Živé ploty jsou stále hitem všech zahrad, ať už klasických nebo moderních. Jsou elegantním řešením pro zajištění soukromí a vnesou do vaší zahrady více života. V naší nabídce naleznete spoustu variant stálezelených i opadavých keřů, vhodných a vyšlechtěných právě pro tyto účely.
Typy živých plotů
Nejčastěji se živé ploty rozdělují na tvarované (stříhané) a volně rostoucí. Jiným důležitým dělením je rozdělení na živé ploty stálezelené a opadavé. Zákazníci většinou raději volí neopadavé živé ploty, protože zabezpečují soukromí po celý rok a navíc velmi dobře vypadají.
Tvarované živé ploty
Tvarované živé ploty a stěny se stále těší veliké oblibě. Jejich výhodou jsou menší nároky na prostor, dobře se proto hodí i do malých zahrádek. Při jejich tvarování je možné do určité míry popustit uzdu fantazii, stávají se svébytným, výrazně architektonickým prvkem, který nemusí plnit pouze funkci ohrazení pozemku, ale může se posunout i do středu zahradní kompozice. Tvarované živé ploty velmi dobře zapadají do urbanizovaného prostoru, do zahrad uvnitř zástavby.
Volně rostoucí živé ploty
Volně rostoucí živé ploty jsou mnohem náročnější na prostor, ale mohou být také podstatně pestřejší. Nemusí se vysazovat jen z jednoho druhu, ale použité druhy lze namíchat tak, že svými květy nebo výraznými plody poutají pozornost od jara až do podzimu. Volně rostoucí živé ploty působí přirozeněji a mají nezastupitelné místo v krajině a ve venkovských zahradách.
Stálezelené živé ploty
Stálezelené živé ploty bývají nejžádanější, protože jsou spojovány s představou plné celoroční funkčnosti. V soukromých zahradách se pro jejich výsadbu používají téměř výhradně zeravy (Thuja sp.). Zeravy jsou nepůvodní (introdukované, exotické) druhy dřevin, které u nás působí poměrně cizorodě. Málo využívanou, ale velmi vhodnou alternativou k zeravům může být náš domácí tis (Taxus baccata), který byl hojně využíván v historických zahradách. Do horských a podhorských oblastí je obzvlášť vhodný běžný smrk (Picea abies), který zde působí velmi přirozeným dojmem.
Čtěte také: Živý plot z habru: Jak na to
Opadavé živé ploty
Živé ploty z opadavých dřevin jsou u nás neprávem opomíjené. Kvalitně založený a udržovaný živý plot z dobře zvoleného opadavého druhu poskytuje i v zimě poměrně slušnou optickou clonu a kromě toho má další výhody - je mnohem dynamičtějším prvkem, který nejenže mění barvu olistění, ale může i kvést. Opadavým druhům dřevin, které se hodí pro výsadbu tvarovaného živého plotu, vévodí náš domácí habr (Carpinus betulus). Habr známe spíše jako lesní strom. Je úžasně plastický, výborně snáší řez a regeneruje i z pařezů. Mimo to má habr ještě jednu zajímavou vlastnost - často na něm zůstává suché listí až do jara a opadá teprve tehdy, když už raší listí nové.
Druhy rostlin pro živé ploty
Základním kritériem při výběru živého plotu je, chceme - li živý plot listnatý nebo jehličnatý. Pokud chcete stálezelený neopadavý živý plot, stačí vysadit zimostráz (buxus), tis, mahonie, cypřišek nebo bobkovišeň. Pro květinové živé ploty používáme tyto okrasné keře jako je hortenzie, zlatice, tavola, ibišek, ale i muchovníky jsou zajímavé.
Jehličnaté dřeviny
V případě jehličnatých živých plotů se každoročnímu podzimnímu úklidu spadaného listí vyhneme. Nejběžnějšími jehličnatými dřevinami používanými na živé ploty jsou tůje (rod Thuja, podle českého názvosloví zerav), cypřišky (rod Chamaecyparis) a tisy (rod Taxus). Pro svou nenáročnost, odolnost, rychlý růst, malé nároky na údržbu a v neposlední řadě i dostupnost jsou nejlepšími dřevinami na živé ploty zástupci rodu Thuja.
- Túje (Thuja): Existují dva základní druhy thují - thuje západní (Thuja occidentalis) a thuje obrovská (Thuja plicata). Z těchto základních druhů byly vyšlechtěny mnohé kultivary, které svým růstem i vzhledem přesně splňují požadavky pro živé ploty. Nejoblíbenějšími kultivary jsou Thuja occidentalis “Smaragd“, Thuja occidentalis “Brabant“, Thuja plicata “Martin“ a některé další méně běžné kultivary např. Thuja plicata “Gerderland“, Thuja occidentalis “Holmstrup“, Thuja occidentalis “Malonyana“ a mnohé další. Všechny zmíněné kultivary thují se výborně hodí pro živé ploty. Liší se hlavně vzhledem, popřípadě rychlostí růstu.
- Cypřišky (Chamaecyparis): Vzhledem k tomu, že cypřišky patří do stejné čeledě jako thuje (čeleď Cupresaceae - cypřišovité), mají podobné nároky i růst. Nejvíce rozšířeným zástupcem je cypřišek lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana) resp. jeho kultivary - cypřišek lawsonův “Columnaris“ a cypřišek lawsonův “Ivonne“.
- Tisy (Taxus): Poslední možností pro výběr z jehličnatých dřevin jsou zástupci tisů a jejich kultivary - tis červený (Taxus baccata), tis prostřední “Hillii“ (Taxus media “Hillii“) a tis prostřední “Hixisii“ (Taxus media “Hixisii“).
Listnaté dřeviny
Zvolíme - li variantu listnatého živého plotu, je nutné počítat s tím, že většina listnatých dřevin na zimu opadává a každý podzim bude nutný úklid spadaného listí po celé délce živého plotu. Jedinými stálezelenými dřevinami vhodnými na živé ploty jsou různé druhy (resp. odrůdy) Buxusů (zimostráz, rod Buxus) a bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus), které neopadávají ani před zimou.
- Ptačí zob (Ligustrum): Ptačí zob je listnatý polopadavý keř, který je oblíbenou dřevinou do živých plotů. V létě je ozdoben krémově bílými květy, plody jsou jedovaté. Na pěstování je nenáročný, vysazují se 3 až 4 rostliny na 1m živého plotu. Ptačí zob patří mezi nenáročné rostliny, které porostou téměř v každé půdě.
- Ptačí zob žlutozelený (Ligustrum ovalifolium "Aureum"): je listnatý opadavý keř, který je oblíbenou dřevinou do živých plotů. Tento kultivar je velmi oblíbený díky svým krásně zbarveným listům. V létě je ozdoben krémově bílými květy, plody jsou jedovaté. Na pěstování je nenáročný, vysazují se 3 až 4 rostliny na 1m živého plotu.
- Habr (Carpinus betulus): Habr je opadavá rostlina pocházející z Evropy. Ve své domovině roste do velikosti až 20 m. V našich podmínkách dorůstá okolo 5 - 6 metrů, ale lze ho snadno tvarovat proto je vhodný i do menších zahrad. Kvete od dubna do května. Protože velmi dobře snáší seřezávání. Habr lze použít jako solitéra v zahradách a parcích nebo na živý plot. Habry patří mezi nenáročné rostliny.
- Bobkovišeň (Prunus laurocerasus): Velký boom zažívají v poslední době bobkovišně, které představují dobrou volbu pro velká hluchá místa a ploty, které mají zakrýt velký prostor i směrem do zahrady.
Další vhodné rostliny pro živé ploty
- Aronie (Aronia): Aronie keřová je sladkoplodý černý jeřáb. Plody jsou černé malvičky velikosti hrachu uspořádané v hustých chocholcích. Obsahují cenné látky, vitamíny C, P, PP, B2, B9, karoten a rutin. Rutin se používá v lékařství proti žaludečním vředům, vysokému tlaku a dalším nemocem. V kuchyni mají plody všestranné využití. Lze je zpracovávat podobně jako černý rybíz.
- Indiánská borůvka Vicky - Amelanchier Lamarckii Vicky: Indiánská borůvka Vicky - Amelanchier Lamarckii Vicky je atraktivní keř, který dokonale kombinuje funkci okrasnou a užitkovou. Na jaře je obalený sněhově bílými, vonnými květy. V létě přinese bohatou úrodu lahodných plodů a na podzim se jeho listy neuvěřitelně vybarvují.
- Sibiřský Jilm: Zázračný živý plot - Sibiřský Jilm je opadavá rostlina s lesklými, zelenými listy. Jilm je vhodný na živý plot, k zastínění, k ochraně proti hluku apod. Nabízíme Vám sazenice v kontejnerech, které můžete sázet do té doby dokud Vám počasí dovolí pro rostlinu vykopat jámu. Tento živý plot roste až zázračnou rychlostí. Během jednoho roku má přírustky 1, 2-1, 8metrů.
- Muchovník (Amelanchier): Muchovník je v poslední době čím dál populárnější keř, zejména díky svému zdravému letnímu ovoci. Jedná se o opadavý, větší keř či nízký strom. Na jaře jej zdobí drobné, voňavé, hvězdicovité květy čistě bílé barvy. Listy jsou oválné, až 8 cm velké a raší bronzově a zrají do tmavě zelené barvy.
Péče o živé ploty
O živé ploty se nemusíte denně starat, ale měli byste je pravidelně zastřihávat. Jedině tak dosáhnete krásného vzhledu a výšky, kterou potřebujete. O péči konkrétního živého plotu se dozvíte v detailu produktu. Naleznete zde informace o půdě, hnojení, zastřihávání, výšce nebo zálivce. Pěstování živého plotu je proces, který vyžaduje trochu času a péče, ale výsledkem je krásný, zdravý a funkční prvek na vaší zahradě.
Čtěte také: Cena smrku pro živé ploty a faktory, které ji ovlivňují
Pěstěný, stříhaný živý plot se stříhá podle druhu rostlin, minimálně 1× ročně. Rostliny hnojte až ve 2. roce. Prostor, kde rostly tůje před výsadbou nových rostlin obohaťte kompostem nebo jiným organickým hnojivem. Živý plot sázejte 80-100 cm od plotu.
Rozestupy rostlin při výsadbě
Ještě než vyrazíme nakupovat rostliny, je nutné vědět, kolik jich budeme potřebovat. Pro vytvoření neprůhledné stěny je zásadním faktorem správný rozestup mezi rostlinami. Ten se může lišit v závislosti na zvoleném druhu (kultivaru) rostliny, ale také podle toho, jakou velikostní kategorii rostlin budeme vysazovat.
Dostupnost a doprava rostlin
Rostlinky uvedené níže lze dopravovat v menších baleních společnosti DPD a to pouze v minimální hodnotě objednávky 1500 Kč a do jejich maximální hmotnosti 60 kg (váha je vypočtena automaticky a zobrazuje se u objednávky). Ostatní rostliny lze osobně vyzvednout v centru, větší zásilky lze přepravit společností GEIS nebo využít naší dopravy.
Jde o: Bobkovišeň obecná Caucasica (vel. 30-40, 40-60, 80-100), Bobkovišeň obecná Novita (vel. 50-60, 60-80, 80-100), Bobkovišeň Etna (20-30, 30-40), Thuja occ Brabant (40-60), Thuja occ Smaragd (40-60), Chamaecyparis law. 'Columnaris' (30-50), Chamaecyparis law.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
tags: #zivy #plot #prodej #druhy