející keře přesadit, příliš velké stříhat či zmlazovat = nemá smysl rostliny plánovat na centimetry, oni si stejně porostou jak jim podmínky a vaše karma umožní. Ale kdo má hodně místa může sázet i po 1,5m i více, naopak kdo chce zabránit větrům nechť sází po 50cm. Čím víc místa keř má, tím lépe může rozvinout svůj typický vzhled.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Vzdálenost od plotu doporučujeme minimálně 1 metr optimálně 1,5m a konzultaci záměru se sousedem - jde o to, aby jste se dostali k plotu a odtud mohli větve zastřihnout.
Odstup od plotu nebo sousedního pozemku reguluje občanský zákoník zcela nepřesně a zatím nikdo neví jestli toto ustanovení platí i pro keře a střihané živé ploty nebo opravdu jen pro stromy: "Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m".
Zvlněné linie jsou přirozené a uklidňující, pokuste se řady keřů alespoň trochu zvlnit. Tip zahradního designérství: vytvoření efektu tajemného zákoutí - dle třetího sloupku na obrázku. Každá zahrada by měla mít kouzlo, kouzelné je objevovat tajemství, které se skrývá za nějakou překážkou.
Před keře doporučujeme výsadbu trvalek ( trvalkového lemu ).
Výsadba
Naplánujte si výsadbu zejména na jaře co nejrychleji po dodání a dávejte pozor, aby kořeny nevysušovalo slunce, vítr atd. Ideální je mít počasí pro keře a ne lidi :) Zataženo, mlhavo, a chladno bez větru je pro kořeny ideální.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
- Přesto na kořeny dávejte pozor, může např. začít foukat vítr. Slunce a vítr mohou kořeny rychle vysušit. V takovém případě je nutné kořeny chránit - např.
- Sazenice dejte před výsadbou nasát vodu.
Podržte sazenici vzpřímeně tak aby krček ( místo nad kořeny kde začíná kmínek, bývá zřetelné kam dosahovala zemina ) byl ve stejné úrovni jako okolí a přihrňte hlínu. vydatně zalijte. Přišlapávat půdu okolo keře doporučujeme velmi zlehka nebo vůbec aby nedošlo k poškození kořenů, zemina se dostane ke kořenům dostatečně díky důkladnému zalití. První rok je dobré keře občas při vedrech a suchu zalít.
Údržba živého plotu
Být či nebýt, stříhat či nestříhat?? Věčná otázka...Nyní máte jedinečnou šanci se osvobodit od bezmyšlenkovitého střihání, střihání a tvarování... Je zatím jen lidská pýcha „ poručit větru, dešti “. Střihat se totiž nemusí, všechny rostliny mají v sobě inteligentní plán jak růst a rozhodně k vytvoření koruny nepotřebují člověka s nůžkami či pilkou. Nyní můžete dopřát keřům i sobě Svobodu.
Chcete dosáhnout rychlé zahuštění keře, a to z jara a jen jednou 1 až 3 roky po výsadbě, potom již nechte nůžky odpočívat. Zastřižením po výsadbě o 1/3 až 1/2 se keř zahustí, protože z každého výhonu většinou vyrazí 2 až 3 nové. Pokud má keř více výhonů zastřihněte je přibližně ve stejné výšce. Pokud vysazujete na podzim okamžitě řešte jen příliš dlouhé a ohýbající se výhony, nejlépe počkejte se silným řezem do předjaří, které je nejvhodnější termín pro řez.
Mírným zastřižením hlavních kořenů podpoříte tvorbu nových důležitých vlásečnicových kořínků. Pro zahuštění můžete stříhat i v dalších letech, ale výrazně tím zbrzdíte růst do výšky.
Mulčovat nebo sekat trávu ???Než keře dosáhnou dostatečné velikosti aby zabránili růstu trávy pod sebou, je dobré jim pomoci zamulčováním jejich nejbližšího okolí. Mulčovat lze veškerým bio - materiálem ( vytváříme vlastně minikompost in situ :), kůra rozhodně není nejlepší ani nejlevnější řešení. Pokud budete osazovat veliké plochy doporučujeme zamulčovat pokosenou trávou nebo slámou - to opravdu nic neproroste.
Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování
Výběr rostlin pro permakulturní živý plot
Alternativou k monotónním řadám thújek mohou být barevné, kvetoucí a vonící ploty z různých druhů keřů. Podle toho, co od plotu očekáváme, a také podle velikosti pozemku, ho můžeme vytvořit jedno- nebo víceřadý, stálezelený z různých neopadavých keřů (bobkovišeň, některé kaliny, zimostráz, mahónie, hlohyně šarlatová, jalovce - kdo se nebojí rzi hrušňové,…).
Z živých plotů si můžeme nasbírat plody nebo bylinky (tedy není-li hned u silnice) a nebo si různé bobule rádi ozobají ptáci, kteří v nich často bydlí. Jde to i v malých zahradách s malými keři - rybízy, angrešty, zimolezem kamčatským (tzv. kamčatskou borůvkou). Na větších zahradách se dají použít i větší druhy. Aronie, mišpule a muchovníky na jaře krásně ozdobně kvetou, později vytvářejí jedlé plody, a na konec celé té parády na podzim zbarví listy do jasně červenooranžových barev.
Další dobrodružství a možnosti pozorování přírody v a její rozmanitosti nabízejí stromky a keře, které svými květy lákají hmyz. Hned na jaře rozkvétají kaliny, lísky, vrby, zimolezy, šeříky. Svými výraznými květy, které přitahují mnoho motýlů, je známá později kvetoucí komule Davidova, ale i ořechokřídlec nebo perovskie. Na podzim vytváří mnoho druhů plody, které chutnají ptákům - ptačí zob, aronie, kaliny, brsleny (ale pozor, pro lidi jsou jedovaté), na některých plody vydrží až do zimy.
Pod hustými většími keři může být místo pro další obyvatele, kteří v přírodě nacházejí svůj prostor čím dál obtížněji. Pokud máme velkou zahradu, můžeme spojit příjemné s užitečným a vytvořit živé ploty z lísky. Kromě podzimní úrody oříšků vytvoří i krásný členitý prolézací prostor, jako stvořený pro různé hry a schovávačky pro děti. Známým živým dětským prvkem v zahradách jsou v posledních letech i vrbičkové chýše a tunely.
Příklady rostlin pro živý plot
V první řadě je třeba říci, že dřeviny, které v našich podmínkách při vysazení jedlých živých plotů využíváme, jsou dřevinami opadavými. Skutečně trnité a nepropustné bariéry vytvoří rakytník řešetlákovitý (Hippophae rhanmoides) nebo růže šípková (Rosa canina). Tuzemské druhy v jedlých živých plotech zastupuje například dřín obecný (Cornus mas), dřišťál obecný (Berberis vulgaris) nebo bez černý (Sambucus nigra), vysadit se dá také dnes znovuobjevená moruše: bílá (Morus alba) i černá (Morus nigra). Půvab květů i velkých šípků dodá plotu růže svraskalá (Rosa rugosa).
Další rostliny vhodné do živého plotu jsou sadové růže, růže šípková, líska a vrba (zajímavé jsou i jejich kultivary s kroucenými větvemi), dřišťál, poloopadavý ptačí zob, aronie, hloh, trnka, pustoryl, bez černý, pámelník, skalník, šeřík, kalina, komule, svída, zlatice, mahonie, cesmína, zákula, kdoulovec, celoterčník, vajgélie a další.
Návrh dvouřadého živého plotu
Dvě řady dají živému plotu plastickou strukturu a bude působit velmi hustě a přirozeně. Výsadbu ve dvou řadách dle plánku B ) tzv. do trojsponu ( rovnostranného trojúhelníku ) zvolte vždy pokud chcete rychleji zabránit průhledům. Rozestupy určete podle dostupného prostoru a jak rychle a důkladně chcete zabránit průhledům. Jedná se vždy o kompromis, neexistuje jediná správná odpověď, naopak každý rozestup je správně:).
1. Linie (vnější bariéra)
- Svída krvavá (Cornus sanguinea)
- Ptačí zob (Ligustrum vulgare)
- Dřišťál obecný (Berberis vulgaris)
- Zimolez obecný (Lonicera xylosteum)
- Růže šípková (Rosa canina)
Tuto linii lze doplnit ještě o další keře, které už nejsou tak husté, ale zvyšují pestrost.
Doplňkové keře pro 1. linii:
- Kalina obecná (Viburnum opulus)
- Kalina tušalaj (Viburnum lantana)
- Řešetlák pročistivý (Rhamnus catharticus)
- Dřín obecný (Cornus mas) (jedlé plody)
- Muchovník
2. Linie (doplnění a zpestření)
- Tavolník Van Houteův (Spirea vanhoutei)
- Zlatice prostřední (Forsythia intermedia)
- Svída bílá (Cornus alba)
- Komule Davidova (Buddleja davidii)
- Růže svraskalá (Rosa rugosa) - jedlé plody
- Krušina olšová (Rhamnus frangula) - dusíkatý keř
- Netvařec keřovitý (Amorpha fruticosa) - dusíkatý, rozrůstá se
- Trnka obecná (Prunus spinosa) - jedlé plody, rozrůstá se
- Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) - jedlé plody, dusíkatý
- Kdoulovec lahvicovitý (Chaenomeles speciosa) - jedlé plody
- Višeň plstnatá (Prunus tomentosa) - jedlé plody
- Kalina klikvová (Viburnum trilobum) - jedlé plody
- Kalokoč zpeřený (Staphylea pinnata)
- Aronie temnoplodec (Aronia melanocarpa) - jedlé plody
- Pustoryl věncový (Philadelphus coronarius)
Tabulka: Příklady rostlin pro permakulturní živý plot
| Rostlina | Výška (m) | Vlastnosti |
|---|---|---|
| Svída krvavá | 3 | Původní, odolná, dobře se zahušťuje |
| Ptačí zob | 3 | Původní, odolný, dobře se zahušťuje |
| Dřišťál obecný | 3 | Původní, odolný, dobře se zahušťuje |
| Zimolez obecný | 3 | Původní, odolný, dobře se zahušťuje |
| Růže šípková | 3 | Původní, odolná, dobře se zahušťuje, pichlavá |
| Tavolník Van Houteův | 2 | Okrasný květ |
| Zlatice prostřední | 2 | Okrasný květ |
| Svída bílá | 2-4 | Okrasná |
| Komule Davidova | 3-5 | Láká motýly |
| Aronie temnoplodec | 2-3 | Jedlé plody, antioxidanty |
| Muchovník | 2-8 | Jedlé plody |
| Mišpule německá | 3-6 | Jedlé plody |
Plot je možné ve druhé linii ještě dále zpestřit i dalšími středně velkými keři nebo stromokeři, které se třeba nevejdou do jiných míst pozemku. Tyto keře už nejsou tak husté a je potřeba jim dát více prostoru do stran, tedy vynechat jeden sousední keř, nebo tento větší keř trochu povystrčit ven z řady:
- Šeřík obecný (Syringa vulgaris) - 3-7m
- Hlošina úzkolistá (Elaeagnus angustifolia) - 3-9m, dusíkatý
- Hloh jednosemenný (Crataegus oxyacantha) - 5-10m, jedlé plody, dusíkatý
- Muchovníky (Amelanchier) - 2-8m, jedlé plody
- Mišpule německá (Mespilus germanica) - 3-6m, jedlé plody
- Myrobalán třešňový (Prunus cerasifera) - 6m, jedlé plody
- Bez černý (Sambucus nigra) - 7m, jedlé plody
- Mahalebka obecná (Prunus mahaleb) - 3-10m, jedlé plody
- Čimišník stromovitý (Caragana arborescens) - 4-6m, dusíkatý
Poznámka: "jedlé plody" znamená, že plody keře jsou jedlé pro lidi. Doporučuji před konzumací si zjistit podrobnosti o jednotlivých keřích, protože například řešetlák dokáže pěkně prohnat. Poznámka "dusíkatý" znamená, že se jedná o leguminózní rostlinu, která přirozeně dodává do půdy dusík (dusíkáč) a tedy může podporovat okolní rostliny.
tags: #permakultura #živý #plot #druhy #rostlin